STUDENOKREVNÍ V HORKU
Společnou taktikou plazů je vystavovat tělo dle potřeby slunci nebo stínu.
Některé druhy užívají i jiné prostředky. Na Galapágách například teplota těla
leguána Amblyrhynch může stoupat při zahřívání na slunci dvakrát rychleji než
klesat při potápění ve vodě, čehož dosahuje regulací srdečního tepu a průtoku
krve k povrchovým tkáním.
Nedokáže-li živočich regulovat svou teplotu, může zahynout. Pro chobotnici je
tělesná teplota už při 36 ° C smrtelná. Rak říční hyne z přehřátí, jestliže
se jeho tělo ohřeje na 38,5 ° C. Hadi a ještěrky se před sluncem v pouštích
schovávají v písku nebo zalézají do větví, kde profukuje větřík. Mezi šupinami
jejich kůže byly navíc nalezeny mikroskopické dutiny, které mohou mít funkci
tepelné izolace.
 |
Role průtoku krve kůží
při regulaci tepelné vodivosti povrchu těla. Při okolním chladu je krev odváděna z
povrchu, při vysokých teplotách proudí krev k povrchu, kde se vyrovnává s teplotou
okolí. |
U některých živočichů se v nepříznivém období života, třeba za sucha, naopak
pronikavě snižuje metabolismus i tělesná teplota. Určitý druh hmyzu zastavuje svůj
vývoj a nastává diapauza, ať již ve stadiu vajíčka či kukly, imaga a někdy i
larvy. Nástup diapauzy je pak určen podmínkami, v jakých hmyz žil, především
délkou světelné části dne a kvalitou potravy. Před dokončením diapauzy, pokud se
podmínky zlepšily, se buněčné struktury související s oxidačním metabolismem
obnovují. Někteří vědci dokonce předpokládají, že organismy v podobném stavu
mohly přečkat i drsné podmínky vesmírného prostoru a procestovat obrovské
vzdálenosti. Naše mladá planeta pak jimi mohla být naočkována. Tento přístup ke
vzniku života na Zemi bývá označován jako panspermický.
|