- internet4U -

Dopis z New Yorku

      Napsala nám Iva Hercíková, naše dobrá víla v New Yorku, jež byla první osobností tehdy ještě nultého čísla i4U.

      Kdyby nebyly Vánoce na světě už pěkně dlouho, v New Yorku by si je museli vymyslet. Vánoce a New York patří k sobě, i když to město září celý rok, takže se zdá, že o vánocích ani nemůže přidat na síle, ale světě div se, on to dokáže. A svět se diví a jezdí sem a kouká a nakupuje.

      Ale jestli nemáte rádi davy a stále se opakující kolotoč pěti koled, které všude hrají, vás unavuje, mohli jste Vánoce prožít s počítačem. Zvlášť když jste se zapojili do nového programu AOL (America on line), díky němuž za 19 dolarů měsíčně můžete být na Internetu 24 hodin denně. Telefonní poplatky jsou zanedbatelné, 10 centů za vstup a pak nezáleží na tom, jak jste tam dlouho. AOL sám připravil neuvěřitelně rozsáhlou vánoční nabídku. Nejdřív jste si mohli přečíst, jak Vánoce začaly a co znamenají, a prohlídnout si k tomu patřičné obrázky. Pak jste si mohli objednat z většiny obchodních domů a i normálních obchodů vánoční dárky, které jste přes AOL také zaplatili. Žádné mačkání v krámech, všechno až do domu, a když se vám věc nelíbí, můžete ji do 30 dnů vrátit. Potom jste si třeba prošli jídelníček newyorkských restaurací a buď si objednali vánoční večeři domů (ta se tu ovšem jí až 25., Štědrý večer pro Američany neznamená nic), nebo jste si rezervovali stůl. Pokud rádi vaříte sami (Američanky rozhodně ne), našli jste tam nekonečný výběr vánočních menu s příslušnými recepty včetně vánočního cukroví. Vyberete si z desítek vánočních pohledů a rozešlete přes AOL známým. (Jde to dokonce, i když nemají počítač, jen doručení stojí něco navíc.) Poradili vám, v jakém stylu udělat vánoční dekoraci i jak ji vyrobit. Jak prostřít vánoční stůl. Jak se obléci. Když jste nechtěli zůstat v New Yorku, mohli jste si vybrat z nabídky vánočních zájezdů a rovnou si je objednat. AOL vám přitom poradí ty nejvýhodnější bargains, čili výhodné koupě. Speciální oddíl byl věnován nešťastníkům, kteří zůstanou na vánoce sami. A tak dál a dál. Jenom když jste se chtěli pomodlit, museli jste o kus dál, na Internet, protože v Americe je tolik církví, že by to AOL nezvládl. I když jste tedy mohli s počítačem uspokojit většinu svých potřeb (ne všechny, tak daleko ještě nejsme, díky Bohu), myslím si, že byla větší legrace vyjít ven. Elektrika je tu levná a od začátku prosince nebylo snad v celém vnitřním Manhattanu místečko, kde by neblikala žárovka. Bloumat ulicemi toho bohatě vyšňořeného vánočního stromečku a prohlížet výklady je oblíbená zábava. Správný Newyorčan nic nekupuje, protože ví, že pár dnů po Vánocích bude vše stát polovic, na konci ledna třeba taky třetinu.

      Počítačů se slevy tolik netýkají, tak jsem šla s kamarádem vybrat jeden pro jeho syna. Nechodili jsme ke kováříčkovi, hned jsme zamířili do Comp-USA, největšího řetězu prodejen počítačů v Americe. Jedna z nich je šikovně na Páté Avenue, vedle slavného obchodního domu Lord&Taylor, vyhlášeného výlohami s nejhezčí vánoční výzdobou. Výlohy jsme si prohlédli a shodli se, že na tom letos nějak šetřili. Málo se to hýbe, figuríny jen tak vlažně mávají, nepřistávají tam ani helikoptéry ani andělé jako jiná léta. Vmáčkli jsme se tedy do CompUSA. I když si můžete počítač objednat v nejrůznějších zásilkových službách, v prodejních kanálech televize či přes počítač sám, většina lidí stále dává přednost osobnímu kontaktu. Bylo tam narváno. Zbožím i zákazníky. Obchod je to obrovský, asi jako dvě patra Kotvy. Kamarád bezradně koukal na stovky vystavených přístrojů. Chce něco dobrého, ne drahého (kdo by nechtěl) a hlavně aby to bylo taky na 220 V, protože se za rok vrací do Prahy. A zrovna tenhle údaj na všech informačních vývěskách chybí, protože Američany pochopitelně nezajímá. Neviděli jsme nikoho, kdo by nám poradil, tak kamarád s mým manželem nejdřív nesměle, ale s čím dál tím větší razancí zvedali počítače, obraceli, hledali štítky s údaji. Český prodavač by dostal infarkt, ale americký přichází s roztomilým úsměvem "May I help you?" A hned sám obrací dost nešikovně počítač na břicho a ten mu upadne na zem. Nijak ho to nerozhází, nechá ho tam a nás pošle za technickou kontrolou. Muži ale dál manipulují s přístroji, myslím, že se jim to zalíbilo. Pravda, byli šikovnější, nic jim neupadlo.

      Objevila jsem mladíka s visačkou Technická kontrola a ptám se ho, které počítače jsou konstruovány pro obě napětí. Usmál se na mě zářivě a ujistil mě, že všechny, naše počítače všechny. Já mu ukazuji ten, co leží bezmocně na zemi, tam je jasně napětí 110/120, o 220 nic. Klidně mávl rukou a řekl, že tam ten údaj chybí, ale počítač pracovat bude.V příští větě by asi dodal, že jejich počítače pracují, už když vidí zásuvku. Kamarád se mezitím rozhodl, že se podívá jinam. Schválila jsem mu to a řekla, že se chystají počítače s antidrobkovou úpravou, nad kterými bude moci klidně svačit, což je zvlášť o vánocích výhodné. Koukal, zda to myslím vážně, nebyl si jist, já ostatně taky ne. V tomto světě je možné všechno. Nahlédli jsme jen ze zvědavosti do zadní ulice. Tam se desítky krabic, stovky krabic, možná tisíce krabic hrnou z obrovských nákladních vozů do zadních dveří CompUSA a poslušně čekají, až budou připuštěny na místo těch prodaných. Napadá mě, že počítače brzy budou mít nožičky a vběhnou samy do obchodu, na každé nožičce botičku s čtyřbarevným emblémem Windows 95. A příští stupeň, to přijdou přímo k vám do bytu, hezky po schodech nebo výtahem, sní váš starý počítač, aby nepřekážel, přitom ovšem zachovají všechna data, samy se zapojí a provedou setup.

      Přešli jsme Pátou Avenue do obchodu naproti, který si nedávno nějací podnikavci troufale otevřeli přímo proti CompUSA. Ceny jsou tu, řekla bych, o třetinu vyšší, ale narváno tam bylo taky. Po těch dvou multiobchodech jsme narazili v boční ulici na malý krámeček s hrdým nápisem ALL COMPUTERS. Válí se tam spousta polorozbalených počítačů, monitorů, klávesnic a všeho možného. Jak se může takový drobek uživit ve stínu těch velikánů? Šli jsme dovnitř. Měla jsem pocit, že tu kdysi počítače opravovali, a ptám se člověka, který zřejmě celý ten binec vlastní. "Už to nedělám, nikdo se s ničím nespravuje. Vyhodí se a koupí se nový." "Také jste měl poradenskou službu, ne?" Na zdi ještě visel zašlý plakát. "Toho jsem taky nechal, lidi jsou děsně natvrdlí." S tím mohu jen souhlasit, patřím k nim. Majitel se odvrátil a hned prodal tři počítače. Cena? Vyzná se v tom někdo?

      Kamarád se definitivně rozhodl, že syn dostane pod stromeček jen úpis a počítač si koupí sám. Stejně tomu rozumí desetkrát líp. Zbaveni odpovědnosti dali jsme si v irském baru irskou kávu a příjemně zahřáti štědrou dávkou whisky, alkoholem se tu nešetří, vlastně se tu nešetří ničím, jsme se procházeli po zářící Park Avenue. Takhle si představuji, že to může vypadat podvečer v nebi, a zmocňuje se mě sentiment. Stýská se mi po Praze, i když to tam tolik nezáří. Asi to bude chtít ještě jednu irskou kávu. Park Avenue dominuje velikánský světelný kříž na exklusivním hotelu paní Hemsley, která už je dávno doma z vězení pro neplatiče daní. Ano, v Americe i multimilionářka může přijít pro dluhy na daních za mříže, nic jí její milióny nepomohou. (Ale je to opravdu velmi vzácný případ. Většinou jim to projde.) Kvůli tomu kříži jsou vždycky nějaké problémy, protože New York je největší židovské město na světě a kříž, dominující New Yorku, se židům ani trochu nelíbí. Což mi připomnělo židovského komika Jackie Masona, který měl o Vánocích na Brodwayi oblíbenou (a skvělou) show "Love Thy Neighbor". Zmiňuje se tam také o počítačích. "Že máte počítač? Že můžete spojit s lidmi na celém světě? Co je na tom tak úžasného? Vždyť nemluvíte ani se svým sousedem, když spolu jedete ve výtahu. A teď jste nadšen, že jste včera mluvil s horolezcem ze Sibiře! Představte si, kdyby na světě byly jen počítače a pak někdo vynalezl noviny! To by byl převrat. To by byla úleva, kdybyste si najednou v nich mohli listovat, když třeba venčíte psa. A můžete si snad vzít počítač na záchod?" S tím posledním si nejsem tak jistá. Viděla jsem tuhle klávesnici, která už je bezdrátová. Jak dlouho to bude trvat, než budete mít v koupelně zabudovanou ve stěně obrazovku a klávesnici si přinesete? Už teď tam má každý telefon a spousta lidí televizi. Asi aby jim neušla jejich oblíbená reklama!

      Vánoce jsou za námi vzhůru do povánočních výprodejů. Přestává legrace a začíná seriózní nakupování. Víte, že u Sakse mají kašmírové svetry za 40 dolarů? Před vánoci stály 250. Tak promiňte, loučím se, musím tam letět.

@

internet4U