SkyOS
ReactOS 0.2.2
GNU/Fiwix 0.1.5
ETH Oberon
TriangleOS 0.03
Pomocné programy - Emulátor Bosh, Rawritewin
Před rokem jste zde mohli najít Sky Operating System verze 3.97. Momentálně je aktuální stále ještě verze 4, ale v krátké době by se měla objevit verze 5 (v době vydání tohoto čísla tomu tak pravděpodobně již bude). Protože způsob uvolňování jednotlivých verzí systému je poněkud neobvyklý – starší verze už nejsou a nová ještě není – můžete si prohlédnout alespoň několik sejmutých obrazovek, které vás možná nalákají k vyzkoušení nové verze. Mimo jiné na nich uvidíte grafický editor Gimp, textový editor AbiWord nebo MP3 přehrávač.
|
|
|
|
ReactOS volně navázal na myšlenku neúspěšného projektu FreeWin95 z roku 1996. Na rozdíl od svého předchůdce nezapadl bez výsledků a dnes se může chlubit alespoň částečným splněním svých cílů, kterými jsou kompatibilita ovladačů a softwaru s MS Windows NT/2000/XP.
Ještě před rokem měl systém jen textové rozhraní, ale dnes disponuje vlastním GUI podobným rozhraní Windows 95/NT. Naleznete v něm nabídku start, panel s ikonami pro rychlé spouštení aplikací, průzkumníka a další prvky známé z Windows.
Samostatnou kapitolou je zmíněná kompatibilita aplikací na jejímž zkokonalení vývojáři spolupracují s projektem WINE, známým z řady linuxových distribucí. Nečekejte, že si budete moci v ReactOS spustit Internet Explorer nebo MS Office, ale některé menší programy fungují. Jsou to např. známý microsoftí Solitaire, přehrávač Winamp nebo oblíbený prohlížeč obrázků IrfanView. Balík s aplikacemi obsahuje několik programů jako kalkulačka, regedit, textový editor, ftp klient apod.
Pokud si budete chtít ReactOS vyzkoušet (a on za to stojí), máte v současné době na výběr ze tří možností. Nejsnazší cestou je stažení verze s přiloženým emulátorem Bochs (pro Windows). Ovšem je to cesta jen pro lidi s velmi výkonným procesorem. Na mém notebooku s 1133 MHz procesorem je jakákoliv práce se systémem v emulátoru prakticky nemožná. Mnohem přístupnější je stáhnout obraz LIVE CD, ze kterého můžete systém spustit a otestovat, zda vám vůbec bude fungovat. Pokud ano, pak můžete zkusit nainstalovat systém na pevný disk. ReactOS může být na jednom oddílu s instalací Windows, ale oddíl musí mít souborový systém FAT16/32 (NTFS nelze použít). V připadě Windows 95/98 ho spustíte z DOSu spuštěním souboru boot.bat, ve Windows XP se upraví nabídka zavaděče, který po startu počítače nabídne výběr mezi Windows a ReacOS.
Připojuji několik obrázků, které jsem horko težko vytvořil v Bochsu a jeden obrázek s Irfanem.
 |
 |
 |
 |
Autorem Fiwixu je systémový administrátor Jordi Sanfeliu, který se rozhodl napsat vlastní implementaci jádra operačního systému založeného na principech Unixu, které by studentům posloužilo (podobně jako dříve Minix) za zdroj informací o principech a fungování tohoto typu operačních systémů (existují samozřejmě i jiné projekty se stejným cílem). K podobným účelům lze samozřejmě použít zdrojové kódy Linuxu nebo některého z volně dostupných BSD systémů, které jsou však na rozdíl od Fiwixu nesrovnatelně rozsáhlejší a složitější.
Autor momentálně systém šíří bez konkrétní licence pouze v binární podobě (jako obraz bootovací diskety) a zdrojové kódy chce dát k dispozici až v okamžiku, kdy dosáhnou verze 1.0. Měly by být uvolněny pod licencí GPL. Momentálně je hotová podpora 32bitového protected modu, multitasking, spouštění programů v oddělených adresních prostorech a další subsystémy jsou v různé fázi rozpracovanosti.
Systém pracuje pouze v textovém režimu, ale jeho programy by měly být binárně kompatibilní (ELF-i386) s linuxovými. Systémové rozraní však není ještě hotové, takže to nemusí platit na 100 %. Tuto verzi lze spustit pouze z diskety. Starší verze bylo možné spustit i v Bochsi. Spustit v něm jde i ta současná, ale nepovedlo se mi přihlásit (uživateslké jméno i heslo je root). Z diskety lze ovšem nabootovat bez problémů. Ještě je dobré nastavit si anglickou klávesnici (standardní je španělská). Počkejte až se spustí zavaděč GRUB a stiskněte klávesu a. Zobrazí se příkazová řádka s parametry předávanými jádru, na kterou připište lang=en.
 |
 |
Systém používá souborový systém ext2, který se pro jistotu připojuje jen pro čtení. V systému máte kromě solidního shellu k dispozici několik typických unixových programů (ash, ls, cat, grep, find, xargs, tar, gzip, sort apod.), ale občas při jejich použití dojde k porušení ochrany paměti, která vede k pádu systému.
Patříte-li mezi skupinu lidí, kteří si stěžují, že většina alternativních operačních systémů bezduše kopíruje Windows nebo Unix, Oberon vám udělá radost. Systém je napsán v ne zrovna obvyklém programovacím jazyku Oberon Language (autor N. Wirth) a jeho rozhraní se extrémně liší od všech běžně používaných OS.
Vývoj systému si můžete prohlédnout na zvláštní stránce. Zajímavý je na Oberonu fakt, že může běžet jako nativní systém, nebo v prostředí jiného operačnícho systému (např. Windows, Linux). Základní verze systému se vejde na jedinou disketu a s grafickým prostředím Gadgets spotřebuje pouhých 10 MB. Původní Oberon se dodával bez aplikací (byl to v podstatě jen textový editor), o kterých se předpokládalo, že si je uživatel napíše sám pomocí integrovaného jazyku Oberon. Pro zkušeného programátora by to nemusel být problém. Nicméně dnes je součástí Oberonu několik desítek programů.
Pro snadné vyzkoušení jsem pro Chip CD vybral ETH Oberon for Windows, který běží jako normální aplikace v okně Windows. Instalace je snadná a pokud se objeví problém, podívejte se do souboru oberon-readme.txt. Dekomprimujte balík s daty a jednotlivé samorozbalovací archívy rozbalte např. do adresáře C:\ETHOberon. Potom spustťe soubor oberon.reg, který zapíše potřebné informace do registru. Potom už stačí spustit program oberon.exe, začít klikat a … Nepropadejte panice. Oberon je opravdu jiný! Zaujme-li vás Oberon natolik, že zatoužíte po nativní instalaci, neváhejte, nainstalujte a smažte Windows. Zaručeně se budete lišit a uděláte dojem i na opravdové profesionály:-).
 |
 |
Jde o úspěšný (rozuměj funkční) projekt mladého programátor Wima Coolse. TriangleOS (verze 0.03) je třiceti dvou bitový operační systém pro procesory 386 a novější. Jeho operační systém má být malý, uživatelsky přívětivý a schopný poskytovat desktopové i serverové funkce. Systém je freeware, zdrojové kódy nejsou dostupné.
Máte-li k dispozici síť, musíte po nabootování rozhodnout o tom, zda používáte dynamickou nebo statickou IP adresu (a popř. ji nastavit ručně). Vaše síťová karta musí být kompatibilní s NE2000 (např. RealTek 8139 PCI). Potom můžete vybrat jestli se má systém spustit v textovém nebo grafickém režimu a v případě druhé volby nastavit rozlišení, barevnou hloubku (grafická karta musí podporovat VESA 2.0; rozlišení až 1280×1024×32 bbp) a také typ myši (sériová, PS/2).
V případě grafického režimu se spustí pěkně vypadající prostředí (uvědomte si, že všechno jede z jediné diskety; dekorace oken vám určitě připomenou BeOS) s přihlašovacím dialogem. Přihlašovací jméno a heslo jsou totožné: admin. Pracovní prostředí tvoří plocha a neobvykle pojatá lišta s hodinami u horního okraje obrazovky. Na levém konci lišty najdete tlačítko ekvivalentní tlačítku Start z jiného známého OS. Po kliknutí na něj se však nevysune jen nabídka, ale celý panel, který tak nabídne řadu ikon několika programů. Ty sice nejsou nijak zvlášť použitelné, ale tak nějak fungují. Najdete tu textový editor, HTTP server, Telnet, hry Tetris a Breakout a několik dalších prográmků. V budoucnu by se měl objevit také webový prohlížeč a přehrávač MP3. Autor plánoval také vytvoření SDK pro programátory, kteří by měli zájem psát pro TriangleOS vlastní aplikace, ale nějakou dobu to už vypadá, že práci na systému vzdal nebo výrazně omezil.
Systém sice lze spustit v Bochsu, ale nefunguje v něm grafické prostředí.
 |
 |
Bochs je open source program šířený pod licencí LGPL. Umožňuje spustit operační systém v rámci jiného OS tak, že emuluje nový počítač. Vzhledem k tomu je omezena rychlost emulovaného systému a stejně tak některé vlastnosti – např. síťová komunikace nebo spouštění některých programů (především her), které obvykle vyžadují přímý přístup na hardware.
Ve Windows se instaluje jako běžná aplikace, v Linuxu doporučuji instalaci ze zdrojových kódů (Bochs lze samozřejmě spustit v celé řadě dalších systémů. Pro některé existují třeba RPM nebo DEB balíčky.). Tu proveďte pomocí tradičních příkazů:
$./configure
$make
$su
%make install
Ve Windows můžete během instalace zvolit také instalaci s DLX Linuxem. Jde o malou, jednodisketovou distribuci, na které si můžete Linux vyzkoušet aniž byste opustili Windows nebo museli cokoliv konfigurovat.
Mnohdy je jednodušší vyzkoušet systém v emulátoru, protože odpadne zdlouhavé vytváření zaváděcích disket, restartování Windows (Linuxu), bootování z diskety a opětovného startu primárního systému. Na druhou stranu není emulátor všespasitelný – některé operační systémy v něm prostě nespustíte (alespoň bez složité konfigurace). Bochs disponuje propracovanou nápovědou v HTML formátu, takže si ji určitě nainstalujte. Mimo jiné v ní najdete podrobný návod jak v Bochsu nainstalovat a spustit třeba Windows 98.
Oba programy slouží k zápisu image souboru na disketu. Rawrite se spouští v DOSu, RawriteWin poskytuje komfortnější prostředí kupodivu pro Windows. V Linuxu/Unixu ke stejnému účelu slouží program dd. Základní použití je: