Takový svět může mít mnoho podob, ale všichni si pod ním
představujeme především replikaci normálního světa do přesné
grafické kopie. Tato kopie musí být schopna stejného chování
jako původní, rálný svět. Proto se poslední tendence ve
vytváření definic virtuálních světů pohybují právě tímto
směrem.
Internet se nabízí jako velmi široké pole pro simulaci různých systémů, které existují v reálném světě, nebo dokonce pro vytváření naprosto nových objektů nebo celých světů. Také proto byl vyvinut speciální jazyk, pomocí kterého lze popsat vzhled a případně chování takových objektů. Tento jazyk se jmenuje VRML - Virtual Reality Modeling Language. Tento jazyk je naproso nezávislý na platformě a pro svou reprezentaci u uživatele vyžaduje software, který s ním dokáže pracovat.
Využití
Nejprve, před popisem toho, co tento jazyk dokáže, se zamyslíme nad tím, k čemu je na Internetu takový systém využitelný. Samozřejmě, na prvním místě jsou různé druhy prezentace, virtuální světy, které ukazují vaši továrnu apod. Nemyslím si však, že by se uživatel nadšeně procházel po chodbách vaší kanceláře, aby viděl, jaké máte krásné pracoviště. Pro realitní kanceláře, které se na Webu prezentují, se nabízí velmi působivá možnost prezentace prodávaných objektů, a při troše dobré vůle i s blízkým okolím. Nebudou chybět speciální virtuální světy, ve kterých se budou pohybovat uživatelé, kteří se budou potkávat, tak jako v normálním světě, vést rozhovory, popíjet atd.
Pro techniky, doktory a vědce vůbec by se kyberprostor mohl stát novým domovem, ve kterém budou aplikovat své teorie a sledovat jejich odezvu a chování ve "virtu-reálném" prostředí.
Problémů, které při aplikaci virtuální reality do reality skutečné nastávají, je hned několik. Prvním a největším je vlastní popis reality v jazyce VRML. V současné době není schopen tento prostředek zajistit dostatečné přiblížení objektů ke skutečnosti. Tím se dostáváme k druhému problému. Pokud má být svět dostatečně skutečný, potom jsou data, která ho popisují, velmi hutná a jejich stažení trvá poměrně dlouhou dobu. K tomu se přidává následný pomalý pohyb tímto světem. Proto se musí při tvoření dat pro virtuální objekty postupovat zlatou střední cestou. Nepoužívat příliš rozsáhlé a komplexní popisy, ale ani příliš zjednodušené, které udělají z míče kostku.
Jak VRML vzniklo ?
Základy této specifikace byly položeny někdy v roce 1994 na první WWW konferenci, která se konala v Ženevě. Na této konferenci vznikl termín VRML (Virtual Reality MarkUp Language). Pokud se na tento termín podíváte blíže, zjistíte, že se slovo "MarkUp", které bylo obsaženo v původní definici, změnilo na "Modeling". Na konci roku 1994 byla první verze specifikace již na světě. V této době bylo několik návrhů, jak by budoucí standard měl vypadat, nakonec bylo dosaženo kompromisu a byla vydána tato specifikace.
Specifikace je založena na definici Open Inventor ASCII File Format od firmy Silicon Graphics. Tato specifikace od SGI popisuje plné 3D scény s objekty, jako jsou polygony,
Co tedy VRML umí ?
Jeho hlavními znaky jsou: nezávislost na jakémkoli procesoru nebo platfomě, jednoduchá budoucí rozšiřitelnost a také možnost práce na slabších datových kanálech.
Ačkoli se při práci s VRML někdy zdá, že je přímo propojeno s webovskými stránkami, není tomu tak. Lidé, kteří tvořili specifikaci VRML, se totiž rozhodli, že koncepce HTML nevyhovuje potřebám, které práce s virtální realitou vyžaduje.
VRML obsahuje několik základních prvků. Hlavním prvkem, se kterým pracují ostatní, je tzv. uzel (node). Tento je vlastní objekt. Ten může být v podstatě cokoliv od JPEG obrázku, přes MIDI hudbu po 3D útvar.
Tyto uzly jsou organizovány do scén (scene graphs). Taková scéna není pouze seskupením objektů. Objekty jsou prostorově seřazeny, takže při akcích aplikovaných na scénu, jako např. rotace nebo pohyb, se chovají, tak jak bychom očekávali od reálného světa.
Objekty mohou být navzájem propojeny, případně se mohou navzájem ovlivňovat. Také mohou být spojovány do samostatných skupin, se kterými se potom pracuje jako s celou skupinou.
Je to reálné ?
V současné době už existuje na Internetu několik virtuálních světů, které si můžete prohlížet, procházet jimi apod. Některých funkcí VRML se využívá také pro nový druh objektu, který se začal používat pro telekonference na Internetu. Jsou to tzv. Avatary. Tyto Avatary jsou virtuální reprezentací uživatele, který se pohybuje ve virtuálním prostoru a ostatní uživatelé s ním mohou interaktivně komunikovat.
Překvapivě se této oblasti věnuje i společnost Microsoft, která poskytuje plug-in pro svůj prohlížeč, který je schopen s VRML pracovat. Pokud se připojíte na WWW stránku s VRML objekty, vytvoří vám Explorer tento svět přímo v rámci této stránky. První světy si můžete vyzkoušet právě, když navštívíte stránku http://www.micosoft.com.
Existují i samostatné prohlížeče, pomocí kterých můžete virtuální světy procházet. Také je můžete pomocí těchto nástrojů vytvářet u sebe doma.
Kyberprostor je ve hvězdách
Označení kyberprostor se pro WWW používá již v současné době. Ale než budeme moci tento název oprávněně používat, uplyne ještě nějaká doba. Nekteří dokonce předpovídají, že v blízké budoucnosti všichni zahodí své klasické WWW prohlížeče a po Internetu budou cestovat zásadně virtuálním prostorem.