Nedávno jsme se zajímali o beta-verzi produktu Exchange 4.0 společnosti Microsoft. Exchange 4.0 bývá často porovnáván se softwarem Lotus Notes a někteří tvrdí, že Exchange bude brzy znamenat pro Notes významné konkurenční nebezpečí a nakonec je možná zcela vyřadí ze hry. Skutečnost je však taková, že Exchange v současné době Notes nahradit nemůže a než se do takového stavu dostane, bude to ještě nějakou chvíli trvat (pokud k tomu ovšem vůbec dojde).
Produkt Notes představuje silnou vývojářskou platformu, která sama nabízí užitečné a ve většině případů také atraktivní vestavěné aplikace. Naproti tomu Microsoft Exchange je e-mailová platforma klient/server příští generace. Tato platforma zároveň nabízí integrované aplikace, které slouží pro přenos informací a správu dat v rámci organizací.
Ať už trh zítřka opanuje kdokoli, je třeba říci, že Exchange Server je velmi silný produkt. Jeho těsná integrace s Windows NT z něj činí logickou volbu pro všechny uživatele tohoto operačního systému. Ve společnostech, kde potřebují pouze nějaký systém pro posílání zpráv a platformu pro sdílení dokumentů, mohou na Lotus Notes klidně zapomenout a jako ideální řešení zvolit Exchange.
Velmi překvapující je zjištění, že až do verze Exchange 4.0 Microsoft zahrnul takové důležité prvky, jako jsou možnosti připojení na sítě X.400 a Internet (například SMTP a Multipurpose Internet Mail Extensions), či integrační funkce typu horkých linek zabudovaných do zprávy a odkazujících na stránky Webu, což už delší dobu mezi novinky rozhodně nepatří.
Exchange Server je postaven na celé řadě služeb Windows NT. Služba Directory uchovává informace o organizaci, uživatelích a systémových zdrojích (například o poštovních schránkách, veřejných složkách a distribučních seznamech). Modul Information zajišťuje správu uživatelských poštovních schránek a veřejných složek na serveru a stará se také o bezpečnost. Tyto služby musí běžet pořád. Kromě nich existují ještě další nepovinné komponenty serveru, jako například Internet Mail Connector a X.400 Connector, starající se o možnost spojení. Tento druhý typ komponent pořád běžet nemusí.
K dispozici jsou dva prvky, které si zaslouží mimořádnou pozornost: Univerzální poštovní schránka, díky níž mohou uživatelé přijímat zprávy z nejrůznějších zdrojů, a možnost aplikovat na libovolnou zprávu nebo složku předdefinované formuláře. S použitím nástroje zvaného Forms Designer může uživatel vytvořit formulář, který bude sledovat všechny informace typu například dotazů ze strany zákazníků, nebo jiný formulář, který bude sloužit pro vyhledání nějaké publikace v knihovně.
Utilita Forms Designer poskytuje všem uživatelům možnost vytvářet označená pole určená pro zadávání dat, která lze navíc upravit podle vlastního estetického cítění tak, že se změní font či barva.
Zkušenější programátoři mohou používat také Visual Basic, který jim umožní vytvářet speciální aplikace, například spustitelné soubory aktivované přímo z formuláře. Názorným příkladem těchto možností jsou šachy, dodávané jako součást serveru Exchange. Zvolíte-li formulář "šachy", objeví se šachovnice se všemi figurkami. Přímo z formuláře si pak můžete vybrat svého soupeře, táhnout figurou a svůj tah poslat zvolenému protějšku. A teď je na tahu on.
Instalace Exchange Serveru na můj server chodící pod Windows NT 3.51 probíhala hladce, pouze s jedinou výjimkou: Jedna chybová hláška mě informovala, že musím nainstalovat jakýsi Service Pack 4. Tento Service Pack je sice součástí Exchange Serveru, hláška mi nicméně tuto skutečnost zcela zatajila a stejným způsobem se mě pokoušela zmást také dokumentace. Po důkladném pátrání na CD-ROM disku s Exchange Serverem jsem na něm objevil adresář Patches, kde byl Service Pack před zvědavými zraky důkladně skryt. Mnohem lepší by jistě bylo, kdyby se mě jako uživatele instalační program, poté co zjistí, že musím nainstalovat ten a ten program, zeptal, jestli ho skutečně chci nainstalovat, a v případě kladné odpovědi by to vyřídil za mě. Závada jistě nepříliš významná na to, abych na její odstranění vynaložil takovou spoustu energie a času.
Vzhledem k tomu, že služby Exchange Serveru jsou vlastně služby Windows NT, nenarazil jsem při vytváření poštovních schránek pro již existující uživatelská konta v rámci NT na žádné potíže. Dokumentace mi radila, abych jednoduše importoval uživatele ze serveru Novell NetWare, já jsem se o to však nepokoušel. S nově vytvořeným kontem je to také snadné: Když jsem pomocí User Manageru přidal na server NT nové uživatelské konto, Exchange pro nového účastníka automaticky vytvořil také poštovní schránku.
Microsoft připravil nástroje, díky nimž je Exchange Server snadno zvladatelný a bezpečný. Jediný správce se může z jednoho počítače na dálku starat o servery, uživatele a další periférie. A kromě toho Exchange Server využívá výhod záznamu transakcí. Do speciálního souboru je zaznamenána každá změna, která je posléze uložena do databázového souboru. Když pak náhodou server buď spadne, nebo musí být vypnut, jsou všechna data -- až do poslední transakce proběhlé těsně před odpojením serveru -- ve zmíněném souboru bezpečně uložena.
Exchange Server dokáže také replikovat složky a vyvažovat mezi nimi jejich zatížení. Jestliže nějaká složka na serveru je z nějakého důvodu mimo provoz (například údržba či jiný důvod), jsou uživatelé připojeni na replikaci této složky. Instalace klientského softwaru proběhla bez nejmenších zádrhelů. Uživatelské rozhraní produktu Exchange silně připomíná Explorer (Průzkumník) známý z Windows 95, s "rozkládacími" veřejnými a privátními složkami na levém panelu a obsahem označené aložky zobrazovaným na pravém panelu.
Mě osobně se líbí koncept veřejných složek (s jejich filozofií jsou již seznámeni uživatelé produktu Lotus cc:Mail), do nichž může uživatel, který má ke konkrétním složkám přístup, ukládat zprávy a vyhnout se tak jejich posíláním jednotlivcům nebo skupinám. Veřejné složky jsou pak používány jako společné schránky pro uložení dokumentů, dat a diskuzních příspěvků.
Nově je do Exchange zabudována technologie sledování zpráv (message threading), která uživatelům umožňuje sledovat diskuzní příspěvky a konverzaci jako nit, díky čemuž je zajištěna lepší orientace v "hovoru". Dosud nepřečtené zprávy a složky jsou zobrazeny tučným písmem, takže najít je není zas tak obtížné.
Na druhou stranu se Microsoft dopustil chyby, když do produktu nezahrnul také nástroj pro globální prohledávání. Když chcete něco nalézt, musíte postupně prohlížet složky za složkou, což je velmi nepohodlné. Tento nedostatek však otevírá pole působnosti jiným výrobcům, jakou je například firma Fulcrum Technologies, se svým nástrojem Fulcrum FIND. To ale nemění nic na skutečnosti, že taková funkce by měla být integrální součástí produktu.
Další dobrou novinkou jsou bohaté možnosti editace textu s podporou drag-and-drop OLE 2.0, díky čemuž jsem mohl vytvořit hezky vyhlížející zprávy doplněné o objekty vložené přímo do e-mailu. Přímo nadšen jsem byl inteligentní utilitou na kontrolu pravopisu, která hledala chyby pouze v mém textu a zprávy, na niž jsem odpovídal, si nevšímala. A jaký by to byl groupware, kdyby nedisponoval masivními plánovacími nástroji? Microsoft se v této oblasti konečně dostal na úroveň konkurence tím, že některé standardní funkce přidal a jiné vylepšil.
Tak například můžete libovolnou schůzku pomocí myši přetáhnout kamkoliv na jiné místo kalendáře. Nová jsou také zobrazení celého týdne nebo měsíce, která nabízejí pohled na plán z "ptačí perspektivy".
Zamlouvala se mi také možnost zanést do plánu různé akce, jako například prodejní veletrh, který však nemusí být uveden jako schůzka. Jakkoliv jsem vybíravý, pokud jde o práci s osobními daty a s daty pracovní skupiny, byl jsem velice příjemně překvapen vylepšeními obsaženými v produktu Schedule+. Microsoft přidal více políček do seznamu úkolů a tak vylepšil jejich sledování, zavedl filtry umožňující výběr informací na základě jistých kritérií, utilitu drag-and-drop z kalendáře a přímou editaci, díky níž můžete položku přímo editovat poté, co na ni dvakrát ťuknete myší.