Trojské zlomky
Jsou věci, které ví každý. Třeba že o pádu Tróje se píše v Iliadě. Třeba že H. Schliemann vykopal tzv. Priamův poklad a geniálním způsobem tak prokázal pravdivost tohoto úseku řecké mytologie. Že Řeky vyvrácená Trója byla mocné město a dobytí představovalo slavné vítězství Achajů. Jenže... Při podrobnějším pohledu na prakticky libovolné téma se ukáže, že věci obvykle nejsou tak docela jednoduché. Vyvracení řady zakořeněných představ přitom nakonec skončí u faktů ještě mnohem zajímavějších. Lze namítnout, že mýty takto ztratí svoje kouzlo a ukáží se nepravdivé. Lze to ale chápat i tak, že najdeme jejich nový smysl. Každopádně narazíme na řadu přinejmenším pozoruhodných skutečností. Bude se sice jednat spíše o řadu střípků, ale i ty myslím stojí za to, abychom se jim věnovali. Ílias a pád Tróje
Kdy? Nebudeme se nyní zabývat otázkou, zda Ílias a Odysseia jsou dílem jediného člověka. Otázka je totiž mnohem komplexnější a týká se původu těchto textů vůbec. Rád bych zdůraznil, že se přitom nejedná pouze o nějaký akademický problém. Konec konců, homérské eposy patří k něčemu, co lze označit za svaté knihy řecké civilizace. Jestliže např. záležitosti kolem vzniku Bible na sebe vážou pozornost řady lidí a stávají se i předmětem vášnivých sporů, stojí za to povšimnout si i Homéra. Mimo jiné i proto, že antika představuje základ evropské civilizace a v osvícenějších obdobích byla snaha navazovat na její kořeny vždy velmi silná. Jestliže se podíváme na dobou vzniku eposů (finální podoba 9 - 8. stol. př. n. l., kodifikace v peisistratovských Athénách v 6. stol. př. n. l.), stojí za to vyslovit na první pohled nesmyslný postřeh, že totiž některé části eposu vznikly v době trojské válce dokonce předcházející. Vysvětlení tohoto jevu je následující: zatímco u našich básní je mnohdy prostředkem sloužícím k zapamatování rým, ve staré řečtině měla tuto úlohu básnická forma označovaná jako hexametr (zjednodušeně počet přízvuků na verš). Tímto způsobem byly jednotlivé části fixovány do delších útvarů, které básníci (respektive pěvci) uměli nazpaměť a z nichž si aktuálně vybírali vhodné pasáže, které skládali do příběhu. Jinak řečeno, pěvec znal např. pět popisů meče a vždy, když se při vystoupení dostal k tomuto tématu, jeden z nich si vybral. Pokud trojskou válku datujeme (předběžně, uvidíme, že ani to není jisté) do období kolem roku 1 200 př. n. l. a text eposů porovnáme s archeologickými nálezy, zjistíme, že některé zbraně popsané v básních se již v době války podle všeho nepoužívaly. Jedná se tedy zřejmě o pasáže, které vznikly ještě před trojskou válkou (snad jako součást příběhů řeckého dávnověku) a díky své hexametrové formě v textu již zůstaly. Naproti tomu jiné pasáže odrážejí již skutečnosti, které byly aktuální teprve dávno po skončení války. Sem patří např. použití železných zbraní. Za pozornost stojí i to, že Homér (respektive jeden či více autorů) vytvořil finální podobu eposů na konci období tzv. temných staletí, tedy v době, kdy mykénská civilizace již neexistovala; její skutečnou velikost si přitom Homér už nedovedl ani představit. Králové doby trojské války byli totiž mnohem spíše podobní orientálním vladařům než náčelníkům pastýřů stád. Železo V době trojské války bylo železo Řekům sice známo, ale pouze ve formě přepychového kovu. Technologie jeho výroby nebyla propracovaná. Prvním národem, který železo již tenkrát masivněji používal, byli podle všeho Chetité. A mimochodem: existuje hypotéza, že celé tažení Řeků proti Tróji mělo mnohem vznešenější cíl, jímž bylo hlavní město chetitské říše, Chattušaš. Dobytí již beztak zbídačené Tróje nebylo nijak slavným úspěchem, přinejmenším vzhledem k cíli, který si tažení (snad) kladlo. Chetitské tabulky se o Achajcích na pobřeží Malé Asie (respektive na některém ze středomořských ostrovů, např. Rhódu) zmiňují opakovaně. Dokonce i Trója je zde pravděpodobně uváděna, a to pod jménem Viluš (srovnej: Ilium). Jak to, zbídačené město? Ano, bylo to tak. Trója dobytá achajskými Řeky (tzv. Trója VIIa) nebyla zdaleka nejslavnějším obdobím města. Mnohem bohatší byla vrstva starší (tzv. Trója VI), ovšem toto město padlo za oběť zemětřesení a posléze bylo vybudováno již s mnohem menší slávou. Zatím to vypadalo tak, že jsme stále hovořili jen o tom, jak se mytologie mýlí, zde je ovšem naopak téměř důkaz její pravdivosti -- jde pouze o správnou interpretaci. Předchozí Trója byla totiž podle mýtů zničena na základě konfliktu s bohem Poseidónem, jemuž Trójané odmítli zaplatit za vybudované hradby. Ke schopnostem a atributům tohoto jinak mořského boha přitom patří právě i zemětřesení. A co se o tom psalo? Byla už zmínka o chetitských tabulkách. Nabízí se ale otázka, zda se nedochovalo něco relevantního textu řeckého, který by pocházel přímo z doby trojské války. Ano i ne. Problém je totiž v tom, že v Řecku se v této době psalo na nevypálené tabulky, jež se přirozeně nedochovaly (mimochodem, nepsalo se pozdější alfabetou, ale písmem víceméně slabičným, tzv. lineárním písmem B). Jedinou výjimkou je přitom situace, kdy město a jeho archiv podlehly zkáze ohněm, a nám se tudíž dostalo možnosti přečíst si tabulky v podobě vypálené -- byť místní obyvatelé by zřejmě podobnou událost za šťastnou náhodu neoznačili. Každopádně z řeckého Pylu (odkud pocházel nestor výpravy Řeků proti Tróji, tedy Nestor s velkým N) se nám dochovaly tabulky z doby krátce předcházející pádu města. Mluví se v nich o hlídkách střežících pobřeží a o lidských obětech (snad za rozbouření vod -- v Řecku totiž první tři měsíce v roce nebylo moře pro bouře splavné, ale obyvatelé Pylu se -- jak se ukázalo oprávněně -- děsili chvíle, kdy toto období pomine a agresoři budou mít volnou cestu do města). Lidské oběti přitom dobře korespondují s líčením situace, kdy řecké vojsko vyplouvá proti Tróji z Aulidy. Tehdy Agamemnón obětuje svoji dceru Ifigenii naopak proto, aby moře uklidnil a řecké loďstvo mohlo proti Tróji vůbec vyplout. A jak to tedy vlastně bylo s tím vítězstvím? Těžko hovořit o nějakém vítězství Řeků, a už vůbec ne slavném. To jen eposy poněkud zakryly fakt, že celá událost se odehrávala naopak v době těsně předcházející pádu mykénské civilizace. I v samotných homérských básních se však najdou zmínky o strastiplných návratech hrdinů do vlasti a velmi chaotických poměrech, které v té době ve východním Středomoří panovaly. Někteří se nevrátili vůbec, jiní byli vzápětí po svém návratu zavražděni a další si vzhledem k situaci v tehdejším Řecku raději hledali jinou vlast. Ostatně, z doby krátce po trojské válce je zaznamenán masový útěk zejména iónského obyvatelstva z pevninského Řecka do Malé Asie. A kdy to bylo? Ani na tuto otázku není odpověď zrovna jednoduchá. Datování kolísá od přibližně poloviny 13. stol. př. n. l. až do období pol. 12. stol. př. n. l. Každopádně, někdy kolem roku 1 200 podlehla jak Trója, tak i značná část mykénských sídel zkáze. Výprava byla proto podle všeho něčím na způsob posledního vzepětí hroutící se civilizace, které pozdější tradice ozdobila slavnou aureolou. Kdo za to mohl? Tady se dostáváme k poslednímu velmi rozšířenému omylu, a to sice tomu, že za pád mykénské civilizace jsou odpovědni Dórové. Ve skutečnosti, pokud se přidržíme pozdějších řeckých historiků i archeologických nálezů, zmocnili se Dórové Peloponésu až přibližně 80 let po skončení trojské války. Mykénská tvrz v té době sice ještě stála, ale většina středisek byla již zničená. Kupodivu ve stejné době, tj. krátce po skončení trojské války, byla zničena i říše Chetitů. Útoky byly prudké a odpovědnost za ně se přičítá tzv. mořským národům. Toto označení je do značné míry východiskem z nouze, protože o přesnější identifikaci agresorů se můžeme spíše jen dohadovat. Samotné označení "mořské národy" přitom pochází od Egypťanů -- až tam totiž útok posléze dospěl a zde byl také zastaven. V této souvislosti poskytuje další podivnou shodu např. Odysseovo líčení o tom, že se plavil s "bludnými lupiči v egyptskou zem". Každopádně, těžko vůbec říct, kdo byl kdo a kdo byl proti komu na konci 13. stol. př. n. l. Mimochodem, ještě k těm Trójanům: oni se podle všeho svým původem a jazykem od tehdejších pevninských Řeků ani příliš nelišili. K čemu to všechno? Problém je jistě zajímavý sám o sobě. Nicméně obecně se soudí, že pád civilizací egejské doby bronzové (jinak označované jako helladské období) měl ještě jeden podstatný dopad. Řada autorů se domnívá, že zničením tehdejších řeckých měst padla společenská struktura podobná orientálním despotickým státům. Nicméně řemeslníci, umělci a vůbec materiální úroveň výroby (ale jistě i leccos z kultury), to vše katastrofu přežilo. Když se Hellada znovu pozvedla z barbarství následujících temných staletí, došlo již k vytvoření státních forem poněkud odlišného typu. Odtud už byl jen krok k tomu, co se v klasickém období nazývalo demokracie -- ale zdaleka nejde pouze o tento pojem. Starověké orientální říše se po celou dobu svého trvání potácely v něčem na způsob bludného kruhu, který byl v klasickém Řecku každopádně překonán. Nechcete změnit povolání? Musím přiznat, že mi období staré Kréty a Mykén učarovalo. Považte, jeden z autorů, který celou řadu let tuto problematiku u nás popularizoval, tedy Antonín Bartoněk, je např. v tiráži knihy Odysseové na mořích historie uveden jako člen redakční rady časopisu Mínós. A i když o staré Krétě řeč v tomto článku nebyla, doufám, že i vám přijde taková profese nanejvýš fascinující...
Pavel Houser Doporučená literatura:L. Vidman: Od Olympu k Pantenonu, Vyšehrad 1986 A. Bartoněk: Zlaté Mykény, Panorama 1983 V. Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Mladá fronta 1965 Dějiny pravěku a starověku I, SPN 1979 V. Zamarovský: Objevení Tróje, Máj 1963 A. Bartoněk: Zlatá Egeis, Kolumbus 1969 A. Bartoněk: Odysseové na mořích historie, Kolumbus 1976 a samozřejmě vlastní homérské eposy. Některé relevantní internetové adresy: http://jbworld.jbs.st-louis.mo.us/classics/fwl/Homer/homer_background.html "Homer and Epic Poetry". http://jbworld.jbs.st-louis.mo.us/classics/fwl/Homer/troy.html Obrázky Tróje. http://darkwing.uoregon.edu/~joelja/iliad.htmlJeden z anglických překladů Iliady. http://darkwing.uoregon.edu/~joelja/odyssey.htmlOdysseia, anglický překlad od téhož autora, jako v předešlé adrese. http://www.yahoo.com/Regional/Countries/Greece/Society_and_Culture/Mythology_and_Folklore Řecká mytologie na Yahoo. http://nautarch.tamu.edu/ina/quarter/ulub.htm Pojednání o objevu řecké lodi pocházející právě z doby mykénské. http://www.museum.upenn.edu/Greek_World/Land_time/Sub_mycenaean.html Pád mykénské civilizace.
|