- internet4U -

Cesta Sluneční soustavou

Poslední úspěchy vesmírné techniky, konkrétně skvělé výsledky americké mise Pathfinder/Sojourner a očekávání výsledků z nejnovější sondy Mars Global Surveyor (která nyní brzdí na eliptické dráze kolem Marsu a připravuje se na detailní snímkování povrchu), zvýšily zájem laické i odbornější veřejnosti o kosmonautiku či vesmír obecně.

      O planetě Mars jsem již psal naposledy v minulém čísle právě ve spojitosti s prvním z uvedených projektů. Málo platné, vzdálenost Země Mars je jen takové miniaturní přešlapování na místě (měřeno vesmírnými měřítky).

      Dnešní vesmírné zamyšlení bych proto chtěl pojmout poněkud velkoryseji. Nabízím malou procházku celou Sluneční soustavou. Zamyšlení to bude jen velice stručné, neboť naše soustava má, kromě devíti planet, desítky měsíců, které si někdy svými rozměry nezadají s menšími planetami jako je např. Mars. Dále zde nalezneme desetitisíce malých planetek, balvanů, kamenů a dalšího "smetí". Vše pak zdálky pozorují nesčetné komety, vyletující z hypotetického Oortova oblaku, kde se (snad) rodí.

      Tak daleko však nepůjdeme, spokojíme se s planetami a jejich měsíci. Na procházku si však vezmeme "kouzelné brýle", které mají adresu http://samadhi.jpl.nasa.gov/txmp.

      Jde samozřejmě o Internet a řadu báječných interaktivních aplikací, z nichž pro dnešek vybírám dvě, které stojí za to vyzkoušet.

      Planetary Texture Maps for Digital Animators

      Na uvedené adrese je totiž archiv mapových pohledů na planety a jejich měsíce (dále jen objekty). Ke každému objektu je přiložena kvalitní fotografie ve formátu TIF. Na to je třeba dát pozor, neboť se leckdy jedná o vícemegabajtové soubory s delší dobou stahování. Podobných zdrojů je na Internetu více, na tom tedy není nic výjimečného. Zajímavá je však možnost zoomingu obrázku, tedy opravdové přiblížení objektu se zvyšujícím se rozlišení. U některých map pak může být detail až 4x větší než v doprovo dném TIF souboru. Takto lze zvětšovat libovolnou oblast na libovolné mapě, rozdíl je pouze v hodnotě maximálního zvětšení u různých map.

      Všechny obrázky jsou v černobílých nebo barevných LZW-kompresovaných souborech TIF s rozlišením 720 x 360 nebo 1 440 x 720 bodů. To znamená, že pokud není obrázek "stažen" celý (např. přerušený přenos), nelze jej zobrazit.

      Z řečeného je zřejmé, že zdrojové obrázky určené pro zvětšování jsou zpracovány v rozlišení až 5 760 x 2 880 bodů.

      Jedná se tedy o interaktivní zpracování vybraných informací z velkých knihoven NASA.

      Tato krásná ukázka možností Internetu je doplněna další aplikací, kterou lze najít bez zbytečného hledání na adrese http://samadhi.jpl.nasa.gov/space a která nese také výstižný název:

      Solar System Simulator.

      Nejde o nic jiného, než o simulaci pohledů z vybraného objektu na jiný. Práce se Simulátorem je velmi jednoduchá. Vybereme si planetu nebo měsíc, odkud se chceme dívat, a cílový objekt. Dále je třeba vybrat ze dvou rozlišení obrázků: 320 x 240, nebo 640 x 480 bodů. V procentech nebo stupních si zvolíme velikost objektu na obrázku a můžeme vychutnávat pohledy odněkud, kde jsme nikdy nebyli a nikdo z nás (současníků) nebude.

      Další z důležitých údajů, které je třeba zadat, jsou také datum a čas. Simulátor pak pracuje jako výkonné domácí planetárium. Pro začátečníky dodávám, že není třeba zadávat nic, standardní pohled je pak na Měsíc s aktuálním datem, časem a 50procentní velikostí objektu na obrázku.

      Co lze například vidět

      Jen velmi stručně k několika objektům. Pokud by někdo nepoznal planetu Venuši, je to tím, že je poněkud "odhalená", bez oblačné pokrývky. Takto ji tedy nelze nikdy ve skutečnosti spatřit. Zemi si lze prohlédnout také z nezvyklého pohledu, a to na topografickém obrázku s vyznačením hloubek oceánů a moří, včetně výšek pevninských oblastí. Zatím futurologický pohled na Saturn ze dne 1. ledna 1999 ze sondy Cassini, která "tam" ještě zdaleka není, působí také přesvědčivě.

      Každý, koho tato problematika zajímá, určitě najde spousty ať už mapových, nebo simulovaných pohledů na svoje oblíbené objekty.

      Závěrem

      K cestování Sluneční soustavou tedy není nutné používat žádný dopravní prostředek, stačí Internet, spolehlivé připojení a dostatek času.

      Aplikace byly převedeny ze simulačních knihoven NASA na webové stránky v létě tohoto roku, takže jde o docela "čerstvou" novinku, která určitě stojí za pozornost. Jedná se samozřejmě o veřejnou a zcela bezplatnou aplikaci a jako takovou ji lze doporučit pro všechny zájemce o astronomii a ctitele vesmírných dálek.      

Petr Kefurt

      7 0728

internet4U