internet4U - 4/97

- internet4U -

Svěží zlomyslnosti

Víte, co mají společného Bob Dole, Madonna a píseň Macarena? Nepropadejte nadějím, nechystáme se odhalit poslední skandál z večírky nabitého života establishmentu. Společné mají jen to, že někteří lidé, a mezi nimi i uživatelé Internetu, je nesnášejí natolik, že se nespokojili jen s obvyklými vtipy a pomluvami, ale nelitovali námahy a vytvořili na Síti stránky plné zcela specifického humoru. Ano, řeč bude o parodiích.

Parodie je velmi starý umělecký útvar s trochou nadsázky by se dalo říci, že parodie nejsou o nic pozdějšího data než původní tvorba, z níž čerpají svou živnou půdu. Naši předci ve škodolibosti, smyslu pro humor a znevažování smrtelně váž-né patetické artističnosti za námi v ničem nezaostávali. Parodovat, neboli napodobovat s úmyslem zesměšnit či pobavit, lze ledacos. Nejčastěji osoby a umělecká díla. U lidí jde většinou o osoby nějak veřejně činné, zviditelněné, slavné a populární. Vždy se najde nějaký rys jejich image, projevený názor nebo charakterová vlastnost, na kterých lze stavět. Na zesměšnění hodný prvek se upozorní jeho zveličením, častým opakováním apod. Čím výstižnější, poznatelnější a nápadnější je, tím větší kýžený komický účinek.

Neméně oblíbené parodie plodů lidské kreativity i "kreativity" čerpají z napětí mezi dvěma neoddělitelnými složkami každého díla: obsahu a formy. Dokonalý soulad těchto složek, originalita obsahu umocněná krásou a vhodností formálního vyjádření jsou vnímány jako estetické, a tudíž považovány za umění. Parodie naopak vzniká změnou obsahu při zachování původní formy a tímto porušením rovnováhy vytváří dílo nové, jehož smyslem je pobavit srovnáním s originálem.

Motivace k vytváření parodií může být různá. Napodobovaný objekt můžeme ze srdce nenávidět a snažit se jej zesměšnit a tím přivést i ostatní k náhledu, že si nic lepšího nezaslouží. Drtivá většina parodií však podobné znaky nevykazuje, už proto, že jsou vytvořeny lidmi s velmi originálním smyslem pro humor, lidmi schopnými ironie a nadhledu i nad sebou samými. Jde většinou spíše o shovívavou legraci, o "utahování si" z věcí adorovaných, nezaslouženě popularizovaných, či z nápadných osobností, které nás z nějakého důvodu iritují, rozčilují, a tímto způsobem se od nich můžeme odreagovat. Není proto divu, že nejčastějším objektem se stává to, co je nejvíc na ráně, to, co tvoří často nechtěnou součást našeho života: politika, reklama, showbusiness.

Politika jako nutné zlo

Výskyt politických parodií na webu je velmi četný. V tomto případě je Internet ještě v daleko větší míře americkou záležitostí než obvykle. Bohužel, my ještě nejsme tak daleko, abychom si po dalším přehledu hororů politické nekultury (mám na mysli přehled denních zpráv) měli možnost zchladit žáhu počteníčkem o našich "oblíbencích" na vlastním monitoru a dík smíchu pozapomněli, kam, na co, a proč vlastně vůbec plynou "do pryč" naše daně. Tuto možnost američtí občané mají.

Bezkonkurenčně "nejmilovanějším" politikem v zemi pod hvězdami a pruhy je Bob Dole, v těsném závěsu následován Billem Clintonem. (Mimochodem napadlo vás někdy, proč si tito ctihodní a mocní dávají říkat Robík, Vilda apod.?) Ztělesnění konzervatismu, které tento republikán představuje, vyprovokovalo tvůrce www stránek, zřejmě vesměs liberálně orientované, k vytvoření vizí, jak by vypadalo jeho volební vítězství a co by se stalo s Amerikou potom (1,2). Bob Dole, říkají, má všechny americké ctnosti, je válečným veteránem s příkladným osobním životem, naneštěstí však Američany milující show a bílé zuby nudí k slzám.

Špičkování nezůstala ušetřena ani jeho rodná strana: přídomek republikánská je prý velmi dobrý k zapamatování, protože U.S.A. jsou republika, nikoliv demokracie. Navíc její konzervatismus jí jde k duhu, protože většina lidí sentimentálně vzývá "staré dobré časy". Není pravda, že republikáni jsou otravní staroši bílé pleti, kteří chtějí ostatním diktovat, "jak co" a "s kým ne", jsou tolerantní a někteří dokonce černoši, oponuje autor stránky posměšně. (3)

Také nejpopulárnější pár Ameriky, totiž marjánu zásadně nešlukující stříbrovlasý idol a jeho ambiciózní žena, mají na Síti rezervováno dost místa. Kromě stránky plné mystifikací (4) a zvukového archivu okřídlených přebreptů (5) lze doporučit především skvělou imitaci oficiální stránky Bílého domu, která se o od té skutečné liší nejen záměnou přípony gov (pro government) za net v adrese. Pokud máte trpělivost na "reloadování", vychutnejte si všech jejích 9 verzí. Iluze seriózních informací ze života prezidenta, viceprezidenta, jakož i historie jejich předchůdců je natolik hodnověrná, že teprve po delším čtení oslavných ód na bezúhonnost protagonistů počnete větřit nějakou zradu. Apropó, vidě-li jste už Bílý dům zelený, popřípadě neviditelný, protože maskovaný proti bombovým útočníkům? K vidění zde. (6)

Stejně jako na stránkách amerického tisku se Billy musel podělit o prostor s nejpopulárnějším a nejvyostřenějším soudním procesem poslední doby, ani na Internetu tomu není jinak. O. J. (neplést s hovorovým označením pro pomerančový džus) Simpson je zde zastoupen fiktivním popisem průběhu pokračování soudního přelíčení z roku 2007, den 1028. Simpson, zoufalý z neutuchajících sporů obžaloby a obhajoby a spánku soudce Ita, se přiznává. Nikdo mu však nevěnuje pozornost a nekonečné jednání pokračuje setrvačností dál i poté, co obžalovaný opouští bez překážek soudní dvůr. (7)

Politizaci se nevyhnuly ani populární postavičky animovaných seriálů, jejichž politická orientace je zjistitelná na adrese (8). Například Mickey Mouse je označen za člena extrémního republikánského křídla, který proslul tím, že vedl volební kampaň Ronalda Reagana, starého to známého z Hollywoodu, nyní prý podporuje Buchanana. Porky Pig je zase liberálem Nového údělu. Bety Boop prý zpívala republikánům za španělské občanské války v roce 1935, za což se dočkala pronásledování v éře McCarthyho honu na čarodějnice. Pepek Námořník byl prý v mládí liberál, ale nyní se stal zahořklým reakcionářem s nadváhou, který sedí u televize s lahví rumu v ruce a nadává na "barevný". Atd.

Reklama neklamný příznak klamu

Další věcí, jejíž stupidnost a všudypřítomnost zřejmě nejvíc pije krev internetářům, je reklama. Zdánlivě paradoxně zjistíme, že za autorstvím těch nejlepších stránek jsou právě "rodiče" skutečných reklamních spotů, kteří se zřejmě tímto odreagovávají od svého dobře placeného, leč stresujícího zaměstnání. (9) Citát stránku uvozující: "Mnoho reklam přinutí lidi nakupovat, jen několik však je donutí k slzám..." je možno doplnit o: " ...a daleko nejvíc jich vás dokáže rozzuřit." Tradičně jsou napadány symboly amerikanismu jako McDonald a Pepsi, produkty všemi vysmívané, které však přes ostentativně projevované pohrdání způsobem života, jejž představují, vydělávají stamiliony, protože normální Američan si nedokáže vůbec představit svět, kde by nebyly, neboť v jeho životě se prostě vyskytovaly odmalička. Calvin Klein se zde představuje sloganem: "Víte, co je mezi mnou a mými džínami? Nic!" Co se týče nápojů, musím uznat, že reklama na Budweiser je ještě pořád lepší než pivo samotné, z dívání se totiž neoslepnete...

Nejvděčnějším námětem jsou však tabákové výrobky všelidové tažení proti kuřáctví je totiž v USA daleko účinnější než státem diktovaná protidrogová politika. Nevěřte u nás rozšířené reklamě "L & M tak chutná Amerika!" (mimochodem tento druh cigaret zde vůbec nedostanete), naopak, potom, co projdete 10 bloků a na dveřích všech restaurací uvidíte nápis: "Nabízíme nekuřácké prostředí", chce se vám vykřiknout: Hej, kuřáci jsou taky lidi! Síť tento stav ovšem věrně odráží. Nejzajímavější je stránka zřejmě vytvořená nějakým aktivním pedagogem, která je plná docela vtipných obrázků, parodií na cigaretové reklamy z pastelek teenagerů.

Krásným příkladem vyrovnání se s frustrací a s pocitem tvůrčí zneuznanosti je adresa zvaná "Hřbitov reklamy"; své dílo zde může zveřejnit každý, kdo byl kdy sražen v rozletu nepřijetím své práce u agentury nebo firmy, která si např. billboard objednala a pak nepřijala. (10) Stránka začíná příběhem o autorovi reklamy, uchazeči ve frontě na život "poté", který postupně projde peklem i nebem, obé mu připadá stejné, totiž podobné prostředí tvůrců reklamy na zemi, a proto se na rozdíl mezi nimi otáže Sv. Petra. Odpověď zní: tady u nás se tvoje nápady budou realizovat!

Hudba xkrát jinak

Statisticky největší přítomnost na parodických stránkách ze všech slavných má Madonna. Zbožňovaná i nenáviděná. Není divu, sama dlouhá léta usilovně pracovala na tom, aby si jí každý musel všimnout a zaujmout k ní nějaký postoj. Lhostejnost a nezájem v jejím případě nepadají v úvahu. Na stránce zvané "Žhavé hoolywoodské pomluvy" si můžete smlsnout na komiksech koncipovaných jako krátká parodická interview s hvězdami na aktuální témata. Zpovídaní Madonny, jak si představuje výchovu své dcery, je jen jedním z mnoha. (11)

Kromě karikování zpěváků je také možné navážet se přímo do jejich písní. Vedle opravdu klasických evergreenů, jako Yellow Submarine a Magical Mystery Tour, které lákaly k napodobování vždy, jsou na stránce (12) k nalezení i novější: "Bad" Michaela Jacksona i hity úplně poslední. Madonnino "Don\t cry for me Argentina" pod názvem "Tropicana" (neoblíbenější značka džusu z Floridy, pozn. red.), "Ironic" Alanis Morissett a zvláště doporučení hodná Marguarita, song utahující si z hitu, který nedávno ovládl diskotékové parkety, jistě víte, kterého.

Posvátná věda?

Výčet adres věnujících se parodiím vědy je opravdu chudičký, asi proto, že vědci jsou přece jenom seriózní lidé smrtelně vážně ponoření do hloubaní ve své disciplíně. Jediné, co stojí za zmínku, je tzv. "Institut nové vědy" (13). Tato společnost neváhá a zveřejňuje výsledky svých rádoby experimentů a pseudovědecké ohlasy na ně. Mezi zdařilé patří např. přistání na Slunci, nebo pokus naučit krávy lítat pomocí exploze. Možná pokud stránku navštívíte později, naleznete i některý z dosud pouze přislíbených projektů, jež znějí docela slibně:

      -studie, zda Windows 95 jsou reinkarnací Antikrista
      -umělá inteligence zubní plomby
      -bezpečný návod pro nůž zvaný "vyoperuj si slepé střevo svépomocí".

Literatura

Pořizování parodií literárních je nepochybně úkol velmi náročný, přesto se našli někteří s grafomanskými sklony, kteří neváhali převést i velká díla světové beletristiky, např. "Romea a Julii" (14) a "Evžena Oněgina" (15). Tyto pokusy patří do kategorie parodií, vyjadřujících především základní úctu k autorovi, jehož kulturní počin je možné oslavit i touto formou. K mému velkému zármutku se mi nepodařilo ověřit, jak je tomu u stránky slibující parodii na dílo Milana Kundery (k nalezení v Yahoo), protože mi bylo zdvořile oznámeno, že na tento server nemám přístupová práva. Věčná škoda, už jsem se těšila, jak někdo učiní Nesmrtelnost ještě více nesmrtelnou jejím přetvořením na webu snad budete mít více štěstí (práv).

Jako náplast lze nabídnout povedený žebříček bestsellerů, karikujících nejen současné úspěšné tituly na americkém knižním trhu, ale též činící narážky na některé úspěšné celebrity. Co jiného by mohly znamenat tituly jako:

-"Al Franken is from Mars, Deepak Chopra is from Venus" (narážka na knihu "Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše", vyšlo i u nás)

-"Všichni ostatní jsou tlustí pitomci a nic víc" autorky Kate Moss (anorekticky vyhlížející nejúspěšnější modelka Calvina Kleina, pozn. red.) vydáno nakladatelstvím "Knihy Cindy Crawfordové", no comment...

-"On the road", vydáno General Motors

-"Kultura je sebevražda", vydáno společným úsilím Warner Bross a Sony

-"Žádný oddych, žádné vedení, žádné odesílání" z pera Billa Gatese, a podobné perly. (16)

Ambiciózními projekty nad síly jejich tvůrců jsou dvě originální dílka na atraktivní náměty. První má být sokratovskou polemikou se světem účastníka invaze Američanů v Zátoce sviní (17), druhé se nazývá "Boží pěsti" a je svérázným pokusem spojit, jak autor stránky říká, v poslední době filmovou tvorbou nejvíce omílaná témata: život Kristův a kickbox. Varování: jen pro ateisty, kde nehrozí urážka náboženského cítění. (18)

Filmy a animovaná tvorba

Z filmové tvorby lákají k parodickému zpracování především nekonečné televizní ságy nebo alespoň několika

dílné seriály, z nichž lze zřejmě vytěžit dostatek výsměchu hodných motivů. Z nalezených doporučujeme verzi slavné trilogie o hvězdných válkách pod názvem "Herb wars" (Války rostlin)(19), sci-fi fanatikům, kterým kultovnost seriálu ještě definitivně nestoupla do hlav pak "Star wreck" (Hvězdný vrak) (20).

Kreslené seriály jsou zastoupeny dílem nějaké paní, zjevně zbožňující hlodavce, která vytvořila něco podobného dětskému televiznímu seriálu o dvou myškách, geniální a beznadějně tupé, "Pinky and the Brain" (Malíček a Mozek) pod názvem "Noviny laboratorní myši", zábava vcelku ucházející (21). Také autory parodií většiny existujících epizod příšerně stupidního a násilnického seriálu, prý pro děti, "Power Rangers" je nutné vřele pochválit. Nic nezaslouží více stát se terčem nesnášenlivého útoku než tato zpotvořenina o adolescentech na padácích a kolečkových bruslích bránících zemi před intrikami vesmírného mafiána s průhledným jménem Ivan Ooz (čti ajvn, nicméně ideologická zlomyslnost tvůrců se nezapře). Originál osobně zhlédnut. Hrůza. Zato webová verze je velmi vtipná (22).

Co ještě dodat? Snad jen, že ani Internet sám, plný parodií na všechno možné, se svému zkarikování nevyhnul. Až jednou zase marně budete vymáhat z "bedny" odpověď na svůj mail nebo zuřit nad tím, jak pomalu to teče a bůhví kudy si to ti trpaslíci podávají, nalistujte adresu (12) s písní "Send me an e-mail" a zanotujte si se stejně postiženými, nebo pro změnu užijte místo svých oblíbených vyhledávátek "Yippee" (23), parodii to na Yahoo.

(1)-http://www.mediacity.com/~java/DBC.html

(2)-http://www.cais.net/aschnedr/dole.htm

(3)-http://www.republicans.org/

(4)-http://www.primenet.com/~creatdig/

(5)-http://www.soundbites.com/

(6)-http://www.whitehouse.net/

(7)-http://alpha.wcoil.com/~jacoba/oj/oj.html

(8)-http://shoga.wwa.com/~sluggo/misc/cartoon.html

(9)-http://www.dnai.com/~sharrow/parody.html

(10)-http://www.zeldman.com/ad.html

(11)-http://members.aol.com/editorman/hhc.html

(12)-http://www.monmouth.com/~rdickinson/yahoo/central.htm