Elektronická kancelář StarOffice 5.2 pro Linux a Windows

Tato recenze byla přetištěna z 12. čísla (rok 2000) časopisu Softwarové Noviny, http://www.softnov.cz.


(c) 2000, ing. Martin Kamín, IT analytik, nezávislý publicista


I did it!!! Pln očekávání jsem se pokusil zlomit své návyky, nervy rodiny a nervy svoje. Podařilo se ještě před dvěma lety nemyslitelné, a já odeslal svůj první mail, napsal svou první recenzi novým kancelářským balíkem StarOffice.


Ale nebylo to jednoduché. Byl jsem mnohokrát na pokraji propasti a stejně tak mnohokrát jsem zíral nad tím, čím vším nás mohou firmy ještě překvapit. Pokud bych měl shrnout pocity z celého balíku, pak jedině: jsem překvapen, jak vyspělý produkt tady existuje, jak rychle se jej lze naučit, jak je výkonný, kompatibilní a hlavně filozoficky skvělý. Ale pojďme na to.


Zkoušel jsem anglickou verzi balíku StarOffice 5.2 staženou z internetu (pro domácí použití je zdarma). StarOffice je nyní v 11 jazykových verzích, vybral jsem si anglickou, dánsky neuměje. Celkem 97 MB jsem si stáhnul z webu Sun Microsystems (www.sun.com/staroffice) a zvolil jsem linuxovou platformu :-). Rozdíly pro Windows platformu najdete v boxu u článku.


Nedoporučuji, abyste to stahovali modemem, teoreticky vás to bude stát desítky hodin času, nervů a spoustu peněz. Raději si StarOffice pořiďte na CD.

Už první kroky nebyly lehké. Distribuce celého balíku se dodává buď na CD nebo si jej stáhnete z internetu. Ovšem manuál, přesněji PDF soubor popisující instalaci, hovoří jen o instalaci z CD. Musel jsem se odvážně pustit do prohlížení binárního souboru .bin, abych vůbec zjistil, co s ním. Nakonec jsem mu dal příznak pro provádění (chmod) a směle jsem jej spustil (./jmeno), instalace začala. Pokud máte StarOffice na CD, spustíte příslušný setup závislý na platformě.

Unixové návyky, jako když najdete

Chci v této recenzi hovořit jen o takových vlastnostech StarOffice, které jsou ve srovnání s Microsoft Office unikátní, nebo nefungují, jak bych si představoval. StarOffice používám dva měsíce, denně, intenzívně v plné výbavě, přesto je možné, že mi něco uteklo. Pro kompletní zvládnutí balíku, jak je složitý, potřebujete rok dva.


Všechny další kroky, které jsou před vámi, jsou intuitivní a nemáte kam zabloudit - opravdu tři čtyři kliknutí a je to hotovo. Pokud budete používat Pilota (PDA) nebo chcete nainstalovat databázi Adabas, zvolte si Vlastní instalaci. Je potřeba předem zvážit, zda bude váš linuxový stroj používat více uživatelů, a tedy rozhodnout, zda se StarOffice má nainstalovat sdíleně (Networking/Server) nebo jen pro jednoho uživatele (Single user). Zvolil jsem první možnost také proto, že vždy rozumnější manipulovat pouze se svým uživatelským nastavením, než s celou instalací. Jinak nemusí být cesta zpátky. Musel jsem zvolit cílový adresář; v mém případě jsem určil /opt. Na disk se pak nainstaluje asi 260 MB.



Pro tento případ instalace si po této "administrátorské" instalaci každý uživatel spustí svou separátní instalaci, která mu do jeho domácího adresáře (zpravidla /home/kamin) nakopíruje cca 2,5 MB dat včetně nastavení prostředí. Pak se stačí jen přihlásit, a pokud používáte prostředí KDE, najít v menu StarOffice a jedeme...

Jste-li konzervativní, pak to nedělejte!

Pokud jste jen trošku konzervativní, nepřecházejte na StarOffice. Je to ztráta času. StarOffice je totiž od Microsoft Office odlišný celou svou filozofií. Uživateli se snaží nabídnout skutečně celou kancelář se všemi funkcemi, které pro práci potřebujete (pozor! bez blond sekretářky).

Pod jediným tlačítkem najdete textový editor, tabulkový procesor, presentační nástroj, vektorové a jednoduché grafické malovátko, poštovního klienta, plánovač, správce úkolů a nástroj pro tvorbu HTML stránek a internetový prohlížeč. Všechno na jednom místě v prostředí zvaném Desktop. Analogie s pracovní deskou je zde stoprocentní.

Díky objektovému propojení podobnému OLE můžete do dokumentů vkládat jiné dokumenty ze StarOffice. Prostředí je na první kliknutí poněkud složitější, ale pokud postupem času nasajete jeho "atmosféru", je to hračka. Veškeré nastavení celé pracovní místnosti se děje z jediného místa přes Tools/Options. Napoprvé má ale člověk pocit, že je toho všeho přespříliš, a že ho to zasype.

Jakmile postupně pochopíte jejich význam, budete naprosto jistě vědět, kam sáhnout, když je potřeba změnit proxy server, přidat nový vyhledávač, nebo změnit podmínky pro import dokumentů vytvořených v Microsoft Office. Je to výborný nápad, všechny nastavení kanceláře máte na jednom místě, všechny pracovní verze, soubory a jiná nastavení najdete pro všechny aplikace na jediném místě.

Druhý významný prvek s globální účinností slouží pro nastavení menu, kláves, chování celého integrovaného prostředí a maker, najdete jej pod Tools/Configure. Pokud jste nedočkaví jako většina a chcete začít pracovat, je nutné nastavit alespoň některé hlavní položky v Tools/Options, přesněji: jméno, mailovou adresu, a doporučuji internetový účet.

Ve StarOffice najdete další dvě služby: pod menu View je Explorer a Beamer. Expolorer je de-facto prohlížeč celého prostředí StarOffice, najdete pod ním také adresářový pohled na celý disk Explorer, My Documents, schránky s maily, bookmarky a news skupiny. Pod explorerem jsou ještě další nastavení, ale asi není potřeba je popisovat, souvisí se SQL a náročnějšími službami StarOffice. Beamer je podmnožinou Exploreru a zobrazuje složky nebo položky kategorie z Exploreru; pokud takové jsou.

Nultý StarKrok

Tak a jsme v tom. Pokud migrujete, musíte nějak jednoduše "překlopit" adresář kontaktů z Outlooku do StarOffice. Na internetu na serveru SuSE (www.suse.cz/download) je sice nástroj, který se tváří, že to má umět, ale vyzkoušel jsem jej na převedení 3800 záznamů z Outlooku 2000 do StarOffice, ale výsledek byl neuspokojivý, převedla se jen část záznamů a v databázi se udělal zmatek; na místo jména se dostaly poznámky, písmena s háčky se mi zobrazovala jako otazníky. No a pokud nechcete přepisovat ručně několik tisíc záznamů, musíte najít jinou cestu. Není to prostě dotaženo.

Na internetové stránce www.staroffice.com, která se tváří jako centrum pro podporu StarOffice, se to podobnými dotazy, jak dostat databázi kontaktů ze Outlooku do StarOffice jen hemží. Zatím bez valné odpovědi, která by pomohla. Zjistil jsem, že StarOffice umí importovat DBF formát (prostě stará dobrá Dbase), ovšem export z Outlooku do DBF ořeže některé delší záznamy.

Zkoumal jsem, jak často je StarOffice používaná v různých prostředích. Podle počtu dotazů na www.staroffice.com to spíše vypadá pro Windows a pak pro Linux, váhy byly tak otázek 260:165. Nebo to také může znamenat, že uživatelé Windows jsou méně zkušení.

Hlavní výhodou StarOffice je víceuživatelská přívětivost. Celé je to navrženo pro systémy s více uživateli. Všechny sdílené dokumenty, šablony, binárky jsou v jednom adresáři. Pokud se do systému přihlásí jiný uživatel, překopíruje se mu část jeho nastavení pro celý StarOffice do jeho domácího adresáře. Je to výtečná vlastnost třeba pro redakci, kde redaktoři nemají svůj vlastní počítač, přesto jejich nastavení StarOffice a všechny dokumenty jsou přístupny tam, kde se přihlásí. V Microsoft Office to jde také, ale myslím, že je to výrazně složitější.

StarOffice umí něco jako OLE!

Kdyby StarOffice neměla OLE, nebyla by StarOffice. Propojení objektů jednotlivých aplikací je podstatnou vlastností StarOffice. Díky tomu můžete běžně do dokumentů vkládat grafy, tabulky a obrázky vyrobené v jiných StarOffice aplikacích. Při jejich poklepání se otevře zdrojová aplikace a umožní vám objekt modifikovat.

Nejvíce to užijete v případech, kdy si připravujete prezentace, do kterých vkládáte segmenty tabulek, grafy a jiné objekty, třeba databáze. Je to výtečná věc řešící hlavní problémy objektové nepropojenosti ostatních aplikací v X Window (a v UNIXu obecně).

Palm Pilotu, jakoby se nechumelilo

Mám Palm Pilot IIIx a tak jsem vyzkoušel jejich propojení. Mimochodem asi jedinou cestu, jak z Outlooku dostat kontakty do StarOffice. Je jen potřeba si nastavit jméno příslušného sériového portu do StarOffice, pak jen stisknete tlačítko na kolébce. Vadí mi jen, že StarOffice není moc sdílná, prostě sedíte a koukáte, jakoby se nechumelilo. Ctělo by to nějaký signálek o tom, že synchronizace probíhá.

StarOffice občas padá

Ano, je to tak. Nutno podotknout, že jednotlivé části Microsoft Office 2000 (tedy Word, Excel, Outlook) mi nepadla jedinkrát vlastním zapříčiněním. V případě StarOffice tomu tak není; přesněji nebylo (hovořím o verzi pro Linux, verze pro Windows má vlastní část).

K první havárii došlo, když jsem do textového dokumentu vkládal obrázek .GIF; StarOffice se odporoučela bez jediného pípnutí. Dlouho jsem zkoumal proč, ale na nic jsem nepřišel.

Někdy jsou problémy se startem StarOffice. Prostě se ukáže úvodní logo a nic, přitom pohled na procesy a spotřebu strojového času na nic problémového neukazují. V tomto případě budete mít problém StarOffice "odstřelit", protože má více synovských procesů, a pokud neodstřelíte správně jejich nadřízený proces, musíte je rušit jeden po druhém. Linux při tomto laborování ani jednou nespadl a nemá to vliv na jiné aplikace.

Postupem času jsem byl nucen vyladit jádro s ohledem na jiná zařízení, která používám. Od té doby nemám podobné problémy ani se StarOffice. Takže poučení: používejte vyladěné jádro bez zbytečných modulů a kódů, StarOffice pak bude fungovat jako dobře namazaný stroj.

Teď mi běží systém bez problémů a při 128 MB paměti a spuštěných dalších pěti aplikacích spotřebuje systém stabilně 27 MB swapu. Při používání StarOffice se mi nepodařilo překročit hranici 45 MB swapu a to jsem měl spuštěných 15 aplikací současně a celý StarOffice, byl jsem připojený do internetu, a hrál jsem 5 her současně... :)

Alá, Acrobat Reader

Vzorem nechť je Adobe. Programátoři zabudovali do StarOffice fantastickou "fíčurku": stiskem obou tlačítek na myši (u třítlačítkové toho prostředního)) se uprostřed obrazu objeví ikona "kompasu". Pokud tlačítka přidržíte a pohnete myší do některého směru, posune se příslušným směrem celý dokument pod kurzorem. A platí to i pro menu, ne jen dokumenty.

Panečku, funkce, kterou roky používají sazeči v QuarkXPress, kterou používáme v Adobe Acrobat Readeru, a stále ji nemá Microsoft implementovanou ve svém produktu Office za mnoho tisíc korun. Ostuda. Přitom je to převelice užitečné. Orientovat se v dokumentu posouváním lišty vpravo a dole, je únavné a neproduktivní.

Co uděláte nejdříve

Předpokládám, že prvním krokem 99,5 procent uživatelů StarOffice bude import dokumentů ze stávajícího systému Microsoft Office. Takže, jak začít? Je potřeba mít připojený disk, kde máte data (může být MS-DOS, Windows 95, Windows 98 i NT (také 2000), OS/2 atd. Připojíte jej pomocí mount s příslušnými parametry. Pak zvolíte pomocí File/AutoPilot, Import typ importovaného dokumentu (Word, Excel, PowerPoint), adresář, odkud se soubory budou načítat, adresář, kam se budou ukládat a potvrdíte OK. Všechny soubory včetně podadresářů se převedou do formátu StarOffice a uloží do místního adresáře. Naprosto fantastická a bezproblémová operace. Tím, že se zachová i struktura adresářů, můžete prakticky bez problémů pokračovat a pracovat okamžitě dál na dokumentech, které jste před minutou měli ve Windows, prostě jednoduché a rychlé. Kompatibilitu jsem vyzkoušel i pro verzi Microsoft Office 2000, kromě problémů s náhradou fontů se nemáte čeho bát, spolehlivě se importují styly, obrázky i tabulky.

Noční můrou všech jsou makra v Basicu, která ve všech produktech Microsoft Office straší uživatele. Jen minulý týden mi přišlo 6 tiskových zpráv od počítačových firem s makro viry. StarOffice to řeší radikálním způsobem. Před importem si nastavíte, co se s importovanými makry má podniknout. Protože v Linuxu (UNIXu) virů moc nenajdete (přesněji, nikdy jsem je neviděl), jediným způsobem, jak si můžete svůj systém nakazit jsou makra. V Tools/Options/FilterSettings si nastavíte, co se s makry (VBA) má při importu z Microsoft Office dít a jak s makrem nakládat, pokud dokument budete ukládat. Každopádně se vám StarOffice vždy zeptá, zda makro provést. Tudy myslím cesta vede. Pamatujte jen: makra z produktů Microsoft Office je potřeba kompletně přepsat a přizpůsobit pro StarOffice, ta totiž v sobě nemá překladač Microsoft Basic.

Shrnul jsem základní vlastnosti StarOffice, tady jsou jeho aplikace:

StarOffice Writer - textový editor

StarOffice Calc - tabulkový procesor

StarOffice Impress - program pro vytváření prezentací

StarOffice Draw - vektorový kreslící program

StarOffice Mail and Discussion - poštovní program

StarOffice Base - databáze

StarOffice Math - program pro vytváření matematických formulí



Kromě těchto aplikací jsou k dispozici programy na vytváření jednoduchých HTML stránek, vytváření rámců v HTML dokumentech (noční můra všech webových správců), vytváření master dokumentů (vzorů), vytváření výtečných grafů, vytváření a tisk štítků a vizitek. Některým částem se budu věnovat podrobněji, a zejména budu hovořit o funkcích jen takových, které jsou jiné nebo nové ve srovnání s Microsoft Office 2000. Začněme tím nejpoužívanějším, editorem.

Práci zpravidla zahájíte kliknutím na položku File/New a vybráním příslušného typu dokumentu. Celkem máte ve verzi 5.2 k dispozici textový dokument, prezentaci, tabulkový procesor a malování, to jsou ty hlavní, tak se na ně podívejme.

První Star-dokument (Writer)

Editor má všechny standardní (mnohdy až zbytečně robustní) vlastnosti, jaké můžete očekávat, přecházíte-li z Microsoft Office. Nic extrémního navíc, nic míň - ono, upřímně, stejně používáme tak 5 procent funkcí. Vypíchnu raději některé odlišnosti, které mohou být dobrým důvodem, proč přestoupit na svobodnou loď StarOffice.

Prohledávání textu je chudší o možnost najít některé speciální znaky, například konce odstavců, tabulátory apod. Pro složitější hledání je to funkce nutná a používaná. Na druhou stranu můžete při záměnách nechat všechny výskyty nejdříve označit, a po kontrole všechny zaměnit, to Microsoft Office nedělá.

Editor mi nezobrazoval vložené obrázky, jen prázdný rám. Po čase jsem odhalil, že po instalaci je implicitně zakázáno jejich zobrazování; no nevím, co na to řeknou začínající uživatelé. Editor umí pracovat s místními odkazy, hypertextovými odkazy (do internetu), při zpracování tabulek je rychlejší než Microsoft Office. Editor se při otevření rozpracovaného dokumentu vrací na místo, kde jste naposledy skončili!

Jinak pracuje spolehlivě a splní většinu věcí, o které jej žádáte. Je docela rychlý a naprosto srovnatelný s Microsoft Word 2000. Pozor při manipulaci s vloženými obrázky někdy StarOffice padne. Kupodivu padne "ohleduplně" vzhledem k vašim datům, takže pokud jste měli rozdělanou práci, pěkně ji obnoví a neztratíte ani bajt. Byl bych raději, kdyby ale nepadal, a když už padne a soubor obnoví, aby prozradil, co je to za soubor, nemyslím jméno, ale typ, třeba: "Soubor aplikace Impress".

K obrázkům ještě poznámka: StarOffice umí k obrázkům konečně připojit popisek (nahoře i dole včetně číslování) věc potřebná jako obrázek sám, no konečně! Obtékání nefunguje 100procentně, a popisek je v případě jeho ohraničení nesmyslně ohraničen taktéž.

Standardně má editor zapnutu možnost automatického doplňování slov podle slovníku, což nepovažuji za pokrokovou funkci; kdo píše na stroji, prostě píše, a nehledí na obrazovku a nepřemýšlí, zda slovo, které je mu nabízeno chce nebo nechce použít v textu.

Vývojáři zakomponovali do StarOffice výtečnou funkci Navigator. Pokud jej vyberete, všechny vlastnosti dokumentu se vám zobrazí jako na dlani. Je to váš kompas v dokumentu. Přehledně vám zobrazí všechny objekty (grafické, OLE), bookmarky, sekce, hyperlinky, poznámky a další objekty, které v dokumentu můžete mít. Je to výtečný pomocník, v okamžiku, kdy finišujete psaní delší stati (jako právě teď jsem hledal, zda-li mám v pořádku všechny internetové odkazy).

Spellchecker je po nainstalování příslušných kódů z internetu v pořádku, jen nerozlišuje běžná slova jako je internet, Obtékání, hypertextovými, Linux apod. Běžné je červené podtrhávání nerozpoznaných slov a kontrola dokumentu od aktuálního místa pomocí F7.

Pro každodenní použití je Star Writer naprosto postačující nástroj. Pokud plánujete používat náročnější funkce pro formátování rozsáhlých dokumentů, nejdříve si StarOffice vyzkoušejte.

První Star-tabulka (Calc)

Šok, který jsem zažil, když jsem poprvé vyzkoušel možnosti Microsoft Excelu, se opakoval i u StarOffice. Všechny funkce, na které jste zvyklí najdete i tady, včetně podmíněného formátování a grafů. Možnosti máte i pro náročné užití stejné jako v Microsoft Office. Navíc najdete v StarOffice balík Chart pro precizní návrh stovek efektních druhů grafů - přidáte prostor, stínování, osvětlení z určitého místa pohledu apod. Šikovné; a hlavně propojení přes OLE ve StarOffice je rychlé a funkční. Pro vědecké pracovníky se hodí také StarMath, jehož produkt - formule a vzorce - snadno vložíte do libovolné aplikace StarOffice.

Když jsem zkoušel načíst několik vzorových dokumentů do Calcu (například z /opt/office52/share/template/english/finance), pokaždé mi zhavarovalo makro, dostal jsem se sice k jeho ladění, ale tam končím. Jakmile uvažujete o používání maker, doporučuji velice pozorně zkoušet a ladit před tím, než byste StarOffice nasadili co celé firmy.

První prezentace (Impress)

Impress ujde. Překvapila mně jen tím, že nic nového než Microsoft nevymysleli. OLE, které jsem tak chválil mě zklamalo v případě, kdy jsem myslel na vysokoškolské přednášející. Vyzkoušel jsem vložit vzorec do jednoho slajdu Impress a StarOffice padl jako hruška na podzim.

Efekty nefungují 100procentně, například na textový řetězec nemůžete aplikovat některé složitější efekty (přílet po spirále). Škoda, efektů je tam dost a jsou elegantní, je to třeba dotáhnout.

Zvuky jsou dostačující, počet předpřipravených slajdů je malý a nejsou až tak elegantní, jak se tváří. Tady přijde na řadu asi internetová komunita a brzy se na internetu objeví tuny podobných rozšíření.

První vektor (Drawing)

Znáte-li Corel a jiné vektorové nástroje pro grafiky i pro návrh profesionálních materiálů, není potřeba představovat Drawing v StarOffice. Chudá je exportní možnost Drawing, ve vektoru podporuje jen EPS, WMF, EMF, všechny ostatní exportní formáty jsou bitmapové, chybí Corel, Xara, Adobe Illustrator apod.

Zajímavá mi připadá možnost exportovat do HTML. Vytvoříte tím HTML soubor s odkazem na bitmapový obrázek nebo s jeho obrazem, zvolíte si jen rozlišení pro GIF nebo JPG.

Díky OLE, o kterém jsem už psal, si můžete produkty z Drawing připojit do libovolného dokumentu ve StarOffice. Spojení je možné vytvořit pevné, odkazem nebo obnovovaným odkazem, tedy standardní možnosti. Funguje to spolehlivě, ani jeden pád :) Dokonce jsem si vyzkoušel 30MB dokument s pěti obrázky 1200x1000 bodů v plné barevnosti; naprosto bez problémů, také díky svižnosti Linuxu.

Nepříjemné překvapení mě potkalo, když jsem si spojil do skupiny dva objekty a převedl je do 3D a poté je chtěl prostorově natočit. Místo toho jsem po transformaci získal jakýsi černý čtverec.

První mail (Mail)

Osobně mám nároky na mail největší, denně zpracuji cca stovku zpráv a podle tohoto se odvíjí mé představy, co všechno to má umět. Tak, v první řadě mě zajímala podpora více schránek, to je případ, kdy máte na internetu více účtů, třeba na Atlasu, Hotmailu a schránku na firemním serveru Exchange. StarOffice je sice otevřený standardům POP, News, IMAP a VIM (to je standard, ke kterému se přihlásily Lotus, Apple, (tehdy) Borland, Oracle, Novell a IBM), ale k nastavení VIMP je potřeba slušných technických znalostí, přístup k internetu a instalace samotného API (pro všechny platformy, na kterých StarOffice běží). Tedy žádná procházka růžovou zahradou. Nezkoušel jsem to, ale uživatelům Lotus Notes doporučuji předem vyzkoušet.

Každopádně StarOffice 5.2 podporuje POP3 a IMAP, to jsou nejdůležitější protokoly pro poštu a dá se s nimi vystačit, chybí ovšem podpora pro Exchange; do Exchange se můžete připojit jen pomocí POP3 a IMAP, případně přes webovské rozhraní.

StarMail je slušný klient. Umí pracovat s dopisem ve formátu běžného textu, RTF, HTML a StarOffice, takže, pokud si nejste jisti, kdo je na druhém konci, zvolíte běžný text. Kódování je standardně pod UNIXem standardní (ISO-8859-2) a pokud někdo neumí číst vaše háčky a čárky je na vině jeho klient, který automaticky předpokládá kódování třeba z Windows - ale tyto stavy jsou už snad výjimečné. Nechal jsem si maily ze StarMail přeběhnout dokola celý svět a žádný mailový server mi je nezpitvořil.

Původně jsem se obával, že nebudu schopen ovlivnit, jak se má formátovat mail při odpovědi. Začal jsem se o to více strachovat, když mi StarOffice rozsypala fonty v odpovědi nebo v některých přijatých mailech, krušné okamžiky.

Fonty jsem jako první vyřešil jejich substitucí v Tools/Options/General/FontReplacement, pak následoval druhý krok, chtěl jsem změnit to, jak se formuje má odpověď. Jsem zvyklý, že se původní text odsadí pomocí zobáčků ">", do odpovědi se vloží datum a jméno odesílatele apod. Sáhl jsem po manuálu a nakonec našel předpřipravené formuláře, které sídlí ve sdíleném adresáři (/opt/office52/...). Správce (nebo někdo s příslušnými právy, kdo produkt v sítí udržuje) jednoduše změní šablonu podle vaši požadavků nebo si ji jednoduše zkopírujete do svého adresáře a nastavíte jako standardní. Stejnou operaci lze udělat pro HTML, RTF a textové zprávy (každá má svou šablonu).

StarOffice umí v mailu (je jedno, jestli textovém, HTML nebo RTF) používat spellchecker, konečně!! Microsoft Office se omezuje jen na možnost kontroly mailu před jeho odesláním a to je, popravdě, v případě 80 odeslaných mailů denně hodinka času navíc, škoda. Nutno podotknout, že některé části nápovědy jsou ještě z verze 5.1, což prokazatelně mate. Je potřeba s tím počítat.

Zřízení místní schránky POP, VIM nebo IMAP provedete jednoduše dle postupu z manuálu, není s tím žádný problém. Tak můžete mí pro více internetových účtů více schránek, stejně tak pro News skupiny.

Nepochopil jsem zcela, proč se v mailu nevytváří kromě Outboxu také adresář Send (jako v Outlooku), kde by se uchovala již odeslaná pošta. Odeslanou i neodeslanou najdete ve StarOffice na jedné hromadě v Outboxu, je to ale méně přehledné. Na druhou stranu máte možnost si vytvořit více Outboxů a na každý (libovolný) aplikovat jiná pravidla pro zobrazování nebo manipulaci s jejich obsahem.

Pravidla mailového provozu se porušují

Pokud vám denně spadne do schránky 250 mailů, musíte si pečlivě prostudovat používání pravidel (filtry). Jedině tak si odfiltrujete některé zprávy z konferencí a mailinglistů. StarOffice obsahuje filtry poněkud chudší, než najdete v MS Office. Nedokáže je totiž aplikovat na příchozí maily za jiných událostí. Pravidlo ve StarOffice tak je nebo není spuštěno; na druhou stranu vám StarOffice umožní vytvořit pravidla pro všechny složky, které si pod svou schránkou, i jinými adresáři, můžete vytvořit. Skutečně pro všechny, tak můžete nechat StarOffice velice jednoduše zálohovat, odkládat, přesouvat obsahy všech složek, poštovních nevyjímaje. Opravdu výtečná věc.

Konečně MailMerge

Tak jsme se konečně dočkali. To, co běžným postupem není v Microsoft Office realizovatelné, dokážete na 5 kliknutí ve StarOffice. Není to tak dávno, co jsem podobnou věc řešili ve firmě. Představte si, že máte 25 zákazníků, kterým chcete poslat mail. V Microsoft Office si vygenerujete pomocí databáze kontaktů 25 samostatných dokumentů, které musíte každý jednotlivě poslat mailem, to je pro 25 mailů otrava, pro 250 nemožné. StarOffice generuje správně fungující mailmerge, přesněji e-mailmerge, konečně!

Je to jednoduché, vytvoříte si hlavní, tzv. master dokument, tedy draft. Ten bude obsahovat samotný text zprávy, včetně běžně používaných odkazů do databáze. Zpravidla na jméno, příjmení, adresu, oslovení apod. Jakmile to máte, kliknete na Explorer, Address Book a Tables a vyberete si tabulku, ze které chcete adresní data použít. Tu popadnete myší a přesunete do master dokumentu. Upřesníte Fields a vyberete, která pole z databáze chcete použít, ty se v dokumentu zobrazí jako šedá pole, například "Address Book File.address.FIRSTNAME".

Toto zopakujete pro všechna pole, která do master dokumentu hodláte vložit. A teď pozor, přijde zázrak! Zvolíte File/FormLetter a vyberete Mailing. V adresním prostoru samozřejmě necháte EMAIL, zvolíte si předmět zprávy, přílohy a formát zprávy, zadáte dokument, OK a StarOffice vám do Outboxu vygeneruje tolik samostatných mailů, kolik je položek ve vaší databázi a uloží master dokument na disk. Před touto operací je nanejvýš rozumné se odpojit od internetu a přejít do Offline režimu, abyste si maily mohli zkontrolovat v Outboxu. Používal jsem mnoho kancelářských nástrojů, ale takto jednoduše to zatím žádný nedokázal.

Jednotlivá pole můžete ještě navíc pomocí různých logických funkcí vyřazovat, třeba tak, že se dopis vytvoří jen těm, kteří mají mail a současně mají pražskou adresu a současně nemají faxové číslo...

Zajímala by mě reakce vývojářů Microsoft Office, když toto viděli. Funkce, kterou umí Pegasus Mail (freeware) několik let, nyní StarOffice (zdarma), ale kancelářský balík největší softwarové společnosti světa to neumí, ostuda.

Mail má jednu nectnost v nelogičnosti jeho internetového ovládání, pokud máte komutovanou linku (běžný modem). V nástrojové liště je tlačítko pro přechod z režimu Offline do Online, ale pokud jste v režimu Offline, nedovolí vám StarOffice přesouvat zprávy mezi jednotlivými složkami, nerozumím tomu, proč? Navíce je informovanost o odesílaných nebo přijímaných zprávách převelice chabá, že se něco děje poznáte podle zčervenalého STOP tlačítka nahoře na liště, ale nevíte, jaký mail se právě zpracovává, ani jak je velký. Navíc nelze nastavit velikostní limit pro stahované maily. Pak nezbývá, než použít IMAP.

StaMail umí automaticky posunout listing mailů, pokud ten poslední, na který jste klikli, je poslední zobrazený na obrazovce, ale další se nalézají za ním. Automaticky se posune celý seznam a pod ukazovátkem myši se objeví nová zpráva.

S internetem souvisí i prohlížeč, který je integrován přímo do StarOffice. Je to jednoduchý prohlížeč obsahu internetu, ale neobsahuje JavaScript, ani neumí HTTPS. Podporu JavaScriptu lze doplnit dodatečnou instalací Java Virtual Machine (JVM). Zato zobrazuje čitelněji než samotný Netscape Communicator.

K mailům ještě poslední poznámka. Sun připravil (mimo standardní distribuci) server Star Schedule Server, který slouží pro intranetové a internetové sdílení informací plánovači. Server je potřeba stáhnout a separátně instalovat.

Nejslabší člen rodiny (Image)

Naprosto zoufalý je Image pro tvorbu-malování bitmapových obrázků, ani nemá cenu se o něm rozepisovat. Pokud si potřebuje občas s grafikou pohrát (například pro web), raději používejte Gimp, který je v Linuxu k dispozici a je plně srovnatelný s Adobe Photoshop (dle tvrzení mého kamaráda grafika). StarOffice a grafika, to je ostuda produktu.

První Star kroky v HTML

Návrh HTML stránek je určený nenáročným uživatelům. Pokud jej srovnám s FrontPage 4.0 je jednodušší, není vybaven takovým komfortem pro kontrolu platnosti hyperlinek, správu celého stromu serveru apod. Kód, který generuje je velice standardní a čtivě strukturovaný, takže s ním nejsou problémy.

Co StarOffice umí výborně jsou návrhy rámců na HTML stránkách. To je věc, která přesvědčí každého, kdo alespoň jednou setkal s problémem návrhu stránek s rámci, většinou skončili u tabulek, ale se StarOffice je to jinak. Existuje tady samostatný nástroj, který pracuje jen s rámci.

JavaScript

Ve StarOffice můžete používat Javu a JavaScript. Ovšem, musíte mít nainstalován Java Runtime Environment (původcem je Sun Microsystems). Existují verze pro Windows i Linuxy. JavaScript využijete v integrovaném prohlížeči třeba při přístupu k elektronickému bankovnictví nebo pokud chcete vyvíjet své vlastní aplikace.

Dabáze Adabas

Při instalaci StarOffice budete postaveni před rozhodnutí, zda instalovat databázi nebo si vystačíte se StarOffice. Pro běžné používání doporučuji Adabas neinstalovat

Abyste se cítili (ne)bezpečněji

Velikým překvapením pro nového uživatele StarOffice může být prokazatelné upřednostňování verze pro Microsoft Windows. PGP, které slouží pro šifrování a podepisování mailů nebo dokumentů není do StarOffice 5.2 pro Linux integrovatelný, to je škoda. PGP je natolik standardní, že bych klidně oželel nepoužitelné malovátko (Image) a uvítal právě integraci s PGP. Bohužel, pokud chcete používat PGP pod Linuxem nebo Solarisem, musíte se spolehnout na řádkové příkazy.

Zatím je manuál anglický, takže jakási nutná znalost angličtiny je potřebná. +Cesk0 knihy o StarOffice se zatím v u nás neobjevily, na Amazon.com najdete celkem 9 titulů o StarOffice.

Každopádně jsou v manuálu chyby formální (například, místo Sun Microsystems tam najdete ...of StarOffice but in the available CDs from Sun Microelectronics...) a také faktické (odkazy na něco, co v menu není nebo dokumentační obrázky z verze 5.1). Jinak je manuál popisný a slušný.



A co bude dál? StarOffice není malý program a to, že jej Sun Microsystems uvolnil jako open source znamená, že si zvolil jiné prostředky proti de-facto monopolnímu Microsoftu a chce pro to využít drive internetových vývojářů. Proč ne? Fakticky k tomu došlo 16. října, kdy Sun zveřejnil na www.openoffice.org zdrojové kódy StarOffice a hodil je v plén mezi internetovou komunitu. Od neřízeného vývoje může očekávat, že bude rychlejší, pro Sun levnější, a produkt se dostane rychleji mezi internetový lid. Pro nás to znamená, že se třeba změní i tom, že česká verze StarOffice nebude dříve než v roce 2002.

Díky internetovému zveřejnění se změní také vnitřní binární formát dokumentů, který bude pro všechny aplikace XML. Sun také očekává, že první produkt, který vznikne z www.openoffice.org, bude 6. verze StarOffice. Má být více modulární a otevřená.

Výhody a nevýhody StarOffice

Výhody

Nevýhody

StarOfice 5.2 pro Linux