![]() Specializovaný týdeník o výpočetní technice o Internetu (CW 26/97) FrontPage 97 a Office 97 na InternetuMichal Mareš Ještě před rokem a půl se Microsoft zabýval Internetem jen okrajově. Od vyhlášení celkové orientace firmy tímto směrem se začaly na veřejnosti objevovat nejprve četné plány nových produktů a technologií, později i první hotové aplikace. Vedle klíčového browseru Internet Explorer 3.0 jde zejména o nástroje pro návrh a provoz internetových sídel. Pro následující článek jsem si vybral dva nástroje pro přípravu webových stránek -- FrontPage97 a Office97, respektive možností jejího uplatnění pro tyto účely.
Když loni na jaře a v létě představitelé Microsoftu prezentovali svoji strategii a připravované technologie pro Internet na různých seminářích, ukazovali ve svých prezentacích jeden velmi ilustrativní snímek s přehledem připravovaných nternetových nástrojů -- od "dokumentově orientovaných", použitelných bez nutnosti rozsáhlejších znalostí o HTML či programování, až po vysloveně "kódově orientované" nástroje. Na počátku škály stála Office, následována FrontPage. Na rozhraní obou přístupů se nacházel komplexní produkt nazývaný "Internet studio" (nyní se údajně jmenuje "Visual InterDev"), který však dosud není na trhu. Programátorské nástroje na uvedeném snímku reprezentovaly překladače Visual J++ (Java) a Visual C++ pro tvorbu vkládaných objektů na webové stránky (ať už Java appletů nebo ActiveX objektů) a dalších doplňků (ISAPI rozšíření pro Microsoft Internet server apod.). Nástroje vybrané pro tento článek tedy patří do první skupiny "dokumentově orientovaných", určených pro neprogramátory a běžné uživatele. Microsoft Office není myslím nutné dlouze představovat, jde o nejrozšířenější kancelářský software pro Windows. Pro práci s dokumenty Webu byl doplněn sadou "publikačních asistentů" a v nové verzi Office 97 i dalšími integrovanými funkcemi. FrontPage je aplikace navržená speciálně pro návrh webových sídel. Vyvinula ji malá firma Vermeer Software, kterou Microsoft kvůli tomuto produktu odkoupil a začal FrontPage agresivně prosazovat. Verze 1.1, uvedená na trh krátce po pohlcení Vermeeru, byla spěšně přizpůsobena pro technologie Microsoftu, nová verze FrontPage97 přináší hlubší integraci s dalšími internetovými produkty Microsoftu a nabízí několik nových funkcí. FrontPage můžete zakoupit jako samostatný produkt, dále popisovanou základní aplikaci však obdržíte zdarma při koupi Windows NT Serveru 4.0 (pro dosavadní majitele NT Serveru 4.0, ke kterému byla dodávána verze 1.1, by měl být nabízen i bezplatný update na verzi 97). V samostatně prodávaném balení je FrontPage doplněn o tzv. Bonus Pack, který obsahuje editor bitmapové grafiky Microsoft Image Composer a několik dalších doplňků (malý Web-server pro návrh a testování, nástroj pro nahrávání hotových stránek na Web-server aj.).
FrontPage Microsoft FrontPage slouží jako nástroj pro návrh a správu webových sídel (serverů). Dále rozšiřuje jejich možnosti o některé funkce, jako vkládání textů a souborů do stránek, fulltextové prohledávání či registraci uživatelů pro přístup k částem sídla. Je navržen tak, aby se dal použít s různými Web-servery. Požaduje se pouze, abyste na serveru instalovali tzv. FrontPage Server Extensions (v současné době existují mj. pro servery Microsoft, Netscape, O'Reilly a různé unixové servery). Na jednom serveru může být umístěno několik sídel spravovaných pomocí FrontPage. FrontPage se skládá z několika navzájem provázaných komponent. Uživatel bude asi nejvíce zaujat dvěma hlavními programy: editorem HTML stránek a tzv. FrontPage Explorerem, který slouží pro přehled sídla a jeho správu. Tyto dva hlavní programy doplňují tři pomůcky: seznam úkolů (To-Do List), pomocník pro vytváření a editaci stránek s rozvržením rámců (Frames Wizard) a pomocník pro vytváření stránek s interaktivními databázovými dotazy (Internet Database Connector Wizard). Méně viditelná, ale přesto důležitá jsou výše uvedená serverová rozšíření (Server Extensions). Ta slouží pro správu serveru a podporu některých doplňkových funkcí (tzv. WebBot komponent). Vlastní FrontPage se může použít přímo s vybraným serverem, ovšem častější bude asi provoz s nějakým "malým" Web-serverem pro přípravu obsahu sídla na lokálním disku a následný přenos celého obsahu na "opravdový" server. Potřebný jednoduchý server pro Windows 95 obdržíte i v balíku FrontPage s Bonus Packem, můžete také použít Peer Web Services ve Windows NT 4.0 Workstation či Internet Information Server z Windows NT Serveru. Ve verzi FrontPage 97 lze vytvářet webové sídlo i bez Web-serveru pouze ve specifikovaném adresáři, ovšem pak nemůžete plně otestovat všechny funkce sídla. Editor HTML stránek ve FrontPage jde samozřejmě použít i pro samostatný HTML soubor z disku. Nové sídlo je možné ve FrontPage vytvořit jednoduše s využitím připravených šablon a průvodců. K dispozici jsou například průvodci pro sídlo se základními údaji o firmě, sídlo podpory uživatelů, diskusní fórum nebo osobní prezentace. V editoru jsou kromě toho připraveny další šablony jednotlivých stránek (protože FrontPage je v anglické verzi, všechny generované stránky jsou samozřejmě v angličtině). FrontPage můžete ovšem uplatnit i na existující sídla, stačí je pouze importovat do FrontPage. V každém "svém" sídle si FrontPage vytvoří několik pomocných adresářů, do kterých ukládá vnitřní konfiguraci sídla. Automaticky zakládaný skrytý adresář "_private" se používá pro ukládání souborů, které nemají být přístupné z prohlížeče (například vkládané části dokumentů). Jinak neklade FrontPage žádná omezení na obsah adresářů sídla. Hotové sídlo můžete "publikovat" na provozní server, na kterém běží příslušná rozšíření FrontPage. Při změnách obsahu se přenášejí jen upravené stránky a nové soubory. Není-li váš server vybaven rozšířeními, můžete na něj poslat soubory například pomocí ftp, pak ale nebudou fungovat doplňkové funkce vyžadující podporu serveru (bohužel, dokumentace neříká, které to jsou). Vedle editace HTML stránek a správy sídla nabízí FrontPage také jednoduše použitelná rozšíření, která zvyšují možnosti při editaci a nahrazují nejčastější důvody použití CGI skriptů. Tato rozšíření, nazvaná WebBot komponenty, jsou realizována vkládáním zvláštních značek do HTML dokumentů a doplňováním hodnot buď při ukládání stránky v editoru, nebo přímo za běhu na serveru (pomocí zmíněných serverových rozšíření). Nejpoužívanější WebBot komponenty jsou pro vkládání textu do dokumentů (include). Každé sídlo může mít definovány hodnoty tzv. konfiguračních proměnných, které se dají vkládat do HTML stránek a při jejich změně se patřičně upraví na všech stránkách, kam byly vloženy prostřednictvím komponenty Substitution. To je výhodné například pro ukládání telefonních čísel či adres e-pošty na správce sídla a další osoby. Pro vkládání rozsáhlejších částí do HTML souborů, například navigačního záhlaví stránek či firemního loga, existuje další WebBot komponenta "Include". K dispozici je také vkládací komponenta s časovým omezením, která je užitečná například pro oznámení dočasných akcí. Další komponenta Timestamp slouží pro vkládání data a času poslední úpravy. Zvláštní "vkládací" komponenta se hodí pro vytváření stránky s obsahem celého sídla (table of contents). Ke tvorbě interaktivních stránek s dotazy poslouží některé další připravené WebBot komponenty. Jde kupříkladu o komponentu pro fulltextové vyhledávání (Search WebBot), která využívá buď jednoduchého fulltextového stroje v serverových rozšířeních, nebo může (u Microsoft IIS) předat dotaz na Microsoft Index Server, je-li nainstalován. Další interaktivní komponenty slouží při práci s formuláři k potvrzení zaslaných hodnot, jejich ukládání do textových souborů na serveru a vytváření diskusních fór. Jiná komponenta doplní skript pro ověřování zadaných hodnot v polích a výběrových seznamech před odesláním. Jak již napovídá název hlavní aplikace FrontPage Exploreru, její vzhled je podobný Průzkumníkovi z Windows 95. Kromě pohledu na obsah sídla ve formě obsažených souborů a složek však nabízí také druhý pohled, orientovaný na obsažené stránky a spojení. V tomto pohledu se zobrazují stránky a odkazy z nich na další stránky v sídle, soubory s obrázky a externí objekty mimo sídlo. Důležitou funkcí FrontPage Exploreru je správa odkazů na jiné stránky a obrázky. K dispozici je funkce kontroly správnosti odkazů, která vypíše všechny neplatné odkazy v přehledném seznamu a umožní jejich opravu. Všechny odkazy se také automaticky upravují při změnách v sídle, provedených z FrontPage Exploreru (například přesun souborů do jiné složky nebo jejich přejmenování). S pomocí FrontPage Exploreru je kromě toho možné vyhledávat a nahrazovat řetězce v rámci celého sídla. Ve FrontPage je podporována i týmová tvorba rozsáhlejších sídel. V takovém případě přijde vhod již zmíněný seznam úkolů (To-Do List). V něm jsou označeny stránky a úkoly, přiřazené různým uživatelům. Seznam úkolů je úzce provázán s dalšími funkcemi FrontPage, takže je možné například automaticky doplnit úkol -- opravit neplatné spojení ihned při jeho zjištění. Dokončený úkol se poznamená v seznamu pro případné pozdější zjišťování a u každé stránky se sleduje, kdo ji naposledy upravil. Máte-li ještě větší nároky, pak můžete FrontPage spojit se správcem verzí Visual SourceSafe 5.0 a ukládat do jeho archivu postupné modifikace stránek.
Pro jednotlivé členy týmu lze pro sídlo určit přístupová práva (pouze prohlížet, prohlížet a upravovat nebo ještě navíc spravovat). Když jsme u bezpečnosti -- její zavedení vyžaduje poměrně pečlivé studium dokumentace (která není v tomto směru příliš dobrá) a patřičné znalosti konfigurace. Ve verzi 97 je podporováno šifrované ověření totožnosti při přístupu k sídlu na Microsoft IIS, starší verze však vyžadovala zasílat heslo v nekódované formě. Spojení se serverem lze uskutečnit přes šifrovaný kanál Secure Sockets Layer (SSL) a lze je omezit na zadané (pevné) IP adresy počítačů. Bohužel, v uživatelské dokumentaci je o bezpečnostních aspektech minimum informací a technický návod jsem neměl k dispozici. Editor ve FrontPage pracuje se vzhledem dokumentu v prohlížeči (WYSIWYG). Na první pohled je podobný běžným textovým editorům pro Windows, avšak je navržen přímo pro HTML formát. Znamená to, že pro každý objekt na stránce (odstavec, tabulka, buňka v tabulce, obrázek, hypertextový odkaz aj.) je k dispozici dialog vlastností odpovídající přímo parametrům jednotlivých značek (tagů) HTML (v doplňujícím seznamu lze doplňovat i nestandardní parametry). Vyskytne-li se v dokumentu značka, kterou editor nezná (což se může stát například při editaci speciálních šablon pro Internet Database Connector či Index Server), objeví se na příslušném místě zvláštní symbol a poklepáním se otevře dialog s touto značkou. Zvláštním povelem můžete otevřít a upravovat přímo odpovídající HTML kód celé stránky, přičemž provedené změny se poté promítnou do vizuálního zobrazení. Rozsah funkcí editoru odpovídá úrovni HTML v moderních prohlížečích a plně pokrývá možnosti Microsoft Internet Exploreru 3.0 (mj. tabulky, formuláře, obrazové mapy, pohyblivý text, zvuky na pozadí aj.). V nové verzi 97 podporuje editor mj. vkládání ActiveX objektů a skriptů. Zahrnuje tedy v podstatě utilitu ActiveX Control Pad včetně jejího Script Wizardu pro zjednodušení tvorby skriptového kódu. Zajímavou novou funkcí je možnost zadání odkazu otevřením okna prohlížeče WWW, výběrem patřičné stránky v něm a přepnutím zpět na okno editoru FrontPage. Jinou praktickou novinkou je náhled stránky (preview) ve vybraném prohlížeči a určeném rozlišení. Editor pracuje pouze s jednoduchou stránkou. Chcete-li vytvořit stránku s rámci (frames), musíte použít dodávaného průvodce pro vytvoření nebo úpravu definice rámců (značek FRAMESET a FRAME) a pak v editoru upravovat stránky pro jednotlivé rámce zvlášť. Otevřením stránky s definicí rámců v editoru pak můžete doplnit text, který se bude zobrazovat v prohlížeči, který rámce nepodporuje. Tvorba rámců je velmi přehledná díky interaktivnímu zobrazování náhledu a vedení uživatele při zadávání dalších parametrů. FrontPage je velmi hodnotný nástroj pro vytváření WWW sídel. Je poměrně snadno použitelný, přesto bych jej doporučil spíše pro znalejší uživatele s alespoň částečnou znalostí HTML a formátování dokumentu v prohlížeči. I když testovaná ostrá verze vykazovala několik drobných problémů (nemohu však vyloučit, že byly vyvolány nesprávnou konfigurací či netypickým nasazením), nabízené funkce i jejich provedení určitě stojí za to. Bohužel, dokumentace je psána pouze pro nezkušené uživatele a opomíjí technické detaily. V samostatně prodávané CD verzi by se určitě hodil "přibalený" Resource Kit nebo podobný technický návod.
Word jako HTML editor Alternativou FrontPage, zvláště pro tvorbu jednotlivých dokumentů (HTML stránek) příležitostnými uživateli, může být Microsoft Word 97. Na rozdíl od specializovaného editoru pro HTML ve FrontPage se ve Wordu při editaci pracuje ve vnitřním formátu a při nahrávání a ukládání probíhá konverze do HTML, což přináší určité problémy při používání nepodporovaných značek či parametrů značek a různých specialit, jako vkládání skriptového kódu. To by nemělo vadit běžným "kancelářským" uživatelům, ale zkušení "webmajstři" dají patrně přednost FrontPage či jiným produktům. Pomocí příkazu Save as HTML (který je k dispozici i v dalších produktech Office) můžete zkonvertovat prakticky jakýkoliv dokument do formátu pro Web. Protože však v HTML formátu nejsou podporovány veškeré formátovací možnosti Wordu, je výhodnější vytvářet webové dokumenty s pomocí dodávaných šablon. Pak vás Word hlídá, zda se nepokoušíte umístit na stránku něco, co není v HTML podporováno (z triviálních funkcí například tabulátory). Samozřejmě můžete do Wordu nahrát už hotovou stránku a dále ji upravovat, i když byla vytvořena jiným produktem. Vytvářenou HTML stránku také ve Wordu vidíte v podobě, jak bude zobrazena v prohlížeči (WYSIWYG), na požádání se zobrazí odpovídající zdrojový text v HTML a případné změny se odrazí ve vizuální podobě editovaného dokumentu -- stejně jako je tomu ve FrontPage editoru. Ani u Wordu nechybí v nabídce funkce náhledu vytvářeného dokumentu ve webovém prohlížeči. Na stránkách můžete umisťovat hyperspojení, vodorovné oddělující čáry, zvukové soubory, animované obrázky a videosekvence, můžete nastavit pozadí stránky a animační efekty pro text -- prostě většinu běžných formátovacích možností a efektů Webu. Ve Wordu můžete také vytvořit HTML formulář. Bohužel, ani jeden z editorů Word a FrontPage není zcela perfektní při zobrazování tabulek, což přináší komplikace při tvorbě stránek se složitějším uspořádáním, založeným na tabulkách bez viditelných okrajů. Menší problémy nastávají ve FrontPage, ale i tam může dojít k situacím, kdy se vzhled tabulky v editoru neočekávaně liší od zobrazení v prohlížeči a zadaných parametrů buněk. Ve Wordu se dá "narýsováním" snadno vytvořit základní struktura nepravidelné tabulky, pro její další úpravy bych však doporučil spíše FrontPage editor. V každém případě ovšem musíte své výtvory průběžně kontrolovat v náhledu prohlížeče.
Publikování dokumentů Office Nejen ve Wordu, ale i v ostatních aplikacích z kancelářského balíku Office 97 je podporována tvorba HTML dokumentů. Na rozdíl od Wordu jsou však další aplikace zaměřeny na tvorbu jen určitých typů dokumentů. V Excelu můžete snadno vytvářet tabulky a grafy, z PowerPointu upravíte prezentaci do formátů snadno čitelných z Webu. Kromě konverze dokumentů do HTML můžete na WWW stránky umisťovat odkazy rovnou na nativní formáty dokumentů a v Internet Exploreru se tím automaticky otevře příslušná aplikace Office 97 přímo v okně prohlížeče. V takovém případě je samozřejmě třeba, aby byla Office nainstalována na počítači každého uživatele, který dokument otevírá. V rámci firemního Intranetu je to možné zařídit, chcete-li však zpřístupnit dokumenty na veřejnosti přes Internet, měli byste raději použít standardní formát HTML. V Excelu můžete tabulky ukládat do formátu HTML, celý proces je řízen pomocníkem (Internet Assistant Wizard). Výsledkem jeho práce je statická tabulka v HTML dokumentu (podle přání vytvoří buď samotnou tabulku pro vložení do jiného dokumentu, nebo kompletní stránku s hlavičkou). Grafy, obrázky a jiné objekty v tabulce (například OfficeArt) se převedou na vložené obrázky. Do tabulek lze podobně jako v ostatních aplikacích Office vkládat hyperspojení, která se samozřejmě převedou i do HTML. Nastavení pomocníka lze uložit pro budoucí použití, například pro konverzi stejné tabulky po změně některých údajů. Soubor ve formátu HTML lze také načíst zpět do Excelu, ovšem v takovém případě se samozřejmě ztratí vzorečky a další informace z původní tabulky (makra, speciální formátování apod.). Načtení HTML dokumentu původem z jiné aplikace je také možné, ale v tomto případě nejsou k dispozici zdaleka všechny prvky původní stránky. Spíše než k úpravám stránek se tato funkce hodí pro další analýzu dat načtených z Webu. Vedle funkce ukládání tabulek do HTML je v Excelu k dispozici ještě jeden pomocník (Web Form Wizard) pro přípravu databázových vstupních formulářů. Výsledkem jeho práce však není HTML, ale upravený původní tabulkový sešit a další pomocné soubory pro funkci formuláře. Formulář se nahraje do okna prohlížeče Internet Explorer s otevřeným Excelem, ten musí být samozřejmě instalován na disku uživatele formuláře. Zadané údaje se zasílají na Web-server pro další zpracování, buď přes CGI skript nebo u Microsoft IIS pomocí Internet Database Connector. Typické použití této funkce je především vytváření vstupních formulářů databází ve firemním Intranetu dostupné řadovému uživateli. Prezentace v PowerPointu se dají převést do různých tvarů. Asi nejvíce univerzálně použitelný je převod snímků na řadu HTML stránek a obrázků. Lze zvolit buď variantu s využitím rámců (frames) pro snazší přechod přímo na vybraný snímek podle osnovy prezentace, nebo variantu bez rámců. Při vytváření tohoto tvaru prezentace si můžete vybrat, zda chcete jednotlivé snímky ukládat ve formátu GIF v zadané velikosti nebo JPEG se sníženým rozlišením. Jsou-li na snímku hyperodkazy nebo přechody mezi snímky, převedou se i do HTML jako obrazová mapa se zpracováním na klientovi s použitím JavaScriptu. Animační efekty pochopitelně nejsou v tomto tvaru zachovány, výsledek odpovídá spíše tisku na jednotlivé listy papíru (ovšem "papírem" je zde Web). Efektnější výsledný tvar prezentace dovolují další možné postupy. Jednou možností je vložit do HTML stránky objekt "PowerPoint Animation Player" (je dostupný zdarma, buď jako ActiveX, nebo plug-in pro Netscape Navigator). Jedná se vlastně o prohlížeč (přehrávač) prezentace, která se načítá přímo z Internetu. Ke shlédnutí takové prezentace je samozřejmě nutný prohlížeč WWW stránek s podporou vkládaných objektů. Druhou možností je uložit prezentaci do formátu ActiveMovie Stream pomocí zvláštní utility dodávané na CD-ROM Office 97 v rámci ValuPacku. K prohlížení je v tomto případě zapotřebí přehrávač ActiveMovie a pro "živé" přehrávání je navíc potřeba i příslušný media server. Z prezentace se tímto postupem vlastně vytvoří "film". V tomto případě je výhodné k prezentaci doplnit s pomocí funkce "voice narration" zvukový doprovod. Místo složitého rozhodování pro jediný tvar prezentace můžete výhodně uvedené postupy zkombinovat. Vytvoříte například základní tvar prezentace jako sadu HTML stránek bez rámců a přidáte k němu odkaz na stránku s vloženým objektem přehrávače. Uživatelé s Internet Explorerem 3.0 nebo Netscape Navigatorem mohou zhlédnout vaši prezentaci se všemi efekty, ostatní si ji prohlédnou alespoň staticky.
Databáze na Webu Poslední dosud nepopsanou oblastí využití Office 97 na Internetu (a asi ještě více v Intranetu) představují databázové aplikace. Pomiňme teď takové možnosti, jako je využití hyperodkazů jako datového typu tabulky v Accessu, například pro vytváření databáze oblíbených WWW stránek, a podívejme se na možnosti nabízené k "publikování" databází v prostředí Webu. K zprostředkování obsahu databáze přes Web existují dvě cesty. Tu jednodušší představuje ukládání datových tabulek do textové formy v HTML formátu. To se hodí jen v některých případech, například pro "otištění " (nepříliš rozsáhlého) ceníku zboží. Zajímavější a použitelnější variantu představuje interaktivní zpracování dotazů od uživatelů na základě parametrů zadaných z HTML formuláře. V takovém případě je však potřebná určitá podpora na straně serveru. Microsoft pochopitelně podporuje ve svých produktech vlastní technologie navzájem a tak nepřekvapí, že v průvodci exportem do HTML v Accessu jsou nabízeny především možnosti dostupné s Microsoft Internet Information Serverem. Jedná se o dvě technologie: Internet Database Connector a Active Server Pages. Aktivní stránky jsou podporovány až ve verzi Internet Serveru 3.0 s nainstalovaným doplňkem pro aktivní stránky, testovat je můžete i v Personal Web Serveru z Bonus Packu FrontPage. Internet Database Connector je ISAPI rozšíření, které zpracovává parametry zaslané z formuláře pomocí dvou souborů. První soubor s příponou IDC obsahuje definici dotazu, která se zkombinuje se zaslanými parametry a výsledný dotaz se vykoná přes rozhraní ODBC na příslušném databázovém serveru (jde o obecný dotaz v SQL, takže výsledkem nemusí být jen množina záznamů, ale také třeba doplnění údajů do tabulky). Druhý soubor s příponou HTX představuje šablonu HTML dokumentu pro zobrazení výsledků. Kromě běžných značek obsahuje ještě speciální značky, které se při zpracování dotazu nahradí údaji z dotazu a výsledek se pošle do prohlížeče uživatele. K dispozici jsou i jednoduché podmínky, takže lze například vytvořit šablonu, která bude zobrazovat seznam záznamů, pokud byly nějaké nalezeny, nebo v opačném případě text oznamující neúspěšnost hledání. Máte-li pro Internet Database Connector vytvořeny tyto dva soubory, je jejich použití již velmi jednoduché: stačí použít odkaz na IDC soubor (buď jeho uvedením jako handleru pro zpracování zaslaných dat z formuláře, nebo přímo v nějakém hyperodkazu) a výsledek bude vrácen zformátován podle šablony HTX. Tu můžete editovat jako HTML dokument s "nestandardními" značkami například ve FrontPage. Active Server Pages představují moderní řešení zpracování dat na Web-serveru. Jsou založeny na vykonávání skriptů uložených v upraveném HTML dokumentu na straně serveru (velmi podobný přístup představuje LiveWire od firmy Netscape). Skriptové jazyky jsou zatím známé hlavně na klientské straně, především v prohlížečích Netscape Navigator (JavaScript) a Internet Explorer 3.0 (JScript, VBScript). Na serverové straně jsou podobné (v Active Server Pages se používá VBScript), ale liší se způsobem využití. Při zpracování na straně serveru se skriptový kód vykonává po vyžádání stránky uživatelem před jejím odesláním a samozřejmě nemá k dispozici žádné prvky uživatelského rozhraní. Ze serverového skriptu se mohou doplňovat údaje do zasílaného dokumentu a protože je skriptový jazyk poměrně silný, lze s ním vykonávat řadu operací, například právě databázového charakteru. Skript v aktivní stránce na straně serveru nahrazuje funkce CGI skriptů. Výhodou aktivních stránek je integrace skriptového kódu s obsahem stránky: v CGI se musí generovat HTML kód, zatímco aktivní stránka ho již obsahuje přímo a doplňují se jen určená data na základě výpočtu. Aktivní stránku lze snadno vytvořit modifikací HTML šablony doplněním kódu do určitých značek. Pro úpravy lze opět s výhodou použít FrontPage. Všechny popsané přístupy k publikování databází -- statické exporty i obě interaktivní metody zpracování dotazů -- jsou podporovány v příslušném průvodci Accessu. Můžete tedy vybrané objekty z databáze buď "otisknout", nebo připravit formulář pro dotazy zpracovávané jednou z uvedených metod. Je-li průvodce spuštěn pro existující formulář Accessu, snaží se vytvořit co nejpodobnější vstupní formulář v HTML. Výsledkem je sada příslušných souborů podle volby typu publikování, které můžete samozřejmě dále upravovat. K úpravě formulářů pro zadávání parametrů můžete použít FrontPage nebo Word, zmínil jsem se již také o určité jednoduché podpoře formulářů v Excelu (v takovém případě však nelze počítat s importem a úpravami vygenerovaného formuláře). Šablony pro zobrazení výsledků dotazu nebo aktivní stránky se dají upravovat ve FrontPage, ovšem je třeba znát význam speciálních značek a kódu. Samotný Access můžete použít i jako zdroj dat a databázový stroj pro zpracování dotazů. Počítejte ovšem s tím, že jde o aplikaci navrženou primárně pro jednouživatelské použití a tudíž je výkonnost databáze v silně zatíženém uzlu nevyhovující. V dokumentaci se uvádí teoretický limit 64 současných spojení, ovšem na stejném místě se přiznává, že skutečná hranice je výrazně nižší. K nasazení na serverech veřejně přístupných přes Internet byste měli zvolit spíše Microsoft SQL Server nebo jinou databázi této třídy. Protože jak aktivní stránky, tak databázový konektor používají rozhraní ODBC, neměl by být příliš velký problém upravit stránky v případě přesunu tabulek z Accessu na výkonnější databázi.
Shrnutí Oba recenzované nástroje jsou užitečnými pomocníky při tvorbě dokumentů pro WWW. Možnosti Office 97 míří především k řadovým uživatelům a nabízejí jim možnost tvorby vlastních HTML dokumentů s jednoduše použitelnými nástroji a ve známém prostředí. Ze strategického hlediska mají specifické technologie Internet Exploreru a Office význam především pro budování firemních Intranetů. K náročnějším uživatelům míří FrontPage, s její pomocí jsou schopni vytvořit a spravovat kompletní webové sídlo. Při použití FrontPage se nemusíte zdržovat HTML a přitom jste schopni využít maximum z podpory tohoto formátu v různých prohlížečích. Produktu by však prospěla lepší dokumentace.
FrontPage 97, Office 97 a čeština na Webu Český uživatel počítače se již naučil, že kromě bohatého repertoáru funkcí se musí u softwaru zahraniční provenience zajímat rovněž o možnosti práce s českými texty. Tak tedy: jak se vypořádává Office 97 a FrontPage 97 s kódováním češtiny a slovenštiny? V prostředí WWW je situace s kódováním češtiny pořádně zapeklitá. Protože Internet je prostředí otevřené pro všechny platformy, používají se na něm prakticky všechny existující české kódové stránky: 852 (PC Latin 2), 1250 (česká Windows), Kameničtí, ISO8859-2 ("Unix Latin2") a Macintosh CE skript. Aby byla situace ještě složitější, v HTML standardu jsou definovány postupy pro kódování znaků s diakritikou, které jsou nezávislé na kódové stránce (například kód č je "c s háčkem", tedy "č"). K dovršení všech zmatků se ne vždy tyto kódy v prohlížečích interpretují správně, například v důsledku nesprávně nastavené kódové stránky. Není tedy nouze o stránky s nesprávným zobrazením češtiny a mnozí autoři obsahu Web sídel dávají v této situaci přednost cestine bez hacku a carek. Oba produkty Microsoftu se s touto situací nevypořádávají se vší důsledností, jak se ostatně dá očekávat, ale nabízejí alespoň postačující řešení. U dokumentů vytvářených ve FrontPage, Wordu a v Excelu se dá přímo nastavit, v jakém kódování se budou ukládat a zobrazovat (viz obrázek z FrontPage). Mezi nabízenými kódovými stránkami se nachází 1250 (česká Windows), resp. u FrontPage ještě ISO8859-2. Aplikace PowerPoint a Access si příslušné nastavení patrně přebírají ze systémové kódové stránky, čili jsou v českých Windows 95 rovněž schopné ukládat v kódování 1250 (nemohu však vyloučit problémy v určité softwarové konfiguraci). V ukládaných HTML dokumentech se jednotlivé znaky kódují přímo v jednom bajtu -- nepoužívají se tedy překódování do HTML ekvivalentů -- a v hlavičce dokumentu je vždy uvedeno ve značce <META charset> příslušné kódování. Chcete-li své HTML stránky nabízet uživatelům Internetu i v jiných kódováních nežli 1250, musíte si je následně překódovat sami.
| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage | |