- internet4U -

Filmy

nejen na Internetu

      FILMY...

      Takzvanou barnumskou reklamu jsme si zvykli považovat za něco, co neodmyslitelně patří k americkému životu, vždy jsme na ni pohlíželi s určitou shovívavostí a málokdy ji brali vážně. Když se ale začala uplatňovat i v prostředí českém, ukázalo se, že veřejnost, nenavyklá na samozřejmost nadsázky, přijímá většinou nadnesenou chválu jako seriózní součást nabídky. Tenhle omyl neplatí jen ve sféře konzumní spotřeby, ale i v oblasti masové kultury. Čte-li například návštěvník kina na často používaných originálních amerických posterech slogany typu "The Greatest Story Ever Told", "The Funniest Show on Earth" nebo "The Most Interesting Movie of the Century", nechá ho to chladným i když rozumí angličtině; věty "Největší příběh, jaký byl kdy vyprávěn", "Nejzábavnější podívaná na světě" či "Nejzajímavější film století", uvedené na plakátu tuzemském však kupodivu často ovlivní jeho rozhodnutí koupit si vstupenku. A protože náš divák nechápe na rozdíl od amerického filmové příběhy jako fiktivní zábavu, ale hledá v nich realistické zpodobnění skutečnosti a chce, aby mu film splnil vše, co tak, řekněme velkoústně sliboval, odchází mnohdy jaksi neurčitě zklamán. Ví sice, že velká očekávání nedocházejí nikdy stejně velkého naplnění, přesto se však cítí něčím ošizen a pro tenhle pocit si nezřídka ani neuvědomuje, že vzdor absenci toho největšího, nejzábavnějšího a nejzajímavějšího viděl slušný, někdy i výborný film.

      Podobný osud by mohl potkat i sci-fi komedii Barry Sonnenfelda MUŽI V ČERNÉM (Men in Black, 1997), anoncovaný už delší dobu jako superhit, který svou úspěšností předčí i dosud nejnavštěvovanější "Ztracený svět" (The Lost World: Jurassic Park, 1997) Stevena Spielberga. Prezentace filmového titulu jako závodního koně, který má zásluhou půlstránkových inzerátů, mažoretek na náměstí a předpremiérového tyátru s najatými mladíky v černých oblecích a brýlích docílit větších tržeb než jeho konkurent z jiné stáje, může být v zájmu distribuční společnosti, ne však publika. To je připravováno na něco mnohem extravagantnějšího, než je vtipně a chytře natočená historka dvou agentů skryté organizace MiB, kteří v podání Tommy Lee Jonese (Sopka) a Will Smithe (Den nezávislosti) chrání zásady galaktického práva mezi utajenými mimozemskými imigranty. Tahle comicsová podívaná totiž nepřináší nic objevného a tak převratného, co by odpovídalo bombastické reklamní kampani. Je to "pouze" výborná komedie, která má styl, mile humanistický pohled na vesmírné bytosti v lidských podobách, neodolatelně humorné situace, a co je hlavní, neplýtvá šokujícím násilím a krvavými scénami, zato hýří překvapujícími vizuálními efekty z dílny IL&M. Nic více, ale také nic méně. A právě proto se svou nápaditostí a technickou virtuozitou odlišuje, stejně jako vzpomenutý "Ztracený svět", od běžné hollywoodské produkce.

      Ta je v současné nabídce zastoupena v téměř všech svých hlavních žánrech, drtivá většina uváděných titulů však neposkytuje víc než obvyklou profesionální úroveň. Od melodramatické VEČERNICE (The Evening Star, 1996), ve které režisér Robert Harling nepříliš zdařile navazuje na kdysi slavný film "Cena za něžnost" (Terms of Endearment, 1983), přes akční thriller debutující Mimi Lederové THE PEACEMAKER (The Peacemaker, 1997) o nebezpečí rozprodeje ruského nukleárního materiálu teroristům, romantickou komedií SVATBA MÉHO NEJLEPŠĺHO PŘĺTELE (My Best Friend\s Wedding, 1997), kde P. J. Hogan jen opakuje známé motivy tohoto typu společenských hrátek, až po bláznivé dobrodružství KRÁL DŽUNGLE (George of the Jungle, 1997), obměňující tarzanovskou klasiku v poněkud parodické režii Sama Weismana, a velkoanimaci HERKULES (Hercules, 1997), v níž se tvůrci společnosti Walta Disneye John Musker a John Clemens snaží se střídavým úspěchem přiblížit antickou mytologii americkému cítění, jde o filmy stejně tak zapamatovatelné jako zapomenutelné.

      Jedinou výjimkou je shodou okolností zase sci-fi, pro změnu dramatická, kterou pod názvem KONTAKT (Contact, 1997) přivedl na plátna kin trochu překvapivě známý komediograf Robert Zemeckis (Forrest Gump). Základní téma všech science fiction, spojení s extraterestriální civilizací, však tentokrát pojal zcela seriózně a s pomocí špičkových odborníků se snažil nikoliv o senzaci, ale o maximální věrohodnost. Fiktivní záznam zachycení signálů mimozemšťanů, podle jejichž pokynů sestaví lidstvo nezvyklý stroj s jednomístným modulem, ve kterém se americká výzkumnice skutečně dostane pozemskými přístroji nezachytitelným způsobem do hlubin vesmíru, má proto důsledně realistickou podobu a třebaže režie využívá všech možností počítačové techniky, působí úmyslnou civilností projevu až mrazivě autenticky. Téměř thrillerové napětí, postavené na sváru rozumu a víry, dělá z filmu myšlenkově inspirativní dílo, aniž by ohrozilo jeho diváckou přitažlivost a Jodie Fosterová (Domů na svátky) mu svým hereckým výkonem dodává nezvykle lidský rozměr svou tvrdošíjnou umanutostí, se kterou přes všechny nezdary stále věří, že "pokud by měl život existovat pouze na Zemi, bylo by to plýtvání prostorem..."

      Skoro by se zdálo, že se Američané mohou po rozpadu bipolárního světa měřit už jenom s vesmírem, kdyby se podobné trendy neobjevovaly i v Evropě. Francouzské sci-fi podobenství PÁTÝ ELEMENT (Le cinquiame élément, 1997), digitální velkopodívanou ve stylu "Hvězdných válek" vyrobil opět poněkud překvapivě známý postmodernista Luc Besson (Leon), a na rozdíl od Zemeckise se o její věrohodnost nestaral vůbec. Svůj opus rozehrává v budoucnosti roku 2263 a jeho tématem není nic menšího, než zničení světa Absolutním zlem, objevujícím se vždy po pěti tisíci letech. Záchranu, kterou představuje nalezení čtyř elementů v podobě magických kamenů a objevení pátého, jímž je krasavice Leeloo coby Nejvyšší bytost, zařídí promptně newyorský taxikář Karbin, a když je v závěru zástupce zla, magnát Zorg, rozmetán bombou, je jasné, že se tu v bessonovské licenci prodává náhražka lucasovských pohádkových galaktických taškařic. Ani obsazení hollywoodskými hvězdami Millou Jovovichovou (Návrat do modré laguny), Bruce Willisem (Čtyři pokoje) a Gary Oldmanem (Air Force One) režisérovi příliš nepomohlo, zvýšilo však zájem publika o jeho film doma i v zahraničí. Jako argument tenhle jenom zdánlivý paradox ovšem neobstojí; davová návštěvnost nemusí vždy garantovat kvalitu.

      Zbytek právě uváděné produkce starého kontinentu naproti tomu stěží naplní alespoň jedno větší kino. Mezinárodní pojetí milostné historie KÁMÁSÚTRA (Kama Sutra: A Tale of Love, GB/SRN/IND/JAP, 1996) režisérky Moiry Nairové může vyvolat u obdivovatelů staroindické učebnice lásky jen tichou zuřivost nad tím, že se dali zlákat názvem, zatímco francouzské lyrické drama Erica Rohmera LETNĺ PŘĺBĚH (Conte d\été, FR, 1996) a britské krimi TWIN TOWN (Twin Town, GB, 1997) Kevina Allena jsou určeny pouze specificky založeným divákům značně protichůdných estetických představ. Ale je to přesto stará dobrá Anglie, která tentokrát zachraňuje reputaci Evropy.

      Před premiérou situační komedie BEAN (Bean, GB, 1997) režiséra Mel Smithe se v britských novinách objevovala pouze stručná, byť palcovým písmem titulků vytištěná anonce v podobě dvou vět: "Bean je největší katastrofický film roku. Zapomeňte na vybuchující sopky a nájezdy mimozemšťanů... horor má lidskou tvář Rowana Atkinsona!" Reklama sice také humorně nadnesená, ale nikoliv barnumská, protože pravdivá: celý příběh je opravdu jedinou katastrofou, zaviněnou jediným komikem, kterého snad není třeba ani českým divákům představovat. V úloze neschopného zaměstnance Royal National Gallery v Londýně, kterého pošlou jeho nadřízení, chtějící se ho alespoň na čas zbavit, na uměnovědné symposium do Kalifornie, se herec, v jehož přítomnosti se vše mění v chaos, cítí jako doma, sám před lety Mr. Beana stvořil a je mu s ním, jak se zdá, čím déle, tím lépe. Žádný ze ctitelů filmového humoru by si neměl nechat ujít možnost pozorovat Rowana Atkinsona (Čtyři svatby a jeden pohřeb), jak s gustem ničí nejen své americké hostitele z Griersonovy galerie, ale celé Los Angeles, a jak s potměšilostí jemu vlastní odsunuje svým všezahlcujícím výkonem do pozadí hvězdy velikosti Johna Millse (Frankenstein) nebo Burta Reynoldse (Malone); komedií takových kvalit je poskrovnu.

      A na závěr nabídky konce podzimu ještě hollywoodské akční dobrodružství Felixe Alcaly TAJNÝ AGENT JACK T. (Fire Down Bellow, 1997), které nelze opominout, protože se bude určitě těšit velkému zájmu. Steven Seagal (Glimmer Man), představitel tvrdých mužů, hájících vždy správnou věc, se po třech letech vrátil k ekologii; likvidoval-li

      v thrilleru "Aljaška v plamenech" (On Deadly Ground, 1994) bezohledné naftaře, ničící životní prostředí, pronásleduje teď pod stejně rodokapsovým českým názvem zlovolné majitele černých skládek s nebezpečným odpadem, hubícím nic netušící obyvatelstvo. Je otázka, tvoří-li Seagalovo obecenstvo vyznavači bojového umění aikidó, příznivci hnutí Duha a Děti Země, skinheadi, anarchisté nebo jenom naivní prosťáčkové a děti v každém případě si jeho publikum může být jisto, že mu tenhle kdysi výborný sportovec a dnes mizerný herec připraví podívanou vždy stejnou a neměnnou. Možná ale, že právě v tom je přitažlivost jeho historek, podobných si dějem i zápletkami jako vejce vejci; když mohli na neustálém opakování komických výstupů založit svou kariéru Laurel a Hardy, proč by si to nemohl dovolit Steven Seagal.

      ...FILMAŘI...

      eden z tvůrců, uváděných v dnešních recenzích, si poněkud výlučnou podobou své profesionální existence přímo říká o podrobnější seznámení: americký herec BRUCE WILLIS.

      Ta výjimečnost se projevila zajímavým způsobem: obvykle se z herce teprve po určité době stává populární hvězda, Willisův příklad však dokazuje, že je možný i opačný vývoj.

      Narozen 19. března 1953 na jedné ze základen US Army v Německu, nezdědil nic z vojenských ctností svého otce, naopak; nejen v dětských letech, která už prožíval doma ve státě New Jersey, ale i v době, kdy se vyučil automechanikem, vynikal schopností, které ve Francii říkají výstižně "épaté le bourgeois" (vyvádět měšťáka z míry). Dráždit okolí svým zjevem, provokovat řečmi a ohromovat činy ho bavilo i jako studenta dramatického kurzu na Montclair State College, a tak není divu, že se po absolutoriu, hledaje marně angažmá v divadle, prosadil svým způsobem. Zaměstnán v jedné z newyorských restaurací, byl záhy znám po celém městě, když pod profesním jménem Bruno šokoval návštěvníky tím, že je obsluhoval na kolečkových bruslích. Nemohl-li být hned hvězdou hereckou, stal se jí alespoň mezi číšníky.

      Po čase, když už byl castingovými odborníky zařazen pro svůj optimismus, uličnický výraz, mírně pohrdavý úsměv a sklon k cynismu do přihrádky s označením "sympatický darebák", se ukázalo, jak mu jeho popularita z dob působení mezi restauračními stoly pomohla v hereckých začátcích. Od debutu v roli soukromého detektiva v dnes světoznámém televizním seriálu "Melouchaření" (Moonlighting, 1985-89) a první filmové postavy potrhlého úředníka ve veselohře "Schůzka naslepo" (Blind Date, 1987) přes svého dotud nejslavnějšího tvrdého policistu ve třech pokračováních thrilleru "Smrtonosná past" (Die Hard 1-3, 1988, 1990, 1995) až po mezinárodního zloděje v krimiromanci "Hudson Hawk" (1990) a opileckého lékaře v komedii "Smrt jí sluší" (Death Becomes Her, 1992) byl Willis brán jako jedna z nejvýznamějších hereckých osobností Hollywwodu ještě dříve, než se jí skutečně stal.

      Svůj životní styl ale nezměnil. Rád sice vykládá novinářům z pozice celebrity, že vlastní jednu manželku (herečka Demi Mooreová), dvě děti (dcery Rumer Genn a Scout La-Rue), tři automobily (Mercedes, Ferrari a Porsche), čtyři byty (jeden v Los Angeles, tři propojené v New Yorku) a v pěti světadílech má hospody (Planet Hollywood, jejichž je spoluvlastníkem). V civilu však stále chodí v džínách s pomačkaným tralaláčkem na hlavě, vyjadřuje se většinou nespisovně a své oblíbené jídlo, smažené rybí prstíky jí jenom rukama a zapíjí je pivem z plechovky. A nic nebere vážně ani dnes. Na otázku, proč pořád křiví rty do pohrdavého úsměvu, odpověděl: "V americkém filmu uspějete jenom tehdy, když jste buď krasavec, nebo máte ksicht, na který jinde dávají zbrojní pas. Já nejsem obdařen ani jednou z těhle předností, tak se aspoň furt šklebím..."

      Kolik je ovšem v jeho vystupování vědomé stylizace a kolik nevědomé přirozenosti, to už možná ani on sám neví.

      ...A SVĚT FILMU.

      otázce označení toho nebo onoho filmu na kultovní hraje rozhodující úlohu čas. Na tomto místě už bylo vzpomenuto, jak dlouho trvalo Coppolově "Apokalypse" (Apocalypse Now, 1979) než byla diváky pochopena, stejnou dobu čekal na docenění Fellini se svými "Darmošlapy" (I Vitelloni, 1953) a jeden z nejvzývanějších francouzských titulů, Renoirova "Pravidla hry" (La Ragle du jeu, 1939), objevilo publikum až dvacet let po premiéře. O to zajímavější je zrod okamžitého kultu dvou amerických filmů, uvedených ve stejném roce a vycházejících námětově i myšlenkově ze stejného životního pocitu.

      V "Bezstarostné jízdě" (Easy Rider, 1969) režiséra Dennise Hoppera jde žánrově o typický road movie o cestě dvou hippies Wyatta (Peter Fonda) a Billyho (Dennis Hopper), kteří se za peníze, získané prodejem drog, vydají na cestu napříč Spojenými státy z Los Angeles do New Orleansu. Po několika zastaveních přiberou mladého alkoholika Hansena (Jack Nicholson), původně advokáta a skutečně bezstarostně jedou za svým cílem, jakousi neurčitě definovanou, ale přesně cítěnou volností. A právě jejich pohrdání konvencemi a vnitřní svoboda, dávaná až okázale najevo, provokují téměř každého, s kým se setkají, a jsou také důvodem tragického konce jejich cesty: Hansena ubije ve spánku maloměstský šerif se svými kumpány a Wyatta s Billym zastřelí dva venkovští balíci, kterým se nelíbil jejich vzhled...

      "Půlnoční kovboj" (Midnight Cowboy, 1969) režiséra Johna Schlesingera je zase dramatický příběh poněkud prostoduchého texaského mladíka Joe Bucka (Jon Voight), kterého trápí vědomí provizoria vlastní existence a její bezvýchodnost, představovaná mytím nádobí v místní restauraci, a vypraví se v kovbojském oděvu do New Yorku s úmyslem obšťastňovat za peníze bohaté ženy v jejich ložnicích. Se svou nabízenou mužností samozřejmě neuspěje, jakž takž se drží nad vodou a v cizím lhostejném velkoměstě by se začínal cítit hůře než doma, kdyby se nebyl seznámil s drobným podvodníčkem Enricem Rizzou, zvaným Krysa (Dustin Hoffman). Chromý a tuberkulózou sužovaný povaleč v něm poprvé v životě vyvolá pocit skutečného přátelství a odpovědnosti k druhým, pocit, který v Buckovi zůstává i po Rizzově smrti...

      Profesionální úroveň obou titulů je rozdílná a po ryze filmařské stránce stojí bezesporu "Půlnoční kovboj" nad "Bezstarostnou jízdou". Okamžitý divácký úspěch však ukázal, že v těchto případech jsou umělecké kvality druhořadé. Obratnost, s jakou Waldo Salt vytvořil scénář pro šestý projekt Johna Schlesingera, a mistrovství, s jakým Jack Nicholson zahrál malou roli v režijním debutu Dennise Hoppera, byly a dodnes jsou brány pouze jako služba tomu, co oba filmy beze zbytku vyjádřily. A tím je hledání vlastního místa ve společnosti, usilování o sebeurčení a touha realizovat v životě svůj osobitý program, myšlenky, které byly v šedesátých letech nejen ve Spojených státech na pořadu dne a nalézaly největší ohlas především u mládeže. To, čemu se tehdy říkalo "self-identity", byla možná naivní chiméra a snaha požívat plodně svobody bez osobního přičinění určitě nesplnitelný sen, odpovídal však duchu doby a cítění drtivé většiny diváků, kteří se s hrdiny obou příběhů ztotožňovali.

      Proto se "Bezstarostná jízda" a "Půlnoční kovboj" staly kultovními filmy, i když, jak s mírnou ironií napsala kritička Pauline Kealová, "ten první, přímočarý, pro teenagery, ten druhý, složitější, pro myslící publikum..."      

Karel Cop

      7 0841

      Muži v černém

      http://www.meninblack.com/

      Svatba mého nejlepšího přítele

      http://www.spe.sony.com/Pictures/SonyMovies/movies/Bestfriend/home.html

      Pátý element

      http://www.spe.sony.com/Pictures/SonyMovies/movies/Fifth/index.html

      Peacemaker

      http://www.filmtracks.com/titles/peacemaker.html

      Král džungle

      http://www.disney.com/DisneyPictures/George_of_the_Jungle/

      Herkules

      http://pages.prodigy.com/axhs57b/index.htm

      Kontakt

      http://www.contact-themovie.com/

      Bean

      http://www.mrbean.co.uk/

      http://www.dsv.su.se/~mats-bjo/bean/bean.html

      Večernice

      http://www.shef.ac.uk/~shep/film/eveningstar/index.html

      Twin Town

      http://www.shef.ac.uk/~shep/film/twintown/index.html

      Tajný agent Jack T.

      http://members.aol.com/lucasj1210/index.htm

      Bruce Willis

      http://www.dra.nl/~jjmovie/willis.htm

      Půlnoční kovboj

      http://home.earthlink.net/~dare2b/midnight.htm

      Bezstarostná jízda

      http://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/filmgrph/dennis_hopper.htm

      http://nimue.wustl.edu/~film/Spring96/easy.html

     

internet4U