Test internetových prohlížečů

Internetoví pavouci

Pro většinu uživatelů zůstává Internet Explorer stále jediným synonymem internetového prohlížeče. Možnost výběru však existuje a vězte, že Internet Explorer není tou nejšťastnější volbou.

Trocha historie
Vše začalo v listopadu roku 1993, kdy byl vypuštěn první veřejný internetový HTML prohlížeč Mosaic 1.0, který kromě formátovaného textu s odkazy dokázal zobrazit jen obrázky. Zlom nastal o rok později, kdy se na bázi tohoto projektu univerzitních studentů začal vyvíjet komerční projekt s názvem Netscape. Ten zaujal na poli internetových prohlížečů jednoznačně dominantní postavení, ovšem jen do okamžiku, než Microsoft začlenil svůj prohlížeč Internet Explorer 4.0 do standardní výbavy populárního operačního systému Windows 98. Již v té době vznikaly alternativní prohlížeče, jako například Opera, i dnes určitým okruhem uživatelů velmi oblíbená, nebo v tehdejších dobách pouze odnož Netscape Navigatoru, využívající stejného zobrazovacího jádra s názvem Gecko, ovšem v provedení Open source. Jak jistě víte, jde o populární Mozillu. K výbavě Mozilly ale byly postupem času přidávány nové přídavné aplikace, a tak znovu vyvstala potřeba vlastnit samotný prohlížeč. Došlo ke vzniku Phoenixu, jenž byl nejprve přejmenován na Firebird, v letošním roce pak na Firefox. Vzhledem k tomu, že zobrazovací jádro Gecko má volně přístupný zdrojový kód, vznikla kromě Navigatoru, Mozilly a Firefoxu přirozeně ještě celá řada dalších prohlížečů, nicméně do obecného povědomí se dostal snad jedině K-meleon, případně prohlížeče určené pro jiné operační systémy. Fenoménem poslední doby jsou nadstavby Internet Exploreru, které jednak zajišťují bezchybné zobrazení všech webových stránek, jednak přidávají další funkce, které by jinak byly myslitelné jen s novým prohlížečem.

Český top 10
1.
MSIE 6.0 63,2 %      2. MSIE 5.5 6,9 %      3. Mozilla 1.4 5,9 %    4. Mozilla 1.3 5,4 %     5. Mozilla 1.5 4,4 %
6. Opera 7 2,5 %     7. MSIE 5 2,3 %     8. Mozilla 1.6 2,3 %     9. Firebird 0.7 2,0 %     10. Mozilla 1.21 2,0 %

95 % - Internet Explorer
Navzdory tomu, že statisticky používá na českém internetu různé verze Internet Exploreru 72,6 % uživatelů (celosvětově je to 94,8 %!), není situace tak tragická, jak se zdá. V drtivé většině případů nezasahují nadstavby Internet Exploreru, jako je Avant Browser nebo MyIE2, do informací, které prohlížeč odesílá serveru, takže procento těchto uživatelů není možné objektivně zjistit. Přesto můžeme říci, že většina odborné veřejnosti využívá právě těchto nadstaveb, případně zcela jiných prohlížečů, jako je Mozilla nebo Opera. Laická veřejnost zůstává odkázána na Internet Explorer hlavně proto, že se tento prohlížeč standardně dodává s operačním systémem, navíc většina uživatelů o možnosti volby ani neví. Jenže tito uživatelé by přídavné funkce stejně neupotřebili, pokud by vůbec byli s to se s nimi seznámit. Zatímco běžný uživatel pracuje obvykle jen s jedním oknem, kde má otevřený např. e-mail, portál nebo zpravodajský server, zkušenější uživatel přepíná mezi větším množstvím oken a právě rychlost přepínání mezi okny je pro něj k získání co největší efektivity práce rozhodující. V případě Internet Exploreru musí uživatel řešit přepínání změnou aktivní instance Exploreru, většinou prostřednictvím lišty s programy. Při třech a více paralelně otevřených oknech je tento postup krajně nepříjemný. V případě všech ostatních současných internetových prohlížečů je přepínání možné řešit změnou aktivní stránky přímo v okně. Dalším zásadním nedostatkem Internet Exploreru je nemožnost zabránit vyskakování reklamních pop-up oken, které obtěžuje převážně návštěvníky webů s nedůvěryhodným, či spíše nezákonným obsahem. Opět platí, že začínající surfař se na tyto stránky stěží dostane, zatímco pro mnoho zkušenějších vytváří tyto weby cenný zdroj informací, či spíše dat. A takto by bylo možné pokračovat téměř u všech doplňkových funkcí.

Jen ne IE
Patříte-li právě mezi ty uživatele, jimž ono minimum, které Internet Explorer nabízí, nestačí, přinášíme vám test současných internetových prohlížečů. Při samotném testování byl brán zřetel zvláště na správné zobrazování internetových stránek, na funkce, na efektivitu práce s prohlížečem a v neposlední řadě také na rychlost. Testu se zúčastnila pětice prohlížečů, mezi nimiž nechyběl pro úplnost ani Internet Explorer. Kromě něj se do testu dostaly dva prohlížeče založené na jádře Gecko, tedy Mozilla a kompaktní Firefox, dále svérázná Opera a také nadstavba Internet Exploreru MyIE2.

Jádro věci
Nejpodstatnější věcí, která "tvoří základ" internetového prohlížeče, je bezpochyby jádro. V našem testu se sešla celkem tři. Pro Internet Explorer hraje fakt, že jádro je integrované do operačního systému, takže práce s ním je velmi rychlá. Kromě Internet Exploreru a jeho nadstaveb využívají tohoto jádra i nejrůznější aplikace, od MSN Exploreru přes Winamp až po ICQ. Další výhodou tohoto jádra je jeho rozšířenost. Jelikož ho používá většina lidí, snad žádný webdesignér si nedovolí neoptimalizovat své stránky pro Internet Explorer. Naproti tomu prohlížeče s jádrem Gecko se při renderování stránky řídí normami konsorcia W3C a na "chyby" Internet Exploreru, jež berou webdesignéři za závazné, není brán ohled, což může v konečném důsledku způsobit nepřirozené deformace obsahu. Opera se se svým vlastním zobrazovacím jádrem řadí někam mezi tyto prohlížeče. Při vývoji byl sice brán zřetel na normativu W3C, ale kvůli rozšířenosti stránek využívajících neduhů Internet Exploreru učinili vývojáři několik ústupků. Ani tak však není možné říci, že by na Opeře bylo zobrazování všech stránek bezchybné.

Internet Explorer 6.0
Jak již bylo řečeno, při používání Internet Exploreru zobrazíte bezchybně snad všechny webové stránky. Jenže rozšířenost tohoto prohlížeče přináší i nevýhody. Tou hlavní je bezpochyby bezpečnost. Téměř každý týden vyjde najevo bezpečností chyba, která usnadňuje útočníkovi průnik do vašeho počítače; ani odeslané pakety nejsou úplně v bezpečí, a proto někteří uživatelé pro citlivé aplikace, jako je třeba internetové bankovnictví, používají jiný prohlížeč. Na tyto bezpečnostní chyby sice pravidelně vycházejí bezpečnostní záplaty služby WindowsUpdate, nikdy však nelze zaručit, že právě ona záplata na kritickou chybu vyjde dříve, než ji útočník zneužije. Co se funkcí týče, zůstává Internet Explorer daleko za ostatními prohlížeči, které jsou z hlediska znalejšího uživatele o dvě generace dál. Důvodem ale není to, že by Microsoft nedokázal vytvořit srovnatelný prohlížeč. Ve skutečnosti se jeho vize uživatelova "pohodlí" (nepřemýšlení a nenastavování) neslučitelně rozchází s krátkodobějšími, o to však užitečnějšími koncepcemi ostatních vývojářů. Bez dalších úprav umožňuje Internet Explorer kromě základní navigace, práce s oblíbenými položkami a procházení historií také změnu velikosti písma, vyhledávání textu na stránce nebo zobrazení zdrojového kódu.

MyIE2 0.917
MyIE2 přebírá téměř všechny zmíněné přednosti Internet Exploreru a zároveň poskytuje uživateli velice široké možnosti nastavení pokročilých funkcí. Nejedná se však o prohlížeč v pravém slova smyslu, protože s Internet Explorerem sdílí vedle zobrazovacího jádra pro renderování stránek i oblíbené položky a historii navštívených stránek. Přesto jsme se rozhodli zahrnout tuto nadstavbu do našeho testu. Podobnost s Internet Explorerem je sice na první pohled patrná, jistě vás však hned zkraje zarazí řada odlišností. Kromě většího množství tlačítek a položek v menu přibyla hlavně lišta s otevřenými stránkami a textové pole na adresním řádku, sloužící k přímému zadávání vyhledávacích dotazů. Uživatelé MyIE2 si pochvalují především velmi pohodlnou a nastavitelnou práci se záložkami. Je například možné zavírat záložky stisknutím prostředního tlačítka, otevírat odkazy přetažením myší do nového okna nebo přetažením označeného textu automaticky začít vyhledávání v Googlu. Nechybí ani jednoduché vyplňování formulářů, které lze utužit již při instalaci zvolením komponenty AI RoboForm, automatické skrolování stránek, šikovný antipop-up s názvem Ad Hunter, který obsahuje již přednastavené filtry, nebo skupiny, které jsou podobné oblíbeným položkám, jen s tím rozdílem, že umožňují hromadné ukládání stránek do složek. Užitečnou vlastností je jistě i rychlý překlad stránek prostřednictvím překladače Babelfish, rychlé nastavení anonymního proxy serveru či spolupráce s plug-iny určenými pro Internet Explorer. Tvůrci nezapomněli ani na "myší gesta". MyIE2 dokonce umožňuje každé položce v menu přiřadit nějaké myší gesto. MyIE2 podporuje nová schémata, která však musíte instalovat ručně. Kromě jiných je ke stažení připravena i česká lokalizace.

Myší gesta - Jednou z nových a usazujících se metod navigace mezi stránkami jsou Mouse gestures neboli "myší gesta". Jedná se o pohyby myši podpořené stiskem tlačítka, které v prohlížeči vyvolají definovanou akci, např. zavření aktuálního okna, refresh nebo krok vpřed. Kromě prohlížečů je tento způsob ovládání využíván v herním průmyslu, kupříkladu u her Black & White nebo Myth, či v některých linuxových desktopových manažerech. Ve většině případů jsou myší gesta užívána jako alternativa někdy až kontraproduktivních klávesových zkratek. V praxi dosáhnete vypnutí aktivní záložky podržením pravého tlačítka myši a posunutím kurzoru dolů a doprava, což je proces, který při troše tréninku zabere pouze několik desetin sekundy.

Mozilla 1.6
Bavíme-li se o operačních systémem Microsoftu, pak lze říci, že Mozillu používají linuxoví nadšenci, kteří si občas potřebují odskočit k Windows, tvrdí zastánci W3C a vlastně i většina odpůrců Microsoftu, potažmo veškerých monopolů. Kromě samotného prohlížeče obsahuje Mozilla také další aplikace. Mezi ně patří solidní e-mailový klient, IRC ChatZilla, adresář, či dokonce jednoduchý WYSIWYG editor webových stránek. O žádné z těchto aplikací nelze říci, že by dosahovala kvalit konkurentů, nicméně pokud patříte mezi zastánce all-in-one řešení, jistě proti nim nebudete nic namítat. Přestože práce s více otevřenými stránkami v jednom okně je doménou Mozilly již několik let, nedostali se vývojáři v této oblasti příliš daleko. Jednotlivé záložky se stránkami působí svou velikostí a tvarem nepřirozeně, ale hlavně Mozilla otevírá stránky směrované JavaScriptem do nového okna právě v novém okně. Autoři stejně tak nedomysleli zavírání záložek, které je nutné provádět skrze kontextové menu, případně jednotné tlačítko, před jehož stisknutím je ale nutné se na danou stránku přepnout. Ostatní navigační tlačítka prohlížeče jsou statická a není možné měnit jejich polohu ani přidávat nová. Na druhé straně Mozilla disponuje funkcemi, jako je blokování pop-up oken nebo obrázků, automatické vyplňování formulářů, zadávání vyhledávacích dotazů přímo v okně prohlížeče nebo download manažer, u něhož se sice zobrazují přehledně stahované či stažené soubory, ale jakékoli operace se stahovanými daty, jakož i pozastavení stahování chybí. Určitě však potěší pohodlná správa cookies, možnost přímého překladu stránky z vybraných světových jazyků do angličtiny, vynikající možnosti zabezpečení a zobrazení detailních informací o právě navštívené stránce. Samozřejmostí jsou oblíbené položky a historie, které ale bohužel není možné zobrazit v levém panelu, jak je zvykem, ale pouze v samostatném okně, stejně jako download manažer. Jelikož standardní vzhledové schéma není zrovna pastvou pro oči, mnoho z vás jistě využije možnost stažení nového schématu, a ti ne právě zběhlí v angličtině si mohou stáhnout českou lokalizaci Mozilly. Ani se stahováním nových schémat, ani s lokalizací si nemusíte dělat starosti, protože Mozilla soubory rozpozná a automaticky uloží do příslušného adresáře.

Firefox 0.8
Zjednodušeně lze říci, že tím, čím byla Mozilla dříve pro Netscape, je dnes Firefox pro Mozillu; okleštěným prohlížečem zakládajícím si na rychlém běhu a nízkých požadavcích. Firefox je však zcela novým prohlížečem, jenž s Mozillou sdílí pouze jádro a několik dalších prvků, které se programátorům zdálo zbytečné psát znovu. Mezi těmito prvky je bohužel i práce se záložkami, tzn. jejich zavírání a "chybné" otevírání stránek do nového okna. Na rozdíl od těžkopádné Mozilly se však Firefox pyšní moderním "light" designem, inteligentně propracovaným menu a okamžitým startem. První věcí, která zaujme, je možnost doslova libovolně rozmístit nejen tlačítka, ale všechny aktivní prvky prohlížeče, buď do výchozích, nebo do vámi vytvořených panelů, a to velmi intuitivním způsobem. S tím úzce souvisí zobrazování oblíbených položek a historie v levém panelu, jak tomu bývá zvykem. Zásadních změn doznal rovněž download manažer, který se sice stále zobrazuje v samostatném okně, ale budí mnohem lidštější dojem než "suchý mozillácký" manažer. Po technické stránce je také vyspělejší, poněvadž umožňuje pozastavit stahování a i po restartování počítače znovu pokračovat. Pravda, většina uživatelů se dnes raději spolehne na speciální stahovací program, ale přece jen se někdy může ke stažení zejména menších souborů integrovaný manažer hodit. Podobné změny byly provedeny i u okna options, které je rozděleno do šesti kategorií. V nich nalezneme funkce pro nastavení připojení, zajištění bezpečnosti, změnu výchozích barev, povolené prvky na stránkách, blokování pop-up oken nebo správu nových schémat a plug-inů, tzv. extensions. Ty je možné instalovat přímo z internetu, přičemž mezi plug-iny nalezneme kromě jednoduchých her typu hledání min i užitečné záležitosti jako kalendář, již zmíněný IRC klient ChatZilla, RSS čtečky, pomocníky pro automatické vyplňování formulářů nebo podporu Mouse gestures. Některé z těchto plug-inů jsou zpětně kompatibilní i s Mozillou, stejně jako většinu plug-inů pro Mozillu lze použít pro Firefox.

Opera 7.23
Ve vývoji internetových prohlížečů představuje Opera samostatnou vývojovou větev, která se ubírá zcela vlastní cestou, především díky tomu, že na rozdíl od konkurenčních prohlížečů se jedná o komerční produkt, za nějž uživatel musí platit buď neustálým sledováním reklamního banneru, nebo přímo penězi. Již na první pohled poznáte, že celkové zpracování prohlížeče se od ostatních prohlížečů poměrně liší. Celá Opera je se základním nastavením laděna do nafialovělé melancholické modři, čímž se snaží odbourávat standardní šeď Windows, která provází i všechny ostatní prohlížeče. Podobně netradiční je i celkové pojetí. Pod menu, v němž se u každé položky zobrazí dlouhý seznam akcí a submenu, se nachází lišta s necelou dvacítkou ikon, dále řádek pro snadné vyhledávání, lišta se záložkami stránek a nakonec klasický adresní řádek, přičemž v něm kromě samotného pole pro zadání adresy naleznete i rozbalovací seznam vyhledávačů, možnosti zvětšení/zmenšení stránky, blokování obrázků, vlastní nastavení kaskádových stylů apod. Opera zároveň disponuje patrně nejbohatší nabídkou funkcí ze všech prohlížečů. Účinný antipop-up, Mouse gestures, automatické vyplňování formulářů, více než slušná optimalizace prohlížeče, pokročilá navigace, blokování daných elementů na stránce, bezpečnostní nastavení, emulace PDA, zjednodušené vyhledávání apod. - všechny tyto funkce se v Opeře zabydlely již dávno. Relativně novou záležitostí je levý panel, který neslouží zdaleka jen k zobrazování historie a oblíbených položek, ale i k utváření poznámek, procházení e-mailů, k získání informací o stránce, ke správě kontaktů, otevřených oken či stahovaných souborů. Opera tedy obsahuje i download manažer a e-mailového klienta, přičemž obě tyto aplikace se zobrazují kromě zjednodušené formy v levém panelu i na místě, které primárně slouží k zobrazování stránek, což šetří jednak čas, jednak místo na obrazovce. Download manažer sice žádné překvapující funkce - snad vyjma schopnosti pozastavit stahování a zobrazit informace o stahovaných datech, jako procentuální a datový průběh nebo adresu cíle a zdroje - neposkytuje, zato e-mailový klient disponuje antispamovými filtry a možností pracovat s více poštovními účty. Prohlížeč samotný však nabízí ještě jednu výraznou funkci - lištu informující o průběhu stahování dané stránky. Tato lišta se zobrazuje přímo pod načítaným obsahem a informuje o době, rychlosti a průběhu stahování, o počtu stažených obrázků nebo o tom, ze kterého serveru je obsah stahován. K dispozici je česká lokalizace Opery a také mnohá vzhledová schémata, doplněná o možnost výběru barvy daného vzhledu.
  

Prohlížeč Firefox 0.8 Internet Explorer 6.0 Mozilla 1.6 MyIE2 0.9.16 Opera 7.23
Internet www.mozilla.org www.microsoft.com www.mozilla.org www.myie2.com www.opera.com
Velikost 6,2 MB 0 MB 11,7 MB 700 kB/3,55 MB 3,2 MB
Licence Opensource Součást OS Opensource PayPal Shareware
Cena 0 0 0 libovolná USD 39
Anti pop-up/filtry ●/● -/- ●/● ●/● ●/●
Auto scroll/Auto refresh -/- -/- -/- ●/● -/●
Česká lokalizace -
Download manager/přerušení ●/● -/- ●/- -/- ●/●
Jednoduché vyhledávání/překládání ●/- - ●/● ●/● ●/-
Manipulace s tlačítky - - -
Mouse gestures/změna klávesových zkratek plugin/- -/- plugin/- ●/- ●/●
Schémata/barevná schémata ●/- -/- ●/- ●/- ●/●
Správá cookies - -
Zákaz obrázků/Flash/Javascriptů/BMP ●/-/●/- ●/-/●/- ●/-/●/- ●/●/●/- ●/●/●/●
Změna kódování
Zoomování textu/stránky ●/- ●/- ●/- ●/● -/●
Aplikace - Outlook Express Email, newsgroup, IRC klient, WYSIWYG editor AI RoboForm, Multimediální přehrávač, předpověď počasí Email klient
Celkové hodnocení 79 67 81 85 85

 

Závěr
Z dnešního testu vyšel jako celkový vítěz prohlížeč MyIE2, který po vyhodnocení všech oblastí těsně předčil konkurenci. Jestliže vás však netíží přítomnost reklamních bannerů nebo pokud byste byli ochotni investovat drobnou částku za kvalitní prohlížeč, bude pro vás Opera tou pravou volbou. Na závěr vás musím upozornit, že nejste-li jedinými uživateli vašeho počítače, rozhodně by měl zástupce pro Internet Explorer zůstat pro ostatní uživatele na stejném místě, protože pro některého méně pokročilého uživatele by se otevření nového e-mailu v jiném prohlížeči mohlo stát neřešitelným úkolem.