Naším hostem v redakci je dnes doc. dr. Petr Chrdle, majitel cestovní kanceláře KAVA-PECH a stejnojmenného nakladatelství v Dobřichovicích. Je jedním z mnoha, kteří ke své práci využívají Internet (chrdle) a současně jedním z mála u nás, kteří v rámci Internetu aplikují mezinárodní plánový jazyk esperanto.

Nedávno se v Praze konal světový esperantský kongres. V rozhovoru časopisu Ekonom s nositelem Nobelovy ceny R. Seltenem jsme si všimli, že na kongresu přednášel v esperantu. A slyšeli jsme, že tam bylo i setkání esperantistů-internetistů. Můžete nám k tomu říci něco bližšího?

Profesor Selten měl na kongresu osmihodinový kurs (samozřejmě bez tlumočníků, v esperantu) o aplikaci teorie her na ekonomiku, což je téma, za které obdržel Nobelovu cenu. Kurs byl uspořádán ve spolupráci s Mezinárodní akademií věd San Marino, jejíž studenti mohli složením zkoušky u prof. Seltena po jeho kursu získat kredity AIS.

Také setkání esperantistů využívajících služeb Internetu bylo v oficiálním programu kongresu skutečně zařazeno. A bylo tam o čem hovořit. Podle odhadů na světě je asi 10 až 15 milionů esperantistů, což je "národ" srovnatelný s českým. Avšak na rozdíl od české komunity jsou esperantisté roztroušeni po všech pěti kontinentech. Proto není divu, že brzy rozpoznali výhody komunikace pomocí Internetu, kterou si velice oblíbili a hojně ji využívají. A že setkání bylo úspěšné je vidět i z toho, že se od letoška stane pravidelnou součástí světových kongresů. Ke kongresu bych snad měl ještě doplnit, že na něj přijelo asi 3000 účastníků a že program byl velice bohatý, často až 11 nabídek současně.

Je možné, že některý z našich čtenářů rozumí esperantu, je uživatelem Internetu a chtěl by také dostat esperanto na svoji obrazovku. Poradíte mu?

Jako první bych se podíval na některou z esperantských WWW stránek (mezi esperantisty TTT pa^goj), nejlépe asi http://www.cs.chalmers.se/~martinw/esperanto/veb/, což je jakási virtuální knihovna esperanta. Z mnoha dalších doporučuji http://wwwtios.cs.utwente.nl/esperanto -- stránku Světového esperantského svazu se sídlem v Rotterdamu, http://www.knooppunt.be/~fel, Flandra Esperanto-Ligo, která patří k nejčastěji obměňovaným, ftp.hungary.net/pub/esperanto, což je stránka maďarského esperantského časopisu "Eventoj" ("Události"), jež obsahuje mj. bohatý kalendář esperantských akcí. Dále stojí za návštěvu http://www.bydg.pdi.net/~turismo, bohatá stránka světové asociace Monda Turismo, která sdružuje cestovní kanceláře využívající esperanta, kde také můžete najít naši CK KAVA-PECH. Zajímavá je také adresa http://www.forst.uni-muenchen.de/~refo/ais/index.html, eventuálně http://www.uni-paderborn.de/extern/fb/2/AIS/ais.html, což jsou základní stránky Mezinárodní akademie věd San Marino (AIS), které obsahují mj. základní informace o AIS ve všech 5 pracovních jazycích akademie (italštině, esperantu, němčině, angličtině, a francouzštině), ale i úplný seznam asi 1000 členů AIS s hlavními biografickými údaji (tzv. ISD) a mnoho dalších zajímavostí.

A pak doporučuji zapojit se do některé z mnoha esperantských konferencí na internetové síti, nebo se pustit pomocí Internetu do studia či opakování esperanta.

Co vlastně znamená KAVA-PECH? Má ten název nějakou spojitost s esperantem?

KAVA-PECH je plným názvem Kongresová A Vzdělávací Agentura PEtra CHrdleho, má sídlo v Dobřichovicích u Prahy a je zaregistrována jako CK, vzdělávací agentura a nakladatelství. Naše nakladatelství vydává hlavně náročnější literaturu, ale také literaturu psanou esperantem. Na příští rok připravujeme zájezd do australské Adelaidy na 82. světový esperantský kongres. Protože už teď máme zájemce i z řad neesperantistů, děláme program přitažlivý i pro ně, ale ten budu znát až po svém návratu z těchto zemí těsně před Vánoci. Vždy si totiž najdeme čas se dokonale seznámit se všemi plánovanými místy a službami, než je nabídneme našim klientům.

Vraťme se z dalekých zemí domů. Představte si, že některý čtenář, který esperanto neumí, se s ním chce blíže seznámit. Je možné se například naučit esperantu jako samouk? A jak je to obtížné?

Esperanto je mezinárodní plánový jazyk. Je to jazyk plnohodnotný, který je schopen vyjádřit veškeré nuance jak obecného jazyka, tak i jazyka uměleckého a vědeckého. Možná to bude překvapivé, ale je jedním z literárních jazyků PEN klubu a konají se v něm vědecké konference, atestace, habilitace, existuje bohatá odborná literatura. Je proto jasné, že ten, kdo ho chce dokonale zvládnout, tomu musí něco dát. Je však nepoměrně snazší nežli jakýkoliv jazyk národní, a to pro svoji jednoznačnost, vyloučení gramatických výjimek, snadnost rozšiřování slovní zásoby pomocí jednoznačných předpon a přípon, ale i pro slovní zásobu, kterou má vzdělaný člověk alespoň v povědomí jako tzv. mezinárodní slova. Sám odhaduji, že esperanto je asi 6x snazší nežli jazyky národní.

Jak se to dá vypočítat -- šestkrát lehčí?

Kdo zvládne např. angličtinu za šest let, zvládne esperanto při stejné píli za rok. Začít může učebnicí "Esperantem za tři měsíce", kterou jsme s mojí ženou napsali poněkud netradičním způsobem. Je zaměřena na samouky, a ač je na trhu krátce, už máme ověřeno, že kdo se touto učebnicí nechá vést a dodržuje stanovený plán, za tři měsíce skutečně zvládne jazyk natolik, že je schopen číst běžnou literaturu, rozumět rozhlasovému vysílání v esperantu, ale i slušně konverzovat na většinu běžných témat. A v této souvislosti bych rád uvedl ještě jednu, teoreticky i prakticky prokázanou vlastnost esperanta: je vynikající průpravou ke studiu dalších cizích jazyků.

Zastavme se na závěr u vašeho nakladatelství. Jaké publikace jste dosud vydali a co nejzajímavějšího připravujete?

Z 36 vydaných publikací uvedu z literatury psané esperantem alespoň povídky J. Haška "Ne nur soldato Švejk" ("Nejen voják Švejk"), F. Kafky "Son^go kaj aliaj rakontoj" ("Sen a jiné povídky") nebo "Audienci" od V. Havla. Z jazykových příruček kromě již zmíněné učebnice "Slovník esperantsko-český", "Baza ^Ce^ha konversacio" a také "Gramatiko de la ^Ce^ha lingvo" (oba názvy jistě není třeba překládat). Z poezie jsme letos vydali dvojjazyčnou sbírku význačné esperantské básnířky Eli Urbanové podle výběru s českým překladem J. Rumlera "Peza vino/Těžké víno". Z produkce vydávané v češtině pak patří k nejúspěšnějším nový filosofický pohled na svět "Nový realismus" od B. Vogelmanna, ale i "Jak úspěšně vyjednávat s Japonci" od Y. Umedy, "Vzorec ekonomického úspěchu" od Ch. Y. Lee, "Nebezpečí tropických nemocí" od R. Sachse a zejména "Co mi dala česká literatura" od K. Kurisu, v níž se autor, japonský bohemista a překladatel mnoha knih z češtiny do japonštiny, vyznává ze svého vztahu k české literatuře i esperantu. O připravovaných knihách nerad hovořím, ale rád uvedu publikaci, v níž budu v jedné osobě autor, fotograf i vydavatel a jejíž pracovní název jasně určuje její obsah: "Nová japonská náboženství". I ta patří do dnešního tématu, neboť v ní popisuji také své zážitky s esperantem a Internetem, zejména v kapitole o mém pobytu v centru šintoistické církve Oomoto.

Děkujeme vám za rozhovor.

fa