FDDI
Síť FDDI (Fiber Distribute Data Interface) ANSI X3T12 nepatří ke standartům. Původním záměrem tvůrců bylo vytvořit komunikační rozhraní, které umožňuje propojení počítačů s distribuovanými periferními zařízeními prostřednictvím optických vláken. Později s rozvojem počítačových sítí, se sítě FDDI začaly díky svému výkonu 100 Mb/s a deterministickému přístupu k médiu, využívat jako propojovací vysokorychlostní páteřní sítě. Intergaci se sítěmi LAN 802.3, 802.5 umožnila zejména dobře implementovaná podpora podvrstvy LLC. Síť FDDI byla začátkem devadesátých let jediným standartem u vysokorychlostní páteřní sítě, což se projevilo v budování těchto sítí u větších podnikových a univerzitních tzv. CAMPUS sítí. Síť FDDI pak byla propracována na síť FDDI-II s izochronním režimem přenosu, podporou multimédií, videokonferencí.
Charakteristika FDDI:
Jsou charakteristické zdvojenou kruhovou topologií, ve které jsou jednotlivé uzly propojené oběma kruhy protisměrně. Propojení uzlů do kruhu je realizované optickými vlákny. Později byly využity i metalické média s názvem sítě CDDI (Copper Distributed Data Interface).
Linková vrstva sítí FDDI
Sítě FDDI mají linkovou vrstvu rozdělenou na dvě podvrstvy LLC a MAC.
Na přenos dat po sítí FDDI se využívají dva typy MAC rámců. Rámce Token a datové rámce. Rámce FDDI dosahují maximální délku 4500 B, minimální délku 9 B a povolený interval mezi dvěma následnými rámci 8 B.
Přístupová netoda Token Passing:
Síť FDDI využívá deterministickou přístupovou metodu s odevzdáváním přístupového práva po kruhu tzv. Token Passing, která je obdovou specifikace Token Ring. Na rozdíl od sítě Token Ring dokáže síť FDDI přenášet rámce od několika uzlů současně. V případě FDDI uzel vysílá Token hned po odvysílání posledního rámce z dávky rámců uvolněným přijetím předchozího Tokenu. Metoda je podobná jako ETR. Poskytuje vyšší propustnost a eliminované je i opoždění dané oběhem Tokenu.
Fyzická vrstva sítí FDDI:
Fyzická vrstva FDDI vykonává podobné funkce jako fyzické vrstvy sítí LAN - kódování, synchronizaci, přiřazení symbolů, atd. Vlastní architektura fyzické vrstvy je modulární v podobě vrstev z důvodu přispůsobení u různých přenosových médí, konektorů, vysílačů a příjimačů.
Topologie sítě:
Síť FDDI využívá výhradně kruhovou topologii, ve které jsou jednotlivé uzly propojené prostřednictvím protisměrných kruhů. Oba kruhy pracují s přenosovou rychlostí 100 Mb/s, přičemž je jeden kruh aktivní (Active Ring), přenášejí se po něm rámce komunikujících uzlů, zatímco druhý slouží jako záložní (Standby Ring). Při poruše, například při přerušení optického vlákna nebo při poškození uzlu, může být vytvořený rekongifurovaný kruh a tak zachována funkčnost sítě. Rekonfigurovaný kruh je vytvořený přepojením primárního a sekundárního kruhu. V síti FDDI se používají následující typy uzlů
Mosty - se využívají na připojení jiných typů sítí LAAN na síť FDDI a jejich vzájemnou komunikaci. Pracují na úrovni LCC jako heterogenní mosty, protože umožňují nejen přispůsobení rychlosti (Token Ring/FDDI 4,16/100 Mb/s. Ethernet/FDDI 10/100 Mb/s), ale i konverzi jednotlivých typů rámců a při¨ístupových metod. Jsou dodávány jako zařízení DAS se dvěma LAN porty (Ethernet). Dnes se dodávají i víceportové mosty označované jako FDDI přepínače.
Koncové stanice - jsou určeny na přímé připojení uzlů k síti FDDI. Jsou to uzly, který vyžadují vysokou propustnost a šířku pásma jako například různé servery, výkonné pracovní stanice. Koncové stanice se můžou použí ve formě DAS jako uzes se dvěma vstupními a výstupními porty pro oba kruhy, nebo SAS jenom s jedním portem pro jednodušší topologie a bez možnosti rekonfigurace. V úloze koncových stanic SAS a DAS můžou vystupovat rovněž samotné směrovače a mosty s připojením na jité typy sítí.
Koncentrátory - mají několik portů. Umožňují připojení několika stanic DAS, SAS v mítě jednoho přímo připojeného aktivního prvku sítě FDDI. Používají se na připojení koncových uzlů (pracovní stanice, servery) osazenými rozhraním FDDI většinou ve formě SAS.
Omezení sítě FDDI vzhledem na topologii a dosah: