N = {1, 2, 3, ... }
N0 = {0, 1, 2, ... }
Pokud chceme zapsat, že číslo 5 je přirozené číslo, zapisujeme takto: .
Obecně: číslo a je přirozené číslo
.
Pokud chceme zapsat, že číslo 0 není přirozené číslo, ale je z oboru přirozených čísel a čísla nula, zapisujeme takto:
;
.
Celými čísly vyjadřujeme změny stavu hladin řek, změny teplot vzduchu, změny výše konta v bance apod.
![]() | ||||||||||||||||||||||
-10 | -9 | -8 | -7 | -6 | -5 | -4 | -3 | -2 | -1 | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
K obrazu každého přirozeného čísla na číselné ose existuje obraz souměrný podle obrazu čísla nula. Říkáme, že ke každému přirozenému číslu přiřazujeme číslo opačné.
1 a -1, 2 a -2, 10 a -10 … jsou čísla navzájem opačná.
Tedy:
Dělením dvou celých čísel nemusí vyjít vždy číslo celé, např.: 6 : 3 = 2, ale podíl 2 : 3 není celé číslo. Vznikla tedy potřeba rozšíření celých čísel, aby vždy existoval podíl dvou čísel.
a | - čitatel (určuje počet částí z celku) |
—— | - zlomková čára |
b | - jmenovatel (určuje počet dílů, na které je celek rozdělen) |
… a, b jsou celá čísla, kde
nebo
- čísla, která se nedají napsat zlomkem ani konečným desetinným číslem
- odmocniny a nekonečná desetinná čísla neperiodická
- lze zapsat jen hodnotu přibližnou, zaokrouhlenou na několik desetinných míst
N – přirozená čísla
N0 – přirozená čísla a nula
Z – celá čísla
Q – racionální čísla
R – reálná čísla
Pro porovnávání reálných čísel platí stejná pravidla jako u čísel racionálních - počítáme se zaokrouhlenou hodnotou.
Pro matematické operace s reálnými čísly platí stejná pravidla jako u čísel racionálních - počítáme se zaokrouhlenou hodnotou.