- internet4U -

TŘICET LET

Léta lásky

      Letos v létě uplyne třicet let od události, či spíše éry, která výrazně poznamenala dějiny tohoto století. V Americe i v Evropě dozrála generace, zrozená poválečnou generační explozí. Svět byl plný mladých lidí, kteří podvědomě cítili, že svět jejich otců jim nevyhovuje a odmítali jej převzít. Mládí planety, plovoucí na vlnách rodící se psychedelické hudby a v oparu vědomí změněného marihuanou či LSD, se dalo do pohybu. Desítky tisíc mladých lidí vyrazily stopem, vlakem, pěšky do kalifornského San Francisca, kde podle všech zpráv byla země zaslíbená, království boží. Křižovatka dvou ulic, Haight a Ashbury, zastavěných v polovině minulého století dřevěnými viktoriánskými domy na dohled od bájného Golden Gate Parku, se stala pupkem světa (1). Oblast důvěrně a s láskou zvaná Hashbury (slyšíte tam ten hašiš?) na pár měsíců splnila sny utopických filosofů. Milovalo se, neválčilo a svět vypadal jako to nejlepší místo k žití. Heslo Timothy Learyho (2), věrozvěsta LSD a psychedelické revoluce vědomí "Turn On, Tune In, Drop Out!" (Zapoj se, vylaď se, ulítni!) vypadalo jako ukazatel do ráje.

      1. Zapoj se!

      Bohémské San Francisco vždycky přitahovalo umělce, literáty a volnomyšlenkáře všeho druhu. Beatnická komunita, v padesátých letech obývající malebnou North Beach, se s postupným zdražováním tamních nájmů začala poohlížet po jiném útočišti. Fantaskní atmosféra viktoriánské zástavby, levné nájemné a blízkost Golden Gate Parku hovořily jasnou řečí. Začalo vznikat nové centrum dění, kam od roku 1965 začali proudit hippies (termín vymysleli novináři, "hip" znamená jdoucí s dobou, svobodomyslný, moderní) ze všech koutů Ameriky, případně světa. První hippie kavárna, Modrý jednorožec, nedaleko křižovatky Haight a Ashbury, se stala střediskem komunity, přetékajícím lidmi popíjejícími levnou kávu a přehrabávajícími se v bazaru s knížkami a gramodeskami.

      Jen do poloviny roku 1966 dorazilo do Hashbury patnáct tisíc nových "obyvatel". Všichni si chtěli "zalétat" pod vlivem LSD a pod vedením Tima Learyho, tančit při rytmech nové rockové hudby a užít si volné lásky na loukách a stráních přilehlého parku. Tam, uprostřed stromů, travnatých ploch a udržovaných cestiček, čněl Hippie Hill, kopec, kde se člověk dozvěděl novinky, poležel si na slunci a zcela určitě potáhnul z "dýmky míru".

      2. Vylaď se

      San Francisco šedesátých let, to je ale hlavně a především hudba. V roce 1965 vznikla, ještě jen z potřeby výrazné reakce na invazi britského beatu, místní skupina Beau-Brummels. Její manažer, Tom Donahue, se stal vynálezcem fenoménu, který příjemně a všudypřítomně doprovází kohokoli, kdo projíždí Kalifornií autem rozhlasovým vysíláním na VKV.

      Do roku 1966 se ale zformovaly základní pilíře psychedelického sanfranciského soundu Grateful Dead, Jefferson Airplane, Janis Joplin a spol., Charlatans, Quicksilver Messenger Service aj.

      Grateful Dead (3) se stali ztělesněním ideálů obyvatel Hashbury. Bílý dům číslo 710, který v šedesátých letech obývali, je dodnes poutním místem pamětníků i jejich dětí. Kapela, jejíž dlouhé rockové improvizace na folková, bluesová a countryová témata se staly téměř náboženstvím celé jedné americké generace, si jako jedna z mála uchovala až donedávna uměleckou i komerční sílu. Až smrt kytaristy a zpěváka Jerry Garcii před dvěma lety uzavřela tento nadčasový fenomén. Doporučený poslech (Two From The Vault, Arista, 1992).

      Jefferson Airplane (4) začali jako folkové trio s kytarou a banjem. Elektrifikace zvuku a příchod nové zpěvačky Grace Slickové znamenal výraznou změnu. Dodnes asi největším hitem slavné skupiny je Bílý králík, píseň inspirovaná Carollovou Alenkou v říši divů. Prazvláštní zvuková atmosféra a tajuplný text i dnes působivě vykreslují náladu tehdejších dní. Doporučený poslech (Surrealistic Pillow, RCA Records, 1967).

      Janis Joplin a Big Brother and the Holding Company (5). Janis přišla do SF z Texasu. Jejím vzorem byla černá bluesová zpěvačka Bessie Smithová. Janis je dodnes jednou z nejpozoruhodnějších zpěvaček v dějinách rockové hudby. Málokomu se podařilo dosáhnout tak expresívního a strhujícího projevu. Doporučený poslech (Cheap Thrills, Columbia,1968).

      Tvorba The Charlatans, Quicksilver Messenger Service a dalších sanfranciských kapel nabývá, zvláště s odstupem času, stále více "jen" charakter dokumentu doby. Přesto je dodnes zajímavé sledovat, jak si poradili třeba s poznávací značkou psychedelického soundu s rozsáhlými improvizačními plochami.

      V roce 1967 vznikl v San Franciscu také dodnes slovutný hudební magazín The Rolling Stone. Jeho zakladatelé jako první začali vnímat rockovou hudbu jako kulturní fenomén, důležitý neméně než film nebo literatura.

      3. Odlítni

      Allen Cohen, původně dealer LSD, měl jedné sanfranciské noci vizionářský sen, v němž spatřil jakési noviny, přes které se klenula duha. Po dohodě s bratry Thelinovými, majiteli Psychedelického obchodu, jednoho z nejpřitažlivějších míst na Hashbury, začal svůj sen uskutečňovat. V letech 1966 až 1968 vyšlo dvanáct čísel časopisu San Francisco Oracle (6), "hlásné trouby psychedelické revoluce", dodnes strhujícího dokumentu dění na magické křižovatce ulic Haight a Ashbury, odkud se do světa nesly dobré zprávy o míru, lásce, nenásilí a chemické přeměně vědomí. Při listování stránkami tohoto "orákula" ožívají památné události Léta lásky, toho, co mu předcházelo, i toho, co muselo nutně následovat. Autory příspěvků nejsou nikdo menší, než "spolutvůrci doby" Timothy Leary, Ken Kesey (Přelet přes kukaččí hnízdo), Allen Ginsberg, William Burroughs, Allan Watts, Gary Snyder a mnoho dalších. SF Oracle ovšem také definitivně určoval výtvarnou podobu Léta lásky. Psychedelické plakáty se secesními motivy a baňatým, zprohýbaným písmem dodnes zdobí interiéry pamětníků po celém světě.

      SF Oracle mapuje spanilé jízdy Keseyova pomalovaného autobusu, naloženého LSD. Sérii "acidových zkoušek", která započala na koncertu Rolling Stones v prosinci 1965, třídenní hudební festival Trips, který měl nabídnout účastníkům v palbě stroboskopů, světel a měňavých diapozitivů "LSD bez LSD" prostřednictvím pouhopouhé hudby. V říjnu 1966 proběhla mamutí Love Pageant Rally, koncertní protest proti zákazu LSD v Kalifornii zdarma. V štiplavém lednu 1967 pak proběhlo na Polo Fields v Golden Gate parku shromáždění rodových kmenů za lidské prožívání první Be-in, oslava společného bytí. Promluvili Snyder, Leary, Ginsberg, hráli Grateful Dead, Jefferson Airplane, Janis Joplin a další. Revoluce byla zahájena. Poselství míru a lásky bylo zformulováno a rozletělo se do světa. Dobro, jako už po tolikáté, bylo nachystané zvítězit.

      Not a happy end

      Léto 1967 bylo pozitivním vrcholem celé dekády. Z původního počtu 15 000 hippies, kteří přibyli v počátcích zabydlování do Hashbury, už bylo půl milionu mladých lidí. V červnu se v kalifornském Monterey odehrál na tehdejší poměry mamutí hudební festival (7), na němž vystoupila většina hudebníků dosud zmiňovaných v článku, spolu se spoustou dalších. Jedním z králů festivalu se stal Jimi Hendrix, který zde poprvé předvedl veřejné zapálení své kytary. Pro hudebníky bylo toto setkání s fanoušky významné tím, že na rozdíl od neadresného působení hudby populární tu hráli pro 35 000 lidí stejné krevní skupiny. Montereyský festival byl opravdovým vyvrcholením květinové éry.

      Z vrcholu ovšem existuje jediná cesta dolů. Koncentrace mladých lidí na nevelkém území s sebou nesla i negativní jevy kriminalitu a obchod s drogami. Ideály nenásilí a lásky prvně vzaly zasvé, když byli nalezeni dva zavraždění dealeři. Do té doby spíše platonická pozornost policie z povzdálí nabyla podoby řádné represe. Diggeři, dobrovolná organizace, která v průběhu let 1965 1967 vykonala neuvěřitelné množství dobrovolné práce pro všechny příchozí do Hashbury (jídlo, ubytování, poradna, pomoc vše zdarma), v srpnu 1967 zorganizovala akci Smrt hippieho. Uspořádali průvod s rakví naplněnou ozdobami, předměty, knížkami a deskami, symbolizujícími svět hippies, a pokrytou spoustou květin, který byl ukončen symbolickým "pohřbem" v Golden Gate Parku. Chtěli tak pohřbít legendu stvořenou sdělovacími prostředky, schéma, které podle nich mladé lidi v té době už spíše svazovalo, než aby nadále bylo symbolem a nositelem svobody.

      Následující akce jako pochod na Pentagon v roce 1968 nebo poslední čestný pokus obhájit ideály na Woodstockém rockovém festivalu v létě 1969 (8) definitivně vzaly zasvé v prosinci téhož roku na koncertu Rolling Stones v americkém Altamontu. Rozzuření motorkáři tu ubodali k smrti osmnáctiletého Meredithe Huntera. Začal Podzim násilí a nenávisti. Kocovina sedmdesátých let. Opětovné zjištění, že majetek a moc mají neodolatelnou přitažlivost.

      Ale o tom všem třeba zas někdy příště.

     

Saša Neuman


Adresy:

      (1) http://www.haight-ashbury.com/sixties.html

      (2) http://www.leary.com

      (3) http://www.dead.net

      (4) http://grove.ufl.edu/~number6/Jefferson.Airplane/airplane.html

      (5) http://www.cad.strath.ac.uk/~iainm/Janis/Pearl.html

      (6) http://www.sirius.com/regent/oracle.html

      (7) http://www.rhino.com/Features/press/70596pr.html

      (8) http://www.izzy.net/~lauralee/woodstck.htm

internet4U