ENERGETICKY ÚSPORNÉ PROJEKTOVÁNÍ
Racionální spotřeba a případná
úspora energie závisí na všech
vlastnostech obytné stavby, a proto se o výsledku rozhoduje od samého počátku při
projektu obytného domu. Obytný dům a byt musí především sloužit svým obyvatelům,
musí jim poskytovat vhodné prostředí pro každodenní život, pro oddech i práci a
vzdělávání. Pro tyto účely musí mít byt dostatek účelově diferencovaných
prostorů, musí být vybaven příslušnými zařízeními a musí svým obyvatelům
poskytovat dobré vnitřní mikroklima. Kvalita bydlení přitom nezávisí jen na
samotném bytu, ale i na prostředí, které ho obklopuje.
 |
Vliv uspořádání obytných bloků na
tepelné ztráty bytů. |
Většina obyvatel by jistě dala raději přednost životě v rodinném domě
uprostřed zahrad a chtěla by mít co nejblíže do přírody, avšak zároveň by
nechtěla ztratit výhody města, zvláště v dostupnosti veřejné dopravy, obchodů,
služeb, škol, zdravotnických zařízení, kulturních zařízení apod. Dnes, při
zavádění tržních cen za veškeré s bytem spojené služby, přistupuje k úvahám o
nákladech na pořízení bytu stále důrazněji vědomí toho, že také provoz bytu
včetně spotřeby energie něco stojí. Podle
studií v sousedním Rakousku činí jen výdaje na vytápění až 25 % měsíčních
nákladů na provoz domácnosti. Není proto náhodou, že se věnuje stále více
pozornosti takovému řešení rodinných domů a bytů, které jsou co nejúspornější
z hlediska energetické spotřeby a omezení ztrát.
Pokud označíme tepelné ztráty volně
stojícího domu jako 100 %, pak při částečném zapuštění tohoto domu do terénu a
jeho zakrytí zatravněnou střechou klesají tyto ztráty na čtvrtinu. Jiným
zajímavým údajem z německých výzkumů je zjištění, že při vnější teplotě
vzduchu 28 °C se v létě bílá, na západ orientovaná stěna ohřeje na 36 °C,
zatímco černá na 65 °C. Ještě zřetelnější jsou tyto rozdíly u rovných střech.
V letní sluneční den se zatravněná střecha ohřeje na 20 °C, zatím co střecha
pokrytá černým asfaltem až na 100 °C, což má podstatný vliv na mikroklima uvnitř
budovy i v jejím okolí. U zatravněné rovné střechy kolísá v létě její teplota
mezi 10 - 20 °C a v zimě mezi 0 °C až - 10 °C. U střechy z černého asfaltu se
teplota pohybuje v létě mezi 20 - 80 °C a v zimě mezi 0 °C až - 30 °C.
 |
|
Spotřeba energie v různě tepelně
řešených domech. |
|
V některých případech může být větší ohřívání povrchu vhodné a jindy
opět nežádoucí. Ve většině zemí a také v ČR jsou základní požadavky na
tepelnou izolaci staveb určeny technickými normami, vycházejícími ze zajištění
tzv. tepelné pohody uživatelů. Tato pohoda, která je obzvlášť
důležitou při dlouhodobém pobytu v určitém prostoru, je ovšem též ovlivněna
návyky lidí a jejich způsobem života a může být do určité míry výsledkem
otužování.
V normách se používají pojmy jako tepelný odpor konstrukcí, a
dnešní předpisy jsou takové, že již nestačí dříve obvyklý požadavek, aby
izolační schopnosti vnějších stěn odpovídaly izolační schopnosti 45 cm tlusté
zdi z plných pálených cihel.
Celkově lze požadavky na energeticky úsporné a tím i ekologicky vhodné
projektování a stavění shrnout do několika základních bodů.
|
 |
|
Termogram tepelného
vyzařování panelového domu. |
Je to především:
- znalost a maximální využívání fyzikálních zákonů, které se týkají
tepelných i jiných vlastností hmot a konstrukcí, nebo hlavních faktorů mikroklimatu,
- volba vhodného pozemku z hlediska utváření terénu, orientace ke světovým stranám
a převládajícím směrům větrů,
- koncepce vnitřní dispozice (uspořádání místností), umožňující energetické
úspory při užívání bytu a všech agregátů a spotřebičů,
- volba stavebních hmot a konstrukcí, umožňujících příznivou vnitřní pohodu,
dobrou tepelnou izolaci a následnou
recyklaci,
- výběr způsobů technického vybavení, které jsou co nejšetrnější z hlediska
energetických nároků i zásahů do přírodního prostředí.
- účelné dimenzování zdrojů energie při výstavbě objektu i při jeho užívání,
- omezení objemů tuhých odpadů, odpadního tepla i znečišťování ovzduší a vody,
- vyloučení škodlivých zásahů do rozmanitosti rostlinného a živočišného světa
na místě stavby,
- začlenění objektu do okolní zástavby a zvážení energetického významu možnosti
napojení na dálkové přivaděče energie.
 |
Tyto základní požadavky se v konkrétním řešení jednotlivých bytových staveb
promítají do vhodného řešení tvaru a objemu budovy, účinnosti izolace vnějších
stěn, velikosti a řešení oken a dveří, využití určitých částí stavby pro
konzervaci tepla a zastínění bytu před přílišným přehříváním nebo naopak
ochlazováním.
|