Modem (MODulator-DEModulator)

      Zkratka (ano, opravdu zkratka) MODEM je termín vžitý jako název pro zařízení, umožňující konvertovat proud dat, přenášený přes sériové rozhraní počítače na signály, které je schopné přenášet běžná telefonní linka a naopak. Dva počítače (nebo i jiná číslicová zařízení, například terminály) spolu mohou po navázání spojení prostřednictvím modemu komunikovat stejně či podobně, jako kdyby byla jejich sériová rozhraní přímo propojena kabelem.

      Modemy nejsou v počítačovém průmyslu žádnými nováčky (podobná zařízení se běžně používala už v éře sálových počítačů pro připojení vzdálených terminálů), ale většího rozmachu doznala modemová technika až s nástupem osobních počítačů v první polovině osmdesátých let. Tehdy patřila mezi vedoucí firmy v této oblasti americká společnost Hayes Microcomputer Products, která jako první aplikovala softwarové řízení pro ovládání modemů pomocí standardní sady příkazů začínající na AT - tzv. Hayes Standard AT Command Set (majitel firmy, pan Hayes, je autorem 45 průmyslových patentů v oblasti telekomunikací a výpočetní techniky). Tento způsob ovládání modemu se natolik rozšířil, že tzv. Hayes kompatibilní modemy záhy převládly nad ostatními, a v současnosti se již (kromě výjimek pro speciální aplikace) jiné než Hayes kompatibilní modemy nevyrábějí; tím jejich označení pozbylo významu.

      Pro komunikaci prostřednictvím modemu je kromě jeho odolnosti proti rušení směrodatná pochopitelně hlavně rychlost. Dnes používané modemy využívají signálové standardy V.32 (14,4) V.34 (28,8) a V.34 + (33,6 Kb/s). Pro práci výhradně v prostředí digitálních ústředen, které jsou schopné zajistit požadovanou šířku přenášeného kmitočtového pásma, se v poslední době začínají uplatňovat nové standardy dosahující rychlostí až 57,6 Kb/s.

      BBS (Bulletin Board System)

      BBS neboli (volně přeloženo) "vývěskový systém" je označení pro počítač vybavený jedním nebo více modemy a obsluhovaný speciálním programem, který v době vzniku těchto stanic (ve druhé polovině sedmdesátých let) plnil funkci jakési elektronické vývěsky přístupné prostřednictvím veřejné telefonní sítě -- kdokoli, kdo měl počítač vybavený vhodným modemem a znal telefonní číslo stanice, se s ní mohl spojit a zanechat zde svou zprávu či vzkaz, který si pak mohli ostatní uživatelé přečíst.

      Během dalšího vývoje se schopnosti stanic BBS i množina poskytovaných služeb rozšiřovaly. Stěžejní službou se stala možnost spravovat volně přístupné a tematicky tříděné archivy souborů, které se využívají především k distribuci nejrůznějších volně šiřitelných programů a souborů technických i jiných informací. Soubory, jež stanice BBS nabízí, si uživatel může přenést do svého počítače (download) nebo na ně přenést soubor, který chce dát k dispozici ostatním uživatelům (upload).

      Další kategorií jsou komunikační služby, představované možností zasílání správ jinému uživateli BBS (jednoduchá elektronická pošta včetně možnosti elektronických konferencí) a u vícelinkových stanic možností rozhovoru (přímé terminálové komunikace označované jako chat) mezi právě připojenými uživateli.

      O správný provoz BBS a obsah jejích archivů se stará její tzv. systémový operátor -- zkráceně sysop. Stanice BBS spolu mohu i přesto, že nejsou navzájem propojeny do stálé sítě (on-line), navzájem komunikovat. Pro tuto komunikaci existuje všeobecně dodržovaný standard propojování stanic BBS do jednotné sítě FIDONET. V této síti, která má celosvětový dosah, si v nočních hodinách jednotlivé sousední BBS navzájem vyměňují informace, které se tak během několika dní rozšíří po všech stanicích zapojených do sítě. BBS zapojená do sítě FIDONET může svým uživatelům zprostředkovávat elektronickou poštu, nazývanou net-mail, včetně možnosti pomocí tzv. bran (gateways) posílat zprávy do dalších počítačových sítí (například Internetu).

      Stanice BBS často provozují různí nadšenci či zájmové spolky, nebo plní funkci jakési informační centrály konkrétní firmy nebo instituce a poskytují reklamní či poradenské služby.

      S masovým rozšířením Internetu v posledních letech si některé populární BBS rozšiřují okruh uživatelů umožněním přístupu ke svým službám prostřednictvím internetové služby Telnet.

      Dial-up

      Dial-up neboli "vytáčením nahozené" spojení je způsob propojení počítačů do sítě prostřednictvím linek veřejné telefonní sítě, kdy je telefonní spojení (hovor) navazováno pouze na dobu nezbytnou pro přenesení požadovaných dat.

      Připojení do Internetu typu "dial-up" patří mezi nejlevnější varianty připojení jednotlivých počítačů nebo malých lokálních sítí, protože díky poměrně malé propustnosti modemových spojů a omezenému počtu najednou komunikujících zákazníků nejméně zatěžuje uzel poskytovatele.

      Některé rozlehlé sítě, u kterých není provozně nutná či ekonomicky opodstatněná možnost bezprostřední komunikace, využívají dial-up spojení dokonce jako jediný způsob propojení svých uzlů. Příkladem takové sítě je třeba síť amatérských BBS stanic FIDONET.

      On-line (online)

      Pojem on-line, který v angličtině znamená spřažený či napojený a nejvíce zdomácněl právě v oblasti počítačové a komunikační techniky, označuje režim práce zařízení, v němž je aktivně připojeno k řídícímu počítači nebo síti.

      Počítačový význam on-line asi nejlépe vystihuje jeho doslovný překlad -- "na lince". Například telefon či modem je on-line připojen k telefonní síti, osobní počítač pracuje v lokální síti rovněž on-line. On-line přístup k centrální databázi umožňuje pracovat s její okamžitou reálnou podobou atd.

      Stejně tak můžete s elektronickou poštou a dalšími službami Internetu pracovat buďto on-line, tedy v době, kdy je váš počítač připojen k uzlovému počítači, nebo si v této době pouze vyzvednout obsah schránky a došlou poštu (včetně nově odesílaných zásilek) připravit off-line, tedy po odpojení od sítě, a až budete příště on-line, můžete připravené zprávy odeslat a vyzvednout nové. To se samozřejmě týká pouze dial-up přístupu k Internetu, protože pokud jste k němu připojeni přes lokální síť pomocí pevné linky, jste (vzhledem k Internetu) on-line stále.

      V poněkud přeneseném smyslu se pojmu on-line využívá také k označení stavu periferního zařízení, kdy je připraveno komunikovat s řídicím počítačem (například tiskárna, skener a podobně).

      Off-line (offline)

      Off-line je opakem on-line a znamená tedy režim práce počítače bez přímého aktivního spojení se sítí či dalším zařízením. Modem počítače může být sice permanentně připojen k telefonní síti (tedy on-line), ale samotný počítač jej většinu času pro připojení do vzdálené sítě nepoužívá -- pracuje off-line.

      Stejně například off-line zpracování dat se podobá dávkovému zpracování bez kontaktu s centrální databází či archivem, kdy jsou příslušné údaje nebo jejich část připraveny (pořízeny, modifikovány, přeformátovány) na samostatném počítači, a teprve v okamžiku navázání spojení jsou tyto změny odeslány do centrály.

      Také off-line práce v Internetu spočívá především v prohlížení dříve stažených webových stránek a zpracování dříve vyzvednuté pošty, případně přípravě zásilek k odeslání.

      Klient

      V širším smyslu je klient označení pro počítač, který prostřednictvím sítě využívá služeb výkonnějšího nebo specializovaného centrálního počítače (viz klient-server).

      Protože činnosti spojené s rolí klienta (využíváním služeb příslušného serveru) vždy zajišťuje konkrétní proces (běžící program) a na jednom fyzickém počítači nebo pracovní stanici může najednou pracovat více různých programů tohoto typu, používá se slovo klient také pro jako obecné označení pro program sloužící k využívání služeb určitého serveru, respektive typu serverů.

      V Internetu, kde vlastně téměř vždy uživatel pracuje v režimu klient-server, je běžné používání mnoha klientských programů. V podstatě je třeba mít pro každou službu (poštu, FTP, gopher, www nebo třeba real-audio) odpovídající program -- klienta. Váš www prohlížeč (browser) je tedy vlastně klientem umožňujícím přistupovat ke stránkám uloženým na www serverech. Dokonce, pokud používáte některý z moderních klientských programů jako Netscape Navigator či Communicator nebo Internet Explorer firmy Microsoft, plní tento program funkci více klientů najednou (pro www, FTP a e-mail).

Jan Čáp