V letošním roce začal řešitelský kolektiv pod vedením Prof. Ing. Jana Hrona, DrSc. z České zemědělské univerzity práce na výzkumném projektu "Virtuální organizační a řídící struktury podnikatelských subjektů v agrárním sektoru" podporovaném Národní agenturou pro zemědělský výzkum. Na provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze pak byla pilotně odzkoušena elektronická konference, která využívala technologií Internetu a přiblížila se tak běžným komerčním aplikacím.
Celá myšlenka vznikla na základě neformálního rozhovoru dvou členů řešitelského týmu na téma výuky předmětu "Management". V průběhu patnácti týdnů semestru je vyčleněno několik seminářů pro samostatnou práci týmů studentů, kteří následně svou práci prezentují před svými kolegy. Pro studenty tím vzniká možnost prezentovat výsledky svého týmu a konfrontovat je s výsledky práce skupin ostatních. Nevýhodou tohoto stylu výuky je prezentace výsledků v konečné fázi zpracování bez významnější komunikace v průběhu řešení. A právě na odstranění tohoto problému se zaměřili členové řešitelského kolektivu. Prvotní nápad byl založen na přidělování práv k jednotlivým adresářům školní sítě. Každý student by měl možnost ukládat zpracované výsledky ve formě souborů do adresáře s právem zápisu. Texty poskytované pedagogem by potom byly v adresáři s právem čtení. Pedagog by postupně převáděl studenty dodané texty do adresáře s právem čtení, a tak by vznikl základ pro průběžné sledování výsledků mezi týmy navzájem. Po této verzi se objevilo ještě několik vylepšení založených na jedné z následujících technologií:
Bulletin Board System došlé zprávy a informace jsou pedagogem "vyvěšovány" a uživatelé k nim mají přístup nejjednodušším spojením přes modem a telefonní linku nebo počítačovou síť.
Listserv uživatelé se pomocí e-mailu přihlásí u hostitele, který pak zajišťuje příjem zpráv a jejich distribuci uživatelům. Na rozdíl od BBS uživatelé zprávy nevyhledávají a nečtou na "nástěnce", ale dostávají je prostřednictvím e-mailu.
Internet Newsgroup prostřednictvím www mohou uživatelé číst a přidávat informace do diskuse. Je to dobrý prostředek pro velká, otevřená, nemoderovaná fóra je však těžké se v nich orientovat a vyhledat potřebnou informaci.
Groupware Messaging Systems na rozdíl od výše zmíněných forem jde o složitý systém pro manipulaci se vzkazy vyžadující client/server software. Uživatelé musí být vybaveni webovským prohlížečem, s jehož pomocí se mohou připojit k hlavnímu serveru, jsou trvale informováni o nových zprávách a sami mohou nové zprávy odesílat.
Groupware Conferencing podporované konference s možností omezit k nim přístup. Středem zájmu není zpráva, ale skupina a její diskuse. Chronologická struktura zápisů není uživateli ovlivnitelná. Školený moderátor hraje důležitou roli ve smyslu usměrňování diskuse. Uživatelé mají možnost prohlížet si aktuální text v chronologii došlých příspěvků (nemusejí otevírat každou zprávu zvlášť). Konference je plně přístupná po webu a jediný potřebný uživatelský software je webovský prohlížeč.
Poslední uvedená elektronická konference byla aplikována jako konečné řešení, které alespoň v hrubých rysech splňovalo požadavky řešitelů.
Pro objasnění celého principu elektronické konference je nezbytně nutné vysvětlit některé parametry použitého technického vybavení a použitých technologií.
Hardwarové a softwarové zázemí
Mnoho z nás si pod pojmem elektronická konference představí velmi složitý mechanismus, který ji obsluhuje a spravuje, a málokdo má představu o výši investic, jež ji předcházejí. To byl také prvotní problém řešitelského týmu. Proto byly stanoveny minimální požadavky na použitý hardware. Základem systému se stal počítač s procesorem Pentium 100, který dále obsahoval 32 MB RAM a 1GB hard disk. Pro pilotní verzi se tento systém ukázal dostatečně dimenzovaný, ale při výkonnostních testech bylo ověřeno, že kritickým komponentem pro rychlost je paměť. Druhou slabinou systému bylo zálohování dat. Po otestování spolehlivosti jednotlivých zálohovacích médií a porovnání nároků na obsluhu bylo nastaveno zálohování na hard disk sousedního počítače, což minimalizovalo požadavky na obsluhu, ale zvýšilo se riziko poškození dat při výpadku sítě. Softwarové řešení vycházelo z platformy Windows NT a současně byl přímo nainstalován i Internet Information Server (FTP, Gopher a WWW server), který je jejich součástí. Okamžitě začaly vyrůstat testovací www stránky ve formátu HTML, k čemuž byly použity jednak Internet Assistant for Word 6.0 a následně pak FrontPage editor. Server dostal na nameserveru České zemědělské univerzity ke své IP adrese pracovní jméno "fractal.vsz.cz", které bylo potom použito i v pilotním projektu. Následně začaly práce na systému pro obsluhu elektronické konference. Firma Microsoft nabízí pro takové účely SQL server a jeho propojení pomocí ODBC do Internet Information Serveru. SQL server verze 6.5, v prvopočátku pouze v testovací verzi, vdechl duši systému a tak začaly vyrůstat dynamické stránky (stránky, které vznikají až ve chvíli, kdy jsou odesílány k uživateli), formuláře pro vkládání dat a jejich pohonné mechanismy, jimiž jsou soubory s příponami IDC a HTX. IDC soubory (Internet Data Connector), jakési skripty, obsahují syntaxi podobnou běžným SQL dotazům a propojují HTML stránky přímo s daty uloženými v databázi SQL serveru. Výsledek je posílán do souborů s příponou HTX, které obsahují strukturu, v níž budou výsledná data zobrazena na obrazovce www browseru. Běžný uživatel pak ani nepozná, že stránky nejsou uloženy v podobě statických dokumentů, a přesto dostává v každém okamžiku nejčerstvější data.
Špetka praxe je lepší než tuna teorie
V rámci výuky managementu se elektronické konference zúčastnilo 153 studentů 5. ročníku studijního oboru "provoz a ekonomika". Konference byla rozdělena do osmi tematických oddílů (virtuální organizace, strategické aliance, učící se organizace, řízení změny, reengineering, benchmarking, síťová organizace, řízení projektu) a studenti měli za úkol rozvinout popsané koncepty na základě studia domácích i zahraničních pramenů, vlastních znalostí a příkladů z praxe. K obohacení příspěvků byl přímo na stránkách systému nabídnut přístup do vyhledávacích mechanismů AltaVista a Seznam. Jediné omezení, které v souvislosti s konferencí existovalo, se týkalo doby jejího trvání byla přístupná uživatelům nepřetržitě po tři týdny. Po celou tuto dobu bylo možno do konference vstoupit odkudkoliv a kdykoliv: účastnili se jí i dva studenti v současnosti studující na Humboldtově univerzitě v Berlíně, cvičně bylo odzkoušeno, že je konference dostupná i z Londýna, Los Angeles, Las Vegas, New Yorku a Tennessee.
Pokud se student chtěl připojit ke konferenci, potřeboval k tomu následující prostředky: počítač s Windows (případně Mac nebo workstation se systémem UNIX), připojení na Internet a běžný prohlížeč, jakým je např.: Netscape Navigator nebo Microsofr Internet Explorer. Ostatní záleželo na schopnosti pracovat s daným vybavením a znalostech diskutované problematiky.
Obsahová stránka jednotlivých příspěvků byla zpočátku většinou jen rázu "zkusit si to" nebo "když už to musí být", ale během několika dní nabral počet příspěvků nečekaných rozměrů, kvalita textů rostla a někteří studenti se nespokojovali jen s původním prostým textem s možností oddělení odstavců, a tak se objevili opravdoví znalci jazyka HTML. Stránky obsahovaly nadpisy, různé zarovnání odstavců, oddělovací linky a jeden ze studentů vložil do svého článku dokonce i adresu obrázku uloženého na jiném www serveru. Byly vyvinuty správcovské stránky, které usnadnily prohledávání textů podle autora a vytvoření sumárních výpisů pro výslednou zprávu o průběhu a závěrech projektu a současně k vyhodnocení aktivity studentů.
Často se setkáváme s názorem, že studenti nejsou připravováni pro praxi a většinu svých praktických dovedností musí dohánět až po nástupu do zaměstnání. Uvedený projekt chtěl naznačit jednu z cest, jak výuku obohatit a postavit tak studenty před situaci, která se jim brzy může snadno přihodit v zaměstnání. Nakolik se tento projekt osvědčil, ukáže až budoucnost, přesto už nyní přinesl nový pohled na komunikaci mezi pedagogem a studentem a připravil živnou půdu pro další podobné experimenty v příštích semestrech.
Jiří Berger, Ivana Tichá @
Autoři vyučují na katedře řízení
provozně ekonomické fakulty
ČZU v Praze
Elektronická konference je efektivním prostředkem pro diskusi většího počtu účastníků šetří čas všem účastníkům konference, neboť neklade nároky na jejich fyzickou přítomnost ve stejném čase na stejném místě.
Elektronická konference nabízí uživatelům komfort v tom smyslu, že se do ní mohou zapojit, kdykoliv to jejich pracovní nebo studijní režim dovolí; umožňuje aktivní účast i těm, kteří by mohli mít s veřejným vystupováním problémy (tréma apod.).
Jako i v případech jiné komunikace mezi lidmi je její úspěch závislý na vzájemném respektování se, důvěře a ochotě sdílet své poznatky.
Problémem ohrožujícím hladký průběh konference je nízká vybavenost adekvátní technikou a v některých případech i neochota otevřeně komunikovat prostřednictvím netradičních médií.