COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 24/96)

POSKYTOVATELÉ INTERNETU POZOR!

Miloslav Janča

O Internetu se dnes můžeme dočíst téměř všude. Některé články jsou odborně zaměřeny, jiné populární formou seznamují čtenáře se službami Internetu. Ale jen velmi málo článků pojednává o zmíněné problematice z právního hlediska. A pokud ano, tak se většinou zabývají jen šířením nevhodných informací prostřednictvím Internetu a případnou cenzurou.

To je pravděpodobně také důvodem, proč někteří poskytovatelé Internetu nejsou dostatečně informováni o tom, jaká musí mít k této činnosti povolení. Těm, kteří potřebná povolení nemají, hrozí vysoké pokuty.

Podívejme se nejprve na celkovou situaci v oblasti poskytování Internetu. Internet je dnes složitou soustavou navzájem propojených sítí. Objevila se celá řada firem, které zájemcům umožňují přístup k Internetu. Vlastní napojení bývá realizováno buď pevnou linkou, nebo prostřednictvím komutované (vytáčené) linky veřejné telefonní sítě s využitím modemů. Uživatelé musí samozřejmě za tuto službu zaplatit částku dohodnutou ve smlouvě. Ze strany firem, které poskytují přístup k Internetu, jde tedy v naprosté většině případů o podnikání. Protože popsaná činnost není vyloučena z režimu živnostenského zákona, půjde o živnostenské podnikání. Abychom mohli určit přesný, konkrétní druh živnosti, musíme vyjít ze základního principu Internetu. Vynecháme-li různé doplňkové služby, jako je např. návrh či vystavování WWW stránek, dojdeme nutně k závěru, že podstatou Internetu je vždy přenos informací. Podle platného zákona o telekomunikacích se zde jedná o telekomunikační služby. Jsou zákonem definovány takto: "... telekomunikační služby jsou služby, jejichž poskytování spočívá zcela nebo převážně v přepravě informací pomocí telekomunikačních zařízení ..."

Jde o koncesovanou živnost, která je uvedena v příloze nedávno novelizovaného živnostenského zákona pod názvem poskytování telekomunikačních služeb. Poskytování přístupu k Internetu je tedy telekomunikační službou, nikoliv však telefonní službou, jak bývá v některých pramenech nepřesně uváděno. Telefonní služba je zákonem o telekomunikacích definována následovně: "... služba pro veřejnost, která spočívá v zajišťování přepravy mluvené řeči v reálném čase mezi koncovými body telekomunikační sítě ...".

Podnikatelé, kteří podnikají v oblasti poskytování přístupu k Internetu, tedy musí mít platnou koncesní listinu, vydanou příslušným živnostenským úřadem. Místní příslušnost úřadu se řídí u právnických osob (např. společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti) sídlem právnické osoby, u fyzických osob pak místem podnikání. Podmínkou vydání koncesní listiny je mimo jiné povolení Českého telekomunikačního úřadu podle § 4 již zmíněného zákona o telekomunikacích. Zde se říká: "Telekomunikační služby, s výjimkou služby telefonní, může poskytovat fyzická nebo právnická osoba, které byla tato činnost povolena povolujícím orgánem. V povolení se stanoví podmínky pro tuto činnost. Podmínkou udělení povolení je zejména prokázání schopnosti poskytovat požadovanou telekomunikační službu v předepsaném rozsahu a kvalitě." Český telekomunikační úřad je tedy oprávněn určit podmínky poskytování telekomunikačních služeb. Tyto podmínky jsou pro živnostenský úřad závazné a musí je uvést do koncesní listiny.

Koncesní listinu je třeba vyřizovat s patřičným předstihem. Na vydání rozhodnutí má živnostenský úřad ze zákona lhůtu 60 dnů ode dne podání žádosti o koncesi. Zjistí-li živnostenský úřad, že nejsou splněny všechny náležitosti, vyzve podnikatele k odstranění závad. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání koncesní listiny. Z toho vyplývá, že vydání koncesní listiny může trvat teoreticky i několik měsíců. Český telekomunikační úřad, kterému jednotlivé živnostenské úřady předkládají žádosti o koncesi, je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů. Pokud se v této lhůtě nevyjádří, neznamená to, že s vydáním koncesní listiny souhlasí. Lhůty popsané v tomto odstavci jsou klasickým příkladem přílišné tvrdosti předpisů vůči podnikatelům, kterou neodstranila ani zmíněná novelizace živnostenského zákona.

Návrh WWW stránek, popř. další činnosti související s Internetem, budou ve většině případů posuzovány jako živnosti volné. Konkrétní případy je nejlépe vždy projednat s příslušným živnostenským úřadem. V praxi se ukazuje, že náhled jednotlivých živnostenských úřadů na tuto problematiku je velmi rozdílný. Široké zaměření Internetu situaci ještě komplikuje. Vyřízení živnostenského oprávnění pro živnost volnou je naštěstí snadnější než získání koncesní listiny. Pokud se opravdu jedná o volnou živnost, tedy činnost, která není uvedena v přílohách živnostenského zákona nebo tímto zákonem vyloučena, a splní-li podnikatel podmínky stanovené zákonem, má na vydání živnostenského listu nárok. Lhůta pro vydání činí 15 dnů.

Na závěr trochu nepříjemné, ale naprosto nezbytné upozornění. Právnické osobě, provozující bez patřičného oprávnění činnost, která je předmětem živnosti koncesované, může živnostenský úřad v závislosti na dosaženém majetkovém prospěchu uložit pokutu až do 1 000 000 Kč. Fyzické osobě provozující bez živnostenského oprávnění koncesovanou živnost, může živnostenský úřad uložit pokutu do výše 200 000 Kč. Neoprávněné podnikání fyzické osoby však může být v některých případech posouzeno dokonce jako trestný čin.


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |