ŽIVOT POTŘEBUJE ENERGII
Všechny životní děje v živých organismech lze převést na přeměnu látek a energie, nazývanou celkovým metabolismem. Metabolismus
znamená přeměnu látek nebo energie v živém organismu tak, aby je mohl využít.
Přeměna chemické energie živin, které přijímáme v potravě, probíhá v organismu
zpravidla ve dvou stupních. Prvním stupněm je vytvoření adenozintrifosfátu (ATP) v
buňkách, látky, která obsahuje energeticky bohaté vazby. Takto nyní může být
energie úsporně skladována tak dlouho, dokud ji buňka nebude zase potřebovat. Druhým
stupněm je štěpení ATP a uvolňování takových druhů energie, které jsou
potřebné pro životní pochody.
 |
|
Chemické složení velkých molekul
obsahujících energeticky bohaté fosfátové vazby. |
|
Jako všechny stroje na přeměnu energie i živočichové produkuj í odpadní
teplo, a proto jsou účinnější na méně než l00% . U některých zvířat a
člověka je ale toto teplo vytvářeno úmyslně. Dostačuje právě k tomu, aby
zvýšilo teplotu tkání na úroveň, která značně urychluje chemické reakce. Uvnitř
organismu se vedle tepla vytvářejí i jiné formy biologicky využitelné
energie.
Mechanická energie se využívá při přelévavém měňavkovitém pohybu, při pohybu
brv a bičíků a především při svalové práci. Slouží k udržování stálé
polohy těla a k pohybu.
Osmotická energie, potřebná k prolínání látek
buněčnou membránou z míst nižší koncentrace do míst vyšší koncentrace, se
uplatňuje při dopravě různých látek.
Elektrická energie vzniká při
změnách propustnosti biologických membrán na úkor energie osmotické. U většiny
živočichů se objevuje v nepatrném množství, ale neobešli bychom se bez ní při
šíření vzruchu po nervových a svalových vláknech. U některých ryb vzniká ve
větším množství a má význam pro jejich orientaci ve vodě, k lákání nebo dokonce
omračování kořisti.
Využití chemické energie v těle.
Část potravy se nevstřebá a je proto rozložena střevními bakteriemi nebo vyloučena
jako fekálie. Část se projeví jako teplo vznikající při metabolismu, další část
se uloží ve tkáních nebo využije na chemickou, elektrickou nebo mechanickou práci. |
 |
Světelná energie se produkuje v nepatrném množství u
světélkujících živočichů. Podstatou této bioluminiscence bývá tvorba složitých
molekul, ve kterých se vytvářejí "napnuté" vazby. Tyto vazby se štěpí a
díky tomu nastává postup, na jehož konci se objeví světlo. Jde tu o stejný proces
jako u fotosyntézy, ale probíhající opačným směrem. Světélkování známe z
letních nocí, kdy se můžeme těšit ze signalizace světlušek.
 |
U lékaře se setkáváme s
některými metodami, které mapují elektrické pole srdečního svalu. Nejznámější
elektrokardiograf - EKG. Elektromagnetické vlnění
vzniká i v mozku. Podle frakvence se rozeznávjí vlny delta (1 až 3 Hz, hluboký
spánek), theta (4 až 7 Hz, hluboká meditace a tvořivá představivost), alfa (8 až 12
Hz, uvolnění bez ospalosti, plynulé myšlení) a beta (13 až 30 Hz, bdělé vědomí,
starosti a strach). |
|
|