Tabulkový kalkulátor - Easy Spreadsheet

Tabulkový kalkulátor nesmí v kancelářském balíku chybět. Ekvivalentem v sadě Microsoft Office je program Excel.
Dokumentům, vytvořeným v tabulkovém kalkulátoru, se říká sešity. Sešity mohou obsahovat jeden nebo více listů, které jsou složeny z buněk. Buňce, ve které je umístěn kurzor (je tučně orámována) se říká aktivní buňka.

Hezky česky
Pro správné zobrazení českých znaků musíte po každém vytvoření nového listu označit všechny buňky (šedivé pole mezi A a 1) a příkazem Formát - Buňky na kartě Font zvolit Script středoevropský.

Vytváření nových dokumentů, otevírání existujících souborů, ukládání a zavírání
Po spuštění aplikace se automaticky otevře nový sešit. Pokud chcete pracovat na dalším novém sešitu, vytvoříte jej příkazem Soubor - Nový... nebo prvé tlačítko na panelu.
Chcete-li ale pracovat na sešitu, který jste vytvořili již dříve, můžete jej otevřít volbou Soubor - Otevřít v hlavním menu nebo druhým tlačítkem na panelu nástrojů. V obou případech se otevře dialogové okno, ve kterém vámi požadovaný soubor vyberete.
Ať už pracujete na novém sešitu či pokračujete v práci na starším, budete jej potřebovat dříve či později uložit. Doporučuji ukládat soubory nejen na konci vaší práce, ale průběžně, protože si snad dokážete představit ten vztek, který byste měli, kdybyste kvůli výpadku elektřiny ztratili celodenní práci. Uložit soubor můžete opět několika způsoby. Můžete použít tlačítko s disketou na panelu nástrojů či volbou Soubor - Uložit. Pokud ukládáte nový dokument, objeví se dialogové okno pro výběr umístění a jména souboru. Pokud ukládáte již uložený dokument, dialogové okno se již neobjeví. Potřebujete-li uložit rozpracovaný soubor pod novým jménem, stačí vybrat volbu Uložit jako... v nabídce Soubor.
Pracovat můžete na více dokumentech najednou, přičemž se mezi nimi přepínáte pomocí nabídky Okno.
Pokud není soubor při zavírání uložen, nemusíte se bát ztráty práce, neboť se vás program zeptá, zda dokument nechcete nejprve uložit. Pro uložení dokumentu zvolte tlačítko Yes, v případě, že dokument ukládat nechcete, zvolte No nebo pokud se chcete vrátit do dokumentu, zvolte Cancel.

Práce s buňkami, sloupci a řádky
Každý list se skládá z buněk, které jsou uspořádány ve sloupce a řádky. Sloupce jsou označeny písmeny od A do Z a následnými kombinacemi až do kombinace IV. Řádky jsou naopak očíslovány a to od jedné do 65536.
Toto označování buněk je velice důležité pro následné odkazování na určitou buňku. Odkaz A1 znamená buňku v levém horním rohu a naopak IV65536 značí v dolním pravém rohu.
Chcete-li označit celý řádek nebo sloupec, stačí kliknout do jejich záhlaví, vybrat celý list můžete nepopsaným tlačítkem mezi záhlavími sloupců a řádků.
Do buněk můžeme psát více, než je viditelná část buňky. Pokud jsou vedlejší buňky prázdné, zobrazuje se a tiskne se celý text, jestliže vedlejší buňka prázdná není, ořízne se text na viditelnou délku (ale buňka celý text i nadále obsahuje). Pokud ale buňka obsahuje číslo, které je delší než délka buňky, objeví se místo čísla ##########. Aby byl text či číslo vidět celý, musíme nastavit šířku sloupce na optimální hodnotu. Nejjednodušší způsob je dvojklik na rozdělovník buněk v jejich záhlaví. Šířka sloupce se automaticky přizpůsobí nejdelší položce v něm obsažené.

Pohyb po listech a sešitech
V sešitě se můžete pohybovat několika způsoby. Můžete používat myš nebo šipky. Pohyb pomocí myši je zřejmě jasný, proto vám pouze vypíšeme několik klávesových zkratek pro pohyb pomocí šipek:

Výběr buněk
Výběr buněk probíhá velice podobným způsobem jako v případě výběru textu v textovém editoru (viz minulá část návodu).

Adresování buněk
Buňky můžete adresovat třemi způsoby: relativně (standardní adresování), absolutně nebo smíšeně.
Relativní adresování způsobí, že při kopírování vzorce do jiné buňky bude přizpůsoben. Relativní adresování vypadá takto: A1
Zkopírujete-li vzorec z buňky D4, kde relativní odkaz na buňku A1, do D8 (o čtyři buňky dolů), bude buňka D8 odkazovat na A5 (o čtyři buňky níže než A1). Zkopírujete-li vzorec do E4, bude v ní odkaz na A2.
Někdy je transformace vzorce nežádoucí. Předejít tomu lze absolutní adresací. Ta vypadá následovně: $A$1.
Zkopírujete-li nyní vzorec z buňky D4 do buňky D8, bude v buňce D8 opět vzorec s odkazem na A1 (nikoli na A5 jako v minulém případě). Při kopírování do E4 je výsledek stejný.
Odkazovat můžete i smíšeně. Můžete zakázat transformaci sloupce ($A1 - řádek se bude měnit dle potřeby) nebo řádek (A$1 - sloupec může být transformován).
Adresovat lze i buňky na jiném listě (musí být ale v aktuálním sešitě). Adresace buňky A1 na listě Sheet2 se provede následovně: Sheet2.A1. Samozřejmě můžete použít i absolutní nebo smíšené adresování.
Při adresování buněk během vkládání vzorce jednoduše stačí na požadovanou buňku kliknout a adresace se vloží na pozici kurzoru ve vzorci. Tímto způsobem můžete vybrat i několik buněk najednou. 

Vkládání údajů do buněk
Nyní se již dostáváte k pravé práci s tabulkovým kalkulátorem.
Do buněk můžete vložit číslo, text, datum, čas nebo vzorec.
Číslo nebo text vložit jistě umíte. Chcete-li vložit datum, stačí zadat den zakončený tečkou (např.: 5.) a automaticky bude doplněn aktuální měsíc a rok. Vložíte-li den a měsíc (např.: 5.12.), bude doplněn automaticky aktuální rok.
Čas vkládejte ve formátu Hodiny:minuty:vteřiny, přičemž můžete minuty a vteřiny vynechat (budou doplněny nuly).
Do buněk můžete také vkládat vzorce. Vzorec musí začínat = a jeho obsah musí být smysluplný. Vzorec může tvořit nejen jednoduchý výraz (např.: =25+36), ale může obsahovat také funkce (Abs, Sin, Cos ...). Funkce vložíte jednoduše pomocí průvodce, který se spustí příkazem Vložit - Funkci...
V rozbalovacím seznamu Category vyberte typ funkce (All = všechny), v seznamu Function jsou příslušné funkce seřazeny podle abecedy. Napravo od seznamu se objevuje anglický popis vybrané funkce. Dvojitým poklepem na funkci v seznamu se objeví v textovém poli, do kterého napíšete argument funkce. V textovém poli Formula se objevuje, jak bude vzorec vypadat.

Kopírování obsahu buněk
Myší můžeme jednoduše kopírovat obsah buněk. Obsah buněk zkopírujete tažením za čtvereček v pravém dolním rohu. Obsahuje-li kopírovaná buňka vzorec, bude automaticky transformován podle zásad, popsaných v kapitolce o adresování buněk. Pokud buňka obsahuje číslo, bude jeho hodnota automaticky zvyšována. Abyste tomu předešli, stiskněte při tažení klávesu CTRL.
Pomocí klávesnice zkopíruje obsah buňky pomocí notoricky známé klávesové zkratky CTRL+C a do cílové buňky vložíte klávesovou zkratkou CTRL+V. I v tomto případě dojde k případné transformaci vzorce.
Vyberete-li dvě buňky s různými hodnotami (například 90 a 92) a budete poté kopírovat tažením za čtvereček, aniž byste stiskli klávesu CTRL, bude hodnota narůstat o rozdíl mezi hodnotami (v tomto případě o 2).

Formátování obsahu
K formátován textu můžete použít rozbalovací seznamy a tlačítka na panelu nástrojů. Jejich význam je stejný jako u textového procesoru. Samozřejmě můžete určit i další vlastnosti, a to pomocí dialogu Formát - Buňky...
Na kartě Number vyberte vlevo typ čísla (vše, měna, pevná, procenta, zlomek, vědecká, datum, čas) a požadovaný formát.
Karta Alignment dovoluje nastavení horizontálního (standard, vlevo, na střed, vpravo, vyplnit, na střed buněk) a vertikálního (nahoru, na střed, dolu) zarovnání. Wrap Text zalomí text na více řádků, Merge Cells spojí vybrané buňky do jedné.
Karta Font obsahuje nastavení písma, Border styl a barvu okrajů, Patterns barvu a vzorek pozadí buněk, na dalších kartách můžete buňky uzamknout, skrýt a nastavit pravidla pro obsah.

Graf
Možnost vytvořit graf k datům v tabulce nesmí chybět. Nejprve vyberte data pro graf včetně popisů a příkazem Vložit - Graf vložte základní graf. Pokud ze vám vzhled líbí, nemusíte již dále číst.
Dvojitým poklepem na graf otevřete dialog pro úpravu grafu. V levé části je seznam oblastí grafu, které lze upravovat.
Chart - Na první kartě vyberte typ (2D/3D) a příslušný podtyp, pokud chcete zaměnit řady a sloupce, pak zatrhněte Data in Rows. Druhá karta obsahuje nastavení pro pozadí (Fill - bez výplně, přechod a vzor + výběr barev), okrajů (Frame - styl, barva a tloušťka) a stínování (ano/ne a vzdálenost). Na pozadí může být i obrázek. K tomu slouží třetí karta. Obrázek načtete tlačítkem Browse, vymažete tlačítkem Clear, v rámečku Picture size určete velikost (normální, nejlepší, roztáhnout, oříznout).
Title - Vlastnosti nadpisu nastavíte zde. Nejprve vyberte umístění vůči grafu, karty Backdrop a Picture jsou stejné jako u Chart. Na kartě Layout určete zarovnání a orientaci textu, text nadpisu vyplňte na kartě Text a na poslední kartě určete písmo.
Footnote - Stejné možnosti máte i pro zápatí grafu.
Legend - Možnosti stejné jako Chart má i legenda (navíc karta pro výběr písma).

Pokud graf jednou vytvoříte, nereaguje na změny dat v tabulce. Pokud chcete změnit hodnoty v grafu, ale nechcete jej vytvářet znovu, můžete tak učinit příkazem Edit Chart Data z místní nabídky grafu. V dialog je tabulka s daty, výběrem buňky můžete hodnotu změnit.

Graf můžete uložit ve formátech vct, jpg, bmp, wmf příkazem Save As... opět z místní nabídky.

Tisk
Protože může být tabulka obsáhlá, můžete chtít vytisknout pouze část. Vyberte ji a zvolte příkaz Soubor - Tisk oblasti - Nastavit. Poté můžete zvolit náhled nebo příkaz Tisk v nabídce Soubor.