- internet4U -

Hoďte na královnu Síť
(anebo naopak?)

      Téma dalšího vyprávění o bigbítu na Internetu bylo nabíledni. Po Beatles a Janis Joplin, pro kterou přiznávám mám slabost, se snad nemohl objevit nikdo jiný než britská čtveřice Queen. Je jasné, že tato volba se může stát terčem námitek, ale vsadím se, že se najdou mnozí, již to schválí.

Proces hledání zmínek o této skupině byl poněkud zdlouhavý. (Popíši zde jeho postup, abych některým, možná méně zkušeným hledačům naznačil, čeho se vyvarovat.) Použil jsem nejprve svoji favorizovanou AltaVistu. Příkaz hledat "queen" mne jak jsem ostatně očekával odvedl mezi 409 612 zmínek o královnách všeho druhu, od Královniny university v Belfastu přes paroplavební společnost Delta Queen až po oslavný článek o Jejím Veličenstvu královně thajské.

      Tak tudy cesta nevede, řekl jsem si a zúžil výběr na "the queen". A jaký byl výsledek tentokrát? Dopadl jsem stejně, neboť AltaVista si členů nevšímá, že? Takže nezbylo než znovu otesat požadavek, nyní na "queen homepage". A hle, pouhých sto zmínek! Jejich zběžná prohlídka však učinila přítrž mé radosti, neb se jednalo vesměs o běžné fandovské stránky s texty opsanými z obalů desek, s běžně dostupnými a nejednou viděnými obrázky.

      (Tady se musím trochu pozastavit. Nevím, mají-li takovéto amatérské stránky a jejich tvůrci nárok na pochvalu. Možná za snahu, ale to je pro drtivou většinu z nich asi tak všechno. Otevřená struktura Internetu totiž umožňuje komukoli, kdo má přístup na Síť a trochu vládne správným jazykem, předložit lidstvu plody své práce, ať už jsou jakékoli kvality. Problém je v tom, má-li onen autor co říct, jsou-li informace nové nebo unikátní. Takže se při plavbě po vlnách Internetu často přečasto setkáváme s lány tisíckrát přemletého balastu. Ale to jen na okraj a taky jako trochu varování těm, kteří by se hodlali před světem takovýmto způsobem předvést.)

      Tato jednolitá šeď nadšeneckých, ale přece jen prostinkých a čehokoli nového prostých stránek, však přesto měla možná jeden klad: mnoho odkazů na další stránky. Občas, či spíše často se reference duplikovaly, ale také se jejich pomocí dala na některých místech najít stránka výrazná graficky i obsahově.

      Jednou z těch nápadnějších je dílo Tomislava Kustury, studenta počítačové vědy na Univerzitě Severní Floridy v Jacksonville (http://www.unf.edu/~tkustu/queen/index.html.). Odkazy na jeho stránku se ve výsledcích hledání objevily víckrát, a tak jsem se vydal nejdřív na toto místo. Stránka se netváří nijak noblesně; nabízí pět hlavních kapitol (historie, členové, nahrávky, nejsmutnější den, další odkazy), ale brzy jsem zjistil, že je právě jednou z těch, o kterých jsem mluvil před chvílí: porůznu sebrané drobnosti přepsané do html formátu a umístěné na Síť. Tenhle přístup je možná pochopitelný internetoví nadšenci se snaží přispět k bohatství Sítě každý svým dílem, ale často přečasto chybí jaksi nápad a taky snaha najít něco opravdu nového. Ono je to ale pochopitelné, v případě skupiny Queen zvláště. Vždyť co se o ní ještě neví? Kdo má anebo měl co říct, ten už to do světa pustil a s odchodem Queenů z pódií ustala také masová výroba novinek. Poslední album Made in Heaven už je na světě přes rok, a tak to také není nic žhavého. Přesto je třeba Tomislavu Kusturovi přiznat jistou zásluhu: jeho souhrn písňových textů je pravděpodobně nejúplnější z toho, co jsem prozkoumal a leckomu může přijít vhod, zvláště když stránka s sebou netahá zbytečnou přítěž obrázků a jiných grafických hejblat.

      Další lány textů k písničkám a nejen z řadových alb jsou k mání na http://gwis2.circ.gwu.edu:80/~fredmc/referencelist.html. Na téhle stránce jsem našel opravdovou raritku: text k písni Teo Torriate (Let Us Cling Together) od Briana Maye. V téhle písni je část slov v japonštině a právě tento úsek textu je na stránce doprovázen anglickým, velmi podrobným a perfektně vysvětleným překladem. Myslím, že právě kvůli těmto drobnůstkám a fajnovostem mají nadšenecké stránky přece jen své oprávnění. Jenže najít je stojí čas a hrozí nebezpečí, že než se k nim jeden prokutá, unaven z neustálého opakování téhož své pátrání vzdá, když navíc ani ten jeden netuší, že na něco takového vůbec narazit může. Prostě hra na náhodu.

      Prohlídka Kusturovy stránky nebyla příliš dlouhá a tak jsem se záhy vydal na další místa. Na první stránce výpisu se objevily také dvě exotické adresy, jedna kolumbijská (ta ale už asi odešla na věčnost, nebylo lze ji natáhnouti) a druhá ruská, ve Pskově. Slovo "Queen" v odkazu však s Mercurym spol. nemělo nic společného, šlo o nějaký reklamní server. Škoda, azbukou psaná angličtina bývá občas žertovná...

      Pojďme tedy dále. Po prolistování Kusturových odkazů se dostane i na další fanoušky Queen. Netrvalo dlouho a na adrese http://www2.s-gimb.lj.edus.si/peter/queen/qlinks.html jsem objevil opravdu vydatnou žílu odkazů. Hned mezi prvními se objevila adresa http://queen-fip.com, takto "oficiální stránka Queen".

      Takových oficiálních už jsme viděli, řekl jsem si, ale záhy mi měl přezíravý úsměv zamrznout. Je na první pohled vidět, že je udělána profesionálně, vždyť ani nezakrývá svůj komerční účel a je podepsána firmou Queen Productions Ltd. Ale přesto neuráží a obsahuje vpravdě mnoho zajímavého. Stránka je vybavena opravdu znamenitě, snad jen klikací mapa (i když obrázek ve stylu Radio Gaga je pěkný) mne trochu znervóznila; nemám tyhle zdlouhavě se natahující linky rád, zvláště když ani podle adresy nemohu odhadnout, co adresa skrývá. Ale pod mapou jsou naštěstí textová tlačítka a těmi jsem pronikl dále.

      Pojďme se tedy podívat třebas do Videodromu. V nabídce je devět klipů, všechny v .avi pro PC i .mov pro Mac. Také rozsah pro stahování je rozumný, kolem 40 vteřin délky a ve velikosti pod 2 Mb. Za dalšími dveřmi je Informační středisko. Nabízí údaje o tom, co v poslední době od Queen vyšlo na deskách, co se o nich kde napsalo a také lze odtud přispět svou zprávou.

      Zajímavá je podstránka Press Reviews. Tady se zájemce dozví, jak si stojí Made in Heaven a Queen vůbec na trhu v různých zemích. Podle hlášení národních odnoží EMI je úspěch alba mimořádný a jen výjimečně se objevují výhrady, spíše však z per kritiků. Fanoušci Queen se ale zviklat nedali. Izrael: Návrat jedné z největších a nejúspěšnějších kapel světa. Tato deska nepochybně naplní všechna očekávání. Nový Zéland: Je to skvělá deska, nádherná. Prodej je senzační, nejlepší za posledních 10 let. Itálie: Fantastico! Malajsie: Pro srdce fanoušků je to víc než hudba... je to Freddie. A u nás: Queen jsou megahvězdy a toto je nádherná deska.

      Podstránka "Releases" uvádí další podrobnosti o všem, co se kolem Queen v poslední době šustlo, a o tom, že stránka patří opravdu k nejlepším, svědčí i jedna skrovná zmínka. Uvádí, že Yell, tedy britský průvodce Internetem společně s magazínem .net vyhlásil právě tuto stránku jednou z nejlepších v Británii.

      Takže co ještě nabízí? Co třeba podívat se do Opery? Pod tímto názvem se skrývá seznam všeho, co Queen vydali na zvukových nosičích všeho druhu, na videu a přehled jejich koncertů od roku 1970 do r. 1986. Nechybějí samozřejmě ani wavy (je jich celkem deset) a opět rozumně veliké.

      Dosud šla řeč vesměs o textových informacích, semotamo o nějakém tom avíčku nebo wavu. Na stránce nechybějí samozřejmě ani obrázky; ty půjdeme hledat do galerie. Jsou tu obaly desek a množství fotografií (většinou se jedná o obrázky médii nepříliš prohnané). Zvláštní přihrádku věnuje stránka umělecké tvorbě fanoušků. Každý, kdo si myslí, že má světu co předvést a týká se to Queen, má možnost svůj obrázek jako gif nebo jpeg odeslat.

      Co ještě z nabídky na této stránce zbývá? Komunikační věž. Můžete napsat editorovi stránky, můžete si přečíst jeho odpovědi na dopisy čtenářů, můžete se zúčastnit burzy queen-suvenýrů, anebo se zapsat do knihy hostů. Poslední nabídkou v komunikační věži je Fan Club. Je zde seznam spolků přátel Queen po celém světě a zároveň výzva pro české příznivce skupiny: určitě je u nás někdo se stejně oddaným vztahem ke Queenům jako k Internetu. Neváhejte tedy a zařiďte, aby vedle brazilského, dvou maďarských a japonského se zaskvěla i adresa klubu českých queenařů... Na Fan Clubu je kupodivu ukryta i stránka s životopisem skupiny.

      Počítačové hry se vyrábějí podle různých námětů. Proč tedy nevyrobit hru specielně pro queenomaniaky? Zatím ještě na světě není; avšak odkaz "Games" tvrdí, že brzo bude. Podle obrázků, které jsou pro ukázku na stránce umístěny, to nejspíš bude hra graficky velevýpravná. O jejím obsahu však na stránce nestojí nic konkrétního. Jen doufám, že hra nebude jako mnoho jiných připitomělá, blbá až idiotsky nesmyslná...

      Queenů jsem ale pořád neměl dost a tak jsem se vrátil zpátky na http://www2.s-gimb.lj.edus.si/peter/queen/qlinks.html. Z dalších stránek, na které jsem namátkou kápl, mne ale nic nezaujalo tolik, aby to stálo za samostatný odstavec. Jako obvykle: hektary soukromých stránek bez nějakého výrazného nápadu, vzájemně na sebe odkazující a opakující již mnohokrát přežvýkané. Příklad: na jisté adrese se objevil bombastický titulek NEW News Flash!!! a u něj datum 5. března 1995...

      Ještě chvíli jsem brouzdal různými privátními stránkami Queen a nakonec jsem objevil místo, které poněkud napravilo můj dojem z práce amatérských výrobců stránek a případně může i trochu posloužit jako třešnička na dortu stránek oslavujících Freddieho Mercuryho, Briana Maye, Rogera Taylora a Johna Deacona. Adresa zní http://www.acsu.buffalo.edu/~hare/queen.html a vážně stojí za návštěvu.

      Je velmi bohatá na odkazy a jejich třídění podle témat je příjemné a málo vídané. Dokonce i soukromé queen-adresy jsou opatřeny stručnou anotací a tak je jejich procházení komfortní. Z množství adres mne nejvíce zaujaly dvě se slovem "bootlegs" v názvu (bootleg = pašovat, prodávat načerno). Ona je to vlastně adresa jedna (http://www.ozemail.com.au/~freddie/queen/queenmailservice/disc) a má rozdvojku. První se soustřeďuje na pirátské nahrávky celé skupiny (.../bootlegs.html) a druhá shrnuje načerno vydané sólové kousky jednotlivých jejích členů (.../bootlegs-solo.html). Fanatickým sběratelům desek Queenů může velmi dobře posloužit při kontrole úplnosti jejich kolekce.

      Přiznám se, že několikadenní projížďka pod vlajkou s velkým Q byla náročná. Viděl jsem leccos, za vidění stálo jen něco a někam jsem se vůbec nepropracoval. Stránky hynou, jiné vznikají a takové jednobrdé hledání je občas dobrodružné, občas únavné. Příznivci skupiny ale nejspíš budou mít trpělivost větší. A ten, kdo se začne nudit, může začít hledat znovu a z jiného konce. Dám vám tip: nakonec jsem ještě prohnal světem www.yahoo.com a našel jsem další, dosud tajené záznamy. Proto neváhejte a vy, kteří o to opravdu stojíte, se zvoláním "We are the champions!" hurá na rozbouřené vlny. Určitě najdete místečko, které se stane vaším útočištěm a o kterém nikomu nepovíte. A jestli snad někdo vydrží déle a najde něco opravdu superkvalitního, pak se právě tahle adresa může objevit na našich stránkách. Ať si užijou taky ostatní.

     

VLADIMĺR FUKSA @

internet4U