Hádanka 3

Poznáte naše další zvířátko?

Další naše „neznámé zvířátko“ je tak malé, že by se vešlo do dlaně.
Patří mezi obojživelníky, v dospělosti má čtyři končetiny a chybí mu ocásek. Je velké asi 5 cm, jeho tělo je zbarvené na hřbetní straně zeleně, na břišní straně bělavě až žlutě. Na bocích se táhne hnědý pruh, který odděluje hřbetní a břišní část. Začíná u nozder, táhne se přes oči a bubínky až dozadu k základu zadních končetin. 
Zbarvení hřbetu nemusí být vždy stejné, naopak, naše zvířátko dovede měnit barvu podle podkladu, na kterém se právě nachází. Během krátké doby změní barvu a dobře splyne s okolím, takže se stane nenápadným. Barva potom může jít od černé, přes různé odstíny zelené až po okrovou. 
Zajímavé jsou bambulkovité přísavky na prstech, které slouží ke šplhání po větvích. Z tohoto důvodu je i tělo mírně zploštělé a může dokonale přilnout 
k podkladu. Vyšplhat na kolmé větve pro ně není žádný problém. Vedle šplhání však také dobře skáče. 
Sameček je poněkud lehčí než samička. Snadno ho rozeznáme podle světle žluté svraskalé skvrny na hrdle. To je rezonátor, který sameček nafukuje a pomocí něhož vydává skřehotavé zvuky (např. v době namlouvání).
Náš neznámý obojživelník je teplomilný, rád se sluní ve větvích keřů nebo stromů (zvláště mladí jedinci). Jeho příbuzní často obývají právě tropické kraje. Žije ve vlhkých říčních údolích, listnatých a smíšených lesích, zahradách apod., kde se v okolí nacházejí vodní plochy - rybníky, tůně, ale i zahradní jezírka atd. Nesetkáme se s ním na horách (pro jeho teplomilnost), vyskytuje se pouze v nižších nadmořských výškách. Živí se drobným hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými.
Většinu života s výjimkou larválního stadia tráví na rostlinách (pobřežní rostlinstvo, keře, stromy). 
Nepříznivé období v zimě přečkávají zahrabáni v zemi - v blízkosti vod nebo na suchých místech. Toto období trvá přibližně od konce září do konce března. Potom putují k vodě. Zde si začínají samečkové namlouvat samičky - ozývají se 
z vody skřehotáním.
Na jaře dochází ve vodních nádržích k páření. Vývoj probíhá ve vodě - samička naklade do vody shluk vajíček o velikosti vlašského ořechu. V něm se nachází až 1000 vajíček. Z nich se líhnou tmavošedě zbarvené zlatě tečkované larvy. Postupně jim dorůstají zadní a přední končetiny, tělo se uvnitř přebuduje na jiný způsob dýchání (plíce) a zanikne ocásek. V létě je již dokončena přeměna těla, tělo se pak již tvarově neliší od dospělého. Úplné dospělosti však živočich dosáhne ve třech letech.
Jak se jmenuje ? Odpověď najdete až v dalším čísle jablka.

Řešení z minulého čísla:

Co je to? - Kačena!

Tentokrát jsme pro vás vybrali jednoho zástupce ptáků. Neznámý živočich patří mezi vodní ptáky a je běžným obyvatelem našich stojatých i tekoucích vod. 
U tohoto druhu se setkáváme s velmi výraznou pohlavní dvoutvárností, to znamená, že samice se od samce na první pohled výrazně liší. Samice má po celý rok nenápadné hnědé zbarvení. Samec je v době námluv vybarven pestře. Má krásné měňavé zbarvení peří na hlavě a na krku, které přechází ze zelené do fialové. Pod tím je úzký bílý „límeček“ a následuje hnědé a šedé zbarvení těla. Po krátký čas roku (od června do podzimu) vypadá i samec nenápadně, prozradí ho však žlutý zobák, samice má zobák tmavší. Samec i samice mají na křídlech výrazné políčko modrého zbarvení lemované bílou barvou - takzvané zrcátko. 
Jakožto ptáci, kteří plavou na vodě, potřebují ochránit své tělo před chladem a promáčením. To umožňuje pečlivé promašťování peří tukem ze speciální žlázy.
Hnízdí již brzy zjara - v březnu. Odtud také pochází méně používané pojmenování. Hnízdo bývá dobře ukryté, někdy daleko od vody (i v dutině stromu). 
Čím se živí? Většinu potravy dospělých ptáků tvoří rostlinná potrava (vodní a pobřežní rostliny, semena), živočišná složka tvoří jen asi jednu desetinu a tvoří ji plži, červi, pulci a žáby. U mláďat je tomu však téměř naopak, převažuje živočišná potrava.
Dnes se již můžeme setkat s tímto druhem nejen ve volné přírodě, ale i ve městech, např. na umělých jezírkách v parcích. Je to pták tažný. Přestože u nás stále častěji zůstává po celou zimu, část populace, zvláště v období silných mrazů, táhne na jihozápad.

EP