ELEKTRIZACE ČESKOSLOVENSKA
Podle statistik existovalo v roce 1918 v Čechách 227 elektrických podniků a
organizací a 193 elektráren. Převažoval
proud stejnosměrný, dále se pak
vyráběl proud jednofázový, dvoufázový a třífázový. Vznikla tudíž potřeba
proud i napětí unifikovat. Proto bylo důležitým krokem po vzniku samostatného
Československa sjednocení elektrických sítí,
jejichž základem se stala třífázová soustava o 50 Hz s napětím 3 x 380/220 V pro
místní sítě, 22 000 V v sítích přespolních a 100 000 V pro dálkový rozvod. Malé
tepelné elektrárny byly brzy nahrazeny
velkými jako byla například dnes již neexistující elektrárna v Ervěnicích u
Mostu. Tyto elektrárny s velkými výkony se stavěly v blízkosti uhelných dolů,
které je zásobovaly potřebným palivem.
 |
Dnes již neexistující elektrárna
Ervěnice. |
Na Vltavě začala výstavba vltavské "kaskády", jejíž první vodní průtokovou elektrárnou byla elektrárna
ve Vraném (do provozu uvedena v roce 1936), poskytující výkon 12,5 MW. Další elektrárny vyrůstaly v
průmyslových oblastech. Blízko velkých měst se začaly stavět místo kondenzačních
elektráren i teplárny, využívající
část páry odebrané z turbín k otopu bytů
a továrních hal.
Elektrická energie se tak stala nejen
naší každodenní samozřejmostí, ale i nutností: Život bez ní si už neumíme
představit. A přitom to z pohledu historiků není tak dávno, co elektřina vykročila
k našim domovům velmi nesmělými krůčky. Tehdy se psal 30. říjen 1786 a italský
anatom Luigi Galvani se chystal provést pokusy s čerstvě preparovanými žabími
stehýnky...
Celá dlouhá tisíciletí zůstala elektřina
pro lidstvo tajemstvím. Pak během jednoho jediného století byly objeveny všechny
nejdůležitější zákonitosti a lidé mohli začít s všestranným využíváním
elektrické energie.
1786
 |
Luigi Galvani |
Pokusy se žabími stehýnky italského anatoma Luigi Galvaniho
1800
 |
Alessandro Volta |
Italský fyzik Alessandro Volta
objevil princip baterie
1802
Angličan Humphry Davy popsal elektrický oblouk
1820
 |
Hans Christian Oersted |
Dán Hans Christian Oersted poprvé
zjistil, že elektrický proud vychyluje magnetku a vyvolává tak elektrické pole
1821
 |
Michael Faraday |
Britský fyzik a chemik Michael Faraday
sestrojil při svých pokusech s elektrickým proudem a magnetem první laboratorní elektromotor
1834
První provozuschopný elektromotor Moritze H. Jacobiho
1837
Angličané William Cooke a Charles Wheatstone postavili v Anglii první
železniční telegrafní linku
1840
Americký umělecký malíř Samuel Finley Morse sestavil telegrafickou abecedu
1840
 |
William Robert Grove |
Brit William Robert Grove vyrobil první vakuovou žárovku se svítícím
platinovým drátkem
1844
 |
Léor Jean Foucault |
Francouzský fyzik Léor Jean Foucault zkonstruoval první elektrickou
obloukovou lampu, která našla uplatnění v praxi
1850
Britové James a John Brettovi uvedli do provozu podmořský telegrafický
kabel
1854
Německý fyzik Julius Plücker vynalezl lampu pro výboje elektřiny v plynu,
pojmenovanou podle jejího výrobce Heinricha Geisslera Geisslerovou trubicí
1854
Němec Heinrich Goebel vyrobil v New Yorku zdokonalenou vakuovou žárovku, ke
které mu ale chyběl spolehlivý zdroj proudu
1867
 |
Werner Siemens |
Němec Werner Siemens a Angličan
Charles Wheatstone zkonstruovali nový, progresivní typ dynama. Od tohoto okamžiku bylo možno vyrábět
elektrický proud elektrickými stroji.
Přestože Siemens ani Wheastone své objevy ještě řadu let nedokázali využít, je
tento rok považován za rozhodující mezník nástupu elektřiny do každodenního
života
1876
Američan skotského původu Alexander Graham Bell zdokonaluje telefon
1879
 |
Thomas Alva Edison |
Thomas Alva Edison sestrojil
žárovku využívající zuhelnatělého bavlněného vlákna, které se podařilo
prorazit cestu k elektrickému světlu.
|