SPALOVÁNÍM K VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE
Energetika je jedním ze stěžejních odvětví národního hospodářství a
její rozvoj významně ovlivňuje ekonomický růst i životní prostředí. Čím budeme
doma topit, z čeho a jakým způsobem se bude vyrábět elektrická energie a teplo, jak
a kam budou energie, plyn či ropa dopravovány to vše musí řešit energetická
politika státu, kterou je nutné včas stanovit a naplánovat. Jedním ze dvou
základních aspektů energetické politiky jsou vedle parametrů ekonomických otázky
vlivu energetiky na životní prostředí. A právě ty vystupují stále více do
popředí.
Energetická politika společnosti (požadavky na druhy a množství energie) závisí
na třech základních faktorech: populačním růstu, ekonomickém vývoji a
technologickém pokroku. Zaměřme se nyní na tento třetí faktor, neboť právě
technologický pokrok může významně omezit negativní dopady energetického průmyslu,
a dokonce i snížit tempo růstu spotřeby energie.
V závislosti na vývoji technologií, zejména v procesech přeměny energie a při
jejím využívání, budou neefektivní zařízení rušena a nahrazována
výkonnějšími. Například v oblasti výroby elektrické energie je velké úsilí
věnováno zvýšení tzv. tepelné účinnosti procesu, tj. zvýšení využití tepelné
energie obsažené ve spalovaném palivu (např. uhlí, plynu, topném oleji atd.) k
výrobě vyššího množství elektrické energie. Předpokládá se, že tepelná
účinnost procesu výroby elektrické energie se u elektráren spalujících uhlí
zvýší do roku 2020 z dnešních 34 % asi na 42 % a u elektráren spalujících zemní
plyn dokonce až na 60 %, zejména v důsledku nové technologie "kombinovaného
cyklu".
V kombinovaném cyklu je k výrobě elektrické energie použito dvou technologických
principů: plynové turbíny a kotle na výrobu páry. V plynové turbíně je
spalován plyn, který roztáčí turbínu a
přes ni generátor, vyrábějící
elektrickou energii. Horké spaliny, vzniklé spálením plynu v turbíně, nejsou však
vypouštěny do ovzduší, jak je tomu u klasické výroby elektrické energie pouze
prostřednictvím plynové turbíny, ale jsou vedeny do speciálního kotle, kde je jejich
teplo využito pro výrobu páry. Pára je zavedena do parní turbíny, která opět uvádí do pohybu
generátor, vyrábějící elektrickou energii.
 |
Světová spotřeba primární
energie a světové rezervy. N&H = jaderné a vodní elektrárenské zdroje primární
energie. Použití biomasy jako paliva není zahrnuto.
(Zdroj: British Petroleum - statistický přehled světové energie (červen 1993)). |
Také kotle pro spalování uhlí se výrazně mění a při výrobě
elektrické energie se stále více uplatňuje spalování uhlí ve fluidní vrstvě. Účinnost bloků s
nejnovějšími fluidními kotli se
pohybuje v oblasti až do 37 % oproti blokům s běžnými práškovými kotli, kde je v současné
době průměr 34 %.
Zároveň s růstem účinnosti výroby energie se předpokládá i
snižování její měrné spotřeby ve světě. Ta se ročně snižuje o 0, 8 % až 1,4
%o. Některé oblasti se zlepšují rychleji a dosahují meziroční míry poklesu až 2,7
%. Přestože tedy celková spotřeba energie na světě stoupá, mohlo by její
efektivnější využívání v delším časovém období vést k poklesům spotřeby
energie a tím i k poklesům spotřeby přírodních zdrojů energie a snižování
negativních vlivů průmyslové činnosti člověka na životní prostředí.
|