![]() pondělí 06.10.97
Vznikla nová profese! Net jockey je člověk, jenž na Internetu v režimu Real Audio živě moderuje – zprostředkovává rozhovory, přináší zprávy o dění a reaguje na připomínky. Blýskání na lepší časy znamená prohlášení Evropské unie, v němž se uvádí, že obchod přes Internet nebude zatěžován daněmi. I prohledávače Internetu mají své žebříčky – v testu časopisu Internet World zvítězil Hot Bot, za ním se umístila AltaVista a na bronzové příčce stanul Infoseek. Bylo vydáno CD s Ottovým naučným slovníkem. Digitální encyklopedie je přesnou replikou vydání z přelomu století. IBM oznámila, že v brzké době představí pevný disk o kapacitě 8 GB, který je určen pro notebook ThinkPad. Tato kapacita je o 40 % vyšší než u největších disků pro notebooky. V USA probíhá kampaň America's Promise, kterou inicioval sám prezident Clinton. Jejím cílem je zpřístupnit počítače všem dětem ve Spojených státech. Poté, co námětem minulého Megabytu byly pokročilé elektronické mapy, dnešním tématem bude termín vzniklý jen díky počítačům a bez nich předtím neexistující. Bude to tzv. digitalizace, umožňující dnes mimo jiné sám princip grafické i zvukové podoby Internetu. Budeme si o ní proto povídat s šéfredaktorem magazínu Internet4U, Pavlem Hajným. Co je to tedy počítačová digitalizace a jaký vztah má právě k Internetu? Řekl bych, že přímo zásadní. Ale máme-li přiblížit posluchačům-laikům samotný princip, bude nejlépe nezačít rovnou Internetem, ale třeba mnohem déle existující televizí. Není to možná příměr právě nejvhodnější, protože opravdová digitální televize je teprve za humny, ale pro náš účel je dostatečně názorný: Představte si, že tak jako v samých počátcích vynálezu televize, použijete speciální děrovaný kotouč, jenž se otáčel před dobře nasvíceným obrázkem, třeba před lidskou tváří. Jak se otáčel, odkrýval postupně bod za bodem, po chvilce vždycky jiný. S určitým zpožděním se tak celý obraz tváře rozložil do časové řady za sebou následujících, různě osvětlených bodů a řádků. Hodně zjednodušeně – na samém začátku řádku bylo třeba prvních pět bodů zleva tmavých, protože tam sahaly ještě vlasy, šestý až dvanáctý už byly světlé, protože tam začínalo ucho, pak bylo sedm tmavších díky ušnímu otvoru, a pak už následovaly zase světlejší – tam byla tvář. Takto, jakoby na tenké proužky „rozřezaný" obrázek se tak stal díky různosti intenzity osvětlení jednotlivých bodů vlastně elektrickým signálem, dá se zaznamenat a vysílat. Zkusme tohle vysvětlení tak trochu zaktualizovat a povědět, jak to funguje u současných počítačů... K takovému primitivnímu kotouči se dá do jisté míry přirovnat i snímací lišta v dnešním moderním, počítačovém, tzv. „skeneru", tedy zařízení, které převede obrázek na digitální impulzy. Lišta přejede postupně přes celý snímaný obrázek a také jej, samozřejmě mnohem rychleji, převede v řadu bodů, jež se už dají zaznamenat na disk nebo na disketu a později z ní obrázek zase automaticky rekonstruovat. Moderní, tzv. plošné skenery už snímají celou stránku najednou. A podobným způsobem dnes speciální zařízení rozloží a převedou do takového souboru i původně ještě klasicky, nedigitálně nasnímaný zvuk. To je docela názorné - vraťme se tedy k Internetu ... Právě takovéto počítačové datové soubory, obsahující digitalizovaný obrázek nebo zvuk, se tak stávají základním stavebním kamenem Internetu, který by bez nich nebyl zdaleka tak atraktivní. Jinak by zbyla elektronická pošta, obohacená o sice bohatou, ale sotva realistickou počítačovou grafiku nebo syntetický zvuk. Jen díky digitalizaci obrazu a zvuku však může být součástí webových stránek i bible Kralická, rozhlasem kdysi dávno zaznamenaný hlas prezidenta Masaryka, nebo dopis vašeho dědečka z první světové války i se vší jeho zažloutlostí a škrty vojenské cenzury. Dobře, řekněme, že jsme tedy na Internetu, máme třeba už i svou webovou stránku. Jak dál? Dnes už velmi snadno. Samozřejmě lze dokonce zařadit obrázek přímo z televize, nebo použít hudbu z digitálního, koupeného cédéčka. Pro tvůrce vlastních stránek je ovšem mnohem zajímavější, mohou-li použít záznamů ryze osobních. V době stále se zdokonalujících videokamer a záznamových zařízení je to už reálné, protože už i některá běžně dostupná zařízení používají profesionálních technologií. V rozhlase si sotva můžeme ukázat obrázek, můžeme si však pustit takový záznam zvuku. Tak například nedávno představený poslední nahrávatelný minidisk SONY MZ-R30, už jen ve velikosti walkmanu, umožní pořídit si pro vlastní internetovou stránku digitální záznam hlasu dítěte, koncertu místní skupiny, nebo jakékoli události přímo v terénu, a dokonce na něm pak elektronicky označit patřičnou sekvenci a tu pak použít prakticky ihned i na Internetu. Tady je příklad: Richarda Kauckého jsme se třeba zeptali na právě vycházející invexovou přílohu Computerworldu. A zde je jeho odpověď: „Předmětem této přílohy je ukázat uživatelům, že s našimi produkty, zejména třeba s komunikačním systémem Mail602, lze připojit firmu na Internet, lze v rámci této firmy zřídit elektronickou poštu, lze v rámci této firmy faxovat pomocí počítače, lze pomocí tohoto systému zřídit hlasovou poštu - že vlastně každý, kdo je do tohoto systému zapojen, má svůj privátní telefonní záznamník. Pokračuje to i dalšími systémy pro budování tzv. firemních Intranetů, kdy se lidé pomocí internetového prohlížeče dívají na data v nějaké databázi a podobně. Přičemž tyto přenosy lze synchronizovat a lze je realizovat v nočních hodinách, kdy jsou nižší tarify, a dokonce je lze realizovat i po Internetu, s bezpečným a kódovaným přenosem dat, ať ty pobočky jsou v Austrálii, nebo třeba ve Vsetíně, jako je máme my." Vidíme, že i zvuk zaznamenaný na přenosný disk si nezadá ani s dosavadní technikou. Digitalizace je ovšem jev, který sice na jedné straně umožňuje dostat obraz a zvuk do počítače, na druhé straně však dokazuje, že počítače se mohou stát zpětně obohacením původně jenom klasických oborů, a to nejenom archivnictví (víme, že jediná moderní disketa až o 120 MB pojme knihy ze středně velké rodinné knihovny), ale i klasického tisku, záznamu zvuku a výroby rozhlasových a televizních pořadů, výtvarného umění nebo komponování hudby. A - vracíme se obloukem zpět - v posledních letech samozřejmě i Internetu. Příštím tématem Megabytu už bude nadcházející počítačový veletrh INVEX a novinky, které slibuje, od narůstajícího výběru softwaru až po stále pokračující miniaturizaci počítačů. | MEGABYTE | IDG CZ homepage | |