Příloha PC WORLDu o počítačích Macintosh
Building Wide Web
Mac OS |
Začínáme s ClarisWorks |
|
"Internet" v pokoji
Ondřej Bojar
První díl: "Internet" v pokoji
Doufám, že po přečtení titulku nového seriálu vás něco trklo do očí. Vždyť správně to má přece být World Wide Web! A jakýpak "Internet", když naše škola, kancelář, dva domácí počítače mezi sebou nemají ani modem! Přesto vám tento seriál může přinést něco nového - nastíním použití internetovské služby WWW v lokálním prostředí, bez silných a vzdálených serverů, jen s několika málo nevýhodami oproti skutečnému WWW, ale přesto s velmi pěknými výsledky.
Trik je to prostý: místo aby se váš počítač domlouval protokolem HTTP (HyperText Transfer Protocol běhající po Internetu a sbírající texty, obrázky ap.) se vzdáleným počítačem, přečte si potřebné informace přímo na svém lokálním disku, nebo například na školním serveru sítě AppleTalk, tedy z ryze jablečných zdrojů. Získaný dokument se pak v prohlížeči zobrazí stejně pěkně, jako by pocházel zpoza oceánu.
"Internet" v pokoji
Ondřej Bojar
Druhý díl: Vzhled písma v HTML
Závěrem prvního dílu jsem doporučil několik programů, které lze s úspěchem při psaní dokumentů v jazyce HTML (HyperText Markup Language) použít. Předpokládám, že ti z vás, kteří nechtěli čekat další měsíc, si už dávno některý z programů obstarali, a tak jim dokončení seriálu může připadat zbytečné. V tomto dílu se dozvíte o základních stylech textu, příští číslo bude věnováno adresování a již tam prozradím něco typicky jablečného, co se nedozvíte jinak než zkoumáním.
"Internet" v pokoji
Ondřej Bojar
Třetí díl: Odkazy na další dokumenty
K základní myšlence jazyka HTML, totiž snaze umístit do ¨surového· textu i informace o jeho vzhledu, patří též možnost propojit dokumenty mezi sebou. Nejprve se však musíme podívat na samotné adresování (tj. určení polohy) dokumentů.
Adresování dokumentů
O URL (Uniform Resource Locator) již několik informací uveřejněno bylo, popis se však týkal pouze absolutních URL, složených ze tří částí: názvu způsobu získání dokumentu (http, ftp, ap. nebo file pro lokální umístění); IP adresy počítače (např. www.cuni.cz); cesty k dokumentu (např. /~obo/welcome.html), dohromady pak http://www.cuni.cz/~obo/welcome.html. Toto URL ukazuje tedy stále na stejné místo.
"Internet" v pokoji
Ondřej Bojar
Čtvrtý díl: Obrázky
Jistě jste postřehli, že dokumenty přicházející z Internetu mají téměř vždy nějakou koncovku (část jména za tečkou). Tato koncovka supluje ostatním systémům to, co má Mac OS od samého počátku - napovídá, jaký typ dat dokument obsahuje, a jakým způsobem se musí zpracovat. Mac OS podle typu souboru navíc vykresluje patřičnou ikonu. Pokud hodláte vytvářet čistě lokální stránky a vstup do Internetu vůbec neplánujete, můžete teoreticky koncovky vynechávat, macovské prohlížeče si typ souboru zjistí. Jakmile však chcete své stránky zveřejnit na nějaký server, koncovky uvádět musíte, neboť macovský typ se při přenosu na jiný počítač ztrácí.
Technologie
Jaroslav Zapletal
Označení Pilotní díl znamená vždy počátek něčeho nového. Většinou označuje "nultý" díl nějakého televizního seriálu, který je o něco delší a občas také zajímavější, než díly následující. V tomto případě si toto označení zaslouží tento článek. Měl by se stát úvodní částí k seriálu věnovanému důkladnějšímu pohledu na možnosti a schopnosti MacOS, operačního systému dnešních počítačů Macintosh.
MacOS - paměť
Jaroslav Zapletal
Operační systém počítačů Macintosh se za léta svého postupného vývoje stal nesmírně komplikovaný. Jeho podrobný popis pro programátory ostatně již dnes zabírá 25 knih o několika stech stránkách - pověstných Inside Macintosh (IM). Pokud se však chceme zabývat technologiemi zmíněnými v úvodu k seriálu, nezbývá nám, než se pozastavit u základů, na kterých jsou postaveny. Je zřejmé, že u nefunkčního systému, který by byl nespolehlivý a pomalý, by nemělo příliš smysl instalovat další megabajty softwaru, které by stály na hliněných nohách.
Hlasový výstup
Jaroslav Zapletal
Tak a je tu třetí díl našeho seriálu o (ne)možnostech operačního systému počítačů Macintosh. Předchozí dva byly věnovány kořenům Systému - architektuře správy paměti a správy procesů. Žádné z těchto témat není samozřejmě ještě zdaleka vyčerpáno, ale nadešel čas podívat se jinam. V případě základní architektury MacOS jsme zatím vždy skončili stejným závěrem: funkční, působivé, ale mírně zastaralé. Dnes to tedy pro změnu bude technologie doplňková, občas funkční, vždy působivá, ultramoderní. Podle mírně zmatené partitury hraje, tančí, zpívá firma Apple a její Text-to-Speech
Meziaplikační komunikace
Jaroslav Zapletal
Ač se to nezdá, uběhlo už něco dílů seriálu o technologiích MacOS, přesto jsme stále teprve na samotném počátku naší studijní cesty a čeká nás něco zápletek, návratů a zmrtvýchvstání, zkrátka mnoho různých Robertů, Pam či Džejárů v softwarové podobě. Z hlediska zaměření jednotlivých dílů by se dalo říci, že je v nich střídavě jasno a oblačno (nejasno). Občas je třeba se zaměřit spíše na mechanismy fungování té které části Systému, potom je zase možno pracovat s elegantními a uživateli bližšími technologiemi. Nejdříve jsme tak probrali správu paměti a procesů, a hned nato jsme pozápasili s hlasovým vstupem a výstupem - technologiemi, které právě s pamětí a výkonem našeho počítače náležitě zacvičí.
AppleScript
Jaroslav Zapletal
V minulém dílu jsme zabrousili do trochu nezáživné oblasti principů komunikace systému s aplikacemi, do problematiky eventů, AppleEventů a další programátorské havěti. Trochu méně čitelné teorie bylo ovšem nezbytné, v rámci souvislostí bude důležitá pro snazší práci s různými makrorekordéry či skriptovacími jazyky sloužícími pro automatizaci práce na Macu. A to je rozhodně pole nezapnuté...
Remote Access
Jaroslav Zapletal
Dnes se v MacOS dostaneme k otázce, která je ve svém základě obecným problémem práce s počítači - týká se Remote Access, tedy možnosti vzdáleného přístupu k datům na konkrétním počítači. Na Macovi bylo toto téma již dávno firmou Apple podchyceno a vyřešeno, ovšem jen částečně a ne důsledně. Dokonce se dá říci, že tady poněkud zaspali. Navíc dokumentace je skutečně spíše minimální a její znalost není nezbytně nutná pro uživatele.
Otevírání dokumentů
Jaroslav Zapletal
Dá se říci, že se dnešním dílem Mac OS vracíme ke kořenům. Tentokrát nám půjde o technologie otevírání dokumentů a odpovídajících aplikací prostřednictvím technologií jako je XTND nebo Easy Open (česky Otevírání dokumentů). Bez automatického přiřazování aplikací souborům by nebyl Mac Macem. A on jím byl samozřejmě od samotného počátku. Tahle historičnost ovšem nemusí nutně znamenat, že se v této oblasti nic nedělo a neděje. Nuže, podívejme se na to!
Automatické konverze
Jaroslav Zapletal
V dnešním díle seriálu MacOS budeme pokračovat ve studiu kořenů Systému, konkrétněji jeho metod a řešení pro otevírání dokumentů těmi jedinými a správnými aplikacemi. Minule jsme prošli základy, které již mají svůj věk, dnes nadešel čas na studium inteligentnější automatizace změny formátů u dokumentů, pro které odpovídající aplikace na dostupných discích počítače prostě neexistuje. Projdeme si metody Easy Open a MacLink Plus, ke kterým jsme minule naznačili cestu.
Velikost plochy použitelné k umisťování objektů grafického dokumentu závisí na nastavení vzhledu stránky. Pokud potřebujete použít plochu několika stránek, můžete tak nastavit v okně, které se objeví po zvolení položky Dokument nabídky Styl.
Dnes se podíváme na kreslicí modul. Bitmapová grafika vytváří obrázky složené z velkého množství bodů různé barvy. Velikost bodů obrázku závisí na tzv. rozlišení. Například obrazovka má rozlišení 72 dpi, tiskárna StyleWriter 360 dpi, laserové tiskárny dnes za standard považují 600 dpi. Jednotka dpi je zkratkou anglického dots per inch, tedy, kolik bodů se vedle sebe vejde do jednoho palce. Pro lidské oko je rozlišení 300 dpi již dostačující - jeden bod má pak velikost 0,085 mm (na obrazovce činí jeho velikost pouze 0,353 mm).
ClarisWorks nejsou vhodné k práci s rozsáhlými soubory databází, neboť je celé drží v paměti. Pro účely běžného smrtelníka však použitelná "kapacita" postačí.
V prvním dílu tohoto seriálu jsem uvedl prostinký příklad databáze - adresář. Podobně jednoduchou databázi vyrobíte snadno: ihned po vytvoření nového dokumentu typu databáze se vás ClarisWorks vyptají na jednotlivá pole. Do stejného dialogového okna vás i později zavede příkaz Definovat pole nabídky Výběr.
Předem musím zdůraznit, že ClarisWorks nejsou Excel a nelze od nich tedy očekávat taková kouzla, jako je perspektivní pohled na prostorový graf.
Pokud jste se již někdy s dokumentem tohoto typu setkali, nepřekvapí vás, že se zadávané údaje objevují ve vstupním řádku a nikoli v buňkách samých. Tam se dostanou, až když stisknete klávesu enter (y). Kurzor (tj. označená buňka) se přitom neposune. Pro vložení údajů lze stisknout též klávesu return ( ) nebo tabulátor (t), případně pomocí přeřaďovače ( ) obrátit směr jejich posunu.
V závěrečném dílu našeho seriálu se podíváme na pěknou schopnost Vydávání a odebírání a též na složku Claris v Systému.