DHCP
Protokoly DHCP, DNS, Telnet, FTP, SMTP, HTTP, SNMP jsou aplikační protokoly architektury TCP/IP. Využívají technologii Klient-server a komunikují prostřednictvím vyhrazených aplikačních portů TCP/UDP.
Prokolol DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je pomocným protokolem v architektuře TCP/IP. Je určený pro centralizovanou správu a odevzdávání konfiguračních parametrů jednotlivých uzlů sítě TCP/IP. Vychází z protokolu BootP (Bootstrap Protocol), který byl vyvinutý pro poskytování IP adres a jiných konfguračních parmetrů bezdiskovým stanicím a X-terminálům. DHCP navíc podporuje dynamickou alokaci parametrů a variantní režím přidělování IP adres uzlům sítě. V rámci DHCP se implementují následující tři metody jejich přidělování:
Protokol DHCP je založený na architektuře klient-server. Klientská část protokolu požaduje od serveru přidělení konfiguračních parametrů. Server centrálně spravuje konfigurační parametry a zabezpečuje jejich přidělování. Na komunikaci se používá transportní protokol UDP s přiřazenými číslami portů 68 (klient) a 67 (server). V datové části UDP paketů jsou přenášeny rídící pole protokolu DHCP a jsou z důvodů zpětné kompatibility stejné jako při BootP. Klient odešle serverům DHCP broadcast správu Discover s příděleným identifikátorem transakce TID a svojí MAC adresou v poli CHA. Na zprávu odpoví každý DHCP server podsítě zasláním správy Offer, ktero nabízí klientovi dostupnou IP adresu v oli YIP. Klient následně odpoví správou Request, v které prostřednictvím pole Options zvolí odpovídající server DHCP a požádá o registraci nabízené IP adresy v pli Options. Server potvrdí přiřazení IP adresy, případně dalších konfiguračních údajů zprávou ACK. Při ukončení práce klient odešle zprávu Release, kterou uvolní dynamicky přidělenou IP adresu pro další klienty.
DNS
Pro přístup k síťovým zdrojům (serverům, službám) se v prostření TCP/IP používá systém odkazů prostřednictvím přiřazených logickým jme. Klienti používají při přístupu k vybraným službám odpovídající logické jména namísto IP adres. Systém logických jmen je z důvodu jednoznačnosti koncipovaný hierarchicky ve formě stromové struktury. Každé jméno se zkládá ze skupin řetězců spojených odlěovačem ".". Takový systém umožňuje vytváření vzájemně oddělených logických oblastí jmen, tzv. domén, z čehož je odvozený název systému DNS (Domain Name Services).
Vlastní implementace systému jmen je založená na existenci specializovaných serverů jmen (Name server). Jejich úkolem je udržovat tabulky s jednoznačnými přiřazenými logickými jmény uzlů k jejich odpovídajícím IP adresám. Při hierarchické struktuře jmen se využívá několik serverů, které spravují příslušné podčásti stromeové struktury. Každý server potom odpovídá za autorizaci a jednoznačnost přiřazení jmen IP adresám dané zóny.
Se servery jmen komunikují prostřednictvím protokolu DNS klienti (Nama resolver), požadující získání IP adresy pro požadované logické jméno. V případě, že jméno patří do jiné domény, je kontaktován externí server jmen. Po získání je IP adresa dočasně uložena pro další použítí do vyrovnávací paměti (Cache) klienta.
Příklad: IP adresa 195.46.240.10 - www.ferda.cz (Je to doména druhé úrovně ferda.cz. WWW je služba registrovaná v této doméně)
Doména: CZ - je doména prvního řádu (doména na nejvyšší úrovni - top-level domain. Tuto doménu nemůže získat kde, kdo. Je přidělena jednotlivým zemím nebo institucím.
Tabulka domén nejvyšší úrovně:
Doména | Typ |
.COM | Komerční organizace |
.EDU | Vzdělávací instituce USA |
.GOV | Vládní instituce USA |
.MIL | Armádní skupiny USA |
.NET | Hlavní správní síťová centra USA |
.ORG | Ostatní organizace USA |
.ARPA | Dočasná doména ARPANETu |
.INT | Mezinárodní organizace |
.kód státu | Státy (podle normy ISO3166), .cz, .sk, .de, ..... |