VÝLET DO MIKROSVĚTA
Cesta k dnešnímu rozvoji jaderné energetiky byla dlouhá. Mohli
bychom říci, že trvala déle než 2 000 let, avšak všechno podstatné se událo
teprve v předvečer našeho století. Začalo to hlubším poznáním hmoty, pochopením
stavby atomů a objevením přirozené
radioaktivity. Rozbití atomového jádra a ovládnutí řetězové reakce pak znamenalo už
skutečný počátek nového věku.
 |
O podstatě světa, který nás obklopuje, přemýšleli lidé od pradávna. Některé
jejich představy se nám dnes mohou zdát komické, občas bychom však byli možná
překvapeni, jak hluboko ke kořenům pravdy pronikli již před tisíciletími, bez
jakýchkoli přístrojů, jen silou myšlenky. První učence vědce, hodné tohoto
jména, najdeme bezpochyby ve starém Řecku. Tam také začínají dějiny poznání o
atomech. Dva řečtí filozofové Leukippos z Milétu a Démokritos z Abdér došli již
někdy v 5. století před Kristem k závěru, že hmotu nelze dělit do nekonečna.
Usoudili, že musí existovat nějaké malé, už nedělitelné částice. Protože
nedělitelný se řecky řekne atomos, nazvali je atomy.
Podle jejich představy byly atomy neviditelné, nerozrušitelné, neproniknutelné a
věčné kousky hmoty, různé velikosti, hmotnosti i tvarů. Prostor mezi nimi měl být
prázdný. Velký úspěch ovšem jejich teorie nezískala pro tehdejší pohled na svět
byla přece jen těžko přijatelná. Přesto jejich myšlenka přetrvala staletí.
Vždyť podobný názor znovu zastával slavný fyzik Isaac Newton o 2000 let později. O atomech se
domníval, že to jsou "odolné a pevné pohyblivé částice, že se nikdy
neopotřebují ani nerozbijí na menší části".
S mnohem propracovanější atomovou teorií hmoty přišel anglický chemik John
Dalton, žijící v 18. a 19. století. Dalton zjistil, že i velmi malé částečky
látky stále obsahují stejné prvky, a to dokonce ve stále stejném poměru.
Například nepatrná kapka vody obsahuje vodík
a kyslík, stejně jako celý rybník. Z toho
vyvodil, že každá látka tedy například i voda je složena z malých částeček a ty
opět z ještě menších pračásteček prvků, jejichž vzájemný poměr je stále
stejný. Svým " pračástečkám" říkal Dalton atomy. Podle Daltona je
každý prvek složen z jednoho druhu atomů o stejné hmotnosti atomy různých prvků se
od sebe liší. Na základě svých (dnes už můžeme říci, že skvělých) dedukcí
sestavil Dalton dokonce první tabulku atomových hmotností prvků, ve které atomům
vodíku přisoudil hmotnost rovnou jedné.
|