 |
Poškození DNA.
Nejvážnější
poškození buňky způsobí "zásah"
do šroubovice DNA (kyseliny deoxyribonukleové), která je nositelem genetického kódu.
Molekula je naštěstí dvojitá, takže poškození jedné části je okamžitě
opravováno podle druhé. Záření však může způsobit také dvojný zlom molekuly DNA
(znemožňující dělení buňky), tedy její smrt, nebo se tak pozmění některá její
důležitá funkce, že to může buňku naopak
přimět k nekontrolovatelnému rakovinnému bujení. |
JAK PŮSOBÍ ZÁŘENÍ
Sluneční světlo nás ohřívá, protože naše tělo absorbuje infračervené
paprsky, které světlo obsahuje. Infračervené paprsky tedy vnímáme, nejsou však
zdrojem ionizace v tělesných tkáních. Naproti tomu ionizující záření může
narušit normální funkce buněk, nebo je dokonce zničit. Množství energie potřebné
k vyvolání významných biologických účinků prostřednictvím ionizace je tak malé,
že naše tělo nepociťuje tuto energii, jako je tomu v případě infračervených
paprsků, které vyvolávají teplo. Biologické účinky ionizujícího záření se
liší podle typu a energie záření. Měřítkem rizika biologického poškození je
dávka záření, kterou obdrží tkáně.
Pro ionizující záření je
charakteristické, že způsobuje ve hmotě elektrický efekt, zvaný ionizace. Je to proces, při
němž vzniká z původně neutrálního atomu
kladně nabitý ion a volný záporně nabitý elektron. Každý druh záření má jinou
ionizační schopnost. Například záření alfa
má velmi vysokou ionizační schopnost, ale v látce nepronikne hluboko. Ionizace změní
elektronovou strukturu látky, a tím i její vlastnosti. V materiálech, jako je ocel,
může způsobit tvrdnutí, v mědi může vyvolat zkřehnutí. V živé tkáni může
ionizace způsobit chemické změny, které ovlivní nebo zpomalí růst buněk, jejich
funkci nebo rozmnožování. Ionizace se objevuje v buňkách našeho těla neustále,
neboť jsme vystaveni záření z přírodních zdrojů. Naštěstí mají živé systémy
účinný systém napravování takových poškození. Bez tohoto opravného mechanismu by
byl život nemožný.
Za nízké dávkové ekvivalenty se
považují hodnoty do stonásobku průměrného dávkového ekvivalentu na světě, tj.
kolem 250 mSv/rok.
 |
Lázně Jáchymov - od roku 1909
se zde využívá radioaktivita k léčbě různých onemocnění. |
Ze studií vypracovaných mezinárodními odborníky UNSCEAR vyplývá, že nelze
prokázat riziko vzniku dodatečných případů rakoviny až do hodnot 200 mSv/rok. K
prvním příznakům zdravotních obtíží dochází při dávkových ekvivalentech
vyšších než 500 mSv. Při celosvětovém jednorázovém ozáření 3 až 5 tisíc mSv
je pravděpodobnost úmrtí padesátiprocentní. Velmi však záleží na tom, zda došlo
k ozáření celého těla nebo jen části a zda ozáření bylo jednorázové nebo k
němu docházelo v průběhu delšího časového období. U částečného ozáření,
byť velmi vysokými dávkami, je zdravotní újma podstatně menší, stejně tak u
ozáření rozloženého do delšího časové období, kdy v pauzách efektivně
zapracují opravné mechanismy.
U nízkých dávek záření existuje přesto značný stupeň nejistoty, pokud jde o
celkové účinky. Jedna z teorií má za to, že i malé ozáření, třeba jen na
úrovni přírodního pozadí, může znamenat určité riziko. Aby však bylo možno
prokázat, jaká úroveň záření může způsobit rakovinu, k tomu je třeba sledovat
miliony lidí po dobu několika generací.
 |
Radioaktivní léčebná
lázeň. |
Takový výzkum by byl velmi komplikovaný, protože není možno izolovat část
obyvatelstva jako kontrolní skupinu, která by nebyla vystavena záření. Kromě toho
existují tisíce látek v našem běžném životě, které rovněž a s ještě větší
pravděpodobností mohou způsobit rakovinu - např. komínové saze, tabákový kouř,
ultrafialové záření, azbest, některá chemická barviva, plísňové toxiny v
potravinách, viry a dokonce i teplo.
Naproti tomu existuje jiná teorie, podle níž jsou malé dávky ionizujícího záření
organismu prospěšné, neboť stimulují v buňkách opravné mechanismy. Buňka
"cvičená" na opravování drobných poškození pak opraví i z jiných
příčin vzniklé poškození, které by jinak vedlo k rakovinnému růstu.
Blahodárnému účinku malých dávek se říká hormeze. Příkladem
příznivého působení nízkých dávek je léčení pacientů v radioaktivních
lázních.
|