



 |










Pražská informační služba
Betlémské nám. 2
116 98 Praha 1
info@pis.cz
|
 

|
 |
Základní informace
Znak Prahy
Památky
Národní kulturní památky
Sochy a pomníky
Piktogramy
Doprava
Ubytování
Pražská nej...
Jak se Praze říká
Změny názvů
Fotogalerie
Petřínská rozhledna
Národní kulturní památky
Dnes je ve Státním seznamu pražských
nemovitých kulturních památek zapsáno
téměř 2000 objektů, z toho 1440 na
území pražské památkové rezervace. Z
nich nejvýznamnější jsou vyhlášeny
národními kulturními památkami:
Anežský klášter - raně gotický
stavební komplex vybudovaný králem Václavem I. a
Přemyslem Otakarem I. v letech 1234 - 1280 pro klášter
klarisek (zakladatelkou a představenou byla Václavova sestra
Anežka). Komplex dvou kostelů (sv. Františka a sv.
Salvátora), dvou kaplí (sv. Barbory a sv. Magdalény),
kláštera klarisek, domu představené a
hospodářských budov. Postupná obnova po r. 1945, od
r. 1980 umístěna stálá expozice
Národní galerie.
NKP od 1978.
Archív České koruny - soubor 2 525
písemností z let 1158 - 1935 dokládající
státoprávní existenci a suverenitu českého
státu, jádro tvoří listiny do r.1620.
Nejvýznamnější a nejcennější
archívní fond v ČR, jeden z
nejzávažnějších listinných souborů
svého druhu v Evropě. Byl součástí
státního pokladu a uchováván spolu s
korunovačními klenoty. Dnes je součástí
Státního ústředního archívu v Praze.
NKP od 1988.
Betlémská kaple - původní kaple
vybudovaná r. 1391 nákladem měšťanů Jana
z Mühlheimu a Kříže pro české
bohoslužby. V letech 1402 - 1412 zde kázal Mistr Jan Hus.
Zbořena r. 1786. V letech 1948 - 1954 kaple znovu vybudována J.
Fragnerem podle nákresů původní kaple.
Začleněny dochované části zdiva a
architektonických článků i zlomky
nápisů.
NKP od 1962.
Bojiště bitvy na Bílé Hoře s mohylou a
letohrádek Hvězda s oborou - bělohorská
pláň se stala 8. 11. 1620 bojištěm, na
němž podlehla česká stavovská vojska
císařské armádě (vůdcové
popraveni na Staroměstském náměstí).
Lovecká obora založena 1530 Ferdinandem I., letohrádek
postaven v letech 1555 - 1556 na půdorysu šesticípé
hvězdy. Nástropní štuky patří k
nejvýznamnějším renesančním
památkám ve střední Evropě.
V letech 1945 - 1951 zde upraveno Muzeum Aloise Jiráska. 1968
rozšířeno o Muzeum Mikoláše Alše. Po
rekonstrukci v r letech 1996 - 2000 muzeum nebylo obnoveno, letohrádek
využívá Památník národního
písemnictví pro výstavní účely.
NKP od 1962.
Břevnovský klášter - první
mužský klášter v Čechách. Založen
Boleslavem II. a sv. Vojtěchem 14. 1. 993. Klášter si po
celý středověk zachoval úlohu
významného centra náboženství a
kulturního života. Počátkem 18. stol. opět
zaujal přední místo mezi našimi duchovními
institucemi jako iniciátor uměleckého dění.
Dnešnípodoba vznikla v letech 1708 - 1745. Konvent s prelaturou
postaveny podle projektu K. I. Diezenhofera.
Fresky nástropní malby z 1. pol. 18. stol. od K.
Kováře. Nástropní malba tereziánského
sálu od K. D. Asama z r. 1727 je jednou z
nejvýznamnějších fresek českého baroka.
NKP od 1991.
České korunovační klenoty -
přemyslovská koruna s původními prvky z 11. a
13. stol. přepracovaná 1345 na popud Karla IV. na korunu
svatováclavskou. Zpracována ze zlata o jednadvaceti
karátech, posázená drahokamy, váží 2499
gramů. Dále korunovační jablko a žezlo z doby
Rudolfa II., svatováclavský meč asi z r. 1356 a
kříž z ryzího zlata z doby po r. 1354. Klenoty jsou
uloženy v katedrále sv. Víta.
NKP od 1962.
Čestná pohřebiště spojeneckých
armád a bojovníků za svobodu na Olšanech -
pietní místo, areál čestných
pohřebišť sovětských a bulharských
vojáků, vojáků Commonwealthu, hroby padlých
v Pražském květnovém povstání a
čestné pohřebiště
příslušníků I. odboje
NKP od 1978 a 1999.
Dům umělců (Rudolfinum) - postavený v
neorenesančním slohu v letech 1876 - 1884 podle projektu J.
Zítka a J. Schulze jako koncertní síň a
galérie. Vedle Národního divadla
nejvýznamnější neorenesanční budova
Prahy. Ve 20. - 30. letech sídlo parlamentu.
NKP od 1989.
Bývalé jezuitské gymnázium Praha 1 - budova
ve Sněmovní ulici na Malé Straně.
NKP od 1995.
Hradiště Šárka - slovanské hradisko
vyrostlo na Kozákově skále a Vanžově v
Divoké Šárce. Spíše bylo bohatším
obchodním střediskem zásadního významu pro
pražskou oblast před vznikem Pražského hradu.
Kombinací valů a skal vzniklo vnitřní hradisko a
dvě předhradí. Rozkvět hradiska spadá od 8.
stol. n. l., v 9. stol. jeho význam upadá.
NKP od 1995.
Karlův most se sochařskou výzdobou - založen
1357 na místě románského Juditina mostu (z doby
kolem r. 1170). Dostavěn r. 1402, stavitelem byl P.
Parléř. Je dlouhý 515 metrů, široký 9,5
metrů, spojuje Malou Stranu se Starým Městem. Je
jedním z nejstarších mostů ve střední
Evropě. Staroměstská mostní věž
vybudována v 2. pol. 14. stol., nižší
malostranská věž je z 2. pol.12. stol.,
renesančně upravena po r.1591, vyšší
malostranská věž je z 2. pol. 15. stol. Most vyzdoben 30
barokními sochami většinou z let 1638 - 1714 (autory mj.
Matyáš Braun a J. F.M. a M. Brokofové). Sochy
zčásti nahrazeny kopiemi bratří Maxů z
poloviny 19. stol.nebo novodobými kopiemi.
NKP od 1962.
Karolinum - různorodý komplex budov od gotiky až po
19. stol. Základem gotický Rotlevův dům. Od roku
1383 sídlo Karlovy koleje (nejstarší univerzitní
kolej ve střední Evropě). V letech 1946 - 1968 adaptace
areálu podle projektu J. Fragnera.Dnes sídlo rektora a
centrálních institucí Univerzity Karlovy.
NKP od 1962.
Palác Kinských - nejlepší rokoková
stavba v Praze. Původně palác Goltz - Kinských;
vybudován v letech 1755 - 1765 podle plánů K. I.
Dienzenhofera a A. Luraga. Od r.1949 umístěna grafická
sbírka Národní galerie.
NKP od 1992 (původně v souboru NKP Staroměstského
náměstí).
Klášter Na Slovanech (Emauzy) - s kostelem P. Marie a
kaplí sv. Kosmy a Damiána. Klášter založen
Karlem IV. roku 1347 při podskalském farním
kostelíku sv. Kosmy a Damiána (původně
románský z 12. stol.) pro slovanské benediktiny,
konající bohoslužby staroslověnským jazykem.
Kostel P. Marie dokončen 1372. 1611 kostel i klášter
zpustošeny, v 2. pol. 17. stol. obnoveny,
částečně zbarokizovány. V letech 1880 - 1885
provedena regotizace. 14. 2. 1945 při bombardování Prahy
Emauzy poškozeny, kostel obnoven 1967 podle projektu arch. F. M.
Černého. Ambit býv. kláštera z r. kolem 1360
rekonstruován i s vzácnými nástěnnými
malbami (výjevy ze Starého a Nového zákona).
Areál obnoven v letech 1966 - 1969.
NKP od 1978.
Klementinum - rozsáhlý komplex budov budovaný
postupně od r. 1653 do 2. pol. 18. stol. Západní
část s monumentální pilastrovou fasádou do
Křižovnické a Platnéřské ul. postavena
asi podle projektu C. Luraga. V interiérech malovaná a
štukovaná výzdoba z téže doby. Další
průčelí vrcholně barokní (F. M.
Kaňka) s plastickou výzdobou z dílny M. Brauna.
Areálu dominuje věž bývalé klementinské
hvězdárny z r. 1723.
NKP od 1995.
Kostel Matky Boží před Týnem -
trojlodní bazilika, boční lodě s gotickou
klenbou, hlavní loď po požáru v r. 1679 znovu zaklenuta
v barokním slohu. Kostel založen v polovině 14. stol.,
stavba přerušena husitskou revolucí, ve stavbě
pokračováno od r. 1457. Některé prvky
dokládají účast parléřské
huti. Stavba dokončena na počátku 16. stol. Severní
věž vyhořela v r. 1819.
NKP od 1992 (původně v souboru NKP Staroměstského
náměstí).
Kostel sv. Mikuláše (Malá Strana) -
nejvýznačnější dílo
pražského baroka. Loď kostela s průčelím
postavena v letech 1704 - 1711 K. Dienzenhoferem,
kněžiště přistavěno 1737 - 1752,
věž postavena podle A. Luraga 1755. Vzácná
výzdoba interiéru.
NKP od 1995.
Müllerova vila (Loosova vila) - moderní architektura
založená na věcnosti a účelnosti. Vila
postavena 1929 až 1930 architektem Loosem pro stavebního
podnikatele Františka Müllera. Loos navrhoval nejen stavbu, ale
každý detail vnitřního domu od nábytku až
po tapety a kliky. Po rekonstrukci zpřístupněna v
květnu 2000. Vila je v majetku města, správcem je Muzeum
hlavního města Prahy.
NKP od 1995.
Národní divadlo - vrcholné dílo
české architektury 19. stol. Budováno v
novorenesančním slohu podle projetku J. Zítka z
darů a sbírek. Základní kameny položeny 16. 5.
1868, divadlo provizorně otevřeno 11. 6. 1881. Budova
vyhořela 12. 8. 1883, přestavbu podle nového projektu
řídil J. Schulz. Divadlo znovu otevřeno 18. 11. 1883.
Výzdoba dílem umělců tzv. generace
Národního divadla (M. Aleš, F. Ženíšek, J.
Mařák, J. V. Myslbek, V. Hynais, B. Schnirch aj.) Rekonstrukce a
dostavba v letech 1977 - 1983.
NKP od 1962.
Národní muzeum - monumentální
novorenesanční budova postavená podle plánu J.
Schulze v letech 1885 - 1890 na místě býv.
Koňské brány. Plastická a
malířská výzdoba navazuje na výtvarnou
tradici generace Národního divadla. V interiéru
centrální síň Panteonu zasvěceného
památce předních osobností národa. Muzeum
založeno 1818, sbírky původně umístěny
ve Šternberském a Nosticově paláci. V nové
budově od r. 1890.
NKP od 1962.
Národní památník na Vítkově s
hrobem Neznámého vojína - monumentální
bloková stavba J. Zázvorky budovaná v letech 1946 - 1949.
Památník národního odboje a býv. mauzoleum
představitelů dělnického hnutí a
národního odboje. 1949 uloženy ostatky
neznámého československého bojovníka z
dukelského bojiště.
Před památníkem od r. 1950 jezdecká socha Jana
Žižky z Trocnova od B. Kafky.
NKP od 1962.
Novoměstská radnice - založena před r. 1367
jako výraz samosprávného postavení Nového
Města v rámci pažských měst. Ke gotické
budově, z níž se zachovala dolní sloupová
síň z doby Václava IV., přistavěna v letech
1452 - 1456 radniční věž s kaplí. V letech
1520 - 1526 přestavěna v renesančním slohu a
rozšířena. Průčelí obnoveno v r. 1905.
1419 se stala ohniskem povstání pražského lidu
vedeného knězem Janem Želivským, které
znamenalo počátek husitského období.
NKP od 1962.
Obecní dům hlavního města Prahy -
secesní budova postavená v letech 1905 - 1911 podle
návrhu A. Balšánka a O. Polívky na
místě bývalého Králova dvora. Středem
budovy je Smetanova síň, dále sály a
salónky. Na vnější i vnitřní
výzdobě budovy se podílela řada
vynikajících umělců mj. L. Šaloun, K.
Novák, J. Mařatka, F. Úprka, F. Ženíšek,
A. Mucha, V. Myslbek, M. Aleš, J. Preisler, J. Panuška, J. Ullman.
Jejich tvorba vytváří reprezentativní obraz
umění české secese.
NKP od 1989.
Památník českého odboje 1939 - 1945
"Pečkárna" - bývalý Petschkův
palác postavený v letech 1923 - 1925 podle M. Spielmanna. V
letech 1939 - 1945 sídlo řídící
úřadovny gestapa v Čechách. Tisíce
českých antifašistů zde byly podrobeny
výslechům a mučení. Všechny prostory v
suterénu byly v roce 1985 upraveny jako Památník
českého odboje 1939 - 1945 "Pečkárna" se
stálou expozicí. NKP od 1989.
Památník protifašistického odboje v
Kobylisích - areál bývalé vojenské
střelnice, kde byli za 2. sv. války, zejména v době
heydrichiády, hromadně popravováni
čeští vlastenci a odbojoví pracovníci.
Vybudován v r. 1975.
NKP od 1978.
Sídlo Poslanecké sněmovny ČR, budovy ve
Sněmovní ul. 176, Thunovské ul. 9 a 10,
Tomášské ul. 8, 11 - 16 a 518 a na Malostranském
nám. 6 (dům Smiřických) a 7
(Šternbernský dům); celkem tvořen 13 objekty.
(Senát viz Valdštejnský palác).
NKP od 1992.
Pražský hrad - oblast Hradu včetně
archeologických nálezů. Původně
slovanské hradiště přebudované v 11. stol. na
kamenný románský hrad, přestavovaný a
doplňovaný až do 18. stol. Jádro tvoří
románský palác z 1. pol. 12. stol.,
přestavěný v 2. pol. 14. stol., s Vladislavským
sálem (1486 - 1502, B. Ried) a renesančním
Ludvíkovým křídlem (1503 - 1510 B. Ried);
ostatní obytné budovy přestavěny v 2. pol. 18.
stol. (N. Pacassi). Na místě románské baziliky
vybudován chrám sv. Víta z let 1344 - 1420
(Matyáš z Arrasu a Petr Parléř) s lodí z let
1873 - 1929 (J. Mocker a K. Hilbert); svatováclavská kaple z let
1362 - 1364 (P. Parléř), renesanční kruchta z let
1557 - 1561 (B. Wohlmut) a hrobka českých králů z
let 1569 - 1589 (A. Collin). Býv. klášter benediktinek u sv.
Jiří založen 973 s románskou bazilikou kolem r. 1000
přestavěnou po r. 1142. Na severní straně hradu
zbytky pozdně gotického opevnění z konce 15. stol.
s věží Daliborkou a vstupní Černou
věží z pol. 12. stol. Zlatá ulička a budova
renesančně přestavěného purkrabství z
r. 1555. V královské zahradě letohrádek z let 1538
- 1563 a míčovna z let 1563 - 1568.
Od 9. stol. hrad sídlem českých knížat a
králů, od 1918 prezidentů republiky.
NKP od 1962.
Staroměstská radnice včetně podzemních
prostor - založena v roce 1338 s gotickou věží
(před r. 1381), s orlojem (r. 1410 sestrojil mistr Mikuláš z
Kadaně, 1490 opravil mistr Hanuš).
Radnice těžce poškozena za květnového
povstání v r. 1945, kdy vyhořelo její
novogotické křídlo, které již nebylo
obnoveno.
NKP od 1992 (původně v souboru NKP Staroměstského
náměstí).
Staroměstské náměstí -
ústřední náměstí Starého
Města. Původně Tržiště nebo Staré
tržiště (na rozdíl od Nového u sv. Havla). Od
14. stol. Rynk nebo Staroměstký rynk (na rozdíl od
Malostranského). Části před radnicí se ve
14. stol. říkalo Tandléřský trh,
části před kostelem sv. Mikuláše
Kuří trh. V 18. stol. Staroměstský plac,
Velké Staroměstské náměstí,
Velké náměstí. Po r. 1895
Staroměstské náměstí.
NKP od 1962 spolu se Staroměstskou radnicí, Týnským
chrámem a palácem Kinských - tyto budovy od r. 1992
samostatné NKP.
Staronová synagoga - nejcennější
památka pražského ghetta, patří k
nejstarším dochovaným synagogám v Evropě a
nejhodnotnějším dílům rané gotiky v
Praze. Síňové dvoulodí postaveno zhruba v letech
1275 - 1280. Vně cihlové štíty ze 14. stol.,
obklopena přístavky z doby od 14. do 17. stol.
NKP od 1995.
Starý židovský hřbitov - vznik v 1. pol. 15.
stol., rozšiřován v 16., 17. i 18. stol.
Pohřbívání ukončeno v r. 1787. Na jeho
ploše umístěno 20.000 náhrobků. K
nejvýznačnějším patří hrob
Abigdora Kara z r.1439, tumba Mordechaje Maisela z r. 1601 a tumba
pověstného rabiho Jehudy Löwa z r. 1609. Symboly
vytesané na náhrobcích označují rody
pohřbených nebo jejich zaměstnání.
NKP od 1995.
Stavovské divadlo - postaveno v letech 1781 - 1783 podle
návrhu arch. A. Haffeneckera nákladem hraběte Nostice, od
1799 vydržováno českými stavy (název
Stavovské). 1920 odevzdáno veřejnosti,
správně spojeno s Národním divadlem. 1949
přejmenováno na Tylovo. 1787 zde byla premiéra Dona
Giovanniho. 1834 premiéra Tylovy Fidlovačky (poprvé
zazpívána píseň Kde domov můj), do 1920
hrálo převážně německy.
NKP od 1962.
Sousoší sv. Václava - postaveno v letech 1912 - 1913,
práce J. V. Myslbeka, který na tomto monumentálním
úkolu pracoval od r. 1898. Jezdeckou sochu sv. Václava
doprovází na soklu umístěné postavy sv.
Anežky, Ludmily, Prokopa a Vojtěcha. Pomník nahradil
starší barokní plastiku přenesenou r. 1879 na
Vyšehrad.
NKP od 1995.
Strahovský klášter - rozsáhlý komplex
kláštera řádu premonstátů zahrnuje
řadu budov s kostelem a hospodářskými objekty a
nádvořími. Byl založen knížetem
Vladislavem II. a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem
roku 1140. Raně gotická a zejména rozsáhlá
barokní přístavba (J.B. Mathey, A.Luraso, I.J.Palliardi)
dala klášteru dnešní vzhled.
NKP od 1989.
Valdštejnský palác - rozsáhlý
raně barokní komplex postavený v letech 1621 - 1626 pro
Albrechta z Valdštejna podle projektu A. Spezzy a N. Sebregondiho.
Hlavní budova dvoupatrová na uzavřené dispozici se
dvěma nádvořími paralelními k
průčelí. Na ni napojen trakt koníren s
navazující čtyřkřídlou jednopatrovou
budovou určenou pro provoz dvora. Severní chodba vede k
příčně položené
jízdárně. Její osa se asi v polovině
tupoúhle zalamuje a toto zalomení je
určující i pro zahradu. Bohatá
vnitřní výzdoba. Sídlo Ministerstva kultury do
1996. 21. 2. 1996 schválila Poslanecká sněmovna
zákon, podle něhož je spolu s paláci
Kolovratským a tzv. malým Fürstenberským
sídlem druhé komory Parlamentu, Senátu.
Oficiálním sídlem Senátu je od 1. 3. 1996.
NKP od 1995.
Vyšehrad - oblast hradu s opevněním a
hřbitovem. Vznik v 10. stol. jako přemyslovské
hradiště. Bájné sídlo kněžny
Libuše a Přemysla Oráče. Panovnickým
sídlem a centrem státu do r. 1140.
Za husitské revoluce vypálen, v 17. stol. přestavěn
v dnešní barokní citadelu. Románský
kapitulní chrám sv. Petra a Pavla z 11. stol.
přestavěný goticky v 2. pol. 14. stol.
Románská rotunda sv. Martina z konce 11. stol. Základy
baziliky sv. Vavřince z konce 11. stol. Při kostele
Vyšehradský hřbitov, v letech 1889 - 1893 vybudováno
národní pohřebiště Slavín, kde jsou
pohřbeny nejvýznamnější osobnosti
české kultury.
NKP od 1962.
Hradiště a keltské oppidum Závist -
pravěká pevnostní soustava obývaná
již od 3. tisíciletí př. n. l. V 5 .-1. stol.
př. n. l. opevněné mocenské středisko
Keltů, oppidum. Ve 4. - 5. stol. vybudováno první
keltské hradiště se svatyní na akropoli. Na
přelomu 2. a 1. stol. př. n. l. bylo přebudováno
a rozšířeno. Významné nálezy
slovanského osídlení sahají od
příchodu Slovanů až do přelomu 9. a 10. stol.
Nejrozsáhlejší pravěký opevněný
celek na území Čech, který
pravděpodobně po dlouhé období tvořil
centrum pravěkého osídlení české
kotliny.
NKP od 1989.
Zbraslavský klášter - původní
lovecký dvůr Přemysla Otakara II. věnovaný
Václavem II. řádu cisterciáků.
Pohřebiště Přemyslovců Václava II.,
Václava III., královny Elišky, Václava IV.
Základní kámen položen 1297.
Klášterní kostel P. Marie a klášterní
budovy dostavěny 1333, zničeny 1420 husity a znovu poškozeny
za třicetileté války.
Chrám zanikl, jeho půdorys zjištěn
archeologickým průzkumem. Klášter obnovován od
2. pol. 17. stol. do 1. pol. 18. stol. 1785 zrušen a
přeměněn na rafinerii cukru. V letech 1911 - 1925
postupně obnoven podle návrhů D. Jurkoviče a A.
Čenského. Zničený gotický chrám
měl nahradit barokní kostel z let 1650 - 1654.
Západně od kostela čtyřkřídlá
dispozice býv. konventu, stavba zahájena 1709 podle J. Santiniho
a dokončena 1724 - 1732.
NKP od 1995.
|