- internet4U -

Pozdrav
z Las Vegas

      Pro většinu profesionálů i laiků z počítačové oblasti je vrcholnou událostí sezóny patrně výstava CeBIT v Hannoveru, ale občas má člověk pokušení opustit stereotypy a vrhnout se do míst, která se stala kolébkou mikroprocesorů, počítačů a programů na severoamerický kontinent. Místem z nejpovolanějších se pak určitě stane setkání počítačových firem celého světa v nevadském městě kasin Las Vegas, dějiště události roku, kterou byl letos COMDEX Fall 96.

      Město hýřící barvami světel a neónů se každým rokem v době podzimu stává místem pro uvedení novinek, navázání kontaktů, získávání nových klientů a dalších činností, pro které je veletrh ideálním zastavením po celoročním soupeření s konkurencí. Stejně tomu bylo i letos, a proto bych se vám chtěl pokusit zprostředkovat atmosféru, která zde panovala.

      První kontakt s městem na člověka působí přesně takovým dojmem, jaký jeho tvůrci zamýšleli vše je podřízeno hernám a kasinům a jejich astronomickým ziskům. Není výjimkou, že jedním z mnoha desítek kasin v Las Vegas "proteče" za jedinou noc téměř třicet milionů dolarů. Tomu jsou úměrná i lákadla, která na návštěvníka působí: před jedním hotelem vybuchuje každých patnáct minut umělá sopka, o padesát metrů dále proběhne několikrát za večer skutečná lodní bitva, pří níž je potopena galéra o délce nejmén ě deseti metrů a za chvíli je zase vyzdvižena a připravena na následující show. Hotel ve tvaru pyramidy má vstup ve tvaru opravdové sfingy a hotel New York New York je vlastně stylizovanou kopií Manhattanu, Sochy svobody a Brooklynského mostu. V centru Las Vegas pak jeho stavitelé zastřešili ulici obloukovou konstrukcí posázenou desetitisíci světly, která mění barvu jako jednotlivé body gigantické obrazovky, a každou hodinu zde probíhá multimediální show, jež člověka naplní vzrušením z mohutnosti ce lého projektu.

      COMDEX Fall je však i pro Las Vegas velkou porcí, a proto jsou veškerá místa v hotelech vyprodána již dlouhou dobu před veletrhem a jejich ceny stoupají do závratných výšek až dvojnásobku běžné částky. Veškeré lokální stanice vysílají zpravodajství z příprav, reklamní bloky obsahují kromě nezbytných automobilů pouze informační technologie, obě výstavní centra připravují, co se dá, aby vše proběhlo hladce, organizační štáb zajišťuje podmínky pro registraci, která by zdržela každého jen po dobu nezbyt ně nutnou pro zajištění evidence. Autobusy, objednávané až z Los Angeles, se postupně oblékají do barev velkých firem a občas jsou pro využití reklamní plochy použita i jejich okna. Ulicemi Las Vegas projíždějí limuzíny označené názvy firem a letiště se stane vstupní branou pro vstup do města počítačů. Vše vře a připravuje se na den D 18. listopad 1996, kdy se otevřou brány největší počítačové show naší planety COMDEX Fall 1996.

      Od časného rána je nebe bez mráčku a slunce posunuje teploměry na 20 stupňů Celsia. Po sedmé hodině se na oblohu vznesou dva balóny známé z krabic od softwaru firmy Corel, s několikaminutovým zpožděním se objevuje vzducholoď v barvách firmy Fuji, následována svou sestrou označenou emblémem AltaVista, která svým kroužením naznačuje, kdo je královnou při prohledávání stránek Internetu. Poněkud předčasný nájezd k výstavišti u hotelu Hilton se jeví jako dobrý nápad, jelikož o dvacet minut později jsou j iž přístupové cesty beznadějně přeplněny dychtivými účastníky. Hned první hala je zřetelně označena heslem Registrace, a proto zamíříme k ní. Než se podaří člověku projít ke vchodu, drží v ruce několik propagačních letáků a drobné suvenýry s emblémy firem. Hala je prostorná, a tak jdeme k prvnímu stolku, na němž jsou formuláře pro registraci. Možností registrace je široká škála, od 75 do 795 dolarů. Nejlevnější je vstup na výstavu, nejdražší zahrnuje vstup na veškeré konference a s nimi související programy, včetně přednášek osobností jako je Andrew Grove, president Intelu, Bill Gates, šéf Microsoftu a Jim Barksdale, předseda firmy Netscape. Dříve než dopíši první řádku, zastavuje mne zástupce nějaké firmy a nabízí mi registraci zdarma. Firmu neznám, ale zkusím štěstí vyšlo to. Dostávám katalog a statut hosta, který je viditelně vyznačen na klopě, na níž bude za chvíli i můj registrační štítek. Zařazuji se do fronty, která vede soustavou "zábradlíček" přes půl haly. Mám štěstí, had přede mnou má zhruba deset otáček, ve chvíli mé registrace je již trojnásobný. Po odevzdání formuláře dostávám plastikovou kartu s mými nacionálemi a jsem zařazen do databáze účastníků. Karta (viz obrázek) má podobně jako kreditní karta magnetický proužek. Jak jsem později zjistil, je to ideální způsob, jak předat údaje o svojí osobě a nemuset vypisovat formuláře u různých firem. Téměř každá firma je vybavena čtečkou (někdy i on-line), a proto jí jednoduše projedu kartou, odpovím na několik otázek typu ano/ne (často samoobslužně na obrazovce počítače) a firma má moje údaje pro další použití. Já dostávám za odměnu požadovanou informaci a někdy navíc i tužku, prospekt, sladkost, kávu, tričko nebo např. deštník.

      Mé počáteční nadšení nad dokonalostí organizace výstavy zchladila nekoncepčnost v přidělování stánků jednotlivým vystavovatelům. Systém "kdo dřív přijde, ten dřív obsadí plochu", není nejhorší, ale nebylo by špatné dát do jedné haly firmy se stejným zaměřením. V reálu nebylo možné firmu vyhledat jinak než podle katalogu, a tak člověk na některé firmy narazil jen náhodou nebo při systematickém pátrání v celém areálu. Při počtu 2100 vystavovatelů si však o takovém počínání udělá obrázek každý z vás. V elmi často potkal člověk vedle sebe výrobce softwaru, internetového providera, výrobce LCD, telekomunikační firmu. Kdo si tedy chtěl udělat přehled o všech výrobcích z oblasti modemové komunikace, tomu nezbylo, než se pořádně projít.

      Oficiální veletržní noviny ohlašovaly 10 000 nových výrobků. Překvapivě jsem však nenarazil na takové firmy, jako například SUN, Silicon Graphics a mnoho jiných, které jsem očekával. Expozice Microsoftu byla zaměřena na Office 97, Windows CE pro palmtopy a Windows NT. Snad ještě zajímavější byla expozice partnerů Microsoftu, která prezentovala verze různých systémů pro jednotlivé hardwarové platformy sdružené pod operačním systémem Windows NT. Partnerské firmy nabízely například systémy pro ladění p rogramů ve Visual C++ a profesionalita a nápaditost jejich zpracování hraničily mnohdy s nástroji označovanými jako CASE. Po loňském CeBITu, z něhož si většina návštěvníků odnesla domů množství CD-ROM demoverzí programů a prezentací, zaznamenal COMDEX posun směrem k Internetu: pokud se návštěvník zeptal na možnost získání omezené verze produktu, dostal vizitku s adresou www serveru a ujištění, že tam najde i výkonnostní parametry, testy, seznam souvisejících produktů, prezentaci firmy, veškeré konta kty a poslední uvedenou verzi systému ve zkušební verzi. Sbohem sběrači CD-ROM titulů, svět je již dávno někde jinde alespoň na té druhé polokouli našinec s méně kvalitními linkami si bude muset přece jenom na některé informace "počkat" u svého dial-up připojení nějakou chvilku navíc.

      Všechny větší počítačové firmy se soustředily hlavně na prezentaci formou show, do níž byl možností soutěžit zatažen každý návštěvník. Vyhrát tričko s logem US Robotics zabralo jen 15 minut a u Compuserve jsem po třicetiminutové prezentaci (při níž jsem si stačil Telnetem vybrat svou elektronickou schránku v Čechách) vyhrál hodnotnou koženou bundu s logem firmy. Veškerá činnost se točila kolem zaujmutí zákazníka, získání kontaktu (protažením registračního štítku čtečkou) a podchycení i sebemenšího z ájmu o produkt. Z hardwarových novinek se obecně nejvíce hovořilo o digitálním videodisku (DVD), superplochých displejích, videokonferencích, modemech s rychlostí 56 kb/s, ISDN, mobilních kancelářích, 16tirychlostní CD-ROM apod. Novinkou bylo i uvedení periferií pracujících s novým standardem sběrnice nazývané Universal Serial Bus (USB). DVD bylo prezentováno snad nejlépe u firmy Toshiba, jež si pronajala nepřehlédnutelnou plochu, vyplněnou všemi produkty svého širokého záběru. Kompaktní fotoaparáty se záznamem obrázků v digitální podobě byly zastoupeny u mnoha firem a pomalu se stávají přístrojem k běžnému použití: i to však již ukázala fotografická výstava Photokina KÖln. Výrobci LCD displejů se předháněli ve velikosti, tloušťce a grafickém rozlišení. Největší TFT displej předváděli zástupci firmy Panasonic a to o úhlopříčce 42". Zde také prezentovali i nejlepší využití podobných zařízení formou konferenční videostěny. Velmi příznivý byl kontrast i jas displeje, tloušťka kolem 7 až 10 cm, mé ně příznivé bylo rozlišení 640 x 480 bodů a raději jsem se neptal na cenu. SHARP předvedl displej o dva palce menší, ale v rozlišení 800 x 600 bodů, což jej více přibližuje nasazení v oblasti počítačů. V rozlišení šla nejdále firma NEC, která představovala běžně displeje o rozlišení až 1024 x 786 bodů a to ve všech velikostech do maxima 33". Při úhlopříčce 31" si dovolila firma NEC nabídnout digitální akvárium. Hlavní výhody? Nevyžaduje údržbu, nabízí možnost zobrazování zpráv a rybičky snesou upgra de.

      Zastavení poslední. Celkově lze říci, že veletrh očekávání splnil i nesplnil. V některých oblastech příjemně překvapil, v jiných naopak informace chyběly. Možná, že můj pohled byl zaujatým pohledem Středoevropana, který je zvyklý na německy přesně uspořádaný CeBIT, možná, že doba veletrhů informačních technologií pokročila natolik, že nastane jejich posun směrem k webu. Možná také, že tento rok byl na novinky v oblasti počítačů po předcházejícím bouřlivém rozvoji skoupý, ale jedno je jisté: další ná m ukáže jarní CeBIT, COMDEX Spring v červnu v Atlantě nebo příští COMDEX Fall v Las Vegas.

     

Jiří Berger @

internet4U