Jednotlivým druhům příjmů se věnují konkrétní oddíly. Následující údaje jsou společné pro všechny druhy příjmů.
Paušální nebo skutečné výdaje
Každý, kdo podniká nebo provozuje jiné výdelečné činnosti, má možnost snížit daňový základ o skutečně prokazatelné
výdaje nebo tyto výdaje uplatnit paušálně stanoveným procentem z příjmů. Každý způsob má své výhody a každému se může
hodit jiný způsob uplatnění výdajů. Pro toho, kdo si nerad přesně eviduje své skutečné výdaje bude lepší, když zvolí
jejich paušální vyjádření. Tato metoda je vhodná hlavně pro ty, kteří nemají moc velké výdaje spojené s danými příjmy.
Naopak tomu, kdo má se svými příjmy spojené velké výdaje (nákup zásob, časté cesty automobilem, poplatky za pronájem nemovitosti ap.)
se vyplatí jejich evidence ve skutečné výši. Takto vypočtená daň pak bude určitě nižší, než kdyby byly výdaje vypočtené paušální
sazbou.
Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši:
- 20 % z pronájmu nemovitosti
- 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů
znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a správců konkursní podstaty
- 30 % z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných
právu autorskému a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem
- 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
- 25 % z příjmů z činností předběžného konkursního zvláštního zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností
ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu
- v paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje s výjimkou sociálního a zdravotního pojištění
- v paušálních výdajích k příjmům z pronájmu jsou zahrnuty veškeré výdaje včetně zdravotního a sociálního pojištění
- poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v
souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
Zálohy na daň
Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Všichni ostatní poplatníci musí platit tyto
zálohy. Zálohové období začíná prvním dnem po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za uplynule zdaňovací období (tj. 1.4. resp.
1.7. v případě zpracování přiznání daňovým poradcem) a končí posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání na další období (tj. 31.3
nebo 31.6.).
Kdo zaplatí na dani více než 30 000 Kč a méně než 150 000 Kč, platí zálohu dvakrát ročně (do 15.6 a do 15.12.) a to ve výši
40 % poslední známé daňové povinnosti.
Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy čtvrtletně (tj. 15.3., 15.6., 15.9., 15.12.) a to ve výši
1/4 poslední známé daňové povinnosti.
Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
Za zaměstnance platí zálohy na daň jeho zaměstnavatel. Následuje tabulka pro výpočet záloh pro rok 2002:
Zálohy na daň pro rok 2002
Zdanitelná mzda | Záloha | ze zdanitelné mzdy přesahující |
od Kč | do Kč |
0 | 9 100 | 15 % | |
9 100 | 18 200 | 1 365 Kč + 20 % | 9 100 Kč |
18 200 | 27 600 | 3 185 Kč + 25 % | 18 200 Kč |
27 600 | a více | 5 535 Kč + 32 % | 27 600 Kč |