
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu (CW 22/97)
Bude nás na českém Internetu milion?
(1. část)
Vladimír Vrabec
V březnu tohoto roku asociace Commercenet spolu s firmou Nielsen Media Research ohlásily nové demografické šetření Internetu založené na datech sebraných v období prosince 1996 a ledna 1997. Zveřejněné základní výsledky konstatovaly, že počet uživatelů Internetu v USA a Kanadě starších 16 let stoupl od poloviny roku 1995, kdy byla oběma firmami sebrána data pro původní šetření, na dvojnásobek a dosáhl tak např. v USA počtu 51 milionů, což je více jak 20 % obyvatelstva. Vezmeme-li v úvahu, že ke konci letošního ledna bylo v DNS (Domain Name System) registrováno cca 9,3 milionu severoamerických počítačů, znamená to, že v USA dle tohoto šetření připadá na jeden počítač v Internetu 5 až 6 uživatelů. Jiná soudobá šetření či odhady ukazují na podstatně nižší nebo i o něco vyšší hodnoty počtu uživatelů na jeden počítač připojený do Internetu. Např. vyjdeme-li z celosvětového odhadu firmy Nua pro konec roku 1996, přiblížíme se k poměru 2,8. Vezmeme-li v úvahu údaje Internet Bussines Center odhadující celosvětově počet uživatelů Internetu v polovině ledna 1997 na cca 102 milionů, dojdeme při počtu 16,1 milionu počítačů registrovaných v DNS ke konci ledna 1997 k poměru 6,3. Vidíme, že doposud globálně používané krajní poměry 3,5--7, odvozené z výsledků dříve prováděných šetření či odhadů, bude třeba snížit na hodnoty 2,8--6,3.
V naší republice bylo ke konci ledna tohoto roku registrováno cca 42 tisíc internetových počítačů. Tomu by měl dle nových krajních hodnot poměrů odpovídat počet cca 118 tisíci až 265 tisíci českých uživatelů Internetu, tj. asi mezi 1 až 2,5 % obyvatelstva. Tyto údaje se nedají podepřít závěry nějakého internetového demografického výzkumu soustředěného na Českou republiku. K dispozici jsou pouze výsledky šetření, která byla provedena dotazníkovými akcemi na serverech http;//www.seznam.cz a http://vip.fce.vutbr.cz. Protože však nejde o výběrová šetření, z jejich výsledků nelze vycházet pro celorepublikové odhady. Položíme-li si tedy otázku "Bude nás milion?", rozuměj "Bude v dohledné době milion uživatelů Internetu v České republice?" -- tak na ni lze odpovědět nyní pouze odhadem založeným na údajích z DNS a z analogie soudobých zahraničních demografických šetření či odhadů zaměřených na severoamerický nebo globální Internet. Je tedy namístě pouvažovat, zda takovou otázku má smysl v uvedené situaci vůbec klást a snažit se na ni odpovědět.
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že i nejpřesnější údaje nějakého průzkumu jsou po krátké době z hlediska výpovědi o zachyceném stavu zastaralé. Internetový vývoj probíhá tempem, při kterém platí "Co dnes je pravda, zítra je již nepravda". Tak např. počet registrovaných počítačů v naší doméně vzrostl od konce ledna 1997 ke konci března 1997 cca ze 42 tisíc počítačů na 47 tisíc, tedy o 12 %. Pro praktické závěry mají proto význam především zjišťované vývojové trendy, které ale musí být periodicky prověřovány. Tedy otázka "Bude nás milion?" se ptá, zda můžeme v českém Internetu předpokládat vývojový trend, který by během několika málo let zařadil mezi uživatele Internetu cca 10 % obyvatelstva.
K takovému procentu se totiž přiblížily výsledky původního šetření firem Commercenet a Nielsen Media Research z poloviny roku 1995. Jinak řečeno, můžeme se během několika málo let dostat na úroveň, na které byl severoamerický kontinent v polovině roku 1995? Odpověď, i když přibližná (třeba s chybou 100 %), může být zajímavá nejen pro český "business", ale i pro ostatní sféry, jako je např. školství, státní správa apod. Umožňuje přinejmenším vzít ji v potaz při formulaci a aktualizaci strategických koncepcí jednotlivých firem, organizací, odvětví a sfér. Pokusme se proto v dalším zformulovat počáteční odpověď, která by ovšem měla být v budoucnu prověřována a zpřesňována. Budeme, jak již jsem naznačil, vycházet z údajů DNS a výsledků nejnovějších zahraničních šetření, které se pokusíme konfrontovat s některými českými specifickými podmínkami.
Pojem uživatel Internetu
Ústředním problémem je, jak definovat uživatele Internetu. Můžeme ho definovat jako organizaci či jednotlivce majícího nějaký typ připojení do Internetu -- a nepřihlížet k tomu, že jeho internetová aktivita je třeba dlouhodobě nulová, že Internet ve skutečnosti nevyužívá. Nebo ho můžeme definovat jako organizaci či jednotlivce využívající internetové služby nějakým minimálním způsobem. Mnohá zahraniční šetření tyto alternativy zohledňují. Tak např. již citovaná šetření Commerset/Nielsen se pokoušejí mezi jiným vyčlenit i kategorii osob starších 16 let, která během určitého období před vyplňováním dotazníků využila nějakou internetovou službu. Původní šetření z roku 1995 pracovalo s tříměsíčním obdobím, nejnovější šetření pak s měsíčním obdobím.
Významnou internetovou službou je elektronická pošta. Pokud by nezbytným znakem uživatele Internetu byl přístup k elektronické poště, tak určení počtu uživatelů Internetu by byl pouze administrativní úkol, který by bylo možné splnit v součinnosti s připojovateli do Internetu vytvořením a udržováním "bílých stránek" s adresami elektronické pošty. Osobní autoregistrace či autoregistrace prostřednictvím poskytovatelů Internetu je používána na některých amerických serverech, např. na FOUR11, kde bylo na počátku roku registrováno cca 8 milionů osob. To ve srovnání s odhadovaným počtem internetových uživatelů, třeba v USA, není mnoho. Přesto by analogické řešení v našich podmínkách s důrazem na automatickou registraci prostřednictvím poskytovatelů mělo svůj pozitivní význam, zvláště kdyby "bílé stránky" českých uživatelů byly aktuální a relativně úplné. Snadněji by se totiž prosazovaly výhody elektronické pošty.
Pokud by přidělení elektronické adresy uživateli nebylo podstatné v definici uživatele Internetu, např. stačilo by pouze využívání WWW, tak individuální obsahové vymezení uživatele by pravděpodobně záviselo v demografických šetřeních pouze na subjektivním názoru dotazovaného, případně dotazovatele.
Analýza DNS Dalším problémem, který souvisí s přípravou odpovědi na položenou otázku, je stanovení počtu počítačů připojených do Internetu, konkrétně na počtu počítačů připojených do českého Internetu. Dosavadní oficiální statistiky pracují s IP adresami registrovanými v DNS. Počítač je považován za součást Internetu, má-li IP adresu a je-li zaregistrován v DNS. Užší definice požaduje ještě navíc, aby byl viditelný prostřednictvím programu PING. To samozřejmě předpokládá nejen fyzickou existenci počítače, ale i funkčnost jeho připojení realizovaného na bázi TCP/IP. Podle této užší definice konkrétní počítač podle výsledku testu programem PING je, nebo není v daném okamžiku součástí Internetu. Při určení výsledku se v šetření obvykle pracuje s hodnotou vyplývající z použití programu PING na přibližně 1 % všech registrovaných počítačů. Každopádně jde o atribut, který se může u daného počítače v čase měnit.
V tom je právě slabina této užší definice. Oproti tomu podle širší definice nemusí registrovaný počítač vůbec fyzicky existovat nebo jeho připojení nemusí být funkční. Tabulka č. 1 podává přehled počtu počítačů registrovaných v DNS v časovém období leden 1995 až leden 1997. Taková celointernetová šetření se provádějí pravidelně od roku 1981, převážně alespoň dvakráte ročně. Roční přírůstek registrovaných počítačů se pohybuje dlouhodobě kolem 100 %. Teprve přírůstek v posledním roce klesl na 70 %, pravděpodobně v důsledku rozvoje intranetových sítí oddělených od Internetu firewally.
tabulka 1
Tabulka č. 1: Počet počítačů a domén v letech 1995--1997 dle DNS
Datum Počítače Přírůstek Domény
leden 97 16 146 000 70 % 828 000
leden 96 9 472 000 95 % 240 000
leden 95 4 852 000 119 % 71 000
Graf č. 1 ukazuje dle údajů evropské organizace RIPE (http://www.ripe.net) vývoj českého Internetu po měsících od prosince 1995 až do března 1997. Poznamenejme, že na počátku roku 1995, tj. po zrušení domény CS, bylo v nové doméně CZ registrováno 11 674 počítačů. Vidíme zde jednak počet domén, jednak počet připojených počítačů, jejich přírůstky vůči předchozímu měcísi a "klouzavé" roční přírůstky v měsících prosinec 1995 až březen 1997. Pohybují se kolem 80 %, což je podstatně větší přírůstek než poslední roční přírůstek globálního Internetu. Pravděpodobně významný nárůst Intranetů oddělených od české internetové infrastruktury prostřednictvím firewallů ještě nenastal.
Počet počítačů a domén v doméně CZ podle RIP
=======================================================
Datum Domény Počet počítačů Přírůstek
=======================================================
29. 12. 1995 403 21856 + 1029
31. 1. 1996 442 23362 + 1506
29. 2. 1996 485 24651 + 1289
31. 3. 1996 546 26079 + 1428
30. 4. 1996 632 27384 + 1305
31. 5. 1996 716 30398 + 3014
30. 6. 1996 816 32339 + 1941
31. 7. 1996 929 33359 + 1020
31. 8. 1996 1053 34744 + 1385
30. 9. 1996 1205 36420 + 1676
31. 10. 1996 1370 39015 + 2595
30. 11. 1996 1555 39435 + 420
31. 12. 1996 1794 40846 + 1411
31. 1. 1997 1931 41726 + 880
28. 2. 1997 2195 44389 + 2663
31. 3. 1997 2642 47228 + 2839
30. 4. 1997 3054 49004 + 1776
=======================================================
Přírůstek (31. 12. 1996--29. 12. 1995) + 87%
Přírůstek (31. 1. 1996--31. 1. 1997) + 79%
Přírůstek (29. 2. 1996--28. 2. 1997) + 80%
Přírůstek (31. 3. 1996--31. 3. 1997) + 81%
Přírůstek (30. 4. 1996--30. 4. 1997) + 79%
=======================================================
(dokončení příště)
|