COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 42/97)

Osobní webové editory

Roman Barták

Rozvoj Internetu s sebou přinesl zcela nové kategorie počítačového softwaru. Do jedné z nich patří také aplikace pro tvorbu obsahu Webu neboli HTML editory. WWW stránky se zpočátku vytvářely v běžných textových editorech, s rozvojem Webu se objevily také specializované textové editory usnadňující vkládání HTML značek, které jsou mezi profesionálními tvůrci WWW stránek oblíbené dodnes. Oba tyto přístupy ale vyžadují znalost značek HTML.

Skutečný převrat, který umožnil vytvářet WWW stránky doslova každému, znamenaly teprve WWW editory s možností práce ve WYSIWYG modu. V těchto editorech se stránky tvoří přímo umisťováním jednotlivých prvků (jako je text a grafika), uživatel proto nepotřebuje znát jazyk HTML. Snadnost ovládání je zde vykoupena podporou jen rozšířenějších HTML značek, chcete-li zakomponovat něco méně běžného nebo zcela nového, musíte se stejně ponořit do HTML kódu stránky.

Netscape Composer 4.01

Firma Netscape velkou měrou přispěla k nárůstu popularity Webu a každý dnes jistě zná její prohlížeč Navigator. Přestože nebyla první, kdo přišel s myšlenkou WYSIWYG editoru pro Web, zaslouží si její produkt uvedení na předním místě.

Již Netscape Navigator 3.0 obsahoval ve verzi Gold vestavěný editor pro tvorbu webových stránek. Tento editor přešel také do nového balíku Netscape Communicator, kde byl přejmenován na Composer. Zatímco Navigator dnes určuje směr, jakým se ubírá standard HTML, o modulu Composer to bohužel neplatí. Composer např. neumožňuje vytvářet stránky s rámci a ani v něm nelze na stránku přidat vložené objekty. O přímé podpoře Java appletů nebo JavaScriptu nemůže být ani řeč.

Na druhou stranu, typografické schopnosti Composeru předčí mnohý konkurenční produkt. Kromě obvyklých HTML stylů písma (nadpis, adresa...) je zde možné pro text použít libovolné písmo, které je v systému instalováno. To má ovšem háček, protože pokud vybrané písmo není přítomno také v systému s prohlížečem Webu, použije se standardní písmo, které může kompozici stránky zcela rozházet. Možnost definovat alternativní písma bohužel není v Composeru zabudována.

Další plus Composeru je schopnost psát stránky v češtině, což u webových editorů zdaleka není obvyklé. Vestavěná kontrola pravopisu je ale určena jen pro anglické texty. Líbila se mi také možnost používat různá předdefinovaná barevná schémata stránky (tj. barvy textu, odkazů a pozadí).

Také práce s tabulkami nabízí pokročilé možnosti, jako je obrázek v pozadí tabulky (resp. jednotlivých buněk) nebo různé barvy pozadí buněk. Bohužel, vše nefunguje zrovna tak, jak by uživatel očekával. Navíc pro práci s tabulkami nejsou používány moderní techniky typu táhni a pusť a veškeré parametry buňky je potřeba nastavovat v samostatném okně.

Composer nabízí poměrně slušnou věrnost zobrazení stránky v editoru (WYSIWYG), i když jiné editory (PageMill) jsou ještě přesnější. Pro přesný náhled na stránku lze přirozeně použít Navigator. Composer a Navigator se přitom chovají zcela samostatně (i když jsou součástí téže aplikace) a jediná možnost, jak si mohou stránku předat, je přes soubor na disku.

Composer neobsahuje vestavěný editor HTML ani program pro vytváření map (obrázky s odkazy). Pro obě tyto funkce musíte použít externí aplikaci. Vytvořenou stránku ale nakonec můžete z Composeru přímo uploadovat na WWW server.

Netscape Composer nabízí v určitých směrech zajímavé možnosti (písma, tabulky), ale také mu řada funkcí chybí (rámce, vložené objekty). Chtělo by se říci, že je to aplikace pro začínající tvůrce WWW stránek, na druhou stranu používané uživatelské rozhraní (vyplňování údajů v dialogových oknech) je dnes již překonáno, a rozhodně ho proto nelze označit za uživatelsky přívětivé. Začínající uživatelé dnes najdou snadněji ovladatelné produkty, profesionálům zase bude řada funkcí chybět. Composer lze možná doporučit pro základní rozvržení stránky, které je potom potřeba doladit v HTML editoru.

Adobe PageMill 2.0

Firma Adobe je známá svými aktivitami v oblasti publikování, a tak je přirozené, že i mezi prvními webovými editory byl jeden z jejích produktů. Dnes již druhá generace softwaru PageMill patří k tomu nejlepšímu, co můžete pro tvorbu WWW stránek sehnat.

Ovládání programu plně využívá možností operace táhni a pusť, kterou se na stránku umisťují obrázky, vytvářejí se tak odkazy, formátují se tabulky nebo se tak dokonce obarvuje text. Pokud nějaký parametr nelze nastavit tímto způsobem, použije se k tomu plovoucí okno Inspector, jehož obsah se automaticky uzpůsobuje právě vybranému objektu. Zvládnutí programu je tak díky intuitivnímu ovládání velice rychlé a nenáročné.

Většina nabídek je v PageMill určena pro formátování textu, podporovány jsou běžné styly Webu, není zde ale možné zvolit libovolné písmo textu, jako to umí Composer. Součástí programu je kontrola pravopisu zvládající hned několik jazyků. Bohužel, čeština mezi nimi není, ostatně v PageMillu ani nelze na stránku vkládat český text. Za zvláštní zmínku stojí funkce vyhledávání a nahrazení, která zvládá nejen práci s běžným textem, ale umožňuje takto nahrazovat také odkazy nebo třeba obrázky.

PageMill nabízí plnou sadu formulářových prvků (textová pole, tlačítka, menu, zaškrtávací boxy...), které můžete libovolně umisťovat na stránku. Stejně tak lze na stránku umístit libovolný vložený objekt, obrázek nebo applet. Pokud k tomu nepoužijete operace táhni a pusť, existuje pro vkládání jednotný příkaz Place. Když už je řeč o obrázcích, PageMill má vestavěný i editor obrázků, ve kterém lze nastavit průhlednost obrázku a vytvářet client-side i server-side mapy.

PageMill plně podporuje práci s rámci, umí s nimi zacházet metodou táhni a pusť, umožňuje upravovat stránky přímo v rámcích a v neposlední řadě v něm lze snadno přizpůsobit odkazy tak, aby se stránka načetla do příslušného rámce.

PageMill také disponuje vestavěným HTML editorem, můžete si tedy zvolit, zda budete se stránkou pracovat v HTML kódu nebo ve WYSIWYG modu. Mimochodem, právě věrnost zobrazení stránky ve WYSIWYG modu je velice vysoká a až na nějaké drobnosti se neliší od WWW prohlížeče. PageMill dokonce umí prohlížeč simulovat tak, že v něm fungují lokální odkazy a dokonce jsou podporovány i zásuvné moduly pro zobrazení vložených objektů. Pokud si přejete, můžete stránku samozřejmě přenést do reálného prohlížeče.

Užitečnou funkcí, kterou zavedl HomePage a přejal ji také PageMill, je statistika dokumentu, ukazující dobu nutnou pro načtení stránky pro různé přenosové rychlosti.

PageMill neumí stránku přímo uploadovat na WWW server, k tomu lze ale použít program SiteMill (viz vložený článek), který se s ním dodává. Co lze tomuto programu ještě vytknout? Snad jen drobné nekonzistence v uživatelském rozhraní (obarvování buněk tabulky) nebo to, že neumožňuje vytvářet stránky s češtinou.

Claris HomePage 2.0

Firmu Claris znají především přívrženci počítačů Macintosh, i když již dávno rozšířila své aktivity také na platformu Windows. Její produkty vždy vynikaly nenáročnou obsluhou a vyvážeností funkcí, což jim přineslo ohromnou popularitu. Také HomePage vychází z těchto tradic a jeho druhá verze se opět řadí ke špičce mezi webovými editory.

HomePage 2.0 patří k nejsnáze ovladatelným webovým editorům. Uživatelům poskytuje vyváženost jednotlivých funkcí, které jsou navíc snadno dostupné. Podobně jako ve webových prohlížečích, můžete zde nastavit písmo, jakým se bude text zobrazovat. Lze tak sice psát česky, ale text je stejně "překládán" to HTML, takže se čeština v prohlížeči nezobrazí tak, jak má.

Existuje zde užitečná funkce vyhledání a nahrazení textu, která ovšem není tak silná jako u PageMill. Také HomePage nabízí kontrolu pravopisu, bohužel český slovník z ClarisWorks zde nešlo použít. Za zvláštní zmínku zde stojí práce s odkazy. HomePage totiž v okně pro zapsání odkazu ukazuje příklady zápisů odkazů, což začínajícím uživatelům ohromně pomůže.

Podporována je práce s tabulkami a rámci, i když možnosti HomePage jsou v tom přece jen slabší než u PageMillu. U tabulek např. nelze přímo nastavit barvu pozadí buňky, rámce je zase potřeba vytvářet v samostatném okně a nelze upravovat stránku přímo v rámci. Ovládání metodou táhni a pusť je ale výtečné.

Výborně se zde pracuje s vnořenými objekty a applety. HomePage má zvláštní příkaz pro vložení appletu, který umožňuje nastavení specifických parametrů právě appletu. Podobně jsou z vnořených objektů vytaženy QuickTime filmy, takže je opět možné snadno nastavit parametry specifické pro QT film.

Ve verzi 2.0 se zlepšila věrnost zobrazení stránky v editoru (zobrazuje se např. obrázek v pozadí), pořád ale nejsou na stránce správně zarovnány obrázky. Pro přesný náhled je tedy potřeba přenést stránku do webového prohlížeče, což zde uděláte jediným příkazem.

Příjemný je vestavěný HTML editor s barevným odlišením značek od okolního textu. Do stránky tak můžete přidávat prvky, které nejsou v HomePage přímo podporovány (např. blikající text). Najdete zde také editor obrázků pro snadné nastavení průhlednosti nebo vytváření client-side i server-side map.

Druhá verze HomePage již umožňuje nahrát (uploadovat) stránku na WWW server, přičemž nenahrává pouze samotný HTML soubor, ale také všechny související soubory (obrázky, applety, vnořené objekty). Zvládá také upload celého hnízda (Poznámka pah: výraz WWW site se překládá někdy jako "stránka", jindy jako "server", ještě jindy jako "soubor stránek". V tomto textu používaný výraz "WWW hnízdo" je ovšem v jistém smyslu přesnější, protože jak pro "stránku", tak i pro "server" má angličtina výrazy jiné) stránek a kromě toho umožňuje i přenos opačným směrem, tj. z WWW serveru na lokální počítač.

Zmínit bychom ještě měli schopnost zobrazovat statistiku dokumentu, tj. dobu nahrání stránky, a podporu knihoven prvků (např. obrázků), které si mohou uživatelé sami vytvářet.

Pokud s tvorbou WWW stránek začínáte, určitě stojí za to, podívat se právě na Claris HomePage.

(dokončení v příštím vydání)


| <<< | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |