MĚSTA POTŘEBUJÍ ENERGII
Města začala vznikat již před mnoha tisíciletími především proto, že
pro lidskou společnost představovala nejvýhodnější formu osídlení, umožňující
dělbu práce, obchod, rozvoj správy, náboženství i kultury. Byla od počátku
nejvýhodnější také z hlediska minimalizace energetických nároků všech těchto
činností. Postupně se stala převládajícím druhem lidských sídel,
soustřeďujícím statisíce a miliony obyvatel. V současné době žije ve městech
více než polovina všeho lidstva a v budoucnosti má podle městského obyvatelstva
dosáhnout až osmdesáti procent.
 |
V hlavním městě jedné ze zemí ležících v tropech jihovýchodní Asie vstoupili
energetici v době volebního boje do stávky na podporu svého kandidáta a přerušili
zásobování města elektřinou. Městská doprava přestala jezdit, a protože se nemohl
čerpat benzín, bylo v ulicích také stále méně aut. Z vodovodních kohoutků netekla
voda, přestala fungovat klimatizace a ve vysokých budovách hotelů a kanceláří
městského centra nejezdily výtahy. V obchodech, restauracích i domácnostech se staly
nepoživatelnými potraviny, které je v tropech nutno v naprosté většině uchovávat v
chladničkách. V noci, která tam trvá celých dvanáct hodin, se město ocitlo v
temnotě. Došlo dokonce k ohrožení zdraví lidí, protože ve čtvrtích ležících
pod úrovní hladiny moře nebylo možno odčerpávat vodu a odvádět splašky. Zastavila
se práce v továrnách a v přístavu nemohly jeřáby vykládat a nakládat zboží. Jen
s velkým úsilím se podařilo udržet alespoň částečně činnost nemocnic, letiště
a dalších životně důležitých zařízení.
Chudí obyvatelé, žijící v okrajových čtvrtích, si naopak přerušení
energetického zásobování ani neuvědomili. Chodí pěšky a pro dopravu používají
káry, které táhnou sami, nebo do nich zapřahají bůvolí spřežení. Své chýše
stavějí na základě tisíciletých zkušeností tak, aby byly přirozeně ochlazovány
a co nejvíce provětrávány. Živí se tradičními místními potravinami, které
nepotřebují uchovávání v chladničkách a jsou upravovány na ohni, svítí
olejovými lampičkami vyrobenými z hlíny. Nezaměstnaní měli dokonce na čas více
práce, protože bylo například v přístavu a v obchodech zapotřebí více nosičů a
dělníků.
 |
Tato událost ukazuje zřetelněji než obšírné teoretické úvahy těsný vztah
mezi existencí měst a energií. Srovnání podmínek života dvou odlišných
skupin obyvatel téhož města a jejich potřeby a spotřeby energie připomíná
rozdíly, které jsou vlastní všem lidským sídlům, avšak projevují se obzvlášť
zřetelně v zemích s rozdílnou úrovní hospodářské vyspělosti. Zároveň tím byl
v jednom místě a jednom časovém průřezu charakterizován dějinný vývoj měst,
doprovázený strmě rostoucími nároky na energii.
Chudí místní obyvatelé, tradičně žijící v souzvuku s přírodními
podmínkami a s minimálními nároky na energii, symbolizují stav na počátku vývoje
městských sídel. Naopak ti bohatí ať již místní nebo cizinci jsou typickými
obyvateli měst moderní civilizace, kteří si nedovedou představit svoji existenci a
ani již neumí žít bez stále většího počtu stále dokonalejších a stále
energeticky náročnějších "sluhů".
Tyto poznatky samozřejmě vyvolávají otázku, proč tedy narůstá počet
i velikost měst? Nebylo by snad lepší jak to navrhovali a navrhují ušlechtilí
utopisté a sociální reformátoři opustit města a žít nenáročně v lůně
přírody? Celé dějiny však prokazují, že se společenský a hospodářský vývoj
lidstva neuměl, dodnes neumí a asi dosti dlouhou dobu nebude umět obejít bez měst. Je
tomu tak přesto, že se lidé doposud nenaučili stavět města tak, aby jim plně
vyhovovala.
Je ovšem možné, že někdy v budoucnu nebudou lidé města potřebovat a
najdou si jiné formy osídlení, protože přenos informací bude moci nahradit
dosavadní fyzický kontakt a nebude ani nutné soustřeďování lidí na jednom místě.
|