Kdo by neznal tři dvojitá wéčka, která spojují celý svět připojený do Internetu. V současné době je to jedna z nejpopulárnějších služeb Internetu, a pro mnohé se stala dokonce synonymem této celosvětové sítě. Co je ale WWW doopravdy a jak vzniklo?
Ponořme se do nepříliš dlouhé historie, která překvapivě nezačíná na půdě Nového světa, ale v evropském bankovním království - ve Švýcarsku. Za dnešní informační fenomén vděčíme panu Timu Berners-Leeovi, který v organizaci CERN (Evropská laboratoř pro fyziku částic) vytvořil první specifikace protokolů užitých pro WWW a také první aplikace pro provoz hypertextové novinky. Tato událost se stala koncem roku 1990, a během krátké doby se WWW rozšířilo do celého internetového světa. Prvotní myšlenkou bylo vytvořit informační médium založené na distribuovaném modelu a hypertextu. WWW není ve své podstatě nic jiného, než dokumenty propojené navzájem linky - odkazy. Tyto dokumenty mohou být uloženy kdekoliv na celém světě, pokud hostitelský počítač je schopen nabídnout je zájemcům předepsaným způsobem.
Nyní se o zdárnou existenci technologie stará zvláštní organizace - W3 Konsorcium, jejímž současným prezidentem není nikdo jiný než právě Tim Berners-Lee. Původní koncept nebyl příliš odlišný od toho, jak známe WWW dnes, ale k některým důležitým změnám přesto postupně došlo.
Původní prohlížeče nebyly dokonce ani plně grafické, a tak teprve s postupem času se na stránkách začaly objevovat první obrázky. Velkou změnou prošlo také portfolio klientských stanic, které v počátcích hostily téměř výhradně některou variantu UNIXu, ale dnes -- po rozšíření mezi obecný lid -- má převahu operační systém Windows firmy Microsoft. Během posledních dvou let se tak původní specifikace více než rozšířily, takže dnes jsou webové stránky plné grafiky, videa a dokonce i interaktivních aplikací.
Raketový vývoj webových technologií a jejich vítězný postup do širokých vrstev i nepočítačových uživatelů potvrzuje poučku, která říká, že čas na Internetu běží podstatně rychleji než v běžném okolním světě. Během čtyř let se podařilo WWW prorazit způsobem, který nemá ani v tom počítačovém světě obdoby.
Pokud pak jde o čistě technickou stránce Webu: systém používá celé řady nejrůznějších specifikací a protokolů, odvozených buď od jiných internetových aplikací, nebo vytvořených speciálně pro potřebu hypertextových dokumentů. Základem myšlenky je klasický oblíbený model klient/server, v němž na jedné straně existuje server s daty, a na druhé klient, jenž tato data zobrazuje. HTML a HTTP jsou dvě základní specifikace, jež tvoří páteř WWW. HTML (HyperText MarkUp Language) je textový popisný jazyk, který formuluje, jak budou zobrazeny informace zapsané do souboru. HTTP (HyperText Transfer Protocol) označuje protokol určený pro přenos HTML dokumentů a dalších informací po Internetu.
Internet a především WWW se brzy stanou i součástí operačních systémů našich počítačů, dokonce možná ledniček, telefonů a dalších spotřebitelských zařízení. Jestli jste ještě nikdy nepracovali s prohlížečem, rychle tak učiňte, neboť jinak si možná brzo nezatelefonujete.