SKLADOVÁNÍ TUHÝCH PALIV
Energii samotnou v podstatě
skladovat nelze. Zato však umíme skladovat její nositele: dříví, uhlí, pevná,
kapalná i plynná paliva. Zásobu energie si vozí v náplni benzinové nádržky každý
motorista, doma či na chatě je realizována hromadou palivového dřeva nebo uhlím či
briketami ve sklepě. Na takovou rezervu nemusí myslet lidé v moderních městech, kde
jsou byty vytápěny dálkově z teplárny, vaří se na plynu a kde je na otočení
vypínače k dispozici nejuniverzálnější energie všech dob - elektrický proud! Zní
to ironicky, ale právě ta nejušlechtilejší a nejžádanější forma spotřební
energie - elektřina se ze všech energií dá skladovat nejhůře! Snad jen po troškách
v akumulátorech nebo v monočláncích, každá její "kapka" je ale v takovém
případě až dvacetkrát dražší, než když potřebné watthodiny čerpáme pres
elektroměr ze sítě. To je důvod, proč energetika hledá způsoby, jak obelstít
přírodu a akumulovat elektrickou energii
ve velkém jinak!
 |
Stejně jako před staletím se chataři, chalupáři a obyvatelé samot, dávno před
příchodem zimy zásobují palivovým dřevem. Srovnané špalky či
polínka zůstaly koloritem venkova. Pokud je nahradilo uhlí, brikety nebo koks,
ukládají se ve sklepech a kůlnách, protože musí být chráněny před deštěm a
sněhem. Nezakryté hromady uhlí a zušlechtěného "černého zlata"
spatříte nejspíše na skládkách distribučních uhelných skladů a prodejen nebo
vedle zastaralých kotelen, proklínaných okolím pro věčný kouř a saze. Lidé
nevidí uhelné haldy rádi ani v uhelných překladištích, protože vítr roznáší
uhelný prach do okolí a zamořuje vody černým kalem. Největší uhelné skládky s
kapacitou až tisíců vagónů uhlí udržují uhelné doly a úpravny. A také každá
tepelná elektrárna si pro případ přerušení dodávek po lodích nebo po železnici
musí udržovat zásobu na několikatýdenní provoz. Energetické uhlí je náchylné k
samovznícení, ke kterému oxidací dochází, jakmile výška haldy přesáhne 6 až 8
m. Proto jsou haldy protaženy spíš do délky a šířky a obvykle je zhutňují pásy
buldozerů, aby se drobné uhlí co nejméně ocitlo ve styku se vzduchem. Na ploše 25
hektarů se dá takto uskladnit přibližně milion tun uhlí. Skládky jsou komplexně
mechanizovány. Velkoelektrárna s několika bloky o celkovém výkonu 1000 MW spálí
ročně kolem 3 milionů tun (60 tisíc vagónů) uhlí. Při jeho skladování a
manipulaci se počítá se ztrátou 1 až 4 % paliva.
 |
Hory uhlí na přístavním
překladišti. |
Jaké problémy by měl svět s energetikou
založenou jen na uhlí, dokázal poválečný případ Berlína. Jeho někdejší
západní sektor se dvěma miliony obyvatel, odkázaných topením prakticky jen na plyn a
uhlí, musel mít po násilném obehnání zdí zajištěnu roční rezervu paliv pro
případ blokády ze strany komunistické NDR, na jejímž území zůstala většina
plynáren a elektráren. Vojenské letouny
po měsíce v nepřetržitém proudu přepravovaly do izolovaného města brikety, které
byly skládány podél náspů rychlodráhy do kilometrových hald. Ty se již po dvou
letech začaly vlivem deště, sněhu a větru rozpadat, a tak bylo nutné neustále
stavět další a další pyramidy za cenu obrovských finančních ztrát a zamoření
okolí.
|