POČÁTKY MĚST
V období nomádského života získali pravěcí lidé velké
znalosti o přírodním prostředí, jehož byli součástí a ve kterém soutěžili o
své přežití s ostatními živými tvory. Mezi tyto znalosti patřily na jedno z
prvých míst poznatky o způsobech hospodaření s vlastní i získanou energií.
Projevovalo se to v důmyslných způsobech lovu, v rozpoznání významu orientace
dočasných tábořišť k různým světovým stranám, v poznání vlivu určitých
směrů větru na oteplování nebo ochlazování. Jistě zjistili, že úkryty v
jeskyních se vyznačují stálejší teplotou a jsou většinou teplejší ve studeném
období, a naopak chladnější v období teplém.
Pro stálá sídla, která byla vhodnější po přechodu od sběru a
lovu k pěstování zemědělských plodin a chovu domácího zvířectva, se lidé
postupně rozhodovali teprve před deseti tisíciletími. Stálá obydlí vyžadovala
ještě více než dřívější dočasná tábořiště umět hospodařit s teplem.
Nejstarší archeology nalezená lidská sídla svědčí o životních zvyklostech
našich dávných předků, o sociální struktuře jejich společenství, o nejstarších
náboženských představách i o jejich uměleckém cítění. Zároveň však je možno
již tato nejstarší sídla posuzovat i z hlediska jejich důmyslného uspořádání
tak, aby při jejich výstavbě a následném každodenním používání docházelo k co
nejmenším ztrátám energie ve všech jejích formách a projevech.
 |
|
Catal Hüyük - rekonstrukce pravěkého
osídlení. Příklad reagování na klimatické podmínky. |
|
Důležitými se staly izolační vlastnosti vnějších stěn objektů, orientace
jejich vstupů k té světové straně, která byla v daných klimatických podmínkách
nejvýhodnější, stejně jako snaha o zkracování vzdáleností k jednotlivým zdrojům
obživy.
V chladnějších zeměpisných pásmech uměli lidé ve svých obydlích využívat i
živočišné teplo a naopak v pásmech teplých docilovali žádoucí ochlazování a
provětrávání. V té době postupně narůstaly nároky na energii. Bylo jí třeba pro
tepelné i jiné zpracovávání různých materiálů, předmětů a nástrojů,
budování stále složitějších staveb a pro dopravu stále větších objemů
různých hmot a výrobků.
Usedlý způsob života umožnil tehdejším lidem dlouhodoběji uchovávat
zdroje energie. Byl to nejen oheň, ale i potraviny nutné pro jejich vlastní existenci a
fyzickou výkonnost. Při vykopávkách nejstarších lidských sídlišť jsou právě
obilné sýpky a skladiště potravin mnohdy výstavnější než vlastní obytné domy a
jsou zabezpečeny proti zlodějům i zkáze. Zásoby potravin umožňovaly překonat
období neúrody, nasytit vládce i všechny ty, kteří se neživili zemědělstvím.
Někdy před 8 000 lety si lidé začali vytvářet sídla, která již mohou být
označována jako města. Archeologické nálezy na Blízkém východě
přinášejí svědectví o těchto nejstarších městech, mezi která patří např.
pravěké Jericho na břehu Jordánu nebo sídla v dnešním Turecku Catal Hüyük (čatal
hijik) či Hacilar (hačilar). Jako města lze tato dávná sídla označit proto, že v
nich rozpoznáváme doklady dělby práce, dálkového i místního obchodu,
společenského rozvrstvení, pohřebních i jiných rituálů a existenci nejstarších
svatyní.
 |
Catal Hüyük - půdorys části města. |
Snad nejvíce prozkoumaným je Catal Hüyük, což znamená turecky
"Dvě návrší". Zde byla z celého osídleného území o rozloze něco přes
12 ha zatím odkryta zhruba desetina. Nalezly se do země zapuštěné domy, do nichž se
vstupovalo po žebřících se střech. Jednotlivé místnosti mají přibližně
pravoúhlý tvar, a tak celý půdorys působí jako předzvěst později tak oblíbených
a rozšířených šachovnicových městských dispozic. Lze jistě jen spekulovat o tom,
proč bylo celé osídlení zapuštěno pod úroveň terénu. Mohly to být důvody
obranné, stejně jako obavy před dravou zvěří. V každém případě však musely
být podzemní prostory velmi příjemné proto, že byly vlastně přirozeně
klimatizovány. Byly teplejší v zimě, která je na 2 000 metrů vysoké anatolské
náhorní planině velmi krutá a vyznačuje se velkým množstvím sněhu. Neméně
příznivě působily i v létě, které je tu velmi horké a suché. Ostatně v nedaleké
Kapadócii jsou dodnes uchována a ještě nedávno byla dokonce osídlena celá podzemní
města, z nichž některá mají několik podzemních úrovní s promyšleným systémem
větrání, zásobování vodou i odstraňováním odpadků.
|