Po nejnovějším dobrodružství britského agenta Jamese Bonda, který zahájil svou pouť českými kiny hned první den nového roku, se v lednu představuje pět titulů ze Spojených států a z Evropy.
Rodinnou kronikou ĎÁBLŮV OSTROV (Djöflaeyan, IS/G/NO/DK 1996) se nejznámější islandský režisér Fridrik Thór Fridriksson tentokrát vrací do poválečných časů své ostrovní vlasti a v osobité adaptaci stejnojmenné knihy Binara Kárassona sleduje rozhodující chvíle nuzného bytí členů příbuzenského společenství v provizorních barácích po americké armádě. Dokonalá rekonstrukce atmosféry doby, herecký výkon Gísli Halldórssona (Děti přírody) v postavě stařešiny rodu a nenápadná všudypřítomnost severské mystiky tvoří základy této znamenité variace na příběhy o tragikomických koncích představ chudáků o lepším životě.
Důvod, proč kriminální drama L.A. - PŘÍSNĚ TAJNÉ (L.A.Confidential, USA 1997) získalo jako "obyčejná detektivka" letošní cenu National Board of Rewiev a bylo nominováno na Zlatý glóbus 1998, je samozřejmě ve kvalitách scénáře o korupci, skrývající se za řadou vražd, i ve zručnosti, s níž Curtis Hanson svoje retro z padesátých let zrežíroval; tou hlavní příčinou je však dnes nebývale poctivé řemeslo, dokazující, že napětí lze zvyšovat i bez hromadění násilí, výbuchů a vizuálních efektů. Je ovšem otázkou, zda tohle tradiční chandlerovské krimi s Kevinem Spaceyem (Albino Alligator) a Kim Basingerovou (Pret-a-porter) dokáže publikum, navyklé na supertechnická kouzla, ještě přijmout (http://www.geocities.com/Hollywood/Boulevard/4236/).
Zato válečné sci-fi Paula Verhoevena HVĚZDNÁ PĚCHOTA (Starship Troopers, USA 1997), natočené podle známého bestselleru Roberta Heinleina s Casperem Van Dienem (Casper II.) s Jakem Buseyem (Kontakt) v hlavních rolích, přímo oplývá složitými počítačovými triky s naturalisticky krvavými scénami. I když podívaná na boj speciálních vojenských útvarů budoucnosti s obrovskými vesmírnými brouky, vysávajícími mozky pozemšťanů, patří zřejmě k vrcholům této oblasti žánru, který se o návštěvnost nemusí bát, pro mnohé bude tahle ukázka militantní naivnosti přece jen soustem těžko stravitelným (http://www.spe.sony.com/Pictures/SonyMovies/movies/Starship/).
Čtvrtý díl "vetřelecké" mytologie, skafandrová sci-fi VETŘELEC: VZKŘÍŠENÍ (Alien Resurrection, USA 1997), režírovaný pro změnu Francouzem Jean-Pierrem Jeunetem, potvrzuje nejen neustále klesající úroveň strašidelných historek o mimozemských ještěrech, polykajících osazenstvo kosmických lodí jako maliny, ale i názor, že pracné zmrtvýchvstání jediné stálé postavy celé série, poněkud feministické astronautky v podání Sigourney Weaverové (vraždy podle předlohy), bylo z tvůrčího hlediska k ničemu. Ani technologicky nevídané zpracování, ani návaly patnáctiletých nadšenců nemohou zakrýt skutečnost, že jde jen o snahu získat z potoků umělé krve a obarveného slizu, co se ještě dá (www.alien resurrection.com).
Idea hororového thrilleru Tazlora Hackforda ĎÁBLŮV ADVOKÁT (The Devil's Advocate, USA 1997), v němž mladý ambiciózní obhájce málem podlehne svodům šéfa firmy, který je ztělesněním Ďábla, byla jistě dobře míněna, ale je podaná tak ilustrativně, že i nezkušený divák předem odhadne další vývoj děje. Překvapivé hrdinovo řešení a pozoruhodné kreace Keanu Reevese (Procházka v oblacích) i Al Pacina (Krycí jméno Donnie Brasco) nemohou zvěrohodnit tezovitost příliš jednoduché historky, a tak jediným reálným poučením zůstává reklamní slogan filmu: "Kdyby Satan opravdu sestoupil na zem, byl by z něho právník ..." (http://www.keanunet.com/daphoto.html)
Celosvětový úspěch komedie debutujícího režiséra Petera Cattanea DO NAHA! (The Full Monty, GB/USA 1997) o šestici nezaměstnaných, snažících se vyřešit své existenční nesnáze zorganizováním pánské striptýzové show, ve které společně vystupují, přesvědčuje opět, že angličtí tvůrci mají v posledních letech k sociální realitě mnohem blíže než jejich kolegové z Hollywoodu. Přitom ani v tomto případě nijak neideologizují, protože při akcentaci lidského porozumění a soucitu umožňují hercům v čele s vynikajícím Robertem Carlylem (Trainspotting) plně uplatnit typicky britský humor, suchý i jiskřivý, mnohdy černý, bez intelektuálského cynismu či měšťácké "laskavosti", ale zato originální s mírně hořkou příchutí (www.foxsearchlight.com).
Také v tragikomedii TAJNOSTI A LŽI (Secrets and Lies, GB 1995) se jeden z nejuznávanějších anglických filmařů Mike Leigh zaměřil na ryze lidský problém, jakým se při setkání mladé londýnské černošky s její skutečnou bělošskou matkou stane neschopnost vzájemné komunikace člověka s člověkem. Z jakoby chladné "bergmanovské" studie dělá nenápadný humor a civilní herectví u nás zatím neznámých představitelek stěžejních rolí Marianny Jean-Baptistové a Brendy Blethynové diváckou lahůdku, která se právem pyšní Velkou cenou z Cannes 1996, Zlatým glóbem z téhož roku, a především neutuchajícím zájmem publika evropského i amerického (http://film.com/filma/reviews/quickrev.idc?REV=1488).
Legendární Alfred Hitchcock může svým psychologickým thrillerem VERTIGO (Vertigo, USA 1958) více než kdo jiný ozřejmit rozdíl mezi někdejší a nynější hollywoodskou produkcí a jeho dnes už kultovní, u nás nikdy neuvedený, snímek přiláká jistě i po čtyřiceti letech mnoho ctitelů filmové klasiky. Obrazově i zvukově zrekonstruovaný příběh muže, setkávajícího se znovu s mrtvou ženou, kterou miloval, a netušícího, že jde o zločinný komplot, mistrovská ukázka hitchcockovského smyslu pro gradaci napětí, byl od doby vzniku mnohokrát napodobován, žádná verze však nedosáhla síly původního díla s Jamesem Stewartem (Muž z Laramie) a Kim Novakovou (Rozbité zrcadlo)( http://cinemania.msn.com/Default/Entry?theurl=http%3A//cinemania. msn.com/Cinemania/features/Vertigo/VertHome.htm).
Karel Cop