ŘEKNI, CO JÍŠ ...
Živočichové se svou výživou výrazně liší od rostlin. Rostliny jsou totiž
schopny vytvářet složité organické látky z jednoduchých anorganických. Zvířata
se pak živí rostlinami nebo jinými živočichy.
 |
Podle toho, zda se živočichové živí jen některým druhem potravy, nebo různými
druhy, je můžeme dělit na monofágní a polyfágní.
Monofágní výživa jen jedním druhem potravy se objevuje nejčastěji u hmyzu,
například u bource morušového. Většina organismů je však v podstatě polyfágní,
jsou schopny pozřít různé druhy potravy. Pak ještě můžeme živočichy rozdělit na
býložravce (tur domácí), masožravce (lev) a všežravce
(člověk). Zvláštní skupinu živočichů tvoří endoparaziti,
představovaní známou tasemnicí. Za potravu jim slouží látky již zpracované
hostitelem buď v jeho trávicí trubici, nebo v krvi. U masožravců převažují v
potravě bílkoviny (popřípadě i tuky), u býložravců převažují cukry. Člověk,
který se živí smíšenou potravou, získává asi 15 % energie z bílkovin, 30 % z
tuků a 55 % z cukrů. Při celkovém energetickém výdeji 11723 kJ za den toto
množství přibližně odpovídá 370 g cukrů (6 280 kJ), 100 g bílkovin ( 1674 kJ) a
100 g tuků (3 768 kJ).
 |
Živočišný organismus však nemůže využít veškerou energii z požité potravy.
Slouží mu jen ty části, které dovede zpracovat, nestrávený zbytek vychází
z těla jako výkaly. Schopnost využívat různé druhy potravy ale může být u
různých živočichů rozdílná, zvláště při zpracování celulózy ze dřeva a
slámy nebo při trávení vosků. Celulózu umí strávit zejména přežvýkavci, ale i
hlemýždi a termiti. Stravitelnost se vyjadřuje v procentech požitého
množství potravy a činí u cukrů asi 98%, u tuků 96% a u bílkovin 92%.
|