PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNY U NÁS
 |
Elektrárna Štěchovice. |
První přečerpávací vodní
elektrárna na našem území vznikla hned v počátcích veřejné elektrizace roku
1930 na Šumavě nedaleko Hojsovy Stráže, kde malá přehrada na
Úhlavě vytvořila spodní nádrž, odkud se voda přečerpávala do Černého jezera v
nadmořské výši 1008 m. Jeho hladina kolísala mezi čerpáním a turbínovým provozem o pouhé 4 cm, takže
přírodní ráz jezera ničím neutrpěl. Roku 1960 se s přečerpáváním skončilo,
ale strojovna je hájena jako vzácný skanzen!
První velká přečerpávací elektrárna Štěchovice
II se spádem 220 m a s umělou nádrží o obsahu 500 000 m3 na
vrcholku kopce Homole byla uvedena do provozu roku 1947. Používala dvojici
třístrojových soustrojí s výkonem po 21 MW. Na svou dobu byla tato naše největší
přečerpávací vodní elektrárna plně automatizována a odpadní teplo z chlazení bylo využito mj.
k ohřívání vody v nedalekém plaveckém bazénu. Až do února 1991, kdy byla pro
zastaralost PVE odstavena, vyrobila 1 650 000 MWh převážně špičkové elektrické
energie. Vzhledem k vhodnosti místa i použitelnosti horní nádrže a potrubí byla PVE
Štěchovice nákladem 0,3 mld. Kč rekonstruována. Obě soustrojí jsou nahrazena
jedinou moderní reverzní rychloběžnou turbínou
typu FR-180 z ČKD Blansko s oběžným kolem průměru 2,2 m a s hltností 24 m3
vody za sekundu. Motorgenerátor má příkon 50 MW. Soustrojí je uloženo pod zemí v
betonovém bloku vysokém jako devítipatrová budova. Turbína dosahuje plný výkon už
100 s po vyslání povelu, provoz řídí moderní digitální systém SIMATIC. Z
původních 50 % celková účinnost nového soustrojí vzrostla na 75 %. Ročně se
počítá s výrobou 62 GWh.
 |
Rozvodna 110 kV v elektrárně Štěchovice. |
"Česká republika má vhodné přírodní podmínky pro budováni
přečerpávacích vodních elektráren s denním turbínovým provozem od 3 do 7 hodin...
" konstatovala studie Výzkumného ústavu energetického v Praze z roku 1978,
která v době dokončování PVE Dalešice
zveřejnila dvacet lokalit, na kterých by bylo možné zejména kvůli rozvoji jaderné energetiky vybudovat potřebné
"sklady" na vyrovnávání odběrového diagramu. Vybraná místa dále
uváděná disponují celkovým výkonem 12 000 MW a mohla by ročně akumulovat až 20
000 GWh z přečerpávání:
Podle abecedy uvádíme: Bradlo Býčí Skála, Cukrová Bouda, Čes. Krumlov II, Hardegg,
Hříměždice, Křivoklát-Červený Kámen, Labská, Požár, Raspenava, Rejštejn,
Sendráž, Skuhrov, Slavíč, Spálov, Světlá hora, Šumný Důl, Vilémov a Zleb. S
většinou z nich však ochránci přírody nesouhlasí a k prosazení některých
zřejmě dojde až pří nezbytnosti jejich výstavby.
 |
Elektrárna Dalešice. |
Víceúčelová PVE Dalešice
Stavbu velké vodní elektrárny plánovali vodohospodáři v romantickém údolí
Jihlavy mezi Třebíčí a Ivančicemi již v třicátých letech. Teprve roku 1971 se
začaly stavět dvě hráze. Sypaná, s rekordní výškou 104 m jako hlavní, která
zadržela jezero se 127 mil. m3 vody, a o sedm kilometrů po proudu menší
betonová, s výškou 49 m. Ta vytváří spodní nádrž, z ní se voda přečerpávaná
do horní nádrže čtyřmi turbosoustrojími,
poskytujícími při turbínovém provozu
užitečný výkon 450 MW. Čerpadlo i turbínu tvoří jediné oběžné kolo o průměru
6 m. Elektrárna je schopná jednu minutu
po vyslání impulzu dodávat 450 MW špičkové energie. Provoz je automatizován a z dozorny je ovládáno i malé Kaplanovo
soustrojí o výkonu 1,23 MW v hrázi spodní vyrovnávací nádrže Mohelno. Kromě
režimu čerpadlový turbínový chod mohou turbosoustrojí přispět i ke kompenzaci jalového výkonu, což soustava 400 kV, na
kterou je PVE napojena, požaduje. Voda z nádrže zásobuje tříkilometrovým potrubím chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany. Vodohospodáři si
pochvalují, že se zásobou vody mohou zavlažovat okolní pozemky o rozloze 10 000
hektarů. V nádržích se dobře daří vysazeným pstruhům a lipanům...
 |
PVE Dlouhé Stráně (interiér). |
PVE Dlouhé Stráně
Uprostřed Jeseníků, na toku říčky Divoká Desná, se v květnu 1978 začalo s
výstavbou naší současné nejvýkonnější PVE. Dolní nádrž je přímo na toku,
horní nádrž pro 2,7 milionu m3 vody byla zřízena v nadmořské výši 1350
m. Podle původního projektu měly spád 536 m využívat čtyři vertikální
třístrojové jednotky o celkovém výkonu 600 MW. Stavba se protáhla, ale právě díky
tomu mohlo dojít k modernizaci v rozhodnutí použít jen dvou, zato nejmodernějších a
nejúčinnějších dvoustrojových jednotek naší výroby, což zvýšilo celkovou
kapacitu PVE-Dlouhé Stráně na 650
MW. S ohledem na ochranu přírody jsou soustrojí i transformátory zabudovány do dvou
podzemních jeskyň, z nichž strojovna je dlouhá 84 m a vysoká 50 m.
 |
Horní nádrž. |
Délka přivaděčů, tunelů a přístupových štol přesahuje 8 km. Francisovy reverzní turbíny FR-10 z ČKD
Blansko mají oběžná kola o průměru 453 cm. Elektrický
výkon se z podzemní transformovny vyvádí kabely 400 kV zvláštní štolou do
rozvodny na povrchu. Přes nekončící protesty "zelených" se po odchodu
stavbařů ukázalo, že malebný kout Jeseníků utrpěl co nejméně. S výjimkou
nádrží a komplexu správních budov a zapouzdřené rozvodny je všechno technické
zařízení skryto v podzemí. K uvedení do provozu mělo dojít koncem roku 1994, při
předkomplexních zkouškách TG1 však došlo k havárii celého soustrojí (vytrhlo se z
betonové šachty vinou mechanické závady), a tak stavba, která přišla na necelých 6
miliard Kč, začala sloužit s víc než ročním zpožděním. Účinnost
přečerpávacího cyklu zde dosahuje rekordní hodnoty 76,5 %. PVE je významným zdrojem
špičkové energie pro naši elektrizační
soustavu a každý kilowatt výkonu z Dlouhých Strání dnes šetří našemu
hospodářství ročně 2,5 tun uhlí a 60 kilogramů oxidu siřičitého, který by při
jeho výrobě za tu dobu vychrlily komíny tepelné
elektrárny. Technickou životnost díla odhadují odborníci na 100 let.
 |
Dlouhé Stráně. |
|