COMPUTERWORLD
Specializovaný týdeník o výpočetní technice
o Internetu
(CW 06/96)

Internet u nás a doufejme, že brzo i Internet u vás

Petr Stránský

Tento článek by vám měl umožnit základní orientaci ve spletenci Internetu, stejně tak jako podat informace o stavu Internetu v České republice.

Internetovské služby dnes vyžaduje a nabízí nepřeberné množství firem. Není to z jejich rozmaru, ale protože Internet se stal velkým byznysem. Koneckonců podle současných odhadů čítá internetovská rodina něco kolem 4000,- členů. Stejně jako v mnoha dalších technických oblastech, je náskok západnější části světa znát, ale zdá se, že heslo "dohonit a předhonit" je v této oblasti splnitelné. A to zejména proto, že internetovské služby jsou zapotřebí v mnoha oblastech lidského počínání, a to i těch, které s počítači příliš nesouvisí.

Obecné povědomí o Internetu je u nás poměrně velké zejména díky připojení převážné většiny našich vysokých škol. Studenti se tak mohou s tímto fenoménem seznámit a případně ho pak později použít při své budoucí práci. Ten, kdo se jednou výhod Internetu naučí používat, ho většinou později vyžaduje a to je i motorem vývoje internetovských služeb.

Technická infrastruktura je brzdou
Největší zaostalost najdeme v technické infrastruktuře, která je pro rozvoj Internetu nutná. Aby bylo možné zajistit hladké komunikace, jsou nutné dostatečně dimenzované datové kanály. A ty jsou největším problémem nejen u nás. Velká část komunikace po celé Evropě prochází totiž přes komunikační monopoly. Tyto monopoly bohužel nejenže ovlivňují ceny, a to většinou směrem nahoru, ale také často nejsou schopny poskytnout dostatečnou kvalitu a šířku pásma. To platí především v našich zeměpisných šířkách, i když i ostatní evropské země mají proti USA (kde neexisuje telekomunikační monopol) dost velký handicap. U nás dochází k velké restrukturalizaci telekomunikačních struktur a propustnost linek se zvyšuje. Proto se dá čekat, že se situace u nás brzo zlepší. Navíc, několik soukromých firem buduje vysokorychlostní linky, u kterých bude část přenosového pásma zřejmě použita právě pro Internet.

Peníze je cítit
Podle mnoha nezávislých agentur budou v počítačovém průmyslu a zejména v komunikacích velké zisky. O tom, kdo si tyto výdělky přisvojí, se rozhoduje už dnes, a proto mnoho firem právě v tuto chvíli vstupuje do roztočeného kolotoče Internetu. Tento pohyb je zřejmý zejména v USA, ale jeho vlny se dostávají až k nám.

Nejedná se však pouze o místní prodejce softwaru a hardwaru zahraničních výrobců nebo poskytovatele přístupu na internetovskou dálnici. I u nás se rodí nové projekty a objevují se první vlaštovky v podobě komerčních firem, které začínají používat Internet pro své podnikání.

S tím jsou spojeny i stesky některých lidí, kteří vidí v komercionalizaci Internetu jeho zneuctění. Zejména "nezávislí" a akademické kruhy příliv peněz od soukromých investorů příliš nevítají. Ale Internet by bez tohoto kapitálu ustrnul a stal by se archivní relikvií a ne moderním celosvětovým prostředkem komunikace.

Komerce ve světě a u nás
Komerčních služeb najdete na našich internetovských serverech jako šafránu. Největší část komerce se u nás odehrává na firemních stránkách, které inzerují služby, té či které společnosti. Další služby se teprve rozvíjejí a jedná se především o informační servisy, i když velká část je ještě zdarma a další je už zdarma.

I u nás potkáte virtuální obchody, kde můžete nakoupit on-line. Možnosti účtování on-line jsou však velmi omezené, protože kreditní karty jsou zatím určitou zvláštností.

Ve světě najdete komerčních služeb bezpočet, přes již zmíněné nakupování v on-line obchodech, informační služby pro erotické služby po drátě až do domu. Jejich rozvoj je neustálý a na nich víceméně stojí další fungování Internetu. Ony pumpují do Internetu potřebný dostatek peněz, který pomáhá budovat technickou infrastrukturu a vytvářet software.

Á propós, software
Softwarové služby jsou zatím nejrozšířenější komoditou Internetu, protože je ideálním prostředkem pro šíření nových verzí programů, ovladačů k hardwaru apod.

Navíc pro fungování internetovských služeb je zapotřebí další hromady softwaru, a tak kromě zisku z poskytování přístupu na Internet, plynou poměrně velké částky softwarovým výrobcům, kteří se na internetovské trhy vrhli.

Nevydělávají sice na klientských aplikacích (které jsou většinou zdarma), ale na softwaru, který je zapotřebí na serverech pro komunikaci s freewarovými agenty.

Český software popelkou
Sotware s českým interfacem (česky meziksichtem) pro internetovské služby je ještě stále vzácností. Přesto se objevují první vlaštovky, i když zatím v rámci větších balíků. Společnost, která nedávno vstoupila na internetovské trhy nabízí pro přístup na WWW stránky dokonce multilinguální software (zahrnující i čestinu). Software602 nabízí český interface pro poštu a chystá i další služby. A bude toho ještě víc. Ale po pravdě řečeno, obsah většiny WWW stránek je anglický, takže český uživatel stejně musí určitou znalost angličtiny prokázat.

Kdo je na Internet připojen ?
Každý. Tedy každý, kdo znamená něco v počítačové oblasti. Téměř každá vysoká škola, a už i mnoho středních. Poskytovatelé komerčních služeb a samozřejmě poskytovatelé připojení. Mnoho vládních a nevládních organizací a i velké množství soukromých osob. A poslední dobou přibývá i organizací a společností, které nemají s počítači nic společného a dokonce ani s technikou.

I v České republice je připojena většina vysokých škol, část středních a také některé státní organizace. Také počet komerčních společností, které využívají Internet nebo se na něm dokonce prezentují, stále roste. Ale zatím, zejména pro velkou finanční náročnost, je jich poměrně málo. Mnoho z nich využívá služby a prostor na serverech jiných firem.

Čeština činí problémy i na Internetu
Stejně jako v ostatních počítačových oblastech, je použití naší abecedy problémem. V některých oblastech dokonce problémem neřešitelným.

Nepoužívat háčky a čárky se může zdát dobrým pokynem, ale především v komerčních službách je to nepřijatelné. Některá česká slova mohou být takto zkomolena nebo zaměněna. Proto se více lidí snažilo najít řešení.

Soubory s českým obsahem
Přesouvání souborů po Internetu není zatíženo jazykem, který je v nich použit, pokud použijete pro přenos IMAGE nebo také binární způsob přenosu, protože textová data jsou implicitně považována za sedmibitová.

Česká pošta
Zasílání zpráv s českými znaky, ať už přímému adresátovi nebo jako příspěvek do diskuzní skupiny, toť noční můra každého uživatele Internetu. Základním problémem je již zmíněný sedmibitový charakter textových dat, který pro internetovskou poštu platí. České znaky jsou totiž všechny definovány právě pomocí chybějícího kódu.

Řešení tohoto problému přinesla specifikace MIME, která definuje jednak možnost přenosu neanglických znaků, jednak způsob připojení souborů k poště.

I tak nám stále zůstává problém, který kód by měl být standardní pro internetovské komunikace. Tento problém vyvstává především pro existenci mnoha typů systémů, které mezi sebou komunikují. Každý systém má svůj vlastní standard pro práci s českými znaky, a některé jich mají dokonce víc. Určitě si vzpomínáte na ne tak dávné dohady o tom, který kód je "čestnější", zda je to Microsoftový Latin-2 nebo Kamenický, a když střet mezi oběma tábory vrcholil, objevil se další kód pro Microsoft Windows.

Proto se obecně používání háčků a čárek v internetovské poště nedoporučuje, pokud si nejste jisti, jaký kód příjemce zpracuje a zda-li jeho klientský software vůbec podporuje MIME. Doufejme, že se časem dočkáme nějaké změny, i když zatím to tak vůbec nevypadá.

Světová síť - nebo spíše World Wide Web
Podpora češtiny na WWW trpí podobnými problémy jako v elektronické poště. Navíc zde přibývá problém, že většinou chceme, aby naši stránku mohlo číst co nejvíce lidí. Jediným řešením je připravit několik stránek, které podporují všechny, nebo alespoň ty nejdůležitější standardy. Doporučuji podporu kódování Kamenického, Latin 2, MacRomanu a Windows 1210.

Angličtina je nutností
Pozor, i když nezamýšlíte lákat na svou stránku zahraniční návštěvníky, nezapomeňte přidat i anglickou verzi svého dílka. Internet je totiž sice mezinárodní komunitou, ale uznávaným komunikačním jazykem je angličtina. I takoví patrioti, jako jsou např. Francouzi, se této skutečnosti také většinou podvolují a poskytují přístup na své stránky, jak ve francoužštině, tak i v angličtině. Pokud bude na vašem serveru chybět anglická verze, může to být považováno za projev arogance a neslušnosti. Stejně tak, neexistence české verze na domácím serveru nebude české uživatele příliš těšit a mohou se příště vašemu serveru obloukem vyhnout. A také nezapomeňte samozřejmě na verzi bez "nabodeníček", protože ne všichni uživatelé používají podporu češtiny, a nebo v případě problémů se zobrazením bude pro vaše návštěvníky tato verze záchranou.

Etika Internetu
Zmínili jsme se už o nutnosti existence dvoujazyčných stránek. Tato "nutnost" patří k základním projevům internetovské etiky.

Zakladní kameny etiky na Internetu by měly být tyto :
- Nezatěžovat Internet zbytečnými přenosy dat.
- Neobtěžovat ostatní uživatele, pokud to není nutné nebo pokud to není na příslušném místě ( např. IRC).
- Nebýt hrubý, to platí především pro komunikaci s americkými něžnějšími protějšky, ale nejen pro ně.
- Nepronášet narážky na náboženské, či jiné vyznání ostatních uživatelů sítě.
- No a samozřejmě další zásady, které vám bylz již od mládí vštěpovány.

Jak je to doopravdy
Především v některých diskuzních skupinách si uživatelé neberou příliš servítky a pro některé "jemnější" povahy mohou být zážitky z těchto rozhovorů dosti strastiplné. A jak jistě víte, na Internetu můžete najít mnoho míst věnovaných např. rasismu, brutalitě, nepřirozenému sexu apod. Okolo těchto problematických míst se vedou neustálé debaty, které přešly dokonce do zákonodárného sboru USA, Kongresu.

Cenzura u nás
Skoro se dá říct, že jsme natolik demokraticky založení lidé, že se nám cenzura příčí. Protože u nás žádná neexistuje. Dokonce se nezdá, že by se tomuto tématu někdo z politiků hodlal věnovat. Je to dáno asi tím, že u nás do obyčejného života zatím Internet příliš nepronikl a není také natolik důležitým informačním médiem.

Nepochybuji však, že jakmile Interent získá v našich zemích na významu, pustí se do něj nejen pořádkumilovná část populace, ale i naše politická scéna.

Moderní technologie versus ty staré
Světem Internetu hýbou nové technologie, které by měly přinést nejen technické novinky, ale také budoucí příliv peněz pro společnosti, které v současné době do Internetu cpou peníze.

Souběžně však velké množství uživatelů využívá starší typy služeb a nechtějí slyšet o ničem novém. Tyto služby většinou využívají textové rozhraní a také jsou často dostupné přes poštovní služby. Velice velká část literatury o Internetu se věnuje právě těmto službám. Zda jsou lepší či horší, to je na úsudku každého uživatele. V každém případě jsou obecně považovány za jisté staromilství a nejsou také na některých serverech již podporovány. Přesto jejich použití může být často rychlejší a efektivnější než mnohé "moderní" přístupy, zejména pro jejich nenáročnost na požadované pásmo.

Koho u nás Internet živí ?
Pokud si přečtete zahraniční inzeráty, ve kterých jsou hledány pracovní síly pro počítačový průmysl, zjistíte, že poměrně velká část směřuje právě do podpory Internetu. Tato podpora nespočívá pouze ve správě serverů, ale mnoho pracovních příležitostí se nabízí v oblasti vývoje internetovských aplikací.

U nás je situace poněkud klidnější a míst, která mají co do činění se nabízí pouze pár. Velmi hledanými jsou zkušení správci heterogenních sítí, ve kterých je zahrnut i Internet. Takovýto správce má většinou na práci i tvorbu HTML stránek, jejich údržbu atd.

Jelikož kromě technických znalostí musí mít dobrý tvůrce HTML stránek i cit pro grafiku a nověji dokonce i pro hudbu, není schopen tuto práci zastat každý. Pokud zrovna hledáte "svého" člověka pro tuto pozici, potom nezapomeňte požádat o předvedení základních grafických schopností nebo se vaše Web-stránka může místo rajského ostrova stát domem hrůzy. Objevují se sem tam i posty vývojářů klient/serverových aplikací, ale nedá se říci, že by jejich těžiště směřovalo na internetovské trhy. Navíc programátor zvládající dobře technologii operačního systému a zároveň technologie Internetu, je poměrně vzácným úkazem .

Existuje internetovská kultura ?
Internet je již tak mocným fenoménem, že se o něj zajímají sociologové a psychologové. Jsou lidé, kteří Internetem a na Internetu doslova žijí a své emoce a zážitky čerpají ze světových sítí.

Vytvářejí tak zvláštní komunitu, která má své zvyky a svou specifickou kulturu. Nescházejí se na otevřených prostranstvích jako Hippies, ale v zákoutí virtuálních kafetérií nebo v bojových arénách, kde vedou boj na život a na smrt.

Tito lidé jsou s Internetem opravdu spjati a dýchají společně s ním. Jejich procento není zřejmě tak vysoké nebo se spíše dá říct, že tímto obdobím projde více lidí, ale později po určité saturaci se zase stanou opět normálními lidmi. Přesto se dá čekat, že počet lidí, kteří budou ovlivněni další civilizační "chorobou", bude pomalu, nebo možná rychle růst.

Malá škola Internetu

Kdo se kolem Internetu trochu ochomýtá, časem zjistí, že lidé, kteří s Internetem pravidelně pracují, mluví nějakým cizím jazykem. I když tento článek obsahuje také slovník, vysvětlím vám teď některé základní údaje, které budete zřejmě potřebovat brzo nejen pro internetovskou, ale také pro normální mezilidskou komunikaci.

Tento krátký kurs by vás měl připravit na vaše první výlety do království zvaného Internet, jehož jediným vládcem je Čas.

Paket
Základní komunikační jednotka na TCP/IP sítích. Jejich velikost je proměnná a může být definována v závislosti na více faktorech. Paket obsahuje ve své hlavičce cílovou adresu a je většinou nezávislý na ostaních paketech. Software si pak musí umět poskládat došlé pakety do správného pořadí, protože mohou docházet napřeskáčku.

IP adresa
Jak jistě víte, pro nejnižší komunikaci v Internetu se výhradně používá protokol TCP/IP. Tento protokol má totiž jednu základní vlastnost, určenou pro použití v heterogenní síti, jakou Internet je. A tou vlastností je směrovatelnost. Pokud počítač A vyšle počítači B nějakou zprávu, je zajištěno, že nedojde zbytečně k dalším adresátům, např. k počítači C.

Kdyby tomu tak totiž bylo, zhroutil by se celý Internet během jediného okamžiku, protože by byl zahlcen zprávami, které by se nekontrolovatelně šířily drátovým éterem.

K tomu, aby bylo možné poslat nějakému počítači zprávu, musíte znát jeho adresu. Tou adresou je právě IP adresa. Díky organizační struktuře Internetu je zajištěno, že jedna IP adresa náleží právě jednomu počítači na celém světě, který je zapojen do Internetu. Aby tomu tak skutečně bylo, existuje organizace InterNIC, která spravuje celosvětový adresový prostor a přiděluje nové adresy.

Adresa se skládá ze čtyč čísel, např. 193.85.1.12. InterNIC nepřiděluje takovouto koncovou adresu, ale svému podřízenému orgánu (který spravuje určitý kontinent, nebo zemi) předá např. adresu 193.85.0.0, která definuje vymezený adresový prostor. Poslední dvě číslice potom přiděluje organizace podle svého uvážení a určitých pravidel, případně je postoupí jiné organizaci, např. ve formě 193.85.1.0, kdy poslední číslice umožnuje organizaci, která takovou adresu vlastní definovat 254 adres pro své účely. Proč ne 256 ? Protože hodnoty 0 a 255 jsou vymezeny pro speciální účely.

Domény apod.
Přesné číselné vyjádření je jistě dobré pro počítače, ale zkuste si zapamatovat výše napsanou adresu (po pravdě řečeno, já si jí už pamatuji). Pokud se navíc spojujete s více počítači (což je mimochodem velmi obvyklé), brzo by vás psaní a pamatování si číselných adres přestalo bavit.

Proto jsou k číselným hodnotám přiřazena textová označení. Toto textové označení se skládá z vrcholové domény - v ČR je to cz a subdomén. Adresa www.cesnet.cz nahrazuje její 32bitové číselné označení, a jak je na první pohled vidět, lze si ji snadněji pamatovat.

Vrcholové domény jsou pevně registrovány a podle nich můžete poznat, kde leží server, na který se připojujete. Takto jsou definovány hlavní vrcholové domény pro Spojené státy.

edu - doména označující akademické zdroje
gov - adresy s touto doménou patří státní správě
mil - vojenské zdroje
com - komerční organizace

Zbytek světa používá jako vrcholové domény dvoupísmenné označení státu, ve kterém server leží. Adresa news.vol.it pak označuje italský zdroj.

Stejně jako u IP adresy se musí každé doménové jméno zaregistrovat. Než však můžete zaregistrovat doménovou adresu, musí mít počítač přídělenou IP adresu, pod kterou bude potom registrován.

DNS - Domain Name Server

Pokud ve svém klientském softwaru zadáte doménovou adresu zdroje, musí ji převést na IP adresu. To provede tak, že speciálnímu serveru pošle tuto adresu, a ten pokud je tato adresa platná (tzn. že jste si ji nevymysleli a skutečně někde existuje a je řádně zaregistrována), pošle softwaru odpovídající IP adresu. IP adresa Domain Name Serveru je definována v nastavení protokolu TCP/IP a měl by vám ji sdělit váš poskytovatel připojení na Internet.

Port
U některých, zejména speciálnějších aplikací pro Internet se setkáte s termínem port. Komunikace pomocí TCP/IP je totiž definována nejen adresami spojených počítačů, ale také komunikačním portem, přes který si počítače vyměňují data (pozor, takovýto port nemá nic společného ani se sériovým, ani s paralelním portem). U některých aplikací (jako je WWW, Gopher apod.) je definován standardní komunikační port, a tak ho není nutné znovu zadávat. Pokud se však spojujete s nějakou nestandardní službou (většinou pomocí telnetu), pak bývá nutné při spojení tento port definovat.

URL - Uniform Resource Locator
Každá internetovská doménová adresa (nebo prostě adresa) by měla být zapsána jako URL, aby nemohlo dojít k omylu při její interpretaci. Internet nabízí zdroje v různé podobě a lze jich využívat při použití určitých nástrojů. Aby bylo možné jednoduše identifikovat, o které nástroje se jedná, zapisují se adresy tímto způsobem:

ozačení typu://doménová adresa
např. http://www.cesnet.cz označuje webovskou stránku, je-li adresa ve tvaru http://www.cesnet.cz/Servers/Inet.html, část za doménovým jménem označuje adresář a soubor.

Některé identifikátory :
http - webovská stránka
gopher - gopherovské menu
ftp - softwarový archiv
telnet - telnetovský server

Základní služby Internetu
Pro své uživatele nabízí Internet rostoucí množství služeb. Některé z nich zanikají, jiné vznikají, ale jsou i ty, které zůstavají. S těmi bych vás chtěl seznámit.

Drobné utility
Před seznámen s hlavními službami, které Internet nabízí, vám představím dvě utility, které vám mohou soužití s Internetem zpříjemnit.

ping adresa
Tento příkaz se pokusí spojit se zadaným serverem a změří dobu, za kterou dorazí jeho odpověď od vyslání žádosti. Velmi dobrý způsob zjišťování doby odezvy serveru a také zda je server vůbec "naživu".

tracert adresa nebo traceroute adresa
Tento příkaz vypíše všechny body, přes které prochází vaše pakety až k cílovému serveru. Pokud chcete vysledovat, kde je zácpa nebo se jen prostě podívat, kudy cesta cestička, potom není nad tuto utilitku.

Telnet
Dá se říci, že telnet je nejjednodušším klientem pro Internet. Používá se pro přímé propojení mezi serverem a klientem, kdy jsou zasílána většinou textová data. Tak se můžete připojit na internetovskou BBSesku, speciální server, archie služby atd. Abyste mohli využívat všechny služby, musí váš klient podporovat dostatek emulací terminálů. Je to vlastně způsob, jakým budou interpretována dodaná data.

FTP - File Transfer Protocol
Další základní aplikací je přenos souborů z archívů na světových i domácích serverech k vám domů. Pokud nemáte speciálního grafického klienta, pak ovládáte přenos příkazy. Ty se mohou lišit od typu použitého klienta a operačního systému.

Gopher
Tento zvláštně nazvaný způsob práce s hypertextovými dokumenty vznikl na Minnesotské univerzitě v roce 1991. Pomocí mírně grafického klienta můžete procházet informačními servery a kromě klasických textových informací můžete pomocí externích aplikací zpracovávat i jiné typy dat.

World Wide Web
W3 byl vyvinut v Evropském centru pro jaderný výzkum - CERN, což je instituce v Ženevě. Vznikal zhruba ve stejné době jako Gopher a podobně jako on definoval způsob práce s hypertextovými dokumenty. Během několika málo let se rozšířil po celém světě a dne tvoří nejrychleji se vyvíjející se službu na Internetu. Kromě klasických textových dat obsahují Web-stránky zvuky, vložené obrázky, video, 3D zobrazení, virtuální realitu a mnoho dalších dříve nepředstavitelých rozšíření.

Abyste mohli ochutnat, co to je pravé "surfování", jak se někdy nazývá probírání se WWW stránkami, potřebujete grafického klienta, který podporuje co nejvíce rozšíření a poslední standardy.

Ideální počítač pro internetovské komunikace
Jaký hardware a software pro tento rok, pokud se Internet stane hlavní náplní našeho počítačového života ?

Procesor alespoň 486DX4/100
Opravdu není nutné mít Pentium.

16 MB RAM
S osmi sice vystačíte, ale budete muset často čekat. Např. prohlížeč WWW Netscape Navigator 2.0 je poměrně velký jedlík paměti.

VGA akcelerátor s 1 MB RAM
Grafika na některých stránkách je opravdu fascinující, pokud ovšem máte odpovídající grafickou kartu, která vám z digitální fotky lesa neudělá modrý flek.

1 GB HDD
Z Internetu nataháte spoustu dat, která budete chtít uchovat na pozdější dobu. U většiny programů zjistíte, že nebylo o co stát, přesto je však ani potom nesmažete. Co kdyby se někdy hodila, že ?

28,8 kb/s modem.
Prostě ten nejrychlejší, který existuje. Pevná linka je moc drahá a ISDN ? To je hudba budoucnosti a možná dokonce né té naší ?

Windows 95
Pokud chcete využívat všech novinek, které se na síti objeví, potom je 32bitový operační systém nezbytný. Pro některé je přítomnost "pětadevadesátek" na disku nepřekonatelným problémem, těm doporučuji OS/2 Warp 3.0 Connect. A pro sebetrýznitele Linux.

Takové věci, jako je e-mailový program, jsou samozřejmostí. Nejnovější verze všech možných prohlížečů téměř nutností. Pro ty, co se chystají trávit dlouhé zimní večery "surfovaním" po síti, doporučuji, aby si pořídili bohatého strýčka, protože jinak se nad účty za telefon rozpláčou.

Zazvonil zvonec a pohádky je konec aneb nastává tvrdá realita

Toužíte vstoupit na informační superdálnici, kterýmžto vznosným názvem byl Internet pojmenován ? Pak neváhejte a vydejte se na své virtuální cesty již dnes.

Nebojte se, že by vás Internet zklamal, protože pokud se tak přece stane, budete mít před přáteli výhodu mnoha hodin volného času na procházky přírodou, na skleničku a vůbec na takové ty věci, které nám život činí snesitelným a barvitým. A vy, kteří propadnete Internetu docela, neposmívejte se těm, kteří pavoučímu kouzlu nepodlehli a alespoň jednou týdně si s nimi na tu skleničku dojděte, pokud už nejste ochotni vyrazit do šedivé přírody, která je proti Webu tak nedokonalá.


| CW o Internetu | COMPUTERWORLD | IDG CZ homepage |