BOD vyznačujeme křížkem a popisujeme velkými tiskacími písmeny latinské abecedy.
Čteme bod A, bod B.
PŘÍMKA prochází dvěma libovolnými různými body. Popisuje se malými písmeny latinské abecedy nebo dvojicí velkých tiskacích písmen (vyznačení a označení dvou libovolných bodů přímky).
Zápis: nebo p čteme přímka AB nebo přímka p.
Zápis: čteme bod C leží na přímce AB, bod D neleží na přímce AB.
Zápis: čteme bod C leží na přímce p, bod D neleží na přímce p.
a) RŮZNOBĚŽNÉ (různoběžky) jsou přímky, které mají společný pouze jeden bod, který se nazývá průsečík.
Zápis: čteme bod P je průsečíkem přímek a, b.
Kolmice jsou různoběžky, které svírají pravý úhel.
Zápis: čteme přímky a, b jsou kolmé. Bod P je pata kolmice.
b) ROVNOBĚŽNÉ (rovnoběžky) jsou přímky, které nemají žádný společný bod.
Zápis: m | | n čteme přímky m, n jsou rovnoběžné.
POLOPŘÍMKA - získáme ji prodloužením úsečky za jeden její krajní bod.
Zápis: čteme polopřímka AB.
Zápis: čteme polopřímka BA.
Polopřímka AB není totéž co polopřímka BA. (První písmeno v pořadí označuje počátek polopřímky.)
Zápis: čteme bod C neleží na polopřímce AB.
Zápis: čteme bod C leží na polopřímce AB.
Polopřímky navzájem opačné mají společný pouze jediný bod (počátek) a leží v jedné přímce.
ÚSEČKA je část přímky ohraničená dvěma krajními body. Popisuje se buď malým písmenem latinské abecedy uprostřed úsečky, nebo dvěma velkými tiskacími písmeny latinské abecedy - označení krajních bodů úsečky.
Zápis: AB nebo a čteme úsečka AB nebo úsečka a.
Délka úsečky: |AB| = 30 mm nebo a = 30 mm
Zápis: čteme bod D neleží na úsečce AB.
Zápis: čteme bod D leží na úsečce AB.
Osa úsečky je přímka kolmá k úsečce a prochází jejím středem.
Osa se značí obvykle o, střed S.
Sestrojíme oblouky kružnic se středy v krajních bodech úsečky.
Poloměry těchto oblouků jsou větší než polovina délky úsečky.
Jejich průsečíky spojíme - přímka kolmá k úsečce.
Na připravenou polopřímku s počátkem P přeneseme kružítkem větší úsečku AB a úsečku CD ve směru vyznačené šipky.
|PR| | = | |AB| |
|QR| | = | |CD| |
|PQ| | = | |AB| - |CD| |
Na připravenou polopřímku s počátkem P přeneseme kružítkem úsečku AB a za ní úsečku CD.
|PQ| = |AB| + |CD|
ROVINA je určena:
a) třemi různými body, které neleží v přímce
b) přímkou a bodem, který na ní neleží
c) dvěma různoběžkami
d) dvěma rovnoběžkami
Rovina se označuje písmeny řecké abecedy.
Zápis: čteme rovina určená body A, B, C.
Zápis: čteme rovina určená přímkou p a bodem A.
POLOROVINA
Přímka p dělí rovinu na dvě poloroviny navzájem opačné, přímka p je jejich společnou hraniční přímkou.
Zápis: čteme polorovina s hraniční přímkou p a vnitřním bodem A.
Zápis: čteme polorovina s hraniční přímkou AB a vnitřním bodem C.
a) písmeny řecké abecedy
b) trojicí velkých tiskacích písmen (písmeno uprostřed značí vždy vrchol) AVB.
Jednotkou velikosti úhlu je 1 stupeň ... 1°, menší 1 minuta ... 1´, menší 1 vteřina ... 1´´. Jednotky jsou v šedesátkové soustavě.
1°=60´, 1´=60´´
Zápis velikosti úhlu: buď ,
nebo
Kolem vrcholu úhlu opíšeme libovolným poloměrem oblouk kružnice.
Kolem průsečíku oblouku s rameny úhlu opíšeme další dva oblouky kružnice tak, aby se protly. Spojnice vrcholu s průsečíkem oblouků kružnic je hledaná osa.
Rozdělení úhlů podle velikosti
a) Ostrý úhel – jeho velikost je větší než 0° a menší než 90°.
b) Pravý úhel – jeho velikost je 90°.
c) Tupý úhel – jeho velikost je větší než 90° a menší než 180°.
d) Přímý úhel – jeho velikost je 180°.
a) Vrcholové úhly - jsou shodné (jejich ramena jsou navzájem opačné polopřímky).
b) Vedlejší úhly – jejich součet je úhel přímý (jedno rameno mají společné, druhá dvě ramena jsou navzájem opačné polopřímky).
a) Souhlasné úhly – leží v téže polorovině.
Jsou-li přímky a, b rovnoběžné, pak jsou úhly shodné.
b) Střídavé úhly – leží v opačných polorovinách.
Jsou-li přímky a, b rovnoběžné, pak jsou střídavé úhly shodné.