POD POKLIČKOU TECHNICKÉHO VÝVOJE
Nahlédnutí první
Svět je barevný, nikoli černobílý. Takoví jsou i lidé a problémy, které musí
řešit, aby uspokojili své rostoucí potřeby. Ani technický vývoj neprobíhá obvykle
jednoduše a hladce. Žádná řešení nejsou dokonalá a na věčné časy. Zpravidla
jsou během dalšího vývoje upravována nebo zcela měněna. Vývoj je neustálá
korekce a hledání momentálně nejlepších řešení. Stejně jako žádná teorie
nemůže být konečnou, definitivní, a dříve nebo později bývá nahrazena novou, lze
i každé technické řešení prohlásit za dočasné, ačkoli se z hlediska minulosti
jeví jako zlepšení a z hlediska současnosti jako nejlepší varianta. V okamžiku
zavedení do praxe už většinou existují představy, jak ho překonat, a jejich
uskutečnění je dnes vědecky, a proto dosti přesně, předvídáno a předpovídáno.
 |
|
Množství vozidel na kontinentech. Koncem
osmdesátých let jezdily čtyři pětiny vozidel na světě v Severní Americe a v
Evropě. Samotná oblast Los Angeles měla dvojnásobný počet automobilů než Čína,
Indie, Indonésie, Pakistán a Bangladéš dohromady. |
|
Uveďme si příklad ze současnosti: Lidstvo bude podle předpovědí odborníků
potřebovat stále více elektrické energie, i když půjde cestou jejích úspor. Nelze
totiž předpokládat, že by se zřeklo civilizačních vymožeností, naopak - bude
zesilovat tlak na ekonomické vyrovnávání všech zemí světa směrem k těm
nejvyspělejším, které ovšem samy svůj civilizační vývoj rovněž nezastaví. (V
České republice po dočasném poklesu spotřeby
elektřiny v letech 1990 -1993 od r. 1994 její spotřeba zase roste a předpokládá
se, že v dohledné době přes všechny snahy o její úspory i nadále poroste.)
Pokrytí růstu potřeb elektřiny řešilo v 2. pol. 20. století mnoho
ekonomicky vyspělých zemí světa budováním jaderných elektráren. Většina
energetických odborníků se totiž shodovala v tom, že jsou jaderné elektrárny jak z
hlediska ekonomického, tak ekologického nejlepší variantou pro podstatné zvýšení
výroby elektřiny. (I dnes ve srovnání s nejmodernějšími technologiemi elektráren
na fosilní paliva mají přednost v tom, že nepřispívají pravděpodobnému
vytváření skleníkového efektu).
Koncem 80. let nastala v rozvoji jaderné energetiky určitá stagnace, ale
její vývoj není ukončen: jednak se výstavba jaderných elektráren přesunuje z
evropských do asijských zemí (Čína, Indie, Korea aj.), jednak se připravují nové,
bezpečnější a vyspělejší technologie.
 |
Nepřetržitě se také optimalizuje odpověď na otázku, co dělat
s vyhořelým jaderným palivem.
Dávno již byla opuštěna myšlenka, že by se tento odpad vystřeloval do kosmu.
Odborníci se dohodli na jeho ukládání do tzv. konečných úložišť pod zem,
samozřejmě ve speciálních kontejnerech a na pečlivě vybraných místech. Některé
země (USA, Švédsko, Německo aj.)jsou s přípravou těchto úložišť tak daleko, že
plánují jejich uvedení do provozu okolo roku 2010. Ale zároveň se již pracuje na
vývoji dalšího využití vyhořelého jaderného paliva (recyklaci). Velmi slibný
projekt vymysleli vědci z Americké národní laboratoře v Los Alamos ve státě Nové
Mexiko. Jimi navržený reaktor by měl spalovat dnešní vyhořelé palivo, přeměňovat
je na odpad s krátkým poločasem rozpadu a přitom ještě vyrábět elektřinu.
Výzkumný prototyp tohoto reaktoru by mohl být postaven do deseti let. Na tomto projektu
se podílejí také čeští vědci v Ústavu jaderné fyziky v Řeži.
Nahlédnutí druhé
Výrazným znakem současného technického vývoje je rychle narůstající masovost
využití přírodovědných objevů a technických vynálezů a prudce se zvyšující
razance dopadů některých z nich na životní
prostředí bohužel ne vždy v kladném smyslu. Vzpomeňme např. na
"automobilové šílenství", tvář krajiny zatížené těžbou surovin,
koncentrací těžkého průmyslu apod.
Lidstvo dnes dospělo k objevům a vynálezům, které ohrožují existenci
nejen člověka samého, ale všeho živého na Zemi. Klad se mění v zápor, ukazuje se,
že i technika má své "meze růstu". Nesmírně stoupla odpovědnost
společnosti za uskutečnění myšlenek objevitelů a vynálezců, kteří pracují na
její objednávku nebo v předtuše jejích potřeb. Je stále očividnější, že
bez dodržování jistých zásad technického vývoje při spolupráci všech zemí
světa se dnes už neobejdeme.
|