COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 6/97)

Cena připojení: vysoká nebo naopak nízká?

Zatímco v USA padla nedávno magická hranice 20 dolarů za měsíc za neomezený přístup po komutované lince a posunula se směrem nahoru, u nás je situace odlišná. Předně, zpočátku, ještě před vznikem skutečně konkurenčího prostředí, existovaly u nás pouze Cesnet a Eunet. Eunet nabízel drahá komplexní řešení, Cesnet nesměl připojovat komerční organizace. Další provideři si svoji cenovou politiku určili tak, že si vždy vzali okolo 90 % ceny Cesnetu. Další pád cen dolů přišel po nástupu VOL a nakonec zlevnil i Cesnet (jemuž se mezitím změnilo i jeho postavení co se týče právní subjektivity).

V této souvislosti se ne náhodou začaly objevovat otázky, jestli se vůbec vyplatí být providerem. Otázku nelze stavět tak jednoduše. Mnohé firmy totiž považují poskytování služeb Internetu za "pouhý" doplněk své nabídky.

Např. Inec je dodavatelem zařízení pro poskytovatele a klienty Internetu (Motorola, US Robotics, Shiva, Cisco).

Internet dle vlastních slov neprovozují jako výdělečnou činnost, ale spíše jako podporu pro zákazníky, kteří si zakoupí hardware nebo řešení nějakého komunikačního problému.

I mnohé jiné firmy nabízejí internetové služby pouze jako doplněk.

Pokud jsou nízké ceny, a na trhu je velká konkurence, jsou mnohé společnosti ochotné prodělávat a čekat, až se položí konkurence a teprve potom zvednout ceny. Nezdá se však, že by to byl případ českých poskytovatelů. Jak už bylo řečeno, firmy se do podobného podnikání obvykle pouštěly s vidinou snadných zisků a ne proto, aby peníze vydělaly někdy v daleké budoucnosti.

Často se rovněž uvádí, že není třeba mít zisk přímo z poskytování, neboť ten se bude tvořit až ve fázi budování WWW na zakázku.

Každopádně je však třeba přihlédnout k tomu, že pokles cen vyvážen nepříliš vysokou kvalitou služeb -- na rozdíl od USA, kde provideři spolu s pádem 20 dolarové hranice nabídli současně služby navíc.

Cenová politika je u jednotlivých providerů velmi rozdílná. Buď se skládá z poplatku fixního, nebo z polatku zahrnujícího pouze omezený počet hodin. Ve druhém případě uživatel platí čas strávený v Síti nad tento limit (obvykle okolo 1 Kč za minutu). V některých případech se platí pouze čas skutečně strávený na síti a fixní složka ceny je nulová. Cena společnosti Video On Line -- 500 Kč -- podle všeho neodpovídá nákladům, které vydáte v případě poskytování kvalitních služeb. Je ovšem pravda, že výhodou Video On Line je skutečnost, že jeho italská linka spadá do kategorie vnitrostáních a tudíž se za ní platí menší tarif.

Někteří poskytovatelé nabízejí slevy pro neziskové organizace, slevy pro přístup k Internetu v málo atraktivním čase (noc, víkendy), slevy pro pravidelné zákazníky atd.

Naneštěstí pro zákazníka je však částka, kterou si přečte na providerově WWW stránce či reklamním letáku, často zvýšená o všemožné poplatky za instalaci, zřizování IP adresy, mailboxů, balíky softwaru pro Internet atd. V ceně obvykle (ale ne vždy) bývá alespoň základní školení. Někdy se také musí platit za určité období dopředu, jindy je přístup pro první období (kdy si zákazník má možnost vše vyzkoušet a definitivně se rozhodnout) naopak zdarma (anebo "zdarma").

Vzhledem k různé kvalitě připojení nemá příliš smysl kreslit grafy a počítat příklady typu: "Pokud chceme v Síti strávit 10 hodin měsíčně, dovolat se v 95 % případů a v případě naléhavé potřeby platit za 1 min navíc maximálně... a teď můžeme zaplatit hned... a..." -- ačkoliv, vzato čistě matematicky, jsou všechny tyto úlohy samozřejmě řešitelné.

Přestože během roku 1996 ceny českých providerů klesly, stále přetrvávají povzdechy nad tím, jak je u nás připojení k Internetu relativně drahé. Tyto nářky jsou však v jistém ohledu neopodstatněné. Sazby 20 dolarů a 500 Kč jsou v podstatě analogické. Pravdou sice je, že u nás poskytovatelé relativně ušetří za platy svých zaměstnanců a nabízejí také mnohdy nižší kvalitu -- ovšem ceny hardwaru jsou světové a poplatky za připojení do zahraničí naším providerům také nikdo nedotuje. Jde zkrátka o rozdílnou ekonomickou úroveň České republiky a západních zemí, která je realitou, ať už se nám to líbí nebo nelíbí.

Služby zdarma

Ve světě existuje řada organizací nabízejících bezplatný e-mail, WWW stránku zdarma a nově i bezplatné telefonní hovory. Podobné služby jsou sazmozřejmě hrazeny z reklamy a jejich existence je přímo závislá na množství uživatelů -- pokud ten poklesne pod určitou hranici, není již nikdo ochoten zde inzerovat a služba padne. Konkrétní podoba způsobu jak ušetříte za cenu toho, že vás bude obtěžovat reklama, se samozřejmě liší. Buď vám reklamní letáky chodí přímo mailem, anebo si vás najdou jinak.

Podstané však je, že prostředí českého Internetu není zřejmě v současné době natolik atraktivní, aby něco podobného mohlo v tuto chvíli vzniknout. Nicméně budoucnost v tomto ohledu není nijak špatná a zřejmě nás nemine celosvětový trend. Zatím uživatelé z ČR mohou použít několik služeb zahraničních (zejména vybudování osobních WWW stránek zdarma, což je ostatně možné i na serveru Mamedia). Ostatně, prohledávače Internetu fungují na úplně stejném principu, a také dnes nikoho nenapadne, že by za ně měl platit -- takže v budoucnosti zřejmě dojde i na služby ostatní.

(pah)


| <<< | CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |