O Internetu se často hovoří jako o nepřeberné zásobárně informací všeho druhu. Brzy ale zjistíte, že nalézt zrovna to, co potřebujete, není vůbec snadné. Je to jako když vás pustí do obrovského muzea nebo knihovny, kde se za zavřenými dveřmi skrývají cenné poklady, ale jaksi vám zapomenou dát hesla odmykající jednotlivé dveře. Navíc na žádných dveřích není napsáno, co se za nimi vlastně skrývá.
Pokud jste v takovém světě poprvé, zřejmě zkusíte volit relativně náhodná hesla, která čas od času nějaké ty dveře otevřou, a vy z údivem zjistíte, že je za nimi jen sklad propagačních materiálů. Pokud jste se na návštěvu vybavili lépe a znáte pravidla, jakými se hesla odmykající dveře tvoří, je šance, že se některé dveře otevřou a vy za nimi naleznete to, co hledáte, o něco větší. Jak je ale asi každému jasné, že takové dekódování hesla není zrovna jednoduché a je to činnost spíše pro odborníky.
Při další návštěvě našeho fiktivního muzea nebo knihovny proto zvolíme jiný přístup, založený na "vytěžování" informací od kamarádů, kolegů, známých nebo prostě kolemjdoucích. Od nich získáme příslušná hesla se zevrubným popisem toho, co se za danými dveřmi skrývá. Máme-li štěstí, budou v nově otevřené místnosti nejen zajímavé informace, ale vyvalí se na nás také hora hesel odmykajících další dveře k místnostem s podobným obsahem. Tomuto způsobu pohybu se v "odborné" terminologii Internetu říká brouzdání.
Časem si takto vytvoříte zásobárnu hesel k místnostem, které budete díky jejich zajímavému a často obměňovanému obsahu navštěvovat pravidelně. Od této chvíle se můžete považovat za zběhlého návštěvníka muzea, knihovny nebo právě Internetu, a stáváte se tak cenným zdrojem informací pro další uživatele, kteří se teprve nacházejí na startovní čáře.
Všimněte si ale, že jsme v záplavě nových, často skutečně zajímavých informací trochu ztratili náš původní cíl, totiž nalézt jeden konkrétní údaj. A tím jsme se dostali k jádru věci, resp. k obsahu následujícího článku. Prosté brouzdání nám sice může poskytnout zábavu i řadu poučných informací, ne vždy nás ale dovede tam, kam jsme původně směřovali. Naštěstí každé slušné muzeum či knihovna obsahuje jakousi zlatou komnatu, ve které se nachází hierarchicky uspořádaný katalog, po jehož prohledání zpravidla najdeme heslo k příslušným dveřím. V jiných zlatých komnatách zase čeká ochotný zaměstnanec, kterému stačí říct, co hledáme, a on nám potom předá řadu odkazů na místa, kde se hledaná informace pravděpodobně nachází. Věcí prvotního významu se tak stává nalezení hesla odmykajícího dveře od některé zlaté komnaty.
Zlaté komnaty skrývající cenné pomocníky naštěstí existují i na Internetu, kde se jim říká indexy a adresáře, souhrnně pak vyhledávací služby. Můžete se pomocí nich během několika vteřin probrat terabyty dat roztroušených po celém světě, a nalézt tak to, co zrovna hledáte. Kupodivu je takových služeb celá řada, a hlavně jsou přístupné všem uživatelům Internetu zcela zdarma.
Vyhledávání na Webu
Po trochu alegorickém úvodu si nyní některé internetové pojmy upřesníme, abychom se v následující části mohli věnovat tomu nejdůležitějšímu, totiž předávání klíčů od zlatých komnat Internetu, tj. adres vyhledávacích služeb.
Internet dnes většině uživatelů splývá s jednou z jeho služeb, a to world wide webem, zkráceně pak www nebo prostě web v češtině se vžil pojem celosvětová pavučina. Také náš předchozí popis práce s Internetem byl vlastně popisem webu. A nelze se divit, vždyť web je tak jednoduše ovladatelný, graficky přitažlivý a zároveň rozmanitý, že si získá srdce nejednoho uživatele. Neměli bychom ale zapomínat na to, že Internet tvoří i další, neméně zajímavé služby, jako jsou usenetové diskusní skupiny, FTP archivy nebo elektronická pošta, známý to e-mail.
V tomto článku budou popisovány rozšířené vyhledávací služby, přístupné právě z webu. Znamená to, že se na ně můžete připojit prostým zadáním příslušné adresy svému oblíbenému prohlížeči browseru, třeba Netscape Navigatoru nebo Microsoft Internet Exploreru.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, v principu rozdělujeme vyhledávací služby do dvou skupin: indexy a adresáře.
www indexy jsou obrovské, počítačem generované databáze, obsahující informace o nepřeberném množství www stránek nebo o článcích usenetových diskusních skupin. V těchto databázích se hledá prostým zadáním klíčových slov nebo frází, a jako odpověď je vydán seznam míst URL adres, obsahujících zadaný výraz. Využívá se při tom tzv. fulltextového prohledávání, které skutečně prochází celý textový obsah stránky a nejen například její název. Jednotlivé www indexy se liší především v možnosti zadávat různě složité dotazy, obsahující kromě klíčových slov také speciální dotazovací operátory AND, OR, NEAR, " ", a samozřejmě také množstvím stránek, které jsou tímto způsobem indexovány. Také kvalita získaného seznamu míst se u různých služeb liší a měří se nejen množstvím vrácených adres, ale třeba i poměrem duplicitních odkazů ve vráceném seznamu často dostanete několik odkazů na stejnou stránku a subjektivním ohodnocením relevance odkazů vrácené odkazy skutečně odpovídají tomu, co jste hledali.
Naproti tomu www adresáře odpovídají běžným katalogům. Jedná se o seznamy míst, které jsou hierarchicky uspořádané do tematických celků. Při prohledávání www adresářů začínáte od obecných pojmů např. Věda a přes jednotlivé kategorie např. Počítačová věda, Umělá inteligence se "prokousáváte" až k odkazu na stránku s hledaným tématem např. Expertní systémy. Adresáře www bývají vytvářeny lidmi a zařazené odkazy jsou často recenzovány. Zpravidla je tedy výsledkem hledání v adresáři odkaz na kvalitní stránku obsahující relevantní informace. Na druhou stranu www adresáře pokrývají podstat-ně menší počet stránek než www indexy.
Pokud bychom měli indexy a adresáře stručně srovnat, potom lze říci, že www indexy prohledávají web počítačově hrubou silou, výsledkem čehož jsou i přes použité heuristické metody často irelevantní odpovědi. Pokud můžete dostatečně přesně specifikovat dotaz, hodí se index pro nalezení nějakého "hodně konkrétního" údaje, jako je třeba stránka popisující utkání Kasparov vs. Deep Blue. Naproti tomu www adresáře jsou výborné pro prvotní nalezení stránek týkajících se sice konkrétní, ale přece jen širší oblasti, např. genového inženýrství. Při použití adresáře se nemůžete spálit a stránka, kterou vám doporučí, téměř vždy obsahuje požadované informace.
Vyhledávací služby
Protože svět www indexů a adresářů se proplétá a služba s jedním jménem často nabízí jak adresář, tak fulltextové vyhledávání v indexu, budeme jednotlivé celosvětové vyhledávací služby popisovat v následující části pohromadě. Mezi klasické www indexy patří z testovaných služeb AltaVista Search, HotBot, MetaCrawler, Open Text Index a World Wide Web Worm. Yahoo! a Magellan Internet Guide jsou především www adresáře. Zbylá čtveřice Excite, Infoseek, Lycos a WebCrawler tvoří křížence nabízející jak www index, tak adresář.
Pro nedočkavé uvádím služby, které mne nejvíce zaujaly. Z www indexů to byly AltaVista Search pokročilé prohledávání, HotBot a MetaCrawler, z www adresářů zase Yahoo!, WebCrawler a Magellan Internet Guide. Říkáte, že to je víc než polovina testovaných vyhledávačů? Je to tak, žádná vyhledávací služba dnes totiž nenabízí to nejlepší řešení pro každý případ. S uvedenou šesticí ale pro většinu případů vyhledávání na Webu vystačíte pro Usenet doporučuji speciální vyhledávače viz dále.
AltaVista Search
http://www.altavista.digital.com
Uvedení služby AltaVista Search v prosinci 1995 způsobilo v internetovém světě poprask. Její masivní fulltextová databáze totiž dávala slušné předpoklady, že v ní najdete vše, co potřebujete. Díky vyspělému vyhledávacímu systému si svoji výjimečnou pozici udržuje i dnes. Naučte se ale používat pokročilé vyhledávání a budete s výsledky hledání mnohem spokojenější. Index obsahuje kolem 31 milionů stránek a 14 000 usenetových skupin.
AltaVista umožňuje specifikovat dotazy s logickými spojkami AND, OR, NOT a NEAR slova od sebe nejsou v textu příliš vzdálena a s použitím zástupných znaků. Můžete také některým slovům přiřadit větší váhu, a tím tyto dokumenty přesunout ve vráceném seznamu na přední místa. Pro jednoduché dotazy s velkým množstvím vrácených odpovědí ale není AltaVista příliš vhodná. Vrací totiž rozsáhlé a neutříděné seznamy odkazů, kterými se musíte probírat ručně.
Excite
Excite obsahuje jak hierarchicky tříděný adresář, tak i masivní fulltextové prohledávání. V adresáři jsou recenzované a ohodnocené odkazy, které můžete vyhledávat i pomocí fulltextového prohledávače. Ten kromě toho zvládá také obecné procházení Webu, Usenetu a sítě City.Net s geografickými informacemi.
Adresář je možná trochu méně přehledný, protože na každé hierarchické úrovni vypadá jinak. Na vyšších úrovních máte zpravidla kromě výběru podkategorií také novinky z dané oblasti, na nižších úrovních jsou potom vypisovány všechny odkazy dané kategorie, z nichž si můžete vybrat volbou podkategorie.
Dotazy lze specifikovat použitím logických spojek AND, OR a AND NOT. Je možné vytvářet i strukturované dotazy se závorkami. Excite používá nejen vyhledávání podle klíčových slov, ale využívá i heuristické algoritmy, vyhledávající stránky podle kontextu. Právě toto heuristické vyhledávání dává velice slušné výsledky, i když stránky neobsahují přesně ta slova, která jste zadali. Podle tvůrců Excitu obsahuje jejich databáze 50 milionů fulltextově indexovaných stránek.
HotBot
Když jsem se při úmorném testování vyhledávacích služeb, dostal až k prohledávači HotBot, zajásal jsem radostí a pýchou. Konečně jeden prohledávač, který našel i moji domovskou stránku. To podnítilo mou zvědavost a pustil jsem se do dalších vyhledávání. A výsledky mne nezklamaly. Hlavně se mi líbilo, že i při jednoduchém dotazu vracel HotBot odkazy na stránky, které velice přesně odpovídaly tomu, co jsem zamýšlel najít.
HotBot patří k vůbec nejbohatším indexům a obsahuje asi 54 milionů dokumentů. Žádná další vyhledávací služba navíc nenabízí takový rozsah voleb při zadání dotazu jako HotBot. V důsledku toho mohou vrácené odkazy přesněji odpovídat tomu, co jste skutečně hledali.
Infoseek
Infoseek v sobě přehledně spojuje adresář stránek a fulltextové vyhledávání. Jeho adresář mi připadal bohatší než třeba adresář u Excitu, to ale může být osobní pocit z návštěvy jen několika skupin. V každém případě se mi zdál uspořádanější a rychlejší. Infoseek nabízí také přístup k novinkám z vybraných oblastí.
Jednoduché dotazy pro fulltextové vyhledávání se zadávají snadno, dotaz můžete definovat také jako frázi, objasňující, co hledáte. S tvorbou složitějších dotazů je to ale horší. Před odesláním dotazu nezapomeňte specifikovat, v jaké části Internetu web, Usenet, adresář Infoseek, e-mailové adresy... chcete provést vyhledává-ní.
Lycos
Lycos je další kombinace adresáře a vyhledávání. Adresář Lycosu se mi ale moc nelíbil, protože nebyl příliš strukturovaný, a tím pádem ani vizuálně uspořádaný. Vlastně obsahoval jen dvě úrovně, a hned na druhé úrovni byly vybrané odkazy na stránky s daným obsahem. Dojem z tohoto adresáře byl podobný jako z televize, dozvíte se jen to, co pro vás bylo vybráno.
Lepší je to s vyhledávacím systémem, který kombinuje index 66 milionů stránek podle údajů výrobce s technologií vyhledávání založenou spíše na statistické analýze obsahu stránky, než na hrubém fulltextovém prohledávání. Pokud najdete stránku při prvním hledání, je to dobré, ale dohledávání už moc jednoduché není. Hezké je hledání multimediálních dat jako jsou obrázky a zvuky.
Magellan Internet Guide
Magellan Internet Guide je v první řadě výborně zpracovaný adresář www stránek. Obsahuje sice také vyhledávací funkci, ale ta se soustřeďuje především na vyhledávání na stránkách z adresáře. Těch je více než 40 000, a to nejcennější, co je doplňuje, jsou dobře vypracované recenze. Stránky z adresáře jsou ohodnoceny, a tak ještě předtím, než se na danou stránku vydáte, víte poměrně přesně, co vás na ní čeká. Toto hodnocení obsahu Internetu sice nepomůže při hledání odpovědi na nějaký speciální dotaz, ale pokud vás zajímá nějaké obecnější téma, dostanete se v Magellanu rychle na stránky, které jej kvalitně rozebírají.
MetaCrawler
MetaCrawler možná ani nepatří do tohoto seznamu vyhledávacích služeb, protože, jak napovídá jeho název, se jedná o meta-vyhledávací službu, tedy o službu volající na dotaz další prohledávače. Jako ukázka jiného způsobu vyhledávání , který je navíc poměrně mocný a jehož síla roste se silou jednotlivých použitých prohledávačů, určitě stojí za zmínku a navíc mi už hodně posloužil, a tak si místo zde zaslouží.
Dotaz zadaný do MetaCrawleru je tedy poslán celé řadě vyhledávacích služeb, zahrnujících namátkou AltaVista Search a Excite. Výsledky, které tyto služby vrátí, jsou konsolidovány do jediného seznamu a ten je potom prezentován uživateli. Získáte tak asi nejširší možný průzkum sítě, na druhou stranu přicházíte o finesy jednotlivých pravých vyhledávačů. Zadáte-li dotaz jako frázi, dostanete navíc velice slušné výsledky, pokud jde o relevanci k původnímu dotazu.
Open Text Index
Open Text Index je další z rozsáhlých indexů. Při ohodnocení nalezených stránek dává přednost stránkám, ve kterých se klíčové slovo vyskytuje v adrese, titulku nebo v nadpisu první úrovně. K dispozici pro zadání dotazu jsou jak logické spojky AND, OR a AND NOT, tak distanční operátory NEAR a FOLLOWED BY. Nenabízí ale použití zástupných znaků. Dotaz skládáte v jakési tabulce, kde můžete vybrat příslušný operátor.
Open Text Index si vedl lépe při zadání přesných termínů, než při vyhledávání stránek podle obecnějších pojmů. Této znalosti můžete s úspěchem využít při hledání stránek, týkajících se specifického termínu.
WebCrawler
WebCrawler je bohatě hierarchicky větvený adresář, který na své spodní úrovni poskytuje nejen odkazy relevantní danému tématu, ale také seznam usenetových skupin, kde se o příslušném tématu hovoří, případně odkazy na speciální indexy pro danou kategorii. K jednotlivým odkazům jsou poskytovány recenze a shrnutí obsahu stránky. Pokud vám ani to nestačí, můžete požádat o vyhledání dalších odkazů k danému tématu. Uživatelské rozhraní WebCrawleru je ve srovnání s ostatními vyhledávacími službami poměrně prosté, bez zbytečné grafiky. O to efektivněji se s ním pracuje, zvláště při menších přenosových rychlostech. Zajímavostí je nabídka nejčastěji navštěvovaných odkazů z adresáře.
World Wide Web Worm
http://wwww.cs.colorado.edu/wwww
World Wide Web Worm pochází z University v Coloradu a soustřeďuje se pouze na indexování hypertextových odkazů, čímž se liší od všech ostatních testovaných prohledávačů. Pokud se váš dotaz bude vyskytovat v nějakém hypertextovém odkazu nebo titulku stránky, dostanete s velkou pravděpodobností odpověď. Vzhledem k tomu, že databáze 3 000 000 stránek je zhruba každé dva měsíce kompletně přepisována podle aktuálního stavu Internetu, je počet vrácených neaktivních odkazů poměrně malý. Horší už je to s vracením duplicitních odkazů. Uživatelské rozhraní je poměrně jednoduché, můžete si pouze vybrat, zda se mají hledat odkazy obsahující všechna zadaná klíčová slova spojka AND, nebo alespoň jedno z nich spojka OR. Složitější dotazy kombinující třeba oba druhy spojek zde nevytvoříte.
Yahoo!
Yahoo! je na Internetu skutečný pojem. Tato vyhledávací služba byla na Internetu první a stále zůstává nejoblíbenější. Vlastně se jedná o hlavní adresář www stránek, v němž se pohybujete po hierarchicky setříděných kategoriích na nejvyšší úrovni jich je 14. Odkazy jsou vybírány a zařazovány do adresáře lidskými redaktory, a tak je jejich kvalita poměrně vysoká. Automatické vyhledání speciálního termínu už tak silné není. Zajímavostí je experimentální 3D přístup k adresáři Yahoo! prostřednictvím nové technologie Hot Sauce ProjectX firmy Apple.
Vyhledávání Yahoo! je napojeno na AltaVista Search a v případě, že potřebujete hledat v Usenetu, posílá se dotaz pro změnu na Deja News. Díky tomu, a samozřejmě i kvalitnímu adresáři obecných témat, je Yahoo! ideální jako výchozí bod pro jakékoliv vyhledávání na Webu.
Roman Barták
v Usenetu
Pokud potřebuje zjistit, zda a případně kde se o nějaké problematice diskutuje, asi nebudete vzhledem k předchozím údajům prohlížet všechny skupiny nebo zprávy ve vybraných skupinách. Pomoci vám tady mohou vyhledávací služby zaměřené na prohledávání zpráv usenetových skupin. Tyto prohledávače umějí nalézt i starší zprávy, které již byly dávno z normálních zpravodajských serverů vymazány.
Řada již zmíněných vyhledávacích služeb umožňuje kromě webu prohledávat také Usenetové skupiny. Se službami AltaVista Search ani HotBot jsem ale v této oblasti nebyl příliš spokojen, Infoseek měl při testu tuto službu dočasně odstavenu a Excite volá speciální vyhledávač pro Usenet s názvem Deja News. Právě dvěma vyhledávačům specializovaným na Usenet jsou věnovány následující odstavce.
Deja News
Deja News jsou vyhledávací služba specializovaná na diskusní skupiny Usenetu. Archivuje kolem 15 000 aktivních diskusních skupin a denně zpracovává až 500 MB nových zpráv. Její speciální zaměření je poznat a s výsledky hledání určitě budete spokojeni. Vyhledávat můžete nejen zadáním klíčových slov s použitím zástupného znaku * nebo spojek AND, OR, NOT a NEAR, ale i prostřednictvím filtru, který umožňuje vyhledat zprávy podle autora, subjektu, data nebo diskusní skupiny. Kromě odkazů na konkrétní zprávy vrátí Deja News také názvy skupin, které jsou vašemu dotazu nejvíce relevantní.
Za zmínku stojí generování tzv. Author Profile, který určuje strukturu příspěvků pocházejících od daného autora. Tento profil vám umožní posoudit kvalitu a věrohodnost daného autora, a podle toho pak můžete pohlížet na jeho zprávy.
Po uživatelské stránce uspořádání vrácených odkazů jsem byl s Deja News nadmíru spokojen.
Reference.com
Druhým poměrně novým specializovaným prohledávačem Usenetu je Reference.com, který archivuje dokonce 16 000 diskusních skupin. Také zde můžete při zadání dotazu používat zástupné znaky a logické spojky AND, OR, NOT a NEAR. Dotaz může být dokonce strukturován pomocí závorek. Zajímavostí je možnost vytvářet tzv. aktivní dotazy, které budou samy monitorovat nové zprávy Usenetu a v případě, že se objeví příspěvek odpovídající specifikovanému požadavku, bude vám to sděleno prostřednictvím e-mailu.
Specifikem lokálních www stran je téměř vždy použití místního jazyka. Vzhledem k celé řadě různých kódování češtiny na počítačích přátelé ze světa DOSu a Windows, děkujeme vám mohou mít celosvětově rozšířené indexovací služby s našimi stránkami problémy. Proto vznikají místní vyhledávací služby jako jsou Pavouk, Kompas a Atlas, které se s tímto problémem chtějí vypořádat. Osobně se mi ale pořád lépe pracuje s celosvětovými indexy a budoucnost našich vyhledávačů vidím spíše ve www adresářích. Služby jako jsou Seznam, U Zdroje a Atlas sdružují odkazy na lokální stránky, na které nezbývá u celosvětových adresářů, zaměřených jen na anglicky psané stránky, místo. Dá se říci, že pro nás jsou tyto adresáře pravým pokladem, protože sdružují informace, které jsou z našeho místního pohledu velice zajímavé a jinde je budeme jen těžko hledat předpověď počasí, měnové kurzy, zprávy z domova, místní instituce apod.. Obecně lze o našich adresářích říct, že sdružují poměrně slušné množství stránek především institucí, ale zatím jim trochu chybí redakční činnost zahrnující doporučení a recenze zařazených míst.
Seznam
Seznam je český www adresář, hierarchicky sdružující celou řadu odkazů na místní www stránky. Hledání odkazu v hierarchické struktuře leckdy končí u stránky nějaké instituce. Odkazy v adresáři lze hledat také zadáním klíčového slova a Seznam potom najde tematický celek, jenž tomuto slovu odpovídá. Pro uživatele na Slovensku je k dispozici vlastní obdoba na adrese www.zoznam.sk
Pro fulltextové vyhledávání využívá Seznam zcela novou službu s názvem Kompas viz dále.
U Zdroje
U zdroje je další specificky český www adresář, podobající se Seznamu nebo se Seznam podobá U zdroje?, s trochu ji-nak členěnými tematickými celky a menší strukturovaností. Podobně jako v dalších adresářích v něm můžete vyhledávat podle zadaného klíčového slova. Pro fulltextové vyhledávání se využívá služby Pavouk viz dále.
Atlas
Nováčkem připojen od 1. 4. 1997 mezi vyhledávacími službami zaměřenými na český Internet je Atlas. Jedná se spíše o jakousi internetovou centrálu nabízející celou řadu služeb. Kromě vyhledávání, ke kterému se ještě vrátíme, nabízí také katalog, což je vlastně www adresář, a dále telefonování po Internetu prostřednictvím MS Netmeeting a Intel Video Phone. Atlas také slouží jako IRC server pro vedení debat chat a umí vyhledávat kontakty. Vyhledávání kontaktů vypadá po grafické stránce velice dobře, ale možná díky svému mládí mi připadalo silně neúplné. V centrále Atlasu také naleznete stránku s celou řadou odkazů na další vyhledávací služby.
Atlas poskytuje fulltextové vyhledávání na českých www stránkách a diskusních skupinách. Podle prohlášení provozovatele je indexováno téměř 1 300 000 stránek, což je jistě úctyhodné číslo. Při zadávání dotazu můžete používat konstrukce se spojkami AND, OR, NOT a NEAR a zástupné znaky ? jedno písmeno a * libovolný text. V nalezené odpovědi se vyskytuje poměrně velké množství duplicitních stránek, způsobené existencí stránky v několika různých kódování češtiny.
Kompas
Kompas je jednou z horkých novinek na českém vyhledávacím nebi, uveden byl teprve v květnu 1997 doslova pár dní před uzávěrkou tohoto čísla. Jedná se o vyhledávací službu pro Seznam, který dosud pro vyhledávání používal odkaz na AltaVistu. Podle prohlášení tvůrců Kompasu se jedná o zcela původní produkt, uzpůsobený pro naše podmínky. Měl by tedy brát v úvahu naše specifika ohledně celé řady různých kódování češtiny a v odpovědích by se tak neměla vyskytovat tatáž stránka několikrát s různými kódováními. Náš krátký test tuto skutečnost zcela nepotvrdil, a i když počet duplikátů přece jen klesl, pořád se sem tam nějaký objeví. Indexováno by mělo být více než 1 200 000 stránek v doméně .cz, což je pro začátek určitě slušné.
Kompas umožňuje zadávat složitější dotazy s operátory AND, OR a NOT, případně s použitím zástupného znaku * pro libovolný text.
Pavouk
Pavouk je fulltextová vyhledávací služba, kterou využívá třeba adresář U zdroje. Umožňuje formulovat pouze jednoduché dotazy obsahující případně značky + toto slovo hledám nebo toto slovo na stránce není. Dotaz se zadává bez háčků a čárek a stejným způsobem se také stránky prohledávají, tj. čeština se konvertuje na cestinu. Snad jedinou výhodou, kterou vidím pro využití Pavouka, je jednoduché až příliš jednoduché rozhraní v češtině.