Řecká Akropolis chátrá pod náporem kyselých dešťů. Český Palác Akropolis naopak vzkvétá i uprostřed žižkovského smogu. Klub, bar, divadlo a koncertní pódium 4 v jednom. Umyj se a běž tam!
Klub Akropolis jsme objevili na Síti mezi dosud sporými stránkami našich kulturu šířících organizací. Pomocí e-mailové adresy jsme navázali kontakt s pány Jiřím Smrčkem a Radovanem Páclem, jak se ukázalo hybnými koly celého podniku, a po milém pozvání vyrazili na adresu skutečnou. Akropolis se skutečně nachází na mírném kopečku v blízkosti trčivé dominanty Prahy, žižkovského vysílače. Nárožní zakulacený činžák má hned tři vchody: nedejte se svést tím úplně po pravici, mohlo by se vám totiž stát, že uvíznete v pozoruhodně vyzdobené hospodě vychutnávaje "svého Kozla" a k bráně kultury vlevo už se nikdy nedobéřete. To byste ovšem o hodně přišli.
Hlavními součástmi klubu jsou vedle obchodu s cédéčky a akropolími suvenýry útulný bar a sál s jevištěm. Tak nejdříve do baru, nasáknout atmosférou a podívat se, co sem vlastně chodí za lid. Krátce před hlavním programem se začaly trousit klasické "máničky" v sekáčových mikinách a botkách "Groucho Marx", prostě typická obsada podobná kolejním klubům.
Načeva načala novou kapitolu
Důvod pro takové složení publika byl nabíledni: dnes koncertovala Monika, tedy oficiálně Načeva. (Prozradíme, že to ostatně neměla daleko, jen pár pater.) Přítmí v sále, prosté černé šaty a oduševnělá bledá tvář. Skupina představovala své nové album meditativní hudba, poněkud jiného ražení než deska předcházející. Publikum nikoliv strojeně sedící, ale podupávající do rytmu. Hlava na hlavě, noha na noze. Rozhodně zážitek.
Toužím být zelenou Sněhurkou
Hudební programy, festivaly a koncerty jako tento se pořádají pod hlavičkou Junior klubu. Ten se o sál dělí s vyznavači divadelní múzy. Divadelní zázemí a jeviště, dost velké na studiovou scénu, využívají soubory malých forem a velkých jmen. My jsme měli tu čest zhlédnout divadlo Sklep. Havlova proslulá zelená komedie "Mlýny" v obvyklé sklepácké obsadě snad ani nemůže mít chybu. V roli poručíka druhé roty ten večer alternoval Tomáš Hanák. (Mimochodem, dámy, od dob "Kopyta sem" neztratil nic ze své magické přitažlivosti. NO, CO? NO, CO?)
Víza pro Habiba
Habib Koite, zpěvák z Mali, si zvolil Prahu za jednu ze zastávek svého turné po Evropě. Zpočátku to vypadalo, že mu byrokratické přehrady znemožní přijet, až po intervenci šéfa Junior Klubu na ministerstvu obdržel potřebná víza a dorazil hrát hudbu, na niž ucho většiny z nás není příliš zvyklé. Proto se nejdříve zdálo, že sál nebude zaplněn nadšenci "World Music", ale s přibývajícím časem se prostor postupně ucpával. Po několika úvodních melodiích se návštěvníci začali pohupovat na rytmickou melodii, kterou vyluzovaly hudební nástroje typické pro oblast, z níž kapela pochází. Atmosféra vrcholila. Exotické oblečení zpěváků a podmanivý zvuk bubínků umocňovaly dojem z koncertu. Nadšení lidé, kteří před koncertem Koitovu hudbu ani neznali, zakupovali po něm CD s nahrávkami jeho skupiny a odcházeli roztančení do chladu ulice.
Tolik naše zkušenost s Juniorem Klubem a Divadlem Akropolis neboli "United Colours of Akropolis", jak si sami říkají. To samozřejmě není zdaleka všechno z jejich opravdu barvité činnosti. Ještě jsme nezmínili "Slunce" festival pro postižené s účinkujícím bratislavským souborem Stoka, festival "Společnosti přátel Pražské 5", den filmů Tomáše Vorla, šňůru vystoupení baletní jednotky Křeč a... a ještě... a vůbec, všechno se stihnout nedá. Pokud už litujete programů, které vám utekly, nikdy není pozdě. Informace o těch, které se teprve chystají, najdete lehce na domácí stránce Paláce Akropolis na adrese: http://www.radio.cz/akropolis/. Jen si pospěšte, bývá zde většinou vyprodáno.
Lenka Reichová,
Zdenka Tomaidesová @