Doporučené postupy nastavení komprese
Je k dispozici mnoho vzájemně vyvážených nastavení komprese. Kodér obsahuje mnoho předem definovaných nastavení pro cíl, video a zvuk (profilů), u kterých je již toto vyvážení použito. Pomocí předem definovaného profilu můžete jednoduše nastavit relaci kódování. Pokud však chcete provádět vlastní úpravy nastavení, následující odstavce poskytují informace o nastaveních včetně určitých otázek rozhodování, které je třeba zvážit.
- Vyrovnávací paměť. Větší vyrovnávací paměť může zajistit lepší kvalitu obrazu, ale uživatel musí déle čekat, než se video spustí, protože přehrávač čeká, dokud není vyrovnávací paměť naplněna. Typicky prodleva vyrovnávací paměti odpovídá času v sekundách velikosti vyrovnávací paměti nastavení v kodéru. Pokud však plánujete vytvořit datový proud ze serveru Windows Media, můžete nastavit v kodéru větší vyrovnávací paměť. Funkce služby Windows Media Services nazývaná Rychlý start umožňuje, aby přehrávač naplnil svou vyrovnávací paměť rychleji než v reálném čase za předpokladu, že síť má dostatečnou šířku přenosového pásma. To znamená, že počáteční prodleva vyrovnávací paměti může být výrazně kratší. Pokud se například uživatel pokouší přehrát obsah kódovaný na kapacitu 56 kb/s na lince DSL nebo kabelovém modemu, počáteční prodleva může trvat jen jednu nebo dvě sekundy, i když velikost vyrovnávací paměti nastavená při kódování je daleko větší. Další informace o funkci Rychlý start naleznete v nápovědě služby Windows Media Services.
Vytvoříte-li relaci, která používá pro zvuk kódování VBR podle maximální přenosové rychlosti, musí být maximální velikost vyrovnávací paměti zvuku menší, než velikost vyrovnávací paměti videa (používáte-li pro video kódování CBR) nabo maximální velikosti vyrovnávací paměti pro video (používáte-li kódování videa podle maximální přenosové rychlosti).
- Přenosová rychlost. Vyšší přenosová rychlost znamená vyšší kvalitu obrazu. Je-li nastavena příliš nízká přenosová rychlost, bude kodek vynechávat snímky, aby zajistil lepší kvalitu obrazu, i když to pozorovatel nemusí postřehnout. (Nezapomeňte, že pokud kódujete video s pomalým pohybem, skutečná přenosová rychlost může být značně nižší, než je očekávaná přenosová rychlost.)
- Frekvence snímků. Je potřeba se rozhodnout mezi kvalitou obrazu a frekvencí snímků, protože se vzrůstající kvalitou obrazu se frekvence snímků snižuje. Pokud je frekvence snímků důležitější, můžete nastavení kvality obrazu snížit.
- Kvalita obrazu (plynulost). Můžete nastavit vyšší kvalitu obrazu, tzn. plynulejší obraz. Zvyšování kvality může v závislosti na konkrétním videu ovlivnit frekvenci snímků. Pokud například video obsahuje hodně pohybu, zvyšování kvality může snížit frekvenci snímků. Navíc zvýšení kvality má za následek vyšší požadavky na přenosovou rychlost a může také znamenat nutnost zvýšení velikosti vyrovnávací paměti.
- Velikost snímku. Čím větší je velikost snímku, tím vyšší jsou požadavky na přenosovou rychlost.
- Klíčové snímky. Pokud používáte větší vzdálenost , jsou v případě potřeby vkládány další klíčové snímky; například při změně scény. Pro méně se pohybující obsah je typicky dostačující nastavení 20 sekund. Pro obsah s vyšší rychlostí je vhodné vzdálenost klíčových snímků snížit.
- Kodeky. Pro relaci je třeba použít příslušný kodek. Pokud je například primárním zdrojem zvuk nebo převážně zvuk, použijte kodek Windows Media Audio 9 Voice. Pro relaci digitalizace obrazovky použijte kodek Windows Media Video 9 Screen.
- Dvojfázové kódování. Typicky dosáhnete vyšší kvality dvojfázovým kódováním, protože kodér má možnost v první fázi analyzovat obsah.
- Změna velikosti videa. Výstupní velikost snímků nastavte stejnou, jako je velikost vstupních snímků. Nepoužívejte kodér ke změně velikosti zdrojového videa.
Příbuzná témata
© 2000-2002 Microsoft Corporation. Všechna práva vyhrazena.