Petr Mandík
Asi se nedostaneme do sporu tvrzením, že komunikace mezi výrobcem a zákazníkem (distributorem) je základem každého obchodu. Zřejmě nás nerozdělí ani prohlášení, že v tržním hospodářství vychází často prvotní impulz k této komunikaci ze strany výrobce. Otázkou ovšem je, zda je také potřebná komunikace mezi výrobcem a konečným uživatelem.
U výrobců pracích prášků se to zdá být vyřešeno -- odvažujete-li se zapínat televizor, jste s nimi v kontaktu zřejmě skoro každý večer. Zrovna tak nás, koncové zákazníky, oslovují výrobci automobilů, praček a sem tam i počítačů. Ovšem -- pokud jde třeba o výrobce šroubků, distributora kladiv nebo místního truhláře -- kde jsou ti?
Samozřejmě, některé výrobky potřebují zcela odlišnou marketingovou strategii. Nikdo si zřejmě nezakládá na tom, aby mu obrazy v bytě visely na skobách značky Adidas (například). Pokud jde o místního truhláře, tomu se asi jen těžko vyplatí 20sekundový šot na ČT1 v nejsledovanějším čase. Otázkou je, zda propagace těchto výrobků (a jejich výrobců či prodejců) patří na Internet. Nevím, jak vám, ale mně osobně velmi vadí, když musím kvůli zjišťování otevírací doby nejbližšího holičství (pekařství, železářství) hledat v telefonním seznamu a pak vytáčet nějaké číslo. O nechuti, hledat vlastnosti nějakého výrobku jinde než na Internetu, ani nemluvě.
Pokud jde o velké firmy, tam je to zřejmě, alespoň v USA, téměř rozhodnuto. Pokud se podíváte na graf, který byl vytvořen na základě odpovědí 125 IT manažerů (s rozhodovacími pravomocemi) firem z Fortune 1000, nelze přehlédnout, jaké názory zde převládají.
Kdy chtějí výrobci komunikovat se zákazníky prostřednictvím Internetu
Zdroj: Advanced Manufacturing Research, Boston
nyní | 71 % |
během půl roku | 5 % |
během jednoho roku | 6 % |
během dvou let | 6 % |
neplánují/nevědí | 12 % |