Jeden týden zimní dovolené prý vydá za čtrnáct dní letní tak hurá do hor!
Lyžování, ať už sjezdové nebo běh na lyžích, je u nás velmi oblíbeným a rozšířeným sportem. Pohyb na horském (o zdravém by se dalo v místních podmínkách úspěšně polemizovat) vzduchu láká tisíce nadšenců, kteří neúnavně sjíždějí ze svahu, nebo se dokonce do kopce, z kopce i po rovině pohybují silou svých vlastních svalů.
Lyžování má u nás dlouhou tradici. Již koncem minulého století se hlavně v Krkonoších a Praze začali objevovat podivní pánové s prkýnky připevněnými k nohám a dlouhou tyčí v rukou. Nejdříve se lyže poblíž našeho území objevily na slezské straně Krkonoš v roce 1880. O málo později si první dva páry značky Hide nechal ze Švédska dovézt známý český sportovec, organizátor a nadšenec Josef RÖssler-Ořovský. Spolu s dalšími členy Bruslařského klubu je nejprve vyzkoušel v pražské Stromovce a Chuchli. Až mnohem později, v roce 1894, byl zorganizován první výlet pražského klubu do Krkonoš. Zde už od roku 1890 lyže aktivně využívali nadšenci pod vedením Jana Buchara. K propagátorům lyžnictví v Čechách patřil také hrabě Harrach, který lyžemi vybavil své lesníky. Velmi brzy se údajně "kluzky", jak se tehdy lyžím také říkalo, naučili ovládat pašeráci, což vedlo k nutnosti zasvětit do tohoto umění také místní policajty. Pokud vás zajímá tato etapa dějin, doporučuji zhlédnout film Krakonoš a lyžníci.
První mistrovství v tomto sportu se ještě konalo v roce 1896 v Praze, ale už v této době se centrum lyžařského hnutí přesunulo do Krkonoš, a to do Jilemnice a Vysokého nad Jizerou. V dubnu 1895 vzniká Český krkonošský spolek Ski Jilemnice, jenž se stal základem pozdějšího Českého lyžařského svazu. A tak se i u nás stal z lyžování rozšířený a oblíbený sport.
Pro úplnost je třeba dodat, že historie lyží je mnohem delší. Podle archeologických objevů se cosi podobného lyžím používalo pro pohyb po sněhu již před 5 000 lety, což dokazují nálezy ve Skandinávii a severním Rusku.
Ale zpět domů. K velkému rozšíření lyžování jsou u nás dobré podmínky. Na jihozápadě máme sice ještě lépe situované alpské sousedy, ale prstenec hor, jenž naši republiku obklopuje, nabízí mnoho příležitostí k zimnímu sportování. Téměř v každém našem pohoří najdeme nějaké to lyžařské středisko, nebudeme vás unavovat jejich výčtem.
Lyžování si můžeme rozdělit do několika oborů. Na rekreační úrovni se provozuje především běh na lyžích a alpské disciplíny. Jako samostatný obor se vyčlenil skialpinismus, lyžařská akrobacie a před několika sezónami se rodina "sněhomilců" rozrostla o další druh jednostopé tvory holdující snowboardingu. Prkna se ještě někdy dělí na snowboardy a skiboardy, a to podle způsobu, jakým se na nich stojí.
Skialpinismus v sobě spojuje hned několik činností horolezectví, lyžování a vysokohorskou turistiku. Vznikl již počátkem 20. století v alpských zemích, mohutněji se rozšířil v 70. letech. Jedná se o disciplínu fyzicky velmi náročnou, zážitky ale vynaloženou námahu rozhodně vyváží.
I minulost akrobatického lyžování sahá až na začátek našeho století, ve známost však vešlo v 60. a 70. letech. Na minulých Olympijských hrách v Lillehameru byla dokonce tato disciplina zařazena mezi olympijské. Ještě zbývá upřesnit, že do akrobatického lyžování (nyní poangličtěle nazývaného freestyle) zařazujeme jízdu v obtížném terénu nebo ve spojení s akrobatickými či baletními prvky.
Z lyžařských svahů se teď vypravíme do světa virtuálního na Internet, především na web. Vzhledem k oblíbenosti lyžování je až podivné, že na našich stránkách (webových i univerzitních ftp serverech) nenajdete jednoduše nic. Ani o lyžování, ani horských střediscích, horské službě, a dokonce ani o snowboardingu (ten má alespoň silné zastoupení v některých diskusních skupinách). Jediný živý odkaz vás zavede na stránku věnovanou sice lyžování, ale travnímu. Další "zimní" stránka, patřící Krušnohorskému sportovnímu klubu psích spřežení, bohužel nejevila známky života. Tím výčet aktivit v doméně cz končí.
Na Slovensku jsou na tom lépe. Zatím se sice úroveň poskytovaných informací nedá srovnávat s vyspělými zeměmi, ale to bude zřejmě pouze otázka času. Zdroje jsou různorodé, většinou neoficiální stránky jsou rozeseté po serverech univerzit (Vysoká škola dopravní v Žilině), organizací (Matice slovenská), soukromých stránkách. To jsou však většinou drobečky různě posbírané a kusé informace. Ucelený přehled snad v budoucnosti poskytne Turistický informační systém tatransko-podtatranského regionu. Ten je ale zatím bohužel ve výstavbě, takže většina hesel není živá. Podrobnější seznam stránek najdete ve vloženém článku.
Tím ale naštěstí naše lyžařské pátrání nekončí. Když se pro nás v roce 1990 začaly otevírat hranice, pro mnohé to znamenalo i možnost konečně si pořádně zalyžovat. A tak jsme se jali za zasněženými svahy cestovat do Rakouska, Francie a Itálie. A tady vypadá péče o lyžaře-zákazníka jinak. Nejen ta faktická vleky a lanovky, malé nebo žádné fronty, upravené svahy ale i dostupnost důležitých informací. Pokud se chci dozvědět, zda má cenu vyjet na lyže například do Krkonoš, nezbude, než zavolat známého z nejmenované horské boudy nebo se marně zkoušet dovolat na Horskou službu, kde jsou navíc nenaladěni, protože na takovýto informační servis nejsou zařízeni. Chci-li se vydat za sněhem například do Schladmingu, ze své židle hravě zjistím přes Internet téměř vše. Kolik je v daném středisku sněhu, jaké kvality, jsou-li v provozu lanovky, vleky a tratě. Na většině stránek najdete také údaje o možnostech ubytování, lékařské pomoci, dalším možném vyžití, lyžařských školách aj. A takovéto informace je možné získat snad o všech větších lyžařských střediscích v Evropě. Pokud vás zajímají adresy stránek, opět odkazuji na vložený text.
A v kolika zemích v Evropě vlastně zimní rekreační průmysl vzkvétá? Již byly jmenovány státy, kam to máme nejblíže Rakousko, Francie a Itálie, k nim je možné připojit i Švýcarsko, i když to je o trochu dražší. Na Internetu narazíme i na lyžařská střediska v sousedním Německu, ale tam se na zimní dovolenou našinec vydá jen stěží. K tradičním sněhovým královstvím je samozřejmě nutné započíst Skandinávské země. Podíváme-li se jižněji, lyžuje se v Lichtenštejnsku, Andoře, Španělsku. Válka bohužel poznamenala střediska v bývalé Jugoslávii, především olympijský areál poblíž Sarajeva. Ze zemí bývalého socialistického společenství nesmíme zapomenout na Bulharsko, Rumunsko a kavkazské republiky. Vypravíme-li se alespoň po drátech mimo Evropu, není možné přehlédnout Severní Ameriku, tedy Spojené státy a Kanadu. Zimním sportům se holduje i v Americe Jižní především v Argentině, Bolívii a Chile. V Asii kraluje jednoznačně Japonsko, zmínku jsem našla i o Jižní Korei. Poslední (rozhodně ne významem) v našem výčtu jsou Austrálie a Nový Zéland.
Lyžování ale není jen prima zábava, ale i předmět podnikání. Ve vloženém textu najdete několik adres výrobců lyží. Pokrok v této oblasti je úzce spjat s vývojem nových materiálů. Ve skeletu lyží najdeme v současné době látky, jež známe z naprosto odlišných oblastí teflon, grafit, skleněná vlákna, titan, ale i tradiční dřevo. Velmi záleží i na tvaru a konstrukci lyže.
Momentálním hitem v oblasti sjezdového lyžování jsou tzv. carvingové lyže. Údajně mají postupně nahradit lyže klasické; naši republiku zatím nezasáhla bombastická kampaň, jež je propaguje, proto se o nich moc nemluví. Jedná se o novinku, která se jízdními vlastnostmi od klasických lyží poněkud liší. Lyže mají dosti nezvyklý tvar ve špičce a patě jsou nápadně široké, uprostřed úzké. Samozřejmě vyžadují také nový typ obuvi, vázání a další vybavení, aby si výrobci a prodejci také přišli na své. A proč by carvingové lyže měly vlastně prorazit? Výhody jsou prý evidentní umožňují mnohem jistější jízdu, jsou stabilnější a začátečníci se na nich učí rychleji. Jejich tvar umožňuje dělat sevřenější oblouky, jsou velmi točivé. Díky tomu i zkušený lyžař musí při přechodu na carving absolvovat zaškolovací kurs, nejlépe s instruktorem. Ale jsou tu i nevýhody. Tyto lyže nejsou vhodné pro špatně upravené terény, zvláště v hlubším sněhu nastávají problémy. Navíc díky snadné zvládnutelnosti na nich začátečníci příliš rychle a neopodstatněně získají jistotu, což vede k úrazům. Překážkou bude zřejmě i jejich vysoká cena a nutnost kompletního "přezbrojení" při přechodu na tento typ lyží.
Ale ani nákup nejmodernější výzbroje a výstroje nezaručí, že se na lyže správně oblékneme a připravíme není nad radu zkušených. V tomto ohledu mne velmi zaujala jedna australská(!) stránka, na níž naleznete souhrn rad, kterak se na horách oblékat, jak chránit nezabalenou pokožku (zvláště v tomto ohledu jsou Australané velmi opatrní), co jíst apod. Pár dobře míněných rad pro pořizování lyžařské výzbroje i pobyt na horách najdete v dalším vloženém článku Měli byste vědět. Zaměřili jsme se, stejně jako v celém textu, na amatérské lyžaře, v případě výkonnostního sportu jsou parametry vybavení trochu odlišné.
Takže nezbývá než popřát hezky si zalyžujte (nebo alespoň zasurfujte po lyžařských stránkách na Internetu)!
Česká republika
http://fyzika.fme.vutbr.cz/~student/zezula/grass96.htm
Jediná stránka u nás, jež se věnuje lyžování travnímu.
Slovensko
http://rsmail.novitech.sk/tis/sk/index.html
Turistický informační systém tatransko-podtatranského regionu.
http://auriga.ta3.sk/lomnica/lomnica.html
Obec Tatranská Lomnica má svou vlastní webovou stránku.
http://www.matica.sk/texty_html/stredisk.html
Stránky Matice Slovenskej lyžařská střediska.
http://sco.gymmt.sk/MAPY/REGION/region.html
Region Turec lyžařská střediska.
Sněhové zpravodajství, evropská zimní letoviska
http://www.cocktail.com/worldleisure/ski.html
Pokud jste opravdu fandové, kteří obrážejí evropská horská střediska, pořiďte si publikaci Ski Europe.
http://www.snocountry.com/scw/isnocond.html
Aktualizovaný přehled sněhových podmínek v evropských letoviscích. Není bohužel příliš podrobný, zařazeny jsou tu pouze alpské země, Francie a Norsko, z toho Itálie a Německo nedostupné. Z Rakouska jen 2 střediska, nejvíce z Norska.
http://www.intellicast.com/ski
Další sněhové zpravodajství stručné.
Vítejte v evropském lyžařském centru! Stránka je sice zaměřena spíše na Američany, kteří si chtějí naplánovat lyžařskou dovolenou na starém kontinentu, ale najdete tu i informace o evropských lyžařských střediscích.
http://www.promin.be:80/ski.htm
Podrobné informace z jednotlivých zemí.
http://www.promin.be:80/ski/skid.htm
Německo
http://www.promin.be:80/ski/skia.htm
Andorra
http://www.promin.be:80/ski/kib.htm
Věřte-nevěřte, tady najdete informace o lyžařských možnostech v Belgii.
http://www.austria-info.at/winter/index.html
Velmi podrobné informace o sněhových podmínkách v zimních střediscích v Rakousku.
Rakouská "sněžná stránka". Tady byste měli najít vše, co potřebujete vědět, rozhodnete-li se vyjet na lyže (či snowboard) do Rakouska.
http://www.aat.telecom.at/aat/tsa/tsa.htm
Pokud se hodláte vydat na lyže do Rakouska, rozhodně se podívejte na tuto stránku. Kromě obligátních (ale důležitých) informací o štědrosti sněhové nadílky a počasí se můžete dozvědět, kde a jaké lze pořídit permanentky, kde v daných střediscích hledat důležitá místa, např. lékařskou pomoc, apod.
Podrobné sněhové zpravodajství pro změnu z Francie.
http://www.cyberlab.ch/exchange/listings/country/switzerl.html
Pokud se hodláte vydat do Švýcarska (a nejen lyžovat), poznamenejte si tuto adresu. Najdete na ní informace o ubytovacích možnostech, muzeích, sportovním vyžití, aj.
Podrobné sněhové zpravodajství ze Švýcarska.
Mimoevropská centra
Světová lyžařská asociace.
http://www.demon.co.uk/worldski/top20.html
I lyžařská střediska mají svůj žebříček zde je například Top 120 celosvětově nejuznávanějších středisek. Od nás samozřejmě nic.
http://www.demon.co.uk/worldski/skitips.html
Tip týdne tady najdete každý týden doporučení, kam zajet na víkend, kde jsou nejlepší sněhové podmínky, počasí, upravené tratě. Rozděleno pro sjezdování, snowboard a "letní" lyžování.
Stránka věnovaná lyžování celosvětově velmi přehledná, dost podrobná. O Čechách ani zmínka.
http://www.demon.co.uk/worldski/sumski.html
"Letní" lyžování v Evropě a Severní Americe seznam míst, ve kterých se dá lyžovat v letních měsících.
Lyžuje se i v Austrálii (i když pro nás nezvykle sezóna vrcholí v červenci a srpnu). Velmi hezky udělaná stránka, obsahuje mnoho důležitých informací, jež jsem na žádné z českých stránek nenalezla. Rozumné rady pro oblékání na horách, ochrana očí a kůže.
Běh na lyžích
http://www.demon.co.uk/worldski/euxc.html
Přehled evropských běžeckých tratí a vida, tady se objevil náš Špindlerův Mlýn!
http://www.unit.no/vm97/engelsk/index.html
Od 20. února do 2. března 1997 bude v Norsku probíhat světový pohár v severských disciplínách.
Informační centrum běh na lyžích a severské disciplíny.
http://www.weblab.com/xcski/skinews.html
Online magazín, jehož název by se dal přeložit jako Svět běhu na lyžích.
http://www.communicata.co.uk/lookover/skiing/nordic.html
Na běžkách se hodně jezdí v Británii.
Snowboarding
Mezinárodní snowboardová federace.
http://www.isf.ch/newsletter/news.html
Nevyčerpatelná studnice informací noviny věnované snowboardům.
Přehled časopisů.<p> http://www.demon.co.uk/worldski/seasons.html
Tady zjistíte, kde se dá ve kterém období lyžovat nebo jezdit na snowboardu.
http://www.snwbrdr.com/links.html#
Velká spousta adres o snowboardingu.
http://www.dakine.com/dksnow.htm
Co ještě nevíte o vybavení pro snowboarding.
http://www.campiglio.com/Mad/Snowboar.htm
V italské Madonně di Campiglio bude v roce 1999 světový pohár ve snowboardingu.
Závodní lyžování
http://www.dinet.de/sites/viking/sports/alpine97/calendar.html
Lyžování jako vrcholový sport seznam závodů světového poháru mužů i žen.
Oficiální stránka letošního světového poháru.
Na další zimní olympiádu se už chystá japonské Nagano. Budou se konat již v příštím roce.
Na webu najdete i další zimní olympiádu, jež se bude konat až v dalším tisíciletí v roce 2002 v americkém Salt Lake City.
Osobnosti
http://www.alberto.tomba.it/e/index.html
Domovská stránka Alberta Tomby. Kromě zatím nepublikovaných a soukromých fotografií této legendy sjezdového lyžování posledních let tu najdete i jeho komentáře, nápady, můžete mu poslat mail.
http://www.whistler.net/home/rob_boyd/index.htm
Další sousto pro ty, kteří se zajímají o slavné osobnosti toto je stránka kanadského závodníka Roba Boyda.
Ostatní
http://www.evian.fr:80/skiing.htm
Velmi povedená stránka, věnovaná také lyžování, ale především Alpám. Dozvíte se zajímavé věci o jejich geologické historii, floře i fauně, pověstech, atd. I když tu nenajdete aktuální informace o situaci v jednotlivých horských střediscích, nepřeskakujte ji, je povedená věcně i graficky.
http://www.demon.co.uk/worldski/heli.html
Směrem do svahu se nemusíte pohybovat pouze pomocí vleků. Tady se dozvíte, kde jsou k dispozici sněhové skútry, helikoptéry nebo kde si můžete v kombinaci s lyžováním užít i závěsného létání.
http://194.88.65.10/esprit/index1.htm
Rodinná dovolená na lyžích. Na této adrese si můžete objednat lyžařské kursy pro celou rodinu ve Francii a Švýcarsku. Tato společnost je zaměřena především na kursy pro děti do 17 let.
http://www.salomonsports.com/ski/all/allready.htm#car
Krásná stránka, jíž jsme nalezli u Solomonu. Odborníci vám tu poradí, na co byste při přípravě na zimní dovolenou neměli zapomenout.
Firmy, vyrábějící lyže a snowboardy
dynastar
Dynastar
U nás velmi oblíbená značka Elan.
fischerxc
Fischer
Značce Fischer patří světový primát v oblasti běžek. Kromě současné nabídky tu najdete i odkazy na místa věnovaná běhu na lyžích.
K2 kromě sjezdových lyží vyrábí firma také snowboardy a brusle.
Kästle značka, jejíž historie započala v roce 1924.
Rossignol lyže, různé druhy vázání, snowboardy.
Salomon nejen lyže a vázání, ale i lyžařská a turistická obuv.
VÖlkl.
A na závěr perlička StÖckli je malá švýcarská firma, kde se dodnes vyrábějí lyže ručně.
Měli byste vědět
Pořizování sjezdařské výstroje
Při výběru lyží zohledněte svou fyzickou kondici a lyžařský um. Délka lyží se obvykle počítá jako výška postavy + 10-25 cm. Striktní pravidlo neexistuje, lyže by však neměly být kratší než výška postavy, delší být mohou, pokud věříte svým nohám nebo vážíte více. Pro rekreační ježdění obvykle volíme lyže mírně točivé nebo točivé. Tato doporučení neplatí u carvingových lyží.
Délku hůlek jednoduše odhadnete, pokud ohnete ruku v lokti do úhlu cca 40 ? a uchopíte hůlku těsně pod bodcem obráceným nahoru.
Při výběru lyžařských bot pamatujte na to, že se nebudou chovat jako obuv běžná, nevytáhnou se. Už při zkoušení se v nich musíte cítit komfortně a pohodlně. V současné obuvi nemusíte počítat s místem na troje ponožky, naopak, koupíte-li boty příliš velké, bude v nich zima. Jste-li dobrý lyžař a plánujete zdolávat náročné terény, volte raději obuv s více přezkami.
Pořizování vybavení na běžky
Stejně jako u ostatních částí výzbroje platí, že se musíte nejprve rozhodnout, zda hodláte jezdit klasickým způsobem, bruslit, nebo oba způsoby kombinovat. Lyže na oba způsoby běhu se liší jak konstrukčně, tak co do použitých materiálů, tedy i vlastností. Pro klasický způsob volíme lyže o 25-35 cm delší, než je vaše postava, na bruslení pak kratší, limitní je však opět vaše výška.
Běžecké hůlky jsou ve srovnání se sjezdovými delší, lehčí a mají jiné úchyty v žádném případě nedoporučujeme pořídit jedny univerzální! Pro klasický běh vybíráme hole přibližně ve výši našich ramen (opět poměřujeme obráceně a držíme pod bodcem eliminujeme tak jejich zaboření), pro bruslení o něco vyšší až do výšky postavy, máte-li silné ruce.
V současné době je i u nás velký výběr různých typů vázání. Pokud míníte bruslit, vzdejte se svého starého vázání "se zobáčkem".
Boty volíme opět úměrně své kondici a záměrům. Míníte-li bruslit, měli byste mít pevný kotník, na klasiku jsou naprosto nehodné boty s pevným skeletem nedovolí noze pracovat v kotníku.
U všech lyží platí kdo maže, ten jede. U běžek je to zřejmé, ale ani na sjezdové lyže nezapomeňte a přinejmenším je občas opatřete ochrannou parafínovou vrstvou; při nepříznivých sněhových podmínkách tím alespoň trochu ochráníte skluznici. Do podrobné alchymie kolem mazání se pouštět raději nebudeme.
Oblečení
Pro oblečení obecně platí, že by mělo být vrstevnaté jednak více vrstev lépe tepelně izoluje, za druhé je jednodušší něco ubrat, popř. přidat. Je zřejmé, že spodní vrstva by měla být spíše z přírodních materiálů, bavlny, vlny, vrchní pak u materiálů směsových či umělých, které lépe izolují proti větru a vlhkosti. V současné době se při výrobě sportovního oblečení uplatňují nové materiály, které jsou schopné propouštět vlhkost pouze jedním směrem, přeměňovat sluneční energii na teplo a to pak udržet, při malé tloušťce velmi dobře izolovat tyto vynikající vlastnosti jsou však zatím dosažitelné za dosti vysokou cenu.
Projevy hrdinství, jako je odmítání čepice a rukavic, jsou hloupé a dětinské.
Ochrana kůže
Zvláště při pobytu na horách byste si měli uvědomit, že zeslabování ozónové vrstvy není jen úspěšné heslo ekologických hnutí. V zimním období není pokožka připravena na velkou porci slunečních paprsků (ještě zesílených odrazem od sněhové pokrývky), navíc negativně působí také zima a vítr. Proto přibalte krém s ochranným faktorem doporučuje se více než 8. Nezapomeňte ani na rty, i tady je vhodné pamatovat na ochranný filtr.
Proti UV-záření je nutné chránit rovněž oči. Pokud za hezkého počasí odložíte lyžařské brýle, nezapomeňte je nahradit slunečními.
Fyzická příprava a výživa
Pro městského člověka je většinou týdenní pobyt na horách s aktivním pohybem nezvyklou fyzickou zátěží. Nejste-li trénovaní nebo pravidelně necvičíte, je dobré se přemoci alespoň 3 týdny před odjezdem. Lepší než posilování jsou různé typy aerobního cvičení a strečink.
Při pobytu na horách nejsou samoúčelné tzv. "kritické dny", jež známe z lyžařských výcviků (druhý až třetí den pobytu). Neznamená to, že zůstanete celý den v peřinách stačí na půl dne trochu zvolnit. Místo sjezdování jděte na procházku, popřípadě si odpočinkově vyjeďte na běžkách. Nezaškodí trocha strečinku, přirozeně v teple. Je-li to možné, navštivte bazén nebo saunu (dovolí-li váš zdravotní stav), to ostatně nemusíme nechávat pouze na odpočinkový den.
Při pobytu na horách hodně pijte vhodné jsou minerálky (obsahují minerální látky a soli) nebo ovocné šťávy, alkoholem svůj tekutinový dluh nedohánějte! Jezte potraviny bohaté na karbohydráty rýži, těstoviny. Ráno se nevyhýbejte sladkostem nabyté cukry rychle spálíte. Je dobré vzít s sebou na svah nebo túru nějaký rychlý zdroj energie nejlepší jsou sladkosti obsahující hroznový cukr. Rozhodně se nesnažte na horách zhubnout mohla by vám záhy dojít energie, popř. budete hůře snášet zimu.
A ještě jedna otřepaná rada na závěr vydáte-li se na hřebeny, rozhodně si nehrajte na samotáře. Ve dvou je to lepší, ideální počet jsou v tomto případě výjimečně tři.
Markéta Ciňková @