Frekvenční slovník internetworkingu pro každého
URL (Universal/ /Uniform Resource Locator)

Největší potenciál Internetu je především v umožnění přístupu k velkému množství elektronicky zpracovaných informací v mnoha různých formách, takzvaným zdrojům, které mají podobu elektronických dokumentů či speciálních datových souborů. Informační zdroje jsou umístěny na různých počítačích po celém světě, takže přirozeně existuje potřeba jejich jednotné a přitom jedinečné identifikace. Tu poskytuje URL (Uniform Resource Locator), což v překladu znamená něco jako "jednotný identifikátor zdroje".

URL má podobu řetězce znaků (například http://omega.inf.upol.cz:8080/index.html), který má čtyři hlavní části.

První část ukončená sekvencí :// určuje přístupový protokol, respektive typ služby, prostřednictvím které je příslušný zdroj přístupný. Sekvence http v našem příkladu znamená, že se jedná o hypertextový dokument systému WWW (World Wide Web), který je přístupný protokolem HTTP (HyperText Transport Protocol). Pokud je zdrojem například soubor přístupný přes FTP, je na tomto místě uvedeno ftp, atd.

Druhá část za :// obsahuje doménové jméno (případně IP adresu v tečkové notaci např. 194.212.18.56) určující konkrétní počítač v síti, na němž je příslušný dokument uložen. V našem příkladu je to počítač s adresou omega.inf.upol.cz.

Další dvě části URL jsou již nepovinné. Za dvojtečkou následující číslo určuje takzvané číslo portu tedy číslo běžícího programu, který na tomto počítači příslušnou službu poskytuje, v našem případě se jedná o číslo portu, na němž odpovídá WWW server. Pokud toto číslo není v URL uvedeno, předpokládá se, že služba komunikuje pod standardním číslem portu, které je pro každý typ služby pevně stanoveno a například pro WWW je 80.

Poslední složkou URL je cesta a název konkrétního dokumentu, která je opět nepovinná. Pokud není uvedena, odešle WWW server standardní úvodní stránku, FTP server zobrazí hlavní adresář a podobně.

Zpět