COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 46/96)

Čím doplňují svoji nabídku?

Pavel Houser

Na brněnském Invexu se kromě mnoha dalších firem prezentovali i poskytovatelé služeb Internetu. Navštívil jsem příslušné stánky a představitelům společností položil několik otázek.

Zajímal jsem se o jejich názor na vývoj trhu v České republice v nejbližší budoucnosti. Ptal jsem se, zda je poskytování Internetu základem jejich činnosti a nebo spíše doplňkem, mluvili jsme o situaci v oblasti Internetu z hlediska bezpečnosti. Rozhovory se točily ohledně postavení Telecomu na našem trhu, o cenové politice jednotlivých společností, o tom, na jaký druh zákazníků se jednotliví provideři zaměřují (nebo jaký v jejich případě převládá).

Ptal jsem se i na to, zda je připojování dnes výdělečné (např. v české databázi U zdroje jsou poskytovatelé charakterisováni jako jedni z mála, kteří na současné situaci vydělávají) třeba ve srovnání s tvorbou WWW stránek na zakázku. Neposlední význam pro potenciální klienty má ovšem i budování informačních zdrojů, a proto jsme se nevyhnuli ani této otázce.

V první řadě uvedu několik důvodů, proč nebýt poskytovatelem Internetu:

- Je to jen módní záležitost, na které dnes nelze vydělat. Trh v naší republice ovládá několik společností a další se mezi nimi mohou prosadit jenom stěží. Ceny jsou díky konkurenci stlačeny na minimum.

- V současnosti není jasná další politika Telecomu. Pokud se sám stane poskytovatelem se vším všudy, hrozí, že získá monopolní postavení; zvlášť, pokud bude jeho cena nízká a Telecom ji bude dotovat ze svých ostatních aktivit.

- Speciálním případem je Infima, která přestala poskytovat připojení ve chvíli, kdy zjistila, že tím konkuruje vlastním zákazníkům, jimž prodává produkty firmy Netscape.

Některé společnosti počítají s tím, že se poskytovateli stanou (a nebo už jimi jsou), ale považují to pouze za doplňkovou činnost. Tato politika opět není bezdůvodná.

Mnohé firmy mají jako předmět své činnosti příbuzné aktivity, navrhují sítě, poskytují v tomto ohledu konzultantskou či poradenskou činnost, organizují školení, prodávají modemy atd.

Např. Acer Pell's se zabývá tiskárnami a dalšími periferijními zařízeními, programovým vybavením, komunikacemi, paměťovými médii a také sítěmi (orientace na Novell). Uvažují o tom, že se stanou poskytovatelem, aby tak rozšířili služby nabízené svým zákazníkům. V této souvislosti by měli zájem i o provoz virtuálního obchodního domu. Společnosti by šlo ale především o své současné zákazníky.

Core Computer se zaměřují zejména na oblast LAN, WAN a ATN. Jejich přístup k poskytování je přitom podobný jako u Acer Pell's.

Kromě toho, být providerem je teď, v době obrovského boomu Internetu, tak trochu módou. Společnost, která je "také providerem", tím získává určité jméno.

Vzhledem k tomu, že poskytovatelů neustále přibývá, musí existovat mnoho důvodů i k opaku, tedy být poskytovatelem a považovat to za svoji hlavní, eventuálně jedinou aktivitu.

K tomu uvádějí zástupci firem mnoho důvodů:

- I když vlastní připojení dnes možná není ziskové, může se takovým stát v budoucnu. Zisk se ovšem tvoří až v další fázi, tj. při tvorbě WWW stránek na zakázku. Reklama na Internetu je dnes sice relativně levná, ale pokud se týká produktů z oblasti výpočetní techniky, je poměrně účinná.

To si uvědomuje čím dál více společností a je za vystavení svých stránek ochotno platit.

Nicméně je také pravda, že co se týče účinku reklam umístěných na Webech, neexistuje vlastně žádné objektivní srovnání a jednotlivé odhady se od sebe značně odlišují.

- Vztah k Telecomu. Bohužel, zástupci společnosti nebyli ochotni poskytnout žádné informace o svých plánech, takže názor ostatních providerů je poměrně jednostranný. Každopádně, mnozí poskytovatelé se případné konkurence Telecomu neobávají. Uvádějí, že zákazníci požadují především spolehlivost a politiku podpory. Internet musí fungovat, nikdo není ochoten někam telefonovat a zjišťovat, kde na síti je chyba. Telecom přitom není schopen kvalitu zajistit, takže situace je dnes taková, že ani v případě výrazně nižších cen by nepředstavoval vážnou konkurenci. Pokud by přesto získal monopolní postavení na trhu, řešilo by se nejspíš legislativní cestou prostřednictvím ministerstva pro hospodářskou soutěž.

Reklamní balon Telecomu se chvílemi vznášel nad brněnským výstavištěm a chvílemi jej vítr zahnal téměř až pod vodní hladinu, takže zatím zbývá jenom krčit rameny.

- Další oblastí, kde je možné dosáhnout zisků, je samozřejmě obchodování na Internetu. Faktury, dodací a objednací listy se tak výrazně zjednoduší a obejdou se bez "papírování". Nicméně virtuální obchodní doby jsou zatím zpravidla pouze plánem do budoucna.

- Společnosti se snaží nalákat zákazníky mimo jiné i tím, že na své síti poskytují rozsáhlé databáze a informační zdroje (tzv. služby s přidanou hodnotou). CzechNet (poskytovatel často uváděný i pod jménem Luko) takto ve spolupráci s časopisem Hotel Revue připravil hotelový navigátor, systém, pomocí něhož lze hledat hotely a provádět rezervace pokojů; existují naopak i seznamy dodavatelů, pomocí něhož si hotely mohou např. objednávat potraviny.

Eunet má už za sebou rozšířený a používaný systém jízdních řádů, tzv. IDOS. Následujícím krokem je Abacus 2000, zpravodajský systém, kde najdete tiskové zprávy i komentáře k nim. Albertina je registrem podnikatelských i neziskových subjektů.

Spinet zase nabízí Front Page 97, informační systém o Internetu, a také se zde dozvíme o novinkách společností Netscape a Microsoft.

Cesnet má na svých serverech deníky (byť se nejedná o klasický sponzoring), Eunet sponzoruje Neviditelného psa a v budoucnu rovněž elektronickou podobu Ikarie.

Vlastní informační systém si plánuje i CZ Com.

Cenovou politikou jednotlivých poskytovatelů, jejich zákazníky i prognózami vývoje českého trhu se bude zabývat některý z příštích přehledů.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |