ATOM
Nejmladší, a zároveň v kosmu nejstarší zdroj energie, který také po katastrofě
v Černobylu přináší nejvíc diskusí. Jakkoliv i pojem atom (atomos = nedělitelný) pochází už ze
starého Řecka, kde učený Demokritos (asi 460-370 př. Kr.) zformuloval svou teorii,
podle níž vesmír tvoří atomy a prázdno, je atomová energie až dítkem 20.
století. (Pomineme-li dodnes nejasnou a neprobádanou kapitolu alchymie). Tajemství
nejmenších částí hmoty se začalo odhalovat na sklonku 19. století a je spojeno se
jmény učených sirů J. J. Thompsona (1856-1940) a E. Rutherforda (1871-1937) i jejich
četných žáků a spolupracovníků. Současně se studiem struktury hmoty se postupně
zjišťovalo, jaké jsou v ní ukryty neuvěřitelné zdroje energie. Není třeba
zdůrazňovat, že svůj nezastupitelný podíl tu měl i největší fyzik 20. století
Albert Einstein (1879-1955).
 |
Albert Einstein. |
OD TEORIE K PRAXI
Centrum atomového bádání se postupně z Anglie přesunovalo na kontinent a ve 30.
letech se jím stalo především Německo, což bylo vzhledem k politickému vývoji
velmi nebezpečné. Nacisté si však svými rasovými zákony sami vyhnali řadu
nejlepších mozků včetně Einsteinova. Ten také za 2. světové války vlastně
inicioval u prezidenta USA Roosevelta vývoj atomové bomby z obavy, že hroznou zbraň
budou mít dříve nacisté. Už r.1942 byl spuštěn v Chicagu první pokusný reaktor a v létě 1945 po pokusu v arizonské
poušti, dopadly dvě první atomové pumy na japonská města. Tato hrůzná tečka za 2.
světovou válkou vyvolala celosvětové hnutí za mírové využití atomové energie.
Zároveň došlo k horečnému zbrojení velmocí, které se předháněly ve vývoji
ještě ničivějších jaderných zbraní.
Od 50. let začala výstavba atomových
elektráren, ale energie jádra našla své uplatnění i jako pohon ponorek a
ledoborců.
 |
Jaderná puma Little boy.. |
Nedořešeným problémem zůstává přechod k ekologicky čistému získávání
energie fúzí vodíkových jader, tedy k procesu, který se každodenně odehrává před
našima očima na Slunci. Vyřešení otázky vysokých teplot a udržení celého procesu
řízené termonukleární reakce pod
kontrolou by odstranilo i všechny problémy zdroje paliva vody je na naší planetě
vzhledem k minimální spotřebě při této reakci na více let než bude trvat naše
sluneční soustava.
ZÁVĚREM
A na závěr perličku: častokrát jsme uváděli míru využitelnosti energie.
Zakončeme to tedy "optimistickou" vyhlídkou na využívání energie, které
bude skutečně stoprocentní. Tenhle zázrak dokáže anihilace. Sloučením hmoty s
antihmotou se veškerá hmota přemění na energii. Je otázka, zda nás to ještě -
jako součást hmoty - bude zajímat.
|