- internet4U -


Podíváte-li se třeba v Šumperku přes rameno někomu, kdo právě napsal, byť i třeba na počítači: Milý Karlíku, úvodem mého dopisu přijměte všichni hezký pozdrav a milou vzpomínku ... nemáte důvod pochybovat o tom, že píše dopis. Dříve nebo později jej dopíše, vloží do obálky a odnese na poštu nebo do schránky (Pokud to bylo na počítači, pak o to později, že jej ještě bude muset po menším či větším souboji s tiskárnou nejprve vytisknout) a až schránku večer vyberou, je naděje, že po dvou až třech dnech (to u nás) anebo v případě Austrálie týdnech, se, doručen listonošem, ocitne ve schránce u adresáta v Kolíně nebo v Sydney.

To všechno je už dnes, díváte-li se ovšem přes rameno někomu, kdo je napojen na poštu elektronickou, dávno pryč. Tytéž řádky, odeslány bez vytištění přímo z počítače po obyčejné telefonní lince, ocitnou se prakticky v tomtéž okamžiku jako data dejme tomu v Brně nebo v Salzburgu, odtud se po dvou minutách přesunou stejně bleskově do Singapuru, a pokud snad sedí dotyčný Karlík v tu dobu navzdory časovému posunu u počítače, objeví se za pár sekund v Cannbeře a za několik dalších i jako naprosto stejně vyhlížející řádky na jeho monitoru v Sydney. A pokud nesedí? Kupodivu se neztratí, ale počkají trpělivě kdesi v koutku sítě, dokud se Karlík neprobudí, nenasnídá a nezapne počítač. (Ba dokonce třeba i čtrnáct dní nežli se vrátí z dovolené.) A chce-li Karlík odpovědět hned, pak dokonce nemusí znát ani adresu. Ťukne myší na slovíčko Re: a počítač jeho čerstvě vyťukanou odpověď odešle stejně klikatou ale i stejně rychlou cestou rovnou zpět do Čech.

Že byste si na to nezvykli? Že není nad papír? To jistě. Ale vytisknout si dopis můžete vždycky, dokonce třeba až po letech, až jej budete opravdu potřebovat. Do té doby byste jej, celý zažloutlý, stejně někam založený leda ztratili, zatímco počítači postačí zadat datum, kdy jste jej psali. A co je hlavní: za jeho odeslání jste, ať už jej pošlete do Kolína nebo Sierra Leone, zaplatili jen cenu jednoho sotva minutového místního telefonátu, dnes tedy u nás dvě koruny i s daní. Pokud vás to při nejmenším zaujalo, čtěte náš dnešní článek Michaela Macka i jeho pokračování.


Michael Macek

E-mail


E-mail, česky elektronická pošta je v současnosti jednou ze dvou nejvyužívanějších a též nejznámějších služeb Internetu (druhou je World Wide Web).

Proč používat e-mail?

Největší výhodou Internetovského e-mailu je hlavně rychlost doručení dopisu, která je v podstatě shodná s dobou přenosu obsahu e-mailu po komunikačních linkách Internetu. Ta se pohybuje v řádu desítek sekund. Takto si můžete s člověkem na opačné straně Země vyměnit ještě během téhož dne i několik dopisů a to za cenu, která je mnohonásobně nižší než náklady na poslání několika faxů na stejné místo nebo cena telefonického hovoru.

Sem uvést konkrétní srovnání: 1.90 za ani ne minutu přenosu desetistránkového dopisu okamžitě a 18.60 (vymyslel jsem si, ověřit) za poslání týchž 10 stran letecky, přičemž v USA to bude až za týden a v Austrálii za dva.

Další výhodou je možnost přenášet různá data. Počínaje skutečným textem dopisu, přes tabulky a grafy až po obrázky a zvuky. E-mailem lze přenášet libovolná data, tzn. vše co se nechá vyjádřit jako data.

Elektronická pošta není specifickou službou Internetu, ale službou využívanou i v mnoha jiných počítačových sítích. Některé z nich toho o mnoho více nežli byl právě přenos e-mailu nenabízely a to byl hlavní důvod jejich zániku v souvislosti s boomem Internetu v posledních letech.

E-mailová adresa

Každá „zásilka“ posílaná e-mailem musí mít, stejně jako zásilka zasílaná klasickou poštou (ve slangu uživatelů Internetu přejmenovanou na hlemýždí poštu) svoji e-mailovou adresu.

E-mailová adresa uživatele Internetu vypadá (ale opravdu jen na první pohled) poněkud kryptograficky:

xmacek@cs.felk.cvut.cz

nebo

Michael.Macek@czn.cz

anebo

de407@cleveland.freenet.edu

Její struktura je však ve skutečnosti zcela jednoduchá:

Část adresy za znakem @ je doménovou adresou počítače nebo organizace, u níž má uživatel (viz dále) zřízenou poštovní schránku.

První část adresy (vše před znakem @, například xmacek ) je jméno uživatele v rámci doménové adresy. Většinou jím být zkratka jména nebo celé jméno.

Doménová adresa (část za @, například cs.felk.cvut.cz ) může prozradit řadu zajímavých informací. Skládá se z jednotlivých částí (domén) oddělených tečkami. Tyto domény jsou hierarchicky uspořádány.

Část za poslední tečkou (například cz, uk, com, gov, edu, de) je názvem tzv. Top Level Domain (doména nejvyšší úrovně). Ve většině případů jde o dvoupísmennou zkratku názvu státu podle příslušné normy ISO (ISO 3166). Vyjímku tvoří především třípísmenné názvy ( edu, com, gov, net, mil, org ), které jsou historickým pozůstatkem toho, že Internet vznikl v USA a jsou určeny hlavně pro organizace v USA.

Tabulka

com

komerční organizace (hlavně v USA)
eduškolství v USA
govvládní organizace v USA
milarmáda USA
netposkytovatelé služeb Internetu
orgnestátní a nevýdělečné organizace
arArgentina
atRakousko
auAustrálie
beBelgie
bgBulharsko
brBrazílie
caKanada
chŠvýcarsko
cnČína
czČeská republika
deNěmecko
dkDánsko
eeEstonsko
esŠpanělsko
fiFinsko
frFrancie
grŘecko
hkHong Kong
huMaďarsko
ieIrsko
ilIzrael
inIndie
isIsland
itItálie
jpJaponsko
luLucembursko
mcMonako
mxMexiko
nlNizozemsko
noNorsko
nzNový Zéland
plPolsko
ptPortugalsko
roRumunsko
ruRusko
seŠvédsko
siSlovinsko
skSlovensko
smSan Marino
trTurecko
ukVelká británie
usSpojené státy
vaVatikán
zaJihoafrická republika

Popis: Tabulka vybraných domén nejvyšší úrovně

Další část (části) doménové adresy popisují organizaci (případně její část). Například doménová část mé adresy

cs.felk.cvut.cz

sděluje (čteno odzadu), že jde organizaci ČVUT (cvut) v České republice (cz), fakultu elektrotechnickou (felk), katedru výpočetní techniky (cs - computer science).

Struktura elektronického dopisu

Před tím, než začnete používat e-mail, je poměrně důležité znát jeho hlavní části. Ty jsou dvě : hlavička (header) a tělo (body).

Hlavička obsahuje informace důležité pro přenos dopisu. Především jde o :

• adresáta nebo adresáty ( To: )

• odesílatele ( From: ) - vyplňuje program automaticky

• předmět ( Subject: )

Na rozdíl od „normálních“ dopisů je zde ještě položka Předmět / Subject. Jejím účelem je několika málo slovy ozřejmit obsah dopisu. Až jich budete dostávat několik desítek denně, oceníte její praktičnost. Bleskově si tak vyberete ty, jež vás zajímají nejvíce nebo na něž musíte určitě odpovědět nejdříve. Délka této stručné charakteristiky by neměla přesáhnout 20-30 znaků. Snažte se vyvarovat posílání e-mailů bez Subjectu.

Hlavička obsahuje navíc informace o datumu a času odeslání a spoustu pro normálního uživatele skrytých údajů (například o tom kudy dopis cestou k vám prošel).

Tělo dopisu obsahuje vlastní text případně vložené soubory atd.

Standardní funkce klientů elektronické pošty

Každý klient elektronické pošty umožňuje přijímat (resp. vyzvedávat je z poštovní schránky) a odesílat e-maily. Dále umožňuje psaní (tvorbu) nových e-mailů.

Mezi důležité funkce patří též archivace dopisů a její uspořádání. Dopisy je možné zařazovat do složek (folders) podle volby uživatele. Tím se výrazně zjednodušuje vyhledávání určitého dopisu.

Většina klientů elektronické pošty Vám umožní číst, vytvářet a zpracovávat poštu, aniž jste právě připojeni ke svému providerovi. Tzn. připojíte se, vyzvednete veškerou došlou poštu a odpojíte se. Následně poštu zpracujete a pokud něco posíláte tak se můžete opět připojit a poštu vyslat.

Některé důležité funkce:

Reply (odpověď)

Představte si situaci, že čtete nějaký e-mail a chcete na něj okamžitě odpovědět, případně reagovat na některé jeho části. V tom případě zvolte funkci Reply a v okamžiku se dostanete do režimu vytváření zprávy, kde máte již vyplněného adresáta, subject. Obsah původního dopisu je vložen do těla vytvářeného dopisu a vy jej můžete upravovat (vkládat do něj reakce, komentáře, atd.).

Forward (odeslat dál)

Opět uvedu modelový příklad. Dostali jste zajímavý e-mail, který chcete někomu opět poslat. Pak stačí zvolit funkci Forward a vyplnit nového adresáta. Subject je vyplněn automaticky a je obsah původního dopisu je překopírován do dopisu nového.

Address Book (seznam adres)

Jde o jednoduchý seznam osob a jejich e-mailových adres. Většinou lze adresu vložit přímo z přijatého dopisu (jedním stiskem klávesy nebo kliknutím myši. Někdy lze k vloženým adresám přiřadit přezdívky jejich majitelů. Pak místo prohledávání seznamu vložíte do položky adresa vytvářeného dopisu přezdívku, která je vzápětí nahrazena skutečnou e-mailovou adresou.

Čeština a e-mail

Z historických důvodů umožňovala elektronická pošta přenos pouze textů v ASCII, což bohatě postačovalo pro komunikaci anglicky mluvících uživatelů. V dnešní době masového rozšiřování Internetu vyvstává potřeba komunikovat i v ostatních jazycích.

Problémů s českými diakritickými znaménky je hned několik:

1. Existuje minimálně šest rozdílných druhů kódování znaků české abecedy:

například pro DOS : Latin2, kódování Kamenických, KOI8

a dále kódování pro Windows (CP1250), Macintosh, Unix (ISO 8859-2) .

2. Vzhledem k tomu, že byl vyvinut v USA, tak umožňoval pouze přenos znaků ASCII (jak jsem se již zmínil). Ovšem na přenos ASCI znaků stačilo přenášet pouze sedmi bitů z každého znaku (osm bitů). Ale všechny kódové stránky češtiny využívají všech osmi bitů.

Dnes již většina programů pro e-mail „umí“ 8 bitů. Problém je právě v tom, že přece jenom ne všechny. Možnost obejít tento problém umožňuje jedna část standardu MIME, která zakóduje osmibitové do sedmi bitů.

Řešení?

Řešení již existuje, ale není jednoduché. Jeho hlavní myšlenkou je přenos e-mailu ve standardním kódování českých znaků. Postupem času se jím stává kódování ISO 8859-2, které je standardem v oblasti Unixu.

Problém stále zůstává v malém počtu klientů e-mailu, kteří podporují sadu ISO 8859-2 a její transformaci z/do lokální znakové sady pro přijaté a vyslané e-maily.

Naštěstí již i Microsoft pochopil nutnost standardizace a to dokonce jiným standardem než pocházejícím z jeho vlastní „výroby“ a pro MS Exchange klienta je k dispozici doplněk, který tuto transformaci zajistí.

Z dalších programů pro DOS/Windows jde například o velmi dobrý Pegasus Mail, který však v tomto směru opět třeba doplnit.

Přenos souborů

E-mailem lze též přenášet libovolné soubory. Také v tomto případě se projevuje problém zaručeného přenosu pouze sedmi bitů (viz odstavec o češtině) z osmi. Řešením (používaném většinou programů) je zakódování osmi bitů do sedmi. Vedlejším efektem je zvětšení takovéhoto mailu proti původnímu souboru až o 15%-30% podle způsobu kódování. Mezi nejpoužívanější metody patří uucode a BinHex.

MIME

MIME je zkratkou od Multipurpose Internet Mail Extension, které podstatně rozšířilo možnosti e-mailu. Zejména umožňuje rozdělení e-mailu do částí, z nichž některé mohou být například dopis, další soubor, odkaz atd. Důležité je též označení obsahu jednotlivých částí, tzn, např. použitou kódovou stránku (důležité pro češtinu), použitý způsob kódování binárního souboru.

Bezpečnost elektronické pošty

Tento odstavec by se měl správněji jmenovat nebezpečnost. Elektronická pošta opravdu bezpečná není:

1. Jednoduché falšování

Každý, kdo pochopí některé základní principy týkající e-mailu, může poslat dopis s libovolným obsahem, kde bude uveden nepravý odesílatel. Důsledky mohou být velmi závažné.

2. Možnost „odposlechu“

V organizaci, kde je umístěna poštovní schránka, mohou administrátoři systému, kteří znají patřičné hlavní heslo, bez problémů číst došlou a s menším vypětím sil i odcházející poštu. Pomocí speciálního vybavení lze provést odposlech i na přenosové lince. Toto nebezpečí je téměř ekvivalentní možnosti odposlechu telefonických hovorů.

Obranou proti falšování je posílaná e-mailů s elektronickým podpisem založeným na kryptografických metodách. Textu dopisu zůstává i nadále všem čitelný, ale lze zjistit, zda opravdu pochází od uvedeného odesílatele. Příkladem takovéhoto SW je populární PGP.

Proti odposlechu je jediná možná ochrana - použití šifrování. Nevýhodou je nutnost výměny klíčů po bezpečných komunikačních kanálech a použití programů, které používají stejné algoritmy (tzn. většinou shodných programů).

Někteří klienti elektronické pošty

MS Exchange

Pro Windows 95 je dodáváno nepříliš povedené rozšíření programu Exchange pro Internetovskou poštu. To je jednak součástí balíku PlusPack (nutno dokoupit) a dále je též zahrnuto ve verzi Internet Exploreru, kterou lze zdarma získat na Internetu.

Českou verzi lze získat na internetovské adrese:

ftp://emwac.faf.cuni.cz/pub/win95/ie/msie20.exe

Dále existuje doplněk, umožňující používání kódování češtiny ve standardu ISO 8859-2 :

ftp://emwac.faf.cuni.cz/pub/win95/ie/msie20i.exe

Pegasus Mail

Jde o vynikající freeware, které lze používat jak pod Windows 3.x tak pod Windows 95. Pmail lze nalézt na Internetu na:

*********

Také zde existuje rozšíření umožňující používání ISO 8859-2. To lze nalézt na :

*********

Netscape Navigator

Dnes zřejmě nejpopulárnější prohlížeč WWW stránek má jako jednu z mnoha funkcí také klienta e-mailu.

Budoucnost e-mailu

Elektronická pošta s největší pravděpodobností zůstane jednou z nejpoužívanějších služeb, přesto že, se dnes začínají objevovat nové možnosti v komunikaci po Internetu.

Jde především o v poslední době velmi popularizované telefonování po Internetu. Princip je jednoduchý, realizace podstatně složitější. Pro použití této služby musíte mít kromě připojení na Internet také zvukovou kartu a patřičný program. Dnes jich existuje celá řada a jsou vzájemně nekompatibilní. Snad se to změní po uvedení nové verze Netscape Navigatoru, která bude obsahovat podporu pro telefonii.

Výrazným problémem současnosti, který brání podstatnému rozšíření telefonie jsou přetížené komunikační linky v Evropě. To zatím způsobuje velmi nízkou kvalitu přenášených hovorů. I zde se však vyskytují tak výrazné výjimky potvrzující pravidlo, že se k tomuto tématu určitě vrátíme podrobněji.

Michael Macek

Michael.Macek@czn.cz

http://mm.czech.net

| internet4U |