3. 5. 1999 | ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
V nadpisu článku je záměrně otazník. Kdybych chtěl psát článek o 'Office software', měl bych situaci jednodušší: dá se jednoznačně říct, že pokud žijete v ISO-Latin-1 světě, můžete bez problémů začít používat Linux pro běžné (dnes už trochu anachronické) kancelářské činnosti...
...jako je psaní a tisk papírových dopisů (zejména kvůli 'zpětné kompatibilitě': také se vám
stává, že veškerá vaše komunikace se světem je plně elektronická, s výjimkou
daňových dokladů (faktury), styku s bankami (papírové šeky) a samozřejmě
styku s veškerými státními úřady a institucemi...) nebo vedení účetnictví.
Ponechám teď stranou filozofické úvahy o tom, že instituce materiálního světa
jsou nepružné a nepřizpůsobivé, že je my, Internetem osvícení jedinci ke svému
životu vůbec nepotřebujeme a že se dá říci, že veškerá státní i bankovní byrokracie
jakož i papírenský průmysl vlastně jen parazitují na skutečném světě, tvořeném
Internetem a námi, jeho uživateli.
Moje reálná situace je následující: rozhořčeně jsem smazal nenáviděné Windows
a přitom žiju v ISO-Latin-2 regionu (tzn. nejen čárky, ale i háčky). O Linuxu
jsem toho už spoustu slyšel a četl, umím nainstalovat z cédéčka RedHat,
a samozřejmě používám Linux jako internetový server své firmy. Doma mám Linux
nainstalovaný už taky víc než rok, včetně X-windows. Ale co se týče češtiny
a kancelářských prací vůbec... hmm, dlouho dobu jsem to řešil prostě tak,
že jsem přebootoval do DOSu a použil T602 (ta by mimochodem asi měla chodit
i pod DOSemu ;-)
Situace se časem vyhrotila, a já se rozhodl, že jestli mám používat Linux,
tak doopravdy. No, abych se přiznal, tenhle článek stejně píšu pod DOSem.
Jde hlavně o zvyk ;-) A taky o to, že pořádné počeštění Linuxu není tak úplně
bez problémů. Nejjednodušší je situace ohledně konzolových fontů: stačí si
přečíst manuál od příkazu 'setfont', a všechno vám bude jasné. Přidání českých
fontů do X-windows je trochu náročnější - existuje na to RPM balík, ovšem po
jeho instalaci je potřeba ručně přidat cesty k českým fontům do souboru
'/etc/XF86config'. A ještě záludnější je to s českou klávesnicí pod
X-windows: specifikace X11 sice s národními klávesnicemi počítá, nicméně
pro správné načtení českého textu by aplikace měly volat určitou funkci
knihovny Xlib, kterou většinou nevolají. Existuje řešení v podobě hacknuté
knihovny Xlib od Stano Meduny - jenže tento zásah je potřeba provádět pro
každý nový release Xfree86! A konfiguraci českého prostředí (locales) vám
navíc RedHat při instalaci nenabídne. Podotýkám, že tento článek předpokládá
úplnou instalaci RedHat 5.1 - jestli bude mezi RedHatem 5.1 a 6.0 takový
skok ve funkčnosti, jako např. mezi 3.3 a 5.1 (v době RedHatu 3.3 neexistoval
ještě ani volně šiřitelný Netscape!), máme se na co těšit.
Jak jsou na tom s podporou češtiny Linuxové desktopy? KDE 1.1 je přeložené
skoro kompletně (i když použité výrazy občas svojí zmateností připomínají
Windows) a KDE je taky prostředí, které bych doporučil začátečníkům - zejména
pro jeho snadnou instalaci. V adresáři s instalačními balíky KDE prostě
napíšete 'rpm -i *.rpm', do souboru '.bash_profile' přidáte řádku 'export
KDEDIR=/opt/kde', do definice proměnné PATH přidáte '/opt/kde/bin', vytvoříte
soubor '.Xclients' obsahující příkaz '/opt/kde/bin/startkde' a označíte ho
jako spustitelný. A pak už stačí jen napsat 'startx'. Podle návodu by prý
stačilo pouze spustit script 'usekde', ale to jsem nezkoušel.
Instalace GNOME by teoreticky neměla být o nic složitější, problém je, že ve
verzi 1.0 při instalaci z RPM selhalo spousta závislostí mezi balíky a ne
každý má pevnou linku. Jinak je postup podobný, až na to, že GNOME se
nainstaluje do '/usr' hierarchie a nepotřebuje tím pádem měnit path; do
'.Xclients' se píše příkaz 'gnome-session'. Ovšem překlad GNOME do češtiny
je spíš náznakový, a přes efektní design od takových hvězd GNU scény
jako je Rasterman nebo Tigert je zatím celé prostředí dost nestabilní a
nedotažené - například Gnumeric mi zatuhne, když se pokusím otevřít uložený
soubor, GNOME Midnight Commander má v menu jen zlomek funkcí své konzolové
verze, applety běžící v panelu mají sklon při pádu desktopového prostředí
'zmizet', a celkově je GNOME trochu překombinovaný - například 'Mozilla
launcher' hledá na disku Netscape mimo jiné i pomocí příkazu grep. Důsledné,
leč nepříliš elegantní ;-) Ale na druhou stranu na vás GNOME při startu
a ukončení zacinká přes zvukovku, a do panelu je možné přidat applet na
čtení headlines ze Slashdotu. Je tím pádem jasné, pro koho je GNOME určen
především - sekretářky a manažeři to nejsou ;-)
Jakkoliv je nám GNOME sympatické, Linux pro českou sekretářku tedy začneme
budovat spíše nad prostředím KDE. O co windowsoidněji vypadá, o to méně
windowsoidní je (občas) logika jeho práce. Občas až moc. Přestože jsem
se podle návodu pokusil nainstalovat nové MIME typy (konkrétně image/x-gimp,
extenze .xcf.gz nebo .xcf, přiřadit ikonku GIMPu, otvírat v GIMPu), KDE
mojí snahu ignorovalo. Objevil jsem také pěkný způsob, jakým můžete zcela
znechutit spřátelené Linuxové hackery a okouzlit uživatele Macintošů:
KDE jako pracovní plochu použije obsah adresáře '/home/uživatel/Desktop',
což je úplná blbost, protože programy ukládají všechny soubory do
'/home/uživatel'. Naštěstí jsme v Unixu: přesuňte obsah adresáře 'Desktop'
(tj. odpadkový koš - 'Trash', apod.) do svého domovského adresáře, Desktop
smažte a vykonejte před spuštěním KDE příkaz 'ln -s /home/uživatel
/home/uživatel/Desktop'. Výsledek je velice příjemný, ale na rozdíl od
Windows je bohužel potřeba ručně provádět 'Obnovení pracovní plochy'
(např. z hlavního menu KDE). Snad půjde v budoucnu nastavit nějakou
autosynchronizaci obsahu pracovní plochy a příslušného adresáře...
Celé KDE jde přepnout do češtiny, a pokud váš X-server
zná cestu k ISO-Latin-2 fontům, budou všechny nápisy i správně česky,
což a) způsobí, že přestanete chápat, co jednotliví tlačítka znamenají - důvod
proč se vám nelíbí Windows, b) ještě více znechutíte vaše přátele 'opravdové
hackery', kterým se na Linuxu nejspíš líbí, že je pro běžné uživatele zcela
kryptický;-) KDE vám umožní do panelu přidat i přepínač klávesnice ve stylu
Windows, ale běda: bez počeštěného X-serveru (asi stačí jen správně ho nakonfigurovat
- předpokládám, že knihovna Qt na které je KDE postaveno, je 'slušně vychovaná'
a komunikuje s Xlib korektně...) se vám podaří napsat jen znaky s čárkami
(tj. ty, které jsou v sadě ISO-Latin-1). ISO-Latin-2 znaky (tj. ů,ě,š,č,ř,ž apod.)
vám X-server 'spolkne' a k aplikacím se vůbec nestanou.
To by pro dnešek stačilo, ale pokud vás problematika zaujala, nenechte si ujít pokračování článku, které vyjde ve středu.
Autor: Michael Polák (jiné články tohoto autora)
Sekce: Různé
Související články:
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |