Po letech nezájmu většiny společnosti o dění na Internetu, přichází čas, kdy po stálém zvyšování počtu připojených uživatelů, se o Internet začala veřejnost zajímat. To s sebou kromě pozitivních stránek nese i některá negativa. Jedním z nich je i zájem určitých skupin o zavedení cenzury na Internet. Dokud Internet byl pohou akademickou "hračkou", nikdo se příliš nestaral o to, co se na Internetu píše, a co všechno se dá na Internetu najít.
Internet ve své nahotě
A tak i dnes je možné, pokud chcete, sehnat na síti, co se dá.
A to od klasických informací o produktech a jejich upgradech, až
po pornoobrázky a komerční software. Komerční software na volně
přístupných místech už většinou nenajdete. Ale pornobrázky
s různým zaměřením můžete najít na mnoha volně dostupných
místech. Navíc se na mnoha místech povaluje spousta informací
o výrobě bomb, odposlouchávacích zařízení a vůbec věcí, které by
podle některých lidí neměly být dostupné vůbec. Další "nepěknou"
vlasností některých uživatelů Internetu je, že si v diskuzních
skupinách neberou pisatelé příliš servítky, a tak jsou některé
zprávy opravdu "hutné".
Proto se začínají objevovat volání po určitých omezeních
Internetu. A to jak s ohledem na případný věk připojeného
uživatele, kdy dnes nejsou výjimkou -náctileté děti brousící
právě po těchto informacích, tak i obecně pro jejich společenskou
nebezpečnost. Řešení pro "-náctileté" je už na světě, a je ryze
komerční. Více firem již vyvinulo software, který neumožní
přístup na definovaná místa s problematickým obsahem. Tak může
starostlivý rodič zabránit své ratolesti, aby se v ní probudilo
horší já. To samozřejmě nezabrání frajerovi, který si spustí
klasický prohlížeč a bez problémů se k informacím dostane. A také
to neřeší problém informací, které obecně nejsou v souladu se
zákonem.
Politici si všimli Internetu
Proto se poslední dobou zejména v USA "opřely" do Internetu
i politici. V této části světa je Internet natolik rozšířené
médium, že se zřejmě vyplatí kalkulovat s ním v předvolební
kampani. Co nejvíce politikům vadí, jsou tzv. závadné informace
a porno. Podle některých údajů byla katastrofa v Oklahomě
způsobena bombou, kterou lze sestrojit podle popisu dostupného na
Internetu. Navíc se v této souvislosti mluvilo o soustavném
využívání Internetu právě teroristy, pro plánování svých akcí
a bezpečný kontakt bez strachu před odposlechem. Bill Clinton ve
svém rozpočtu na rok 1996 počítá ve výdajích na potírání
terorismu i se sledováním elektronických sítí, zejména Internetu.
Pozor na teroristy !
Nevím, kolik toho ví politici o struktuře a technickém pozadí
Internetu, ale pokud by teroristi používali síť jako jediný
komunikační prostředek, zřejmě bychom byli jejich útoků
uchráněni. V současné době není totiž příliš rozumné spoléhat na
Internet, jako jediný dorozumívací prostředek, protože ne všechny
zprávy dojdou tam, kam mají. Navíc soukromost pošty na Internetu,
není bez použití kódování příliš velká. Proto zní úvahy
o využívání Internetu teroristy trochu jako science-fiction,
i když zcela vyloučené to není.
Pokud jde o uvedený návod na bombu, zde je situace složitější,
protože pravdou je, že tyto informace na Internetu jsou, a co
navíc, jsou většinou srozumitelně zpracovány a podány tak, aby je
mohl využít i člověk neznalý dané problematiky.
Zde se dostáváme k jádru problému, které tak docela nesouvisí
s Internetem. Nemyslím, že sama dostupnost informace je natolik
rozhodující, důležitý je úmysl. Pokud tento úmysl existuje, potom
není problém sehnat si požadovanou informaci kdekoli jinde, než
právě na Internetu.
Kdo bude rozhodovat ?
Ten, kdo o zavedení cenzury rozhodne, budou jednotlivé vlády.
Rozhodnutí amerického prezidenta a kongresu bude určitě
precedenční a další mocenské orgány po celém světě se jím budou
řídit. Kongres v současné době o některých aspektech cenzury, či
sledování toku informací po Internetu jedná a nezdá se, že by na
hlasy zainteresovaných lidí dal. Dá se tedy čekat, že rozhodne ve
prospěch jisté cenzury a možná i povolí podobné možnosti
odposlechu a sledování, jako v případě telekomunikací.
Po zavedení případných právních norem, které zamezí zveřejnění
určitých informací a postihu za jejich zveřejnění je otázkou, kdo
bude určovat, které informace jsou závadné a které už ne.
Internet je celosvětový
Jak se ukázalo v nedávném případě zakázání "závadných" diskuzních
skupin na Compuservu, narážejí snahy o dodržování zákonů na
celosvětovost sítě. Pokud například v USA jsou uveřejněny
informace, které jsou zakázané v jiné zemi, nelze (a v současné
době to technicky opravdu nelze) zakázat přístup na místo, kde je
tato informace uložena.
Cenzuru nechceme !
Proti cenzuře na Internetu se brání samozřejmě její uživatelé
a existuje obava, že při zavedení sankcí zejména proti erotickým
službám, dojde k silnému odlivu peněz, které do Internetu
provozovatelé těchto serverů vkládají.
Vládní sledování pošty a vůbec veškerého provozu na Internetu je
proti mysli snad všech uživatelů. U komerčních organizací se
objevili dokonce náznaky, že v případě zavedení těchto opatření
přestanou Internet jako komunikační médium využívat.
Precedenty
Existují už některé precedenty. V poslední době se v Holandsku
a v Británii už objevily snahy o trestní postih osob, které si z
Internetu stáhly dětské porno a uložily na disk. V jednom případě
(v Anglii) se dokonce zdá, že dojde k odsouzení. Velmi smutné na
tomto případě je fakt, že je trestán uživatel, který si přístupná
data stáhl a ne provozovatel, který je uveřejnil. Díky možným
technickým a právním problémům se zřejmě státní orgány tomuto
problému vyhýbají.
Jak bylo uvedeno výše, velmi mnoho stížností se věnuje diskuzním
skupinám Internetu. Dokonce už byl jeden uživatel postižen, když
v příslušné skupině popisoval fiktivní příběh, ve kterém hrálo
velkou roli násilí při sexu. Další, především komerční služby,
hledají způsob, jak nežádoucí diskuzní skupiny "odstřihnout"
a znemožnit svým uživatelům jejich čtení. Podle mnohých to
znamená cenzuru, která je nepřípustná. Především jsou podobné
snahy víceméně nesmyslné, protože uživatel si může stáhnout obsah
diskuzních skupin z jiného serveru, kde nejsou zakázány.
Co říci závěrem
Pro některé svobodomyslné lidi se blíží konec nezávislosti
Internetu. Podle zřejmě větší části se do chaosu
internetovské komunikace konečně vnáší řád, který zamezí
šíření informací, které nevyhovují obecným měřítkům
slušnosti. Další skupinu nechávají boje o internetovskou
nezávislost naprosto v klidu. Politici se snaží především
využít vlivu laické veřejnosti, která zná Internet především
s filmů a knížek, případně z vyprávění. Rozhodnutí založená
na takových znalostech jsou značně nefundovaná. Takže
doufejme, že nedojde k drastickému vstupu vládních vlivů na
Internet. V každém případě Internet bude na konci 20.
století procházet významnými změnami, které zřejmě zasáhnou
velkou většinu počítačových lidiček.