- internet4U -

Internet:

prohlížeče a další II

      Jednou z nejsilnějších vlastností Internetu je jeho rozmanitost, zejména co se výrazové stránky týká. A totéž platí o počtu možných kombinací hardwaru a softwaru, které k jeho "zkoumání" můžeme použít. Většinou nám k tomu bude stačit skutečně jen minimální konfigurace, pokud ale budeme od surfování chtít něco víc, případně si na nás autor prohlíženého místa vymyslí nějaký neobvyklý formát či formu, budeme s instalací nuceni zajít dále.

      V minulém dílu jsme se věnovali spíše hardwarové stránce problému. Nyní nadešel čas se věnovat www prohlížečům, zatímco na základní formy jejich doplňků jako jsou zásuvné moduly, Java applety apod. zbude místo a čas příště.

      Na počátku bychom si měli vyjasnit, jak vlastně www svět funguje; krásné je, že pokud přijdete k "hotové" a funkční konfiguraci, nepotřebujete o problematice nic vědět. Na druhé straně, neexistuje konečná a úplná konfigurace, přinejmenším ne v časovém úseku delším než týden.

      Stránky nabízené www servery jsou dokumenty napsané v příkazovém jazyku HTML, což snadno zjistíme otevřením takového souboru v libovolném textovém editoru. Je zřejmé, že takové soubory nejsou příliš informačně "husté"; na druhé straně jsou krásně čitelné a pochopitelné pro každého se základní znalostí angličtiny. Navíc jsou-li znaky správně přeneseny, nebude s nimi mít problémy žádná z počítačových platforem. Čtení stránky většinou probíhá v pořadí přenesení části stránky na náš počítač její lokální čtení. To jistě není žádný zázrak v případě, že stránka má mnoho desítek kilobajtů a nás zajímá zrovna jen ten poslední řádek. Proto se často používají hyperlinkové odkazy stránky jsou spíše kratší a podle obsahu řetězené vzájemnými odkazy. Nevýhodou takového řešení je obtížné ukládání na lokální disk a také velmi vysoká pravděpodobnost zabloudění, či nedej bože zacyklení.

      Vlastní přenesení stránky k nám, uživatelům, lze provést různým způsobem. Pokud na disku, z nějž chceme informace stahovat, běží spuštěný ftp server, můžeme je klidně nahrát protokolem ftp, někdy vám je pošlou poštou. Pokud ale chceme se stránkou komunikovat nebo stránka samotná bude chtít nahrávat mediální elementy ze svého disku, je nejvhodnější používat speciální program, tedy www browser či prohlížeč, který je na takovou práci zaveden. Ať už se k www stránce dostaneme jakkoli, skončíme v programu, který ji bude schopen rozumným způsobem dekódovat a zobrazit. Z tohoto pohledu je ovšem používaný český název "prohlížeč" ne zcela adekvátním překladem slova browser. Pokud se tedy dostanete k programu označovanému jako "off-line browser", půjde doslova o prohlížeč stránek, který je ovšem nedokáže přenášet z Internetu.

      A tady se konečně dostáváme k faktu, že každý "www zpracovávač" je ve skutečnosti interpreter příkazů jazyku HTML. Obdobně jako programovací jazyk projde celý text, nalezené příkazy provede a využije ke korektnímu zobrazení stránky. Často se o tom můžeme sami přesvědčit, jestliže je přenos stránky předčasně ukončen v odpovídajícím místě obsah stránky končí a pokračuje nesmyslnými zlomky příkazů. Je to otázka konkrétního případu, jaká část řádky chybí a jaký algoritmus, a tedy i program, ji interpretuje. V některých případech chybu ani nemusíme postřehnout, stránka se bude jevit celistvě. Je ovšem omylem si myslet, že již zobrazenou část stránky můžeme považovat za korektní: poslední příkaz stránky může ovlivnit celý její vzhled, zejména pokud jde o nějaký skript.

      Celý tento děj může proti klasickému formátovanému text, např. v Microsoft Wordu, docela konzumovat výkon počítače při otevírání souboru z disku počítače byste mohli předpokládat přímo nadsvětelnou rychlost, zatímco vám program ohlásí nějaké desítky kB/s. Ideální není ani to, že každý program používá vlastní interpreter. Výsledky se mohou kvalitativně značně lišit, přičemž kvalitou rozumíme vzhled stránky včetně takových drobností, jako je barva či velikost písma. Souvisí to i s tím, že některé parametry stránky nemusí být explicitně stanoveny potom prohlížeč použije hodnoty ze svých předvoleb. Z hlediska zásahu do cizího díla to není ideální, ovšem takový červený text na černém pozadí také není žádný med. Internet byl v nedávné minulosti plný podobných výtvorů šlo o formu protestu vlastníků stránek proti cenzurním snahám amerického kongresu.

      Krvavý souboj prohlížečů

      Neustálé rozebírání a porovnávání možností jednotlivých www prohlížečů je až únavné. Přesto se u tohoto tématu zastavíme. S www stránkami je to jako se starým soubojem kulka-pancíř (jako studijní materiál doporučuji dílo J. Wernea Cesta na měsíc). Obsah nabývá nových forem a vašich 1 000 MB užitečného softwaru na disku je najednou k ničemu. Obdobně je tomu se závodem prohlížečů různých firem. Již dávno se oficiálně porovnávají možnosti beta-verzí, zatímco ty oficiálně finalizované nejen že některé stránky nemusí zvládnout, ale dokonce je skoro nikdo nepoužívá.

      Kupodivu situace se v poslední době spíše zjednodušila, vzácný to zjev v dnešním světě. Stá-le ještě existuje řada aplikací schopných surfování www světem, ovšem pro nás se zúžila na dva favority Microsoft Explorer a Netscape Navigator. Kdysi dávno na prapočátku www to byl NCSA Mosaic, který v akademickém světě zahájil webové běsnění. Nikdy nebyl příliš optimalizovaný pro pomalé modemové připojení a po nástupu firmy Netscape začal ztrácet dech a procento uživatelů. To vedlo vloni k zastavení jeho vývoje, a tak NCSA Mosaic vypadl ze hry. Velmi často se můžeme setkávat se specializovanými prohlížeči, jež jsou součástí komunikační komerčních balíků (např. TCP Connect). Přes veškerou provázanost a integrovanost s operačním systémem ovšem nakonec uživatel stejně skončí u zmiňované dvojice, ne proto, že by byla nejkompatibilnější, ale proto, že standardy přímo definuje.

      V blízké budoucnosti se ovšem situace změní používání Internetu bude natolik všední formou práce na počítači, že se HTML stane přímo systémovým formátem, tak jako se to před nějakou dobou podařilo u formátů textů a grafiky. Dnešní textové procesory a utility většinou jen otevřou okénko a o vlastní zprávu obsahu se starají systémové rutiny. Pokud by se podpora html včetně různých plug-inů dostala na úroveň systému, vymizely by potíže s neustálým aktualizováním jednotlivých aplikací. Nejzajímavějším trendem tohoto typu je Microsoft Explorer 4.0 a CyberDog 2.0.

      CyberDog 2.0 je unikátní systém založený na komponentní architektuře OpenDoc firmy Apple. Díky "editorům" podporujícím prohlížení www stránek je možno vytvořit takovouto část v libovolném dokumentu OpenDoc kompatibilní aplikace. Dokonce tak fungovaly i zásuvné moduly Navigatoru. CyberDog je třeba promyslet a vyzkoušet, aby se člověku otevřely nové obzory integrace počítačů s Internetem. Bohužel, z mnoha důvodů mateřské firmy IBM a Apple odstavily OpenDoc na vedlejší kolej, čímž se CyberDog stal naprostým outsiderem a položkou v předlouhém seznamu technologií odpočívajících v pokoji (R.I.P.).

      Přece jen o něco živějším je Explorer 4.0, který se stane nedílnou součástí nadcházejících Windows 97 pod názvem Active Desktop (do premiéry se název určitě ještě několikrát změní). Jeho Achillovou patou je zase bezpečnost, naprosté začlenění systémů otevírá spoustu potenciálních děr pro útok zlých hackerů na datové vnitřnosti našeho numerického miláčka.

      Explorer versus Navigator

      Pro naši současnou praxi je ale důležitější souboj Exploreru 3.0 a Navigatoru 3.0. (existují ještě další verze, k nim se ale za chvíli vrátíme). Firma Netscape měla z hlediska Wall Streetu dokonalý nástup a snadno to dotáhla až na 80 % klientů. Pokud je vám záhadou, jak se taková procenta zjišťují, jde jednak o výsledek různých statistických průzkumů, jednak server při připojení získává některé základní informace o vašem programu (kódové označení, zda podporuje rámce, atd.).

      Společnost Netscape vydělává především na svém softwaru pro www servery, klienti jsou pro nekomerční použití k získání na Internetu. Microsoft zpočátku poněkud zaspal, alespoň co se Internetu týče. Tím spíše musíme ocenit úsilí, s jakým závod v klientech zvrátil, či přinejmenším vyrovnal, jak tomu nasvědčují tvrzení statistik některých serverů. Prozatím i klientské programy jsou zdarma dostupné pro nekomerční použití, ovšem některé známky jako náběh na povinnou registraci programu ukazují na možnou budoucí změnu v této politice. Příliš se toho ale bát nemusíme, budoucnost Internetu je zřejmě především v placených službách, a nikoli programech tyto služby zpřístupňujících.

      V každém případě, problém zní "Explorer nebo Navigator" i když někdo tuto otázku může hnát na ostří nože "Microsoft nebo Netscape."

      Na Internetu je důležitá crossplatformnost, na kterou kladou důraz především správci heterogenních sítí složených z různého hardwaru i operačních systémů. Tady Microsoft zřetelně prohrává, přes všechny jeho proklamace, ovšem jednooký Netscape je jen mezi slepými králem unixovou verzi Navigatoru jen těžko můžeme označit za rovnocennou s těmi pro majoritnější platformy. Možná vás pobaví, jak se postupuje při portování podobného typu softwaru pro minoritní platformu. V případě OS/2 firma IBM a u BeOS firma Be v podstatě portování softwaru Netscape platily z vlastních peněz. (Výjimečně nemusíme uvést platformu MacOS, Apple ale zase investovala do macovské verze Linuxu, to pro pořádek.) V případě Exploreru je nejslabší stránkou architektura ActiveX, která je silně Windows-centrická a má nebezpečné bezpečnostní díry o tom ale až příště. V každém případě Java se skutečně zdá být panaceou univerzálním lékem na všechny tyto problémy.

      Minulý díl článku o hardwaru byl orientován silně WYSIWYG, tedy na snahu co nejvěrněji zobrazit dotyčnou stránku. Z tohoto úhlu pohledu je nejvhodnější Navigator 3.0. Na mnoha stránkách dnes nalezneme malé logo s doporučeným prohlížečem. Je to velmi nepříjemné a v ideálním případě nepochopitelné, ale výsledný vzhled interpretované stránky se v závislosti na prohlížeči může výrazně lišit. Tady stále ještě vítězí Netscape. Situace se komplikuje, pokud stránka využívá specializovaných plug-inů nebo komponent Active-X, které doplňují funkce do prohlížečů a nemusí být s určitým programem stoprocentně kompatibilní až na Active-X množstvím prozatím opět vítězí Netscape.

      Dalším kritériem je rychlost, spotřeba paměti a luxusnost funkcí. Částečně je to otázka osobních preferencí, zde se ale na Navigatoru podepisuje orientace firmy na servery a pro její prohlížeč by brzy mohlo platit to, co pro Mosaic. Navigator 3.0 je osvědčený prohlížeč s integrovaným mailerem a správcem diskusních skupin. Verze Gold dokonce umožňuje stránky i vytvářet. Tomu ovšem odpovídají paměťové nároky a bohužel zaostávající rychlost.

      Microsoft šel rozumnější cestou separování funkcí do logických skupin, takže správa mailu a diskusních skupin je implementovaná v samostatných aplikací. Stále více uživatelů se k Exploreru 3.0 přiklání, protože je skutečně výrazně rychlejší než Navigator 3.0 (rozdíl je markatní zejména pod MacOS na Power Macích). Obsahuje i některé užitečné funkce navíc (zejména vypínání podpory speciálních formátů stránek), na jiných je zase vidět spěch ve vývoji viz potíže s ukládáním stránek obsahujících rámce, práce s bookmarky (záložkami) by také mohla být mnohem lepší.

      V budoucnu se zřejmě rozdíly mezi možnostmi programů podstatně zvětší, pokud je ovšem Java neomezí na pouhé anonymní přehrávače appletů. Vzhledem k neustále rostoucímu počtu plug-inů začnou být preferovány programy s jejich lepším managementem.

      O Exploreru 4.0 tu již byla řeč bude to především systémová záležitost Windows a ostatní platformy přijdou zkrátka. Dnes dostupná beta-verze Netscape Communicatoru 4.0 zase dokazuje větší příklon k rychlým připojením přes pevné linky, s podporou pro videokonference a tisíce dalších funkcí, které si ovšem žádají své v podobě paměti.

Jaroslav Zapletal

internet4U