Linux

Linux je dnes hned po Windows druhý nejpoužívanější systém na platformě i86. Díky tomu existuje velké množství specializovaných stránek a zde si můžete přečíst několik základních údajů, kterých byste si měli být vědomi předtím, než nějakou distribuci vyzkoušíte.

Linux je dnes hned po Windows druhý nejpoužívanější systém na platformě i86. Díky tomu existuje velké množství specializovaných stránek a zde si můžete přečíst několik základních údajů, kterých byste si měli být vědomi předtím, než nějakou distribuci vyzkoušíte.

Hardwarové nároky a podporovaný hardware

Linux byl původně vyvíjen pro počítače i386 a kompatibilní, ale dnes existují verze pro platformy 8086, 80286, PowerPC, Alpha, MIPS, SPARC, Amiga (procesory Motorola) a pro nejrůznější mobilní zařízení. Jako minimum se obyčejně udává procesor 386 a 4 MB paměti RAM. Pro rozumný provoz běžné distribuce však potřebujete procesor na 200 MHz a 32 MB RAM. z vlastní zkušenosti vím, že důležitá je především paměť. Jako všude platí: čím více, tím lépe a pro provoz KDE2 je 64 MB rozumné minimum. Pokud nemáte alespoň 16 MB paměti, raději zapomeňte na novější grafické prostředí (na ty starší stačí i 8 MB, ale nejsou nijak skvělá). Nicméně, slyšel jsem o Linuxu, který běžel na 386 s 1 MB RAM.

Podpora zařízení je v Linuxu hned po Windows nejlepší. Před tím, než s Linux pořídíte, zjistěte si, zda vám bude fungovat všechen hardware. U nových distribucí je podporována většina nových zařízení, přesto však není problém se setkat s něčím co vám prostě fungovat nebude. Typickým příkladem jsou winmodemy a wintiskárny, které se dodávají pouze s ovladači pro Windows. V poslední době se sice objevily ovladače pro některé winmodemy, ale opravdu jen pro některé. Zkrátka a dobře, pokud můžete, kupte externí modem, který vám určitě fungovat bude.

Problematické mohou být i některé grafické nebo zvukové karty, ale i jiné železo. Někteří výrobci však už pochopily, že vydělají víc, když budou psát ovladače i pro Linux, takže seznam podporovaných zařízení stále roste.

Volba distribuce

Linux je označení jádra unixového typu. Protože je na Internetu volně ke stažení, vznikla celá řada distribucí, které se mohou výrazně lišit. Existují distribuce na jedné disketě, ale také distribuce na několika CD.

Pro běžného uživatele připadají v úvahu tyto distribuce: Red Hat, Debian*, Mandrake, Suse a Slackware* (hvězdičkou označené jsou vhodné pro zkušenější uživatele). Osobně jsem dlouho používal Red Hat, ale nedávno jsem přešel na Mandrake, se kterým jsem plně spokojený. Kromě toho jsem ze zvědavosti vyzkoušel i řadu menších distribucí, které jsou určeny pro nějaký specifický úkol nebo pro méně výkonné počítače. Začátečníkům se často doporučuje Mandrake a Suse, nicméně pokud máte přátele, kteří Linux používají, pořiďte si stejnou distribuci jako mají oni. Mohou vám pak v lecčems poradit. Ze stejného důvodu je dobrý Red Hat — je u nás nejrozšířenější, takže na různých diskusních serverech nejspíše dostanete odpověď na váš dotaz. na druhou stranu Mandrake je téměř 100% kompatibilní s Red Hatem a kromě toho se tváří k uživatelům velice přátelsky — někdy až moc.

Pokud si chcete jen vyzkoušet jak Linux vypadá, můžete zkusit Winlinux, který se instaluje a konfiguruje z Windows jako běžná aplikace nebo Demolinux, což je CD, ze kterého nabootujete a nastartujete Linux (hodí se třeba k otestování funkčnosti hardwaru).

Instalace

Instalace nových distribucí není nijak obtížná. Pokud neinstalujete na nový disk, musíte nejprve vytvořit souborový oddíl (je jedno jestli logický nebo primární) ve formátu ext2. Red Hat od verze 6.2 lze nainstalovat i na FAT oddíl.

K dispozici máte většinou textový nebo grafický instalační program, který vás provede celou instalací. Vyberete typ klávesnice a myši, zvolíte jazyk, rozlišení monitoru a typ grafické karty. Jediným náročnějším místem je dělení disku, ale ani to není zas tak hrozné a zkušenější uživatel to jistě zvládne. S největší pravděpodobností musíte zvolit způsob instalace LILO — zavaděče systému.

Bezpečnost

Linux je systém založený na principech unixových systémů. Je tedy poměrně dobře zabezpečen před průniky zvenčí i před nenechavými uživateli. Každý uživatel má vyhrazen osobní adresář, ve kterém si může dělat co se mu zamane. Do ostatních částí systému by přístup mít neměl, zvláště ne do systémových souborů. Jediný, kdo má přístup ke všem souborům je tzv. root, neboli superuživatel. Jedině ten může přidávat nové aplikace, uživatele a měnit nastavení systému. Proto je nutné heslo roota pečlivě střežit. I pokud pracujete na počítači s Linuxem sami, nedoporučuje se (a vím to z vlastních zkušeností) běžně pracovat jako superuživatel. Můžete si tak zdánlivě nevinou úpravou konfigurace poškodit celý systém.

Adresářová struktura

Struktura adresářů v Linuxu má svá pravidla, která se více či méně dodržují. Především se jednotlivé disky neoznačují písmeny jako je tomu v DOSu nebo Windows, ale připojují se jako adresáře. V praxi to potom může vypadat tak, že máte v každém adresáři jiný souborový systém. Těch podporuje Linux celou řadu včetně nejběžnějších FAT a FAT32.

Z počátku se vám takové uspořádání může zdát poněkud matoucí, ale časem zjistíte, že je vcelku logické a přehledné.

Software

Linux může pracovat v textovém nebo grafickém režimu. Nenechte se zmýlit zkušenostmi z DOSu — práce v shellu (příkazovém řádku) je často rychlejší než v grafickém prostředí. Softwaru pro Linux neexistuje tolik jako pro Windows, ale i tak máte z čeho vybírat. Výborné je, že většina je ho k dispozici zcela zdarma. V samotné distribuci je k dispozici většina programů, které budete při práci potřebovat. Mnoho z těchto aplikací pamatuje "dávné" časy, kdy grafické rozhraní neexistovalo, takže vypadají, i přes nesporné schopnosti, poněkud archaicky. Dnešního uživatele však nenadchne celoobrazovkový editor Emacs, spíše naopak ho odradí. Nicméně dnes máme k dispozici výborný kancelářský balík StarOffice 5.2, internetový prohlížeč Mozilla, bitmapový grafický editor Gimp a mnoho dalších. Samostatnou kapitolou jsou velké grafické desktopy KDE a GNOME, které také obsahují řadu programů. Osobně preferuji KDE, konkrétně KDE2. Dalo by se charakterizovat slovy: velké, náročné, ale schopné a pohodlné. Kromě řady menších prográmků a her obsahuje kancelářský balík KOffice, který sice zatím nemůže konkurovat svým větším příbuzným z dílny Microsoftu, ale pro běžnou práci plně vyhovuje. Druhým významným programem v KDE 2 je Konqueror — správce souborů a internetový prohlížeč v jednom.

Linux (KDE) - screenshot

Programové vybavení se šíří v připravených balíčcích, což je poměrně pohodlné nebo ve zdrojových kódech, což už tak pohodlné není. Takový program si musíte nejprve zkompilovat a to může být někdy problém způsobený třeba starším překladačem. na druhou stranu je takový program snadno přenositelný mezi jednotlivými distribucemi nebo i různými systémy. Balíčky mají tu nevýhodu, že ne všechny distribuce používají stejný formát balíčku. Existují sice programy, které umějí různé formáty převádět, ale je to další potenciální příležitost pro vznik problémů.

Závěr

Pokud nechcete vyhazovat za operační systém a další programy desítky tisíc korun, je Linux asi nejlepší volbou. Běžnému uživateli dnes nabízí většinu požadovaných služeb, jejichž zprovoznění však může být pro neznalého mnohem složitější. na druhou stranu, jakmile vám něco začne fungovat, tak to bude fungovat do té doby, dokud to sami nezměníte.

Odkazy

2002-03-22 09:55:35 — Petr Kinšt — Přečteno 3115× — Komentáře (29)

Komentáře

Vložil: Petr ()
28. 7. 2003 14:19

Tvrzení o podpoře většiny moderního HW Linuxem je zcela zavádějící a mylné! Ani náhodou to není pravda a už vůbec to není vinou výrobců HW, že Linux není schopen pracovat s celou řadou dávno běžného HW. Z toho novějšího např. nejde rozchodit SparkLan adaptér připojený přez USB port. Takový Mandrake 9.1 ho ani nedokáže najít, natož potom aby se s ním dokázal dostat na internet. A takto bych mohl jmenovat jedno zařízení za druhým, počínaje novějšími i staršími zvukovkami, přez grafické karty, až třeba ke scanerům. Linux je zmetek který je škoda vůbec instalovat na HDD!

Vložil: tonda ()
5. 8. 2003 20:14

Nejspis neumite vyjmenovat ani jedno zarizeni nepodporovane v linuxu. Neumite totiz ani pouzit Google. Kdybyste ho umel pouzit, davno byste zjistil, ze SparkLan adapter v linuxu podporovan je. A vase urazka vyvojaru (tvrzenim ze linux je zmetek) si snad ani nezaslouzi dalsi komentar.

Vložil: Sheedee () (Web)
22. 8. 2003 01:39

Když pominu to, že neovládáte ani google, ani českou gramatiku, tak jste idiot už proto, že kritizujete něco, o čem očividně nic nevítě...

Vložil: rA ()
24. 8. 2003 20:50

Posledni dobou mi cim dal vice pripada, ze jedinym motorem k rozpoutani diskuze o clanku je prispeven nejakeho "inteligenta" jako jste vy, postradajici jakykoliv rozumny argument. Bohuzel lidi vaseho typu nelze presvedcit o jejich omylu. Budiz vam zeme lehka a prijemne cekani na M$ Winows.

Vložil: mizsha ()
26. 8. 2003 22:37

ses pyca debilni ;)

Vložil: Pavel ()
8. 9. 2003 22:00

Když ste všichni takový machři tak by ste mi moch někdo poradit kde ten Linux stáhnu

Vložil: Jirka Malý ()
8. 9. 2003 23:45

Třeba tady http://ftp.linux.cz/pub/linux/

Vložil: Pavel ()
9. 9. 2003 17:46

díky Jirko

Vložil: sorry ()
4. 10. 2003 19:16

Když se někomu něco neobjeví po restartu v 'Systému' tak to prostě nejde a neexistuje.

Vložil: xxx ()
27. 10. 2003 15:10

Prosim vas kto by mi vedel poradit skade sa da stiahnut novy Linux Mandrake 9.2?Potreboval by som to surne vediet.Prosim poradte mi.Dakujem

Vložil: PETR ()
3. 11. 2003 12:52

I LOVE LINUX

Vložil: Sheedee ()
5. 11. 2003 19:33

Tahle verze se ještě stáhnout nedá, ISO oobrazy nebyly uvolněny ke stažení, ale dá se za relativně nízkou cenu (350 korun) objednat na www.mandrake.cz, nebo stačí počkat tak dva-tři týdny, než ji Mandrake Soft uvolní na FTPčko ;)

Vložil: Stanely O\'Neill ()
23. 11. 2003 11:38

kde muzu sehna lunuxy pro proceso 386 s 7MB ram ....

Vložil: xxx ()
24. 11. 2003 17:06

zkus se podívat na www.linuxiso.org

Vložil: xxx ()
25. 12. 2003 09:53

Nová verze college linuxu připravte se na 600MB. ftp://ftp.fsn.hu/pub/CDROM-Images/collegelinux/v2.5/cl_v2.5_23_12_2003__13_06_52.iso

Vložil: venca ()
25. 12. 2003 10:05

kdy jí vidaly?

Vložil: xxx ()
25. 12. 2003 10:09

23.13.

Vložil: xxx ()
25. 12. 2003 10:12

23.12.2003

Vložil: Petr ()
25. 12. 2003 11:00

Navim jaký máte připojení, ale já se nanějákích 600MB netoufám.

Vložil: GeBu ()
27. 12. 2003 17:28

Co to je za linux?

Vložil: vašek ()
28. 12. 2003 09:06

Navštiv http://www.college.ch/linux a dozvíš se.

Vložil: xxx ()
28. 12. 2003 09:49

experimentální Linuxová distribuce od studentů Robert Kennedy College ve švícarsku

Vložil: GeBu ()
28. 12. 2003 15:38

Stránku jsem samozřejmě navštívil - už dříve. Ale chci se zeptat v čem jiná než další distribuce? Na jakém hardware min běží?

Vložil: vašek ()
28. 12. 2003 18:33

Podobní a kompatibilní jako Slackware Linux.

minimum:
Processor 386
RAM 16 MB
Pevný disk 500MB

Vložil: GeBu ()
28. 12. 2003 20:38

Díky za info.
Začal jsem před 3 lety na Suse, ale moc mě nezaujal - možná je to moje vina, protože jsem neměl žádné zkušenosti. Teď mám v práci i doma nainstalovaný Mandrake. Instalace je jednoduchá (rozchodil jsem i 3 interní modemy), ale má dost chyb a je dost hardwareově náročný.
Nedávno jsem objevil live distribuci slacware na malé CD (www.slackware-live.org - dělá to jeden čech) a tak jsem ji zkoušel a moc se mi líbí (umí uložit konfiguraci na disketu nebo a to dokonce automaticky na USB disk). Pak jsem zkoušel ještě: Vector Linux (taky live verze).
Chci vyzkoušet co a jak a chci objevit nějakou verzi na pomalé počítače. Toto by mohlo být zajímavé. No zkuvím a uvidím.

Vložil: Roman Vítek ()
9. 1. 2004 10:06

Dik za typi stahnete si taky live verzi KNOPPIX Linuxu ftp://ibiblio.org/pub/Linux/distributions/damnsmall/damnsmall-0.5.2.iso (má asi 48MB)

Vložil: masakrator ()
15. 2. 2004 08:54

kde najdu nakej starej linux na 386

Vložil: MirHo ()
11. 5. 2004 21:48

Tak na todle sem narazil pouze náhodou (linux na 386) http://386.penguin.cz/

Vložil: INT ()
16. 5. 2004 23:53

Linux je hezký systém. Měl jsem ho plný rok na svém PC. pak jsem se rozhodl tam dát XP. Linux je dobrý ale jelikož je svobodný tak je také chaotický.(vše + ma i své -). Linux nemá pevně daný cíl jako MS-Windows, existují sice desktopy jako KDE, ale ty nejsou zrovna nejrychlejší a co takový hráči pokud nemají GeForce4 nebo ATI tak jsou vyřízení tedy další - je mizerná podpora 3d akcelerátorů (ja vím za to může XFree86 ne kernel). No takže nakonec lze jen obdivovat vlastence kteří pod Linuxem dělají. Snad ještě se mi zdá že linux má nejhezčí logo ze všech OS :)

Přidat komentář
  • Klávesa [Enter] slouží pro ukončení odstavce.
  • HTML elementy budou odstraněny.
  • Emailová adresa se při výpisu na stránce rozvine na , takže ji můžete zadat bez obav ze spamových vyhledávacích robotů.