8 kilobytů s "mužem Megabytu", Martinem Mrázkem

      Už téměř půldruhého roku běží na Radiožurnálu Českého rozhlasu, nejposlouchanější celoplošné stanici v ČR, MEGABYTE, pořad o výpočetní technice připravovaný ve spolupráci s IDG a moderovaný Martinem Mrázkem. Není divu, že v souvislosti s hlavním tématem tohoto čísla, "Media na Internetu - Internet v mediích", jsme se obrátili s dotazem po jeho dnes už skoro historii právě na něj:

      Každý specializovaný pořad v rádiu nebo v televizi, ale ostatně i rubrika v novinách, jsou většinou vytvářeny tak, aby pokrývaly určitou čtenářskou / diváckou / posluchačskou oblast a přitáhly k ní i zájemce, tématem zatím nedotčené. Po poradě s marketingovým oddělením jsme tehdy došli k závěru, že jsou vlastně pouze dvě oblasti, o které se zajímá výraznější množství lidí, a my je přesto pokrýváme jen velmi okrajově. Byly to počítače a zahrádkářství. Netrvalo dlouho a ve vysílání pondělního "Dopoledního Radiožurnálu" se vynořila úplně první podoba Megabytu.

Začínali jsme se zhruba tříminutovým rozhovorem s  odborníkem na výpočetní techniku - většinou s redaktorem IDG. To byl ovšem v obrovské informační záplavě, kterou Radiožurnál nabízí, jen chabý výkřik. Zvláště když na rádiu je nejkrásnější a nejcennější jeho aktuálnost. Přijdou-li třeba v 10.55 informace o krachu na burze, můžete (nebo spíš musíte) je vysílat ve zprávách v 11.00. Chtěli jsme proto, aby i Megabyte přinášel vedle základních informací a názorů také přehled nejdůležitějších novinek, které se udály právě jen za poslední týden. Tak vznikla první výrazná inovace: před jádro pořadu jsme předsunuli jakési titulky, počítačové "headlines".

      Pak přišly seriály...

      Ano. Nejprve rubrika pro začátečníky, pak seriály zaměřené na jediné téma, jež seznámí pravidelné posluchače solidně s celou zvolenou oblastí. A v případě hodně aktuálních událostí jsme začali "sahat" dokonce i po změnách v už připraveném vydání, tak aby posluchači získali informace opravdu nejčerstvější.

      Nicméně se jednu dobu tradovalo, že právě pokud jde o Megabyte, možná přesně nevíte, pro koho vysíláte, zahrnujete-li do něj vše: od superodborných specialit týkajících se nejnovějších výstřelků z oblasti hardwaru přes rady, jak zabezpečit počítač proti útoku hackerů, až k vysvětlování základních pojmů jako e-mail, nebo počítačová video, či televizní karta.

      Je tomu právě naopak: o tom, kdo přesně nás poslouchá a co tomu vysílání říká, velmi dobře víme. Na to máme podrobné profesionální průzkumy. Megabyte má přes půl milionu posluchačů - tedy už při porovnání třeba s počtem obyvatel je jasné, že tohle číslo zahrnuje poměrně málo naprostých počítačových "šílenců". Převažují více či méně znalí uživatelé pécéček, případně lidé, kteří monitor vídají jen za výlohou obchodů. A myslím, že právě v současné době je pořad koncipován tak, že každému z těchto segmentů nabízí něco zajímavého.

      Hovořil jste o cílech, jichž chce pořadem Megabyte dosáhnout Český rozhlas. Čeho byste jím chtěl dosáhnout vy?

      "Dosáhnout" je možná příliš silné slovo. Řekněme, že chci, aby pořad přispíval ke zlepšování určitého všeobecného povědomí o informačních technologiích a jejich možnostech. Proto se také snažím mluvit spíš k těm lidem, kteří toho ještě o výpočetní technice moc nevědí. Právě ty je totiž třeba oslovit, aby se nyní už naprosto tragická úroveň využívání počítačů v ČR alespoň přestala ještě více vzdalovat situaci ve vyspělých zemích.

      Kde jsou v tomto smyslu podle vás největší mezery?

      Hlavně asi v přístupu státních orgánů (snad kromě současné vlády). Říci něco o nutnosti masivních investic do infrastruktury bylo v minulých letech téměř rouhání, a co je nejhorší - na základních i středních školách je výuka počítačů stále jen silně okrajovým předmětem, který studentům neposkytne často ani tu nejzákladnější znalost čistě uživatelské práce. Také rodiče většinou stále ještě nechápou, jaký náskok a nedocenitelné znalosti může získat jejich dítě, pokud mu koupí počítač. Naprosto katastrofální situace je podle mne v oblasti využívání Internetu. Je-li počítač v domácnosti věcí rozhodně ne obvyklou, pak modem k němu, a navíc se slušnou přenosovou rychlostí, je téměř raritou. Čemuž se ovšem nelze divit - zatímco v každé vyspělé zemi jej dostanete de facto zdarma (jako základní vybavení se všemi možnými slevami už při pořízení počítače) a poplatky za připojení na Internet jsou minimální, někdy i nulové, v tomto státě se platí za všechno. Dva až deset tisíc za pořízení modemu, a to bez připojení, pak každý měsíc pětistovka poskytovateli a při hodně střídmém surfování zhruba další tisícovka měsíčně za telefon. Kromě toho se Vám nezřídka stane, že máte od SPT Telecomu takovou linku, že surfovat v pravém slova smysl ani nemůžete, neboť spojení se hroutí v pěti až desetiti minutových intervalech. Při průměrné mzdě v ČR, která je nyní něco přes deset tisíc Kč, je i tak ten mizivý zlomek - oněch 0,5 % domácností, co na Internetu nakonec jsou - vlastně skutečný zázrak.

      Avšak ani některé firmy, o nichž se dá říci, že peníze mají, se na Internet nijak nehrnou. Jak to vypadá v tomto ohledu s "invazí" Českého rozhlasu na WWW?

      Za naprosto zásadní a nejdůležitější považuji zprovoznění přenosu živého vysílání na síť (samozřejmě ve zvukové podobě, a to na adrese http://www.rozhlas.cz ). Jak důležitý a významný moment tato skutečnost představuje, se jasně ukázalo při ZOH v Naganu, kdy si úspěchy našich reprezentantů i s komentářem sportovních redaktorů Radiožurnálu mohli vychutnat (a také hojně vychutnávali) všichni lidé s přístupem na Internet kdekoli na světě. Co se webových stránek rozhlasu týká, lze je najít na adrese . Myslím, že už ty nynější jsou velmi zdařilé a poměrně rozsáhlé. Každopádně 18. května by měl být odstartován provoz našich stránek ve zcela nové podobě. Jejich návrh jsem viděl a mohu říct, že bez váhání bych je přihlásil i do nejprestižnějších soutěží o nejlépe zpracované stránky. Grafická podoba je velmi vkusná a přehledná, nestane se, že byste při hledání čehokoli nabyli dojmu, že si autoři našeho webu s Vámi hrají na schovávanou. A hlavně, tímto rychlým a logickým způsobem tam lze najít užitečné a žádané informace, na české poměry v hodně nadprůměrném rozsahu.

      Lze tedy snad počítat i s  multimediálním zpravodajstvím, případně s naučnými aplikacemi, jaké nabízí na svých stránkách třeba BBC?

      O multimediálním zpravodajství se zatím ještě v nějakých jasných a konkrétních návrzích neuvažuje. Trend současného vývoje k němu ovšem každopádně nezadržitelně směřuje, takže mohu říci, že v dlouhodobém horizontu se této myšlenky Český rozhlas nezříká. ÂCo se týká výukových aplikací nabízených BBC, jsou podle mého názoru nejoblíbenější ty, které slouží ke studiu angličtiny. Takže u nich lze od instituce jménem Český rozhlas jen těžko očekávat snahu o konkurenční souboj.

      V angličtině jistě ne. Ale co třeba v nápravě češtiny - jazyka, jenž u nás trpí v posledních letech ve všech médiích vůbec nejvíce?

      Tak to je možná slovo do pranice, i když zrovna mimo můj obor, jímž je především ekonomie. Možná by to Českému rozhlasu na Internetu opravdu slušelo. Jen bych Vám trochu oponoval v tom utrpení: Český rozhlas má celé oddělení velmi schopných odborníků, kteří sledují, jestli naší mateřštině ten který redaktor neuštědří občas nějaký pomyslný políček. A to samozřejmě své ovoce nese. Navíc tito lidé pro vnitřní potřebu ČRo vydávají řadu velmi zajímavých materiálů, takže možná právě od nich, coby znalců, kteří na téma moderní čeština určitě mají co říci, by pak ony příspěvky nebo přímo kursy na webu mohly pocházet.

      Co redaktoři - je jim práce s Internetem vlastní? A má vůbec každý, kdo projeví zájem, přístup k síti?

      "Veřejně" přístupné počítače s Internetem jsou v Radiožurnálu sice záležitostí posledních měsíců, ale jejich počet stále roste a je už vcelku obstojný. Většinou jsou však počítače v Radiožurnálu stále tak zastaralé, že na nich ani není možno rozběhnout Windows. Navíc i zpravodajský systém, který používáme má "tvrdě DOSové" rozhraní. Tím překvapivější tedy je, jak bleskově se většina našich redaktorů, a to nejen těch mladších, naučila pracovat s Internetem. A zdůrazňuji, že nejen na úrovni práce s e-mailem. Dnes už je zcela běžné, že využívají Síť jako rozsáhlý zdroj informací o svém oboru. A zaplaťpámbu zato.

Rozhovor s podporou applet.cz - Pavel Hajný