- internet4U -

Domácí planetárium

      Nedávno jsem četl v jednom ze čtených deníků článek o pro někoho možná, překvapivém jevu. Výrobci nosičů CD-ROM prý poněkud přecenili odhady nárůstu prodeje CD disků s různými aplikacemi. Podle této informace nastává odklon uživatelů od využívání tohoto média. Uživatelé prý začínají přecházet na Internet a o multimediální a jiné disky ztrácejí zájem.

      Můj názor na tento údajný trend je poněkud jiný. Je naprosto zřejmé, že v aktuálnosti informací a jejich pestrosti, nemá dnes Internet konkurenci. Doma mám také sbírku "cédéček" a mívám někdy chuť některé vyhodit. Pokud totiž máte takové vysokokapacitní médium zaplněno sotva z 10 %, a to softwarem, z něhož mnohdy čiší pocit zbytečnosti, máte chuť jej použít jen ku létání. Filmečky v mizerné kvalitě, stejně tak fotografie, nefunkční a zbytečná dema a opakující se shareware dokáží člověka znechutit.

      Z CD-ROMů pocházejících "ze světa" mám mnohdy ještě horší dojem. Jistě, jsou i výjimky a dala by se vyjmenovat nejedna encyklopedie, či jinak užitečně naplněné CD, ale takových je jako šafránu. Zvláště pokud jde o proklamovanou multimediálnost, zůstávají autoři obsahů CD-ROMů mnohdy dlužni svým slibům.

      Mým koníčkem je astronomie, nemohl jsem tedy zůstat hluchý k informaci, že byl vytvořen multimediální CD-ROM Astro 2001 autorů Zdeňka Pokorného a Jiřího Grygara, jinak také nazvaný:

      Báječný vesmír

      Po vložení disku do mechaniky jsem byl hned dvakrát příjemně překvapen. První překvapení bylo technického rázu, program totiž nevyžadoval vůbec žádnou instalaci. Toto je velmi příjemné pro uživatele, který, pokud je zkušenější, se vždy obává, co mu zase ta nová aplikace "nacpe" na disk za knihovny a další soubory, nemluvě už o dalších zásazích do vlastních Windows. Druhé překvapení čeká majitele zvukových karet, kteří se mohou zaposlouchat do velebných tónů melodie "Tak pravil Zarathustra" Richarda Strausse natočené Londýnským symfonickým orchestrem. Komu předchozí informace nic neříká, určitě si hudbu vybaví po vyslovení jména kultovního amerického sci-fi filmu Vesmírná Odysea 2001, v němž tvoří hlavní hudební motiv prostupující celým filmem.

      Když už hovořím o hudbě, zmíním se o hardwarových nárocích vesmírného CD-ROM projektu.

      Hardware

      Celý projekt je "tvrdě" multimediální, obsahuje tedy 330 fotografií v 256 barvách, 17 animací v celkové délce 14 minut, filmové ukázky ve formátu AVI a 320 minut textu namluveného Jiřím Grygarem. Z předchozího je zřejmé, že nároky budou nemalé. Nutným minimem je monitor pracující v rozlišení alespoň 800 x 600 bodů, 16bitová zvuková karta, operační systém Windows 95 a 8 MB operační paměti.

      V kolonce "minimální parametry" je dále uváděna čtyřrychlostní mechanika CD-ROM (pracuje i dvojnásobná, ale program je neúnosně pomalý) a konečně procesor 486 DX2. Na pomalejším než DX2/66 nemá koneckonců cenu spouštět ani samotná Windows 95.

      Pokud vaše sestava požadavkům vyhovuje, můžete se oddat atmosféře programu a nechat se unášet vesmírem. Já jsem si před obrazovkou plnou animací, obrázků, filmů a se sluchátky na uších připadal jako před dvaceti lety, kdy jsem pravidelně navštěvoval planetárium a hvězdárnu.

      Ovládání programu

      Planety pojmenované podle písmen řecké abecedy představují jednotlivé položky v hlavním menu. Program se tak ovládá poněkud nezvykle kdy uživatel si vybírá z jednotlivých planet, které představují určité skupiny informací.

      Úvodní informace se aktivují poklepáním na slunce pojmenované jako Alfa. Nebudu popisovat jednotlivé planety, zmíním se jen o planetách théta v této části je mnoho fotografií zajímavých vesmírných objektů planetě gamma, v níž naleznete atraktivní obsah: filmy a počítačové animace.

      Ve filmech je použita řada dobových dokumentů, ať už záběrů amerických kosmonautů chodících či jezdících po Měsíci, záběrů z průběhu letu různých misí projektu Apollo nebo raketoplánů a dalších záznamů.

      Pro mne byly nejatraktivnější filmové počítačové simulace vytvořené na základě fotografií získaných od automatických vesmírných stanic. Na disku tak najdete průlet nad Venuší zbavenou věčných mračen, let nad Marsem přes údolí Valles Marineris nebo let nad Mirandou, měsícem Uranu.

      O obsahu disku by se dalo napsat ještě mnoho dalšího, nikdy však to nemůže vystihnout celkový "trojrozměrný" dojem, který na příznivce astronomie "Báječný vesmír" udělá.

      Pro uživatele, kteří si nemohou z hardwarových důvodů program spustit na svém PC, mám jednu drobnou útěchu a radu. Všechny soubory AVI lze přehrávat v klasických přehrávačích přímo ve WfW (3.11), případně ve Windows 95 v režimu zobrazení 640 x 480 bodů. Najdete je v podadresáři ASTRO"VIDEO, např. jako soubory 2-0185.AVI (Měsíc-Rover) 4-1015.AVI (Mars), 4-1652.AVI (Miranda) a ...další si případně najděte už sami.

      Pozadí projektu

      V květnu roku 1996 bylo rozhodnuto o zahájení projektu ve společnosti D-DATA, s. r. o. V sobotu 2. 12. 1996 se disky fyzicky "narodily" a ve středu dalšího týdne měly premiéru na výstavě PC Salon. Od šéfa celého projektu pana Čapka jsem se dozvěděl i několik informací okolo zrodu disku. Například to, že celý projekt stál 3,5 milionů korun. Nejen animace, autorská práva a honoráře, ale i strojový čas při vytváření celého díla představovaly vysoké náklady. Ty lze prý vyjádřit částkou 300 Kč na jeden disk. Cena disku je těsně pod hranicí tisíce korun. Podle mého názoru je úměrná a odráží kvalitu celého díla a jeho odbornou a informační hodnotu. Odbornou garanci poskytla Hvězdárna a Planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Ve dvou etapách byl disk vyroben v celkovém nákladu 10 000 kusů. Zájem o projekt byl zaznamenán i v dalších zemích jako např. v Anglii, Holandsku nebo Japonsku.

      Plány do budoucna

      Již nyní se pracuje na dalším CD-ROMu, který by se měl jmenovat "Jak vesmír funguje". Zde by mělo být k objasňování vesmírných zákonitostí, teorií o vzniku vesmíru a dalších použito více fyziky. K pochopení informací recenzovaného disku nepotřebujete mít žádné hlubší znalosti ani z matematiky, ani z fyziky. Disk by měl přijít na trh ještě před veletrhem Invex 97.

      Na třetí disk s názvem "Vesmír plný otazníků", který by se měl zabývat okrajovými astronomickými ději, záhadami a dalšími náměty z pomezí vědy, se můžeme těšit až v druhé polovině roku 1998. Takové jsou alespoň současné plány společnosti D-DATA.

      Recenzovaný disk je bezesporu plně multimediální aplikací, která sice není úplně bez chybiček, ale představuje velký kus práce a je přínosem nejen pro zájemce hledající informace o astronomii. I méně znalí či neznalí, ale zvídaví, si zde mohou najít balík informací z oboru pro ně třeba exotického a po čase zjistí, že to je vlastně docela zajímavé.

      A o to právě autorům projektu šlo.

     

Petr Kefurt @

K Internetu se v souvislosti s vydáním CD ROM přistupovalo ve firmě D-DATA nejprve jen jako k médiu, jímž měla být vedle těch tradičních o Astrodisku informována veřejnost. Jako přihláška do jakéhosi astroklubu, který nabídne majitelům CD ROMu i následnou volbu dalšího vzdělání v oblasti, kterou si vybrali jeho zakoupením, měl posloužit k němu přikládaný dotazník. Až dodatečně byl pro tento účel vybrán právě Internet, jehož prostřednictvím budou lidé informováni o jeho existenci i výhodách, které z něj plynou

      Členství je dvoustupňové: první stupeň spočívá v tom, že každý, kdo se stane zakoupením tohoto nebo následujících disků členem, získá automaticky přístup na jinak uzavřenou část webových stránek, na nichž budou oběma autory (Grygar Pokorný) představovány průběžně aktualizované odborné informace z astronomie, samozřejmě "přefiltrované" do přece jen populárnější podoby. Zároveň na nich však budou postupně upřesňovány technické informace o využívání CD ROM, výčet míst, kde se lze jeho zakoupením stát členem, i oficiálních partnerů klubu Astro 2001. Druhý stupeň znamená, že všichni členové mohou za mírný poplatek požádat o klasickou magnetickou klubovou kartu, díky níž budou moci využívat služeb nabízených členům i mimo Internet právě těmito partnery: jde například o slevy na zboží a služby v oblasti počítačových technologií, tedy třeba právě modemy nebo připojení na Internet apod.

      Internet sám tedy nebyl na samém počátku nosným svorníkem projektu, jakým je až dnes teprve v průběhu práce se ukázalo, že to, co mělo být na počátku jen jednou z metod způsobů propagace nebo vzájemné komunikace, se stává zcela souběžným, ne-li časem možná i důležitějším, protože snáze obměňovatelným a aktualizovatelným médiem nežli CD ROM sám. (Mimochodem, už se mezitím připravují témata pro další.)

      Na samém počátku se jako o takovém jednotícím médiu uvažovalo o některém z astronomických časopisů. Ty sice budou, podobně jako Internet4U, s klubem spolupracovat, za těžiště však byl zvolen Internet sám jeho možnosti interaktivního přístupu, ale i vzájemné diskuse mezi jednotlivými členy se ukázaly být naprosto bezkonkurenční.

      (Další informace o příštích krocích nového Astroklubu 2001 najdete v příštím čísle a mezitím i na adrese www.astro2001.cz)ajn

ajn @

internet4U