JSOU JADERNÉ ELEKTRÁRNY NEBEZPEČNÉ ?
"Mnozí z nás byli dlouho nešťastni v souvislosti se zvyšujícím
se počtem jaderných elektráren pro jejich
zřejmá nebezpečí, jakož i problémy spojené se skladováním jaderných odpadů. V
současnosti však váhavě přiznáváme, že používání uhlí a ropy
je pro společnost ještě nebezpečnější než jaderná
energie, a to vzhledem k produkci oxidu uhličitého..."
Teprve těmito památnými slovy začínající zpráva “The First Global
Revolution” v daná v polovině roku 1992 váženým Římským klubem akademiků a
předních světových vědců, posunula u rozumných lidí po černobylské havárii
poprvé jazýček vah mezi protichůdnými názory na jadernou energetiku v její
prospěch. Jedna strana, včetně většiny odborníků a národohospodářů, její
rozvoj podporuje a opírá se o fakt, že víc než čtyřicetileté zkušenosti s
dnešními komerčními jadernými elektrárnami jsou natolik příznivé, že
nepřipouštějí pochybnosti o jejich ekonomických a ekologických přednostech,
zvlášť když byl vytyčen program dalšího zvyšování jejich bezpečnosti. Ve
srovnání s jinými zdroji energie, opírajícími se o klesající zásoby fosilních paliv, jejichž spalování otravuje
biosféru a přivolává katastrofu katastrof skleníkový
jev, obstojí právě jen jaderné elektrárny.
|
 |
|
Pohled na aktivní
bezpečnostní systémy
v elektrárně Dukovany. |
Tábor odpůrců jaderné energie zatím nepřišel s reálným plánem "Co
místo atomu?". Svá negativní stanoviska opírá o představy nebezpečí vymknutí
se jaderného zdroje zpod kontroly a trumfuje tragédií Černobylu, i když už je dobře známo, že se
na ní podepsala nezodpovědnost společnosti, která nerespektovala obvyklé
mezinárodní zásady i jinde než jen v oblasti jaderné bezpečnosti. Přes všechny
praktické zkušenosti popírá nadále možnost bezpečné likvidace radioaktivního odpadu, s nímž je provoz
jaderných zařízení nevyhnutelně spojen. Nahrávají tomu i katastrofické romány a
filmy.
Pravdou je, že jakákoliv lidská činnost, tím spíše průkopnická díla technická,
je vždy spjata s rizikem, že může dojít ke škodě a ohrožení zdraví i životů.
Otázky rizik a náhodnosti havárií se už léta zabývá vědecký obor, opírající
své teorie o globální statistiky nehod a katastrof. Jako "katastrofu"
označují dnes světové pojišťovny událost, při které najednou zahyne nejméně
dvacet osob, nebo když vzniklá hmotná škoda převýší 6 milionů US dolarů.
Vyloučíme-li z těchto událostí války a teroristické akce, pak od konce padesátých
let, kdy se začalo s nadšením mluvit o vstupu lidstva do “atomového věku”, došlo
podle statistik na naší planetě po dnešní dobu přibližně k jedenácti tisícům
katastrof, při kterých přišlo o život téměř 8 milionů lidí. Více než polovinu
jich mají na svědomí přírodní pohromy. Proti zemětřesení, uragánům a záplavám
je technika s výjimkou možnosti jistého předvídání a zásahu technicky vybavených
záchranářů stále ještě bezmocná.
K neštěstím, haváriím a katastrofám vyvolaným přebujelou nebo riskantní
technikou, při pozornějším pohledu hlavně průmyslem a dopravou, však veřejnost
nezaujímá jednotný postoj. Zřícení letadel, srážky vlaků a tragédie na
silnicích přijímá s pocitem jakési "daně" za technický pokrok,
pohodlnější život a rychlost pohybu. Klidně usedáme za volanty svých automobilů,
ač víme, že při dopravních nehodách na ulicích, silnicích a dálnicích světa
každoročně přichází o život 400 tisíc osob. Naproti tomu zprávy o neškodných
událostech v nových netradičních oborech - např. v kosmonautice, genovém
inženýrství nebo v jaderné energetice nás obvykle vzruší: co všechno by se mohlo
stát?
O zaujatosti by nás měla přesvědčit konfrontace se statistikou, prozrazující, co
všechno se doopravdy například v jaderné energetice opravdu stalo:
Během více než čtyřiceti let, jež uplynuly od spuštění prvních
experimentálních jaderných elektráren až do koncem roku 1996 na světě
provozovaných 442 jaderných bloků v 32 zemích, s celkovým výkonem 351 tisíc MW,
kryjících celosvětovou spotřebu elektřiny ze 17 %, zahynulo při smrtelných úrazech
spojených bezprostředně s jejich provozem o něco méně než 200 osob (včetně
Černobylu). To je sotva pětina životů, které padnou na ulicích a silnicích celého
světa za oběť přebujelému motorismu každý den!
Jak dokazuje řada profesionálně a objektivně vedených statistik z
průmyslových oborů i z dopravy a jiných technických činností, je jaderná
energetika v důsledku nejpřísnějších předpisů a norem (a od šedesátých let i
díky účinnému mezinárodnímu dozoru orgánů Mezinárodní
atomové agentury MAAE) bezkonkurenčně nejbezpečnější, a to i
když bereme v úvahu vliv na zdraví a životy v okolí. Každá sebemenší nehoda či
provozní havárie, zejména ve spojení s únikem radioaktivity, je zveřejňována,
analyzována a stává se školou bezpečnějších postupů a podkladem pro zpřísnění
předpisů. většina z nich spadá na vrub " nespolehlivosti "lidského
činitele, to však hledí technici vyloučit automatizací a mnohonásobnou kontrolou.
|