na Interkameru
Každé dva roky se do Prahy sjíždějí profesionální fotografové, ale i nadšení amatéři, aby se na vlastní oči přesvědčili, co je v oboru foto-kino nového. Výstava už sice není "průzorem skrz železnou oponu", jak tomu bylo v letech nedávno minulých, kdy na ní byly ve "východním bloku" vystaveny novinky, které rok předtím uvedl veletrh Photokino v Kolíně nad Rýnem, ale to jí na atraktivnosti neubralo.
Jak tedy Interkamera ´97 vypadala? Především byla větší než v minulých letech na pražském Výstavišti zabírala celých pět hal. Ale zajímavější bude asi to, co bylo možné vidět. Jedním ze zřejmých trendů je nástup digitální techniky. Dalším, spíše očekávaným, bylo představení formátu APS široké veřejnosti. Nejprve k formátu APS (Advanced Photo System). Jde o nový typ klasického fotografického materiálu, jenž byl vytvořen jako otevřený formát pro 21. století (předpokládá se, že veškeré periferie pro zpracování tohoto materiálu budou digitální). Od klasického filmu se liší formátem, na zadní straně filmu je navíc obsaženo políčko (magnetikum), do nějž lze zaznamenat text.
Vzhledem k možnosti využití nás zaujala především digitální technika. Již jsme několikrát psali o digitálních fotoaparátech; a právě na Interkameře se objevily přístroje od mnoha dalších výrobců. Do budoucna se počítá s masovým rozšířením těchto fotoaparátů především pro soukromé účely. Přesvědčivým argumentem je možnost okamžité kontroly výsledku a pokud se záběr nepovede, stačí jej jednoduše vymazat žádné zbytečné náklady na filmy a jejich zpracování. Jednoduché je i uchování snímků na klasická digitální média, navíc nedochází s časem ani při zpracování ke ztrátě kvality. Většímu rozšíření zatím brání cena fotoaparátů a příslušenství nutného ke zpracování obrázků (ne každý má doma počítač a barevnou tiskárnu). Ani parametry fotoaparátů nejsou zatím uspokojivé, zvláště v té nejnižší cenové hladině; při rozlišení nižším než 640 x 480, jsou výsledky jen stěží použitelné. Ale aby nevznikl mylný dojem se stoupající cenou roste i kvalita výrobků, a některé přístroje mají parametry dostatečné pro poloprofesionální a profesionální práci. Do poloprofesionální kategorie patří například přístroj recenzovaný v tomto čísle (viz článek "Digitální těžká váha"), jenž se především díky vyměnitelným zoom objektivům a rychlé závěrce hodí pro fotografy-žurnalisty. Detailnější popis jednotlivých přístrojů najdete ve vloženém článku.
Tato nová technologie zasahuje ale i do ateliérového prostředí. Na Interkameře poutalo pozornost především stavebnicové řešení firmy Sinar. Jedná se o jakési hybridní řešení na principu optické lavice, kdy lze volit mezi klasickým postupem a digitální technologií. Funkčnost i ovládání přístroje jsou v obou případech prakticky shodné lze snímat statické scény, zaostřit na vybraný detail nebo v jednotlivých barevných složkách, u digitálních kazet je ale možné nastavit expozici, clonu a další parametry softwarově. Program rovněž zachytí snímek vytvořený expozicemi pod třemi barevnými filtry a umožňuje přesné nastavení barevného podání. Parametry rozlišení jsou až zarážející, neboť předlohy jsou snímány v rozlišení 2 048 x 2 048 bodů, přičemž každý pixel má potenciál 14 bitů (opravdu vychází 4,4 biliónu barevných odstínů). Kromě ateliérové fotografie je tato sestava vhodná pro archivaci vytváření katalogů muzeí, uměleckých sbírek apod.
Zatím byla digitální fotografie spíše atraktivní novinkou a vítaným zpestřením uvidíme za další dva roky, na Interkameře ´99, zda je osud klasické fotografie zpečetěn nebo zda se mýlí techničtí vizionáři.
ket