SVĚT A VĚTRNÁ ENERGETIKA
Nejdále ve využití energie větru
pokročili američtí odborníci, kteří systematicky rozpracovali široký soubor
otázek, do něhož zahrnuli techniku a technologii, ekonomiku a energetiku, ale také sociologii a ekologii,
stejně jako právní stránku věci a veřejné mínění. Vycházeli z faktu, že už
koncem minulého století pracovalo v USA kolem šesti milionů malých větrných
zařízení a země má mnoho rozlehlých oblastí s velmi dobrými větrnými
podmínkami. Platí to především o Kalifornii, kde vznikla celá větrná pole - větrné farmy. Ze současných více než 20
000 středních a velkých větrných agregátů na celém světě jich v Kalifornii
pracuje přes 16 600.
 |
Technologii větrných energetických zařízení se podařilo nejdále dovést v
Dánsku, zemi, kde vítr duje po 300 dnů v roce podle některých údajů pochází
každé třetí větrné zařízení na světě od dánského výrobce. V zemi pracuje
přes 3 000 agregátů, které představují více než 7 % instalovaného výkonu elektráren.
Dánové se rozhodli pro masivní státní podporu tohoto obnovitelného energetického zdroje, jenž
by měl v roce 2010 pokrývat dokonce 10 až 13 % celostátní spotřeby elektrické energie. Obdobný úmysl naznačuje
také Velká Británie, kde větrný potenciál překračuje údajně až sedminásobek
celkových energetických potřeb.
Země Evropských společenství přijaly program rozvoje větrné energetiky v roce 1980.
Začaly stanovením technických a hospodářských možností v jednotlivých členských
zemích a zpracováním jejich větrných energetických atlasů. Současný výkon evropských větrných agregátů přesáhl
500 MW. Na základě úspěšných
projektů, zvláště v Dánsku, Nizozemsku, Německu a Velké Británii, rozhodla
Evropská unie do roku 2000 zvýšit instalovaný výkon na 4 000 MW - dvojnásobek
dnešního celosvětového výkonu. Do roku 2010 pak počítá EU s 25 000 MW, což je
zhruba dvojnásobek veškerého dnešního instalovaného výkonu v ČR, a v roce 2030
hodlá dosáhnout dokonce 100 000 MW. To je výkon, který má pokrývat 20 % celkové
západoevropské spotřeby elektrické
energie!
 |
|
Cena rozhoduje. Pokles nákladů na jednotku
energie z některých obnovitelných zdrojů podle amerických pramenů (centy/kWh). |
|
Pokud se naplní tyto optimistické výhledy, lví podíl na nich budou mít země s
mořským pobřežím, tedy s nejpříhodnějšími podmínkami. Jinde se vítr zřejmě
dočká využití v kombinaci s dalšími obnovitelnými
zdroji. Avšak ještě před nějakými dvaceti lety i v dnešních "větných
mocnostech" se na svištící vrtule v krajině pohlíželo spíše jako na
technickou kuriozitu než vážně míněný doplněk tepelných či jaderných elektráren. Dnes celé větrné
farmy přesvědčivě dokazují, že energie větrů může cenově konkurovat klasickým
zdrojům. A cenová konkurenceschopnost je stále ještě tím, co svět energetiky
posuzuje na prvním místě.
|