Přeskočit hlavičku [accesskey=1]
Blogview: Dušan „Yuhů“ Janovský
Nacházíte se zde: Novinky » Weblog » 2004 » Leden » Blogview: Dušan „Yuhů“ Janovský
Co jsem minule slíbil, to i plním, dnešní Blogview bude s Yuhůem. Podařilo se mi jej vyzpovídat dnes, časně ráno (zhruba ve tři hodny). Během rozhovoru vypil Yuhů tři čaje a já se naučil stopovat, prostě veselo. Celé jsem to měl trochu ztížené nedávným rozhovorem: Rozhovor s Dušanem Janovským alias Yuhůem, v němž padlo několik otázek, na které jsem se chtěl též zeptat. Totéž platí i o Flashi, na který se pro změnu zeptal Darkmaster v článku Flash raději nepoužívat. Ale nevadí…
Osobní údaje o Yuhůovi jsou k vidění na http://dusan.pc-slany.cz/osobni_udaje.html, takže se zde omezím pouze na obecné shrnutí. Dušanovi je 29, bydlí ve Slaném. Tvoří weby Jak psát web, Yuhůův weblog o webu, Autostop (moc dobře jsem se na nich pobavil) a celou řadu dalších.
1. Kdy ses poprvé dostal k počítačům a co tě na nich uchvátilo?
Poprvé na základce, mohlo to být tak v roce 1986. Neuchvátilo mě na nich nic, byly děsný. Programy se musely nahrávat z pásky a nikdy jsem se k nim
nedostal na dlouho. Daly se na nich hrát hry, to bylo fajn.
Na gymplu jsme měli litinová ÍQéčka, dal se na tom vařit čaj a programovat v basicu. Tenkrát jsem se zajímal spíš o teoretickou matematiku.
Na vejšce jsem dostal pár zápočtů z Pascalu a naučil jsem se s mailem. Psal se rok 1992 a já naštěstí seděl na MatFyzu, kde už mail fungoval. Zajímavé je, že jsem programoval a mailoval, aniž bych tušil, co je soubor! Pracovat se soubory jsem se naučil až o rok později v knihkupectví.
K pořádnému využití počítače jsem se dostal až v souvislosti se hrou Gawain. Tenkrát jsem potřeboval hodně různých verzí pravidel pro různé hráče a počítač to řešil. Takže nakonec mě na počítačích uchvátilo, jak moc jsou užitečné.
V současné době pracuješ pro Seznam, věděl jsi již od začátku, že se chceš „počítači“ živit?
Nevěděl. Nikdy jsem přesně netušil, co budu dělat. Rád si čtu Bibli a tam Ježíš říká:
Pohleďte na ptactvo nebeské. Nesejí, nežnou a přece je náš otec živí.
Volná citace :-)
2. Jaký vývoj v oblasti tvorby webu očekáváš v několika následujících letech? Prosadí se XHTML 2.0, CSS3, SVG ad.? Jak bude vypadat web za pět deset let?
Nevím, jaké se prosadí konkrétní technologie, a nepovažuji to za podstatné. Zrovna co se týká XHTML, tak jsem skeptický, XHTML 2.0 se podle mě nikdy nebude používat. CSS3 je daleko, pár let se kvůli Exploreru nenajede ani na masivní použití CSS2. SVG moc nerozumím.
Myslím si, že webové technologie hodně porostou do šířky. Dneska tady máme dejme tomu dvacet technologií, které se na klientech a serverech běžně používají. Bude jich čím dál tím víc a budou obsazovat prostor, ve kterém je HTML slabé. Vezmi třeba v úvahu, že nyní si povídáme po ICQ, ačkoli ještě před dvěma lety bychom chatovali někde na HTML chatu. Například Flash je výborná technologie tam, kde informace nejsou primární, ale je důležitý design. Naopak tam, kde jde o přenos čistých informací, už dnes vyhrává XML.
Ale pokud se ptáš na trend, tak technologií budoucnosti je HTML a CSS1.
3. Je účinnější (účinnost v tomto případě beru pouze jenom jako CR) agresivní grafická reklama (např. i-layer), nebo čistě textová?
Grafická reklama je účinná, pokud potřebuješ propagovat značku. Textová reklama lépe prodává konkrétní výrobek nebo službu.
Pokud účinnost definuješ jako click rate, pak je v dnešní době mnohem účinnější reklama textová. Jenomže click rate není jediné kritérium účinnosti. Obecně se to dá měřit poměrem cena / výkon. Kolik korun musím otočit do reklamy, abych korunu vydělal? V určitých případech mohou být vkusné bannery propagující styl, brand nebo značku lacinější volbou, než textová reklama placená za proklik.
V dnešní době je styl převažujících reklamních formátů dán poptávkou reklamních agentur a marketingových specialistů. Já si třeba myslím, že agresivní reklama je pitomá a špatná. Ale pokud sedí na miliónu korun marketingový specialista, který je zvyklý ten milión dávat za televizní reklamy, je jasné, že chce po internetu (chybně) totéž, co po reklamě v televizi: aby znuděnému divákovi zvýšila pozornost. Proto ta agresivita. Rozdíl v úvaze je ten, že uživatel internetu narozdíl od diváka televize není znuděný. A ten formát i cílová skupina jsou prostě jiné.
3b. Očekáváš na české scéně masivnější nástup textové reklamy už letos?
Ano.
4. Je pro úspěch internetového projektu důležitější nápad nebo načasování?
Nápad a načasování jsou nutnými podmínkami krátkodobého úspěchu. Čistě protože nápad má cenu pouze v souvislosti s časem. Dnes není dobrý nápad naprogramovat katalog typu Seznam, ale před osmi lety měl ten nápad svou cenu. Ještě je tam ale spousta dalších faktorů.
Kterých?
Jednak musíš hodně zamakat, aby se projekt podařil. Skoro se dá říci, že pokud to neodflákneš, tak budeš mít s internetovým projektem úspěch, ať je jakýkoli. Ono se říká, jak je na českém webu strašně silná konkurence, ale není. Strašně moc projektů je prostě nedodělaných nebo špatně udělaných.
Další aspekt dobrého projektu je management. Nejde o nic jiného než vědět, co všechno se ještě musí udělat, a zařídit to. Zní to triviálně, ale jsou tam tři důležitá slova: "vědět", "všechno" a "zařídit". Když si představíš neúspěšné webové projekty (a že jich je), tak autoři buďto vycházeli ze špatných informací (vědět), nebo to nedotáhli (všechno), nebo se na to prostě vykašlali (zařídit).
5. Jaký je rozdíl v tom psát pro začátečníky (Jak psát web) a pro odborníky (weblog)? Pro kterou skupinu se ti píše lépe a proč?
On ten weblog není ani tak moc pro odborníky. Jediný rozdíl je v tom, že ve weblogu můžu předpokládat, že čtenář něco ví (protože jinak by tam nebyl nebo by rychle zdrhnul) a pouštět se do složitějších věcí.
Rozdíl je právě v těch předpokladech. Když píšu pro začátečníky, tak se většinou nemůžu spolehnout, že
vůbec něco vědí. Občas si po sobě pročítám návody, vidím tam HTML zdrojáky a říkám si: No jo, ale co když
ten uživatel neví, co je HTML zdroják?
A tak to různě opravuju, aby to bylo srozumitelnější.
Nebo se schválně musím vyjadřovat neodborně, aby tomu rozuměli. Například části URL adresy za otazníkem se
říká search string, query string nebo parametry dotazu. Ale proč to komplikovat, když můžu napsat
"část adresy za otazníkem"? Mimochodem tuhle chybu dělá strašně moc autorů návodů — snaží se být moc odborní.
A že tu odbornost moc nežeru, tak se mi vlastně píše lépe pro začátečníky. Ačkoli je to vlastně mnohem těžší.
Relevantní odkazy:
- Blogview: Jiří Bureš (27.2.2004)
- Blogview: Petr Weida (3.1.2004)
Trvalý odkaz: http://www.vitdlouhy.cz/weblog/2004/01/rozhovor-dusan-yuhu-janovsky.html
Vloženo: 11.1.2004, 12:25