SMB
Protokol SMB (Server Massage Block) vyvinula firma IBM ve spolupráci s firmou Microsoft pro jedn z prvních operačních systémů PC Network Program v.1.0. Dnes je tento protokol nejpoužívanějším protokolem v oblasti peer-to-peer pro komunikaci souborových serverů a klientů LAN. Protokol SMB dnes využívají souborové a tiskové servery síťových operačních systémů IBM (Lan Server, OS/s2) a Micorosftu (Lan Manager, WIn NT,95, WfW). Firma Microsoft se snaží protlačit protokol i do sítě Internet. Ten by měl nahradit protokol FTP a přenosy souborů přes protokol HTTP.
Protokol pracuje na základě modelu Klient-Server. Server poskytuje klientům tzv. sdílené prostředky (svoje disky, adresáře, tiskové fronty). Sdílené prostředky jsou identifikované prostřednictvím univerzální síťové adresy UNC (\\jmeno_serveru\jmeno_prostředku). Klientská část zabezpečuje formulaci požadavků na sdílené prostředky serveru. Server SMB analyzuje požadavky, odeslan klientem ve formě bloku (paketu) SMB, kontroluje přístupové práva a na jejich základě uskuteční požadovanou operaci (otevření souboru, vytvoření adresáře, atd.). Odpověď je spolu s výsledkem odeslána klientovi identickým blokem SMB. Při implementaci serverů SMB se nabízejí dva odlišné způsoby zabezpečení přístupu ke sdíleným prostředkům serveru prostřednictvím:
V prvním případč je přístup ke sdíleným prostředkům umožněn všem uzlům, které disponují heslem, přiřazeným prostředku na straně serveru. Při pokusu o přístup k libovolnému prostředku serveru je od klienta požadované heslo. Po jeho úspěšném zadání je klientovi přiedělený identifikátor prostředku NID (Network ID), prostřednictvím kterého přistupuje k prostředku. Jednomu sdílenému prostředu serveru lze přiřadit několik hesel s rozdílnou úrovní přístupu.
V druhém případě se klient prostřednictvím jména a hesla verifikuje hned při připojení na server, a v případě korektnosti údajů server přiřadí klientovi uživatelský identifikátor UID (User ID), prostřednictím kterého odvozuje server při operacích s libovolným sdíleným prostředkme přístupové práva. V multiuživatelském prostředí na straně klienta může komunikovat se serverem několik procesů současně. Na jejich rozlišení slouží dvojice identifikátorů PID (Process ID), MID (Multiple ID).