Připravili jsme pro Vás hádanku. Vaším úkolem bude poznat podle
popisu neznámého živočicha, případně neznámou rostlinu. Ale
nebojte se, pro ty, kteří mají rádi přírodu, to nebude nic těžkého.
Hádanka 3
Poznáte naše další zvířátko?
Další naše „neznámé zvířátko“ je tak malé, že by
se vešlo do dlaně.
Patří mezi obojživelníky, v dospělosti má čtyři končetiny a chybí
mu ocásek. Je velké asi 5 cm, jeho tělo je zbarvené na hřbetní straně
zeleně, na břišní straně bělavě až žlutě. Na bocích se táhne
hnědý pruh, který odděluje hřbetní a břišní část. Začíná u
nozder, táhne se přes oči a bubínky až dozadu k základu zadních končetin.
Zbarvení hřbetu nemusí být vždy stejné, naopak, naše zvířátko
dovede měnit barvu podle podkladu, na kterém se právě nachází. Během
krátké doby změní barvu a dobře splyne s okolím, takže se
stane nenápadným. Barva potom může jít od černé, přes různé
odstíny zelené až po okrovou.
Zajímavé jsou bambulkovité přísavky na prstech, které slouží ke šplhání
po větvích. Z tohoto důvodu je i tělo mírně zploštělé a může
dokonale přilnout
k podkladu. Vyšplhat na kolmé větve pro ně není žádný problém.
Vedle šplhání však také dobře skáče.
Sameček je poněkud lehčí než samička. Snadno ho rozeznáme podle světle
žluté svraskalé skvrny na hrdle. To je rezonátor, který sameček
nafukuje a pomocí něhož vydává skřehotavé zvuky (např. v době
namlouvání).
Náš neznámý obojživelník je teplomilný, rád se sluní ve větvích
keřů nebo stromů (zvláště mladí jedinci). Jeho příbuzní často
obývají právě tropické kraje. Žije ve vlhkých říčních údolích,
listnatých a smíšených lesích, zahradách apod., kde se v okolí
nacházejí vodní plochy - rybníky, tůně, ale i zahradní jezírka
atd. Nesetkáme se s ním na horách (pro jeho teplomilnost), vyskytuje se
pouze v nižších nadmořských výškách. Živí se drobným
hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými.
Většinu života s výjimkou larválního stadia tráví na rostlinách
(pobřežní rostlinstvo, keře, stromy).
Nepříznivé období v zimě přečkávají zahrabáni v zemi - v blízkosti
vod nebo na suchých místech. Toto období trvá přibližně od
konce září do konce března. Potom putují k vodě. Zde si začínají
samečkové namlouvat samičky - ozývají se
z vody skřehotáním.
Na jaře dochází ve vodních nádržích k páření. Vývoj probíhá
ve vodě - samička naklade do vody shluk vajíček o velikosti vlašského
ořechu. V něm se nachází až 1000 vajíček. Z nich se líhnou tmavošedě
zbarvené zlatě tečkované larvy. Postupně jim dorůstají zadní a přední
končetiny, tělo se uvnitř přebuduje na jiný způsob dýchání (plíce)
a zanikne ocásek. V létě je již dokončena přeměna těla, tělo se
pak již tvarově neliší od dospělého. Úplné dospělosti však živočich
dosáhne ve třech letech.
Jak se jmenuje ? Odpověď najdete až v dalším čísle jablka.
Řešení z minulého čísla:
Co je to? - Kačena!

Tentokrát jsme pro vás vybrali jednoho zástupce ptáků. Neznámý
živočich patří mezi vodní ptáky a je běžným obyvatelem našich
stojatých i tekoucích vod.
U tohoto druhu se setkáváme s velmi výraznou pohlavní dvoutvárností,
to znamená, že samice se od samce na první pohled výrazně liší.
Samice má po celý rok nenápadné hnědé zbarvení. Samec je v době námluv
vybarven pestře. Má krásné měňavé zbarvení peří na hlavě a na
krku, které přechází ze zelené do fialové. Pod tím je úzký bílý
„límeček“ a následuje hnědé a šedé zbarvení těla. Po krátký
čas roku (od června do podzimu) vypadá i samec nenápadně, prozradí
ho však žlutý zobák, samice má zobák tmavší. Samec i samice mají
na křídlech výrazné políčko modrého zbarvení lemované bílou
barvou - takzvané zrcátko.
Jakožto ptáci, kteří plavou na vodě, potřebují ochránit své tělo
před chladem a promáčením. To umožňuje pečlivé promašťování
peří tukem ze speciální žlázy.
Hnízdí již brzy zjara - v březnu. Odtud také pochází méně používané
pojmenování. Hnízdo bývá dobře ukryté, někdy daleko od vody (i v
dutině stromu).
Čím se živí? Většinu potravy dospělých ptáků tvoří rostlinná
potrava (vodní a pobřežní rostliny, semena), živočišná složka
tvoří jen asi jednu desetinu a tvoří ji plži, červi, pulci a žáby.
U mláďat je tomu však téměř naopak, převažuje živočišná
potrava.
Dnes se již můžeme setkat s tímto druhem nejen ve volné přírodě,
ale i ve městech, např. na umělých jezírkách v parcích. Je to pták
tažný. Přestože u nás stále častěji zůstává po celou zimu, část
populace, zvláště v období silných mrazů, táhne na jihozápad.
EP
|