Jedním z kulturních projevů člověka, do jehož existence dnes výrazně zasahuje technika, je písmo. Trvalo několik tisíc let, než písmo dospělo k abecedě v podobě, v jaké ji známe dnes. Mnohá z písem, která dnes běžně používáme, jako je např. Garamond, Baskerville nebo Bodoni, vznikla za poslední čtyři století. Ale mohutný rozmach přišel teprve v 19. století, kdy začínají díky technicky zjednodušené výrobě vznikat velké firmy distribuující sady písem buď nově vytvořených nebo upravených podle osvědčených vzorů starých mistrů.
Počátkem 20. století zůstává písmo stále zajatcem velikosti, v jaké bylo odlito nebo vyřezáno. Knižní písma jsou dostupná jen v malých řezech, zato jsou odstupňována po velmi jemných stupních; větší stupně, než jaké se užívají pro běžný text, jsou obvykle vytvořeny jen v tučném řezu daného písma. Naproti tomu třeba plakátová písma existují jen v poměrně velkých variantách. Písma tím byla pro své použití předurčena. Navíc pro sazbu platila poměrně přísná pravidla nikdo nemohl knihu vysázet třeba kurzívou. V první polovině 20. století se silně prosazují řezy bez patek, jako je např. půvabný Gill nebo chladně konstruovaná Futura i písma egyptienková, která se používají též k sazbě běžných textů. Objevují se též mnohé varianty stejnojmenných historických písem, jelikož každá písmolijna chce mít tyto tradiční typografické klenoty ve své nabídce.
S nástupem fotosazby dochází k tomu, že je technicky možné použít řez původně určený na titulky k sazbě knih a naopak. Tuto schopnost pak k dokonalosti přivedly počítače díky technologii matematického zápisu obrysů písmene tak, aby jej bylo možné použít v jakékoliv velikosti. Tím však písmo zahubily, jelikož jej připravily o jeho fyzickou existenci. Písmena už nejsou obrazem na kartónu nebo dřevěným štočkem, ale mrtvým abstraktním vzorcem. Marné jsou snahy o oživení písma roztřesením jeho okrajů nebo jinými zásahy, které mají napodobit patinu. Protože nic (...) nenahradí vřelost knihtisku, neboť nerovnosti se pravidelně opakují, jak říká současný český typograf František Štorm.
Počítačoví magnáti znárodnili typografii dali lidem k dispozici laciné programy, jejichž pomocí mohou poměrně rychle vytvářet to, co patřilo po dlouhá léta do rukou pouze vyškoleným odborníkům. Když k tomu přičtu mimořádně nízkou výtvarnou úroveň přeužívaných řezů písem Times New Roman a Arial, které jsou distribuovány jako součást nejpoužívanějšího software u nás, jistě si dovedete představit, a určitě jste si stačili všimnout, jaká je úroveň inzerátů, plakátků či firemních štítů u nás. Počítače přinesly několik nových fenoménů spjatých s písmem:
Plynulá změna velikosti umožňuje sice využít krásu knižních písem v plakátových velikostech, ale ve svém důsledku vede ke ztrátě smyslu pro vhodný řez písma při konkrétní příležitosti. Lety ozkoušené řezy, určené pro snadné a rychlé čtení knih, jsou často nahrazovány přezdobenými nebo naopak příliš strohými tvary, které čtení rozhodně nezpříjemňují. Neschopnost současných českých grafiků zvolit vhodné písmo skvěle demonstrují billboardy, kterými reklamní agentury znehodnocují vzhled našich měst a venkova.
Snadný přístup k typografickému písmu určitě vytlačuje neuměle napsané inzeráty soukromých osob nebo živnostníků, vede ke zkvalitnění korespondence, která tak může působit lépe než dopis napsaný psacím strojem atd. Jenže tím, že uživatelé počítačů suplují roli grafika, dochází k úpadku celého řemesla jako takového. Vkus je pokleslý a není divu, když ho diktuje tak zoufale graficky upravený deník, jako je ten nejčtenější u nás Mladá fronta Dnes. Většina vydavatelů pak nemá potřebu nechat si knihu nebo časopis graficky upravit a vysázet jiným písmem než Timesem. Nač by zbytečně zvedali cenu.
Obrovská nabídka rozmanitých typů písma může být vhodná jen pro dobrého grafika, který se dokáže v záplavě asi 20 000 různých řezů alespoň trochu orientovat. (I když věřím, že většina by si vystačila i s méně než deseti...) Běžnému uživateli z toho jde hlava kolem a zůstane-li u svého oblíbeného Timesu, tolik toho nezkazí. Často ale neomylně sáhne po tom nejhorším, co je u nás k mání: po různý skriptech, švabachu apod. a začne kombinovat. Čím více druhů a velikostí na jedné stránce, tím lépe.
Záměrné deformace písma byly dříve nemyslitelné. Současná technologie však umožňuje znaky libovolně zužovat, rozšiřovat, naklánět, celá slova mohou být všelijak kroucena či natahována. V naprosté většině případů tyto kutilské úpravy písmo znečitelňují a narušují jeho estetickou hodnotu. Deformace jsou typickým projevem amatérů nepoučených o vývoji a struktuře písma a svědčí o celkové pokleslosti oboru.
Použitím nových materiálů dostalo písmo další ránu. Otřesné nápisy vyřezané za samolepicích fólií doslova oblepily naši republiku. Na vývěsních štítech se objevují písma naprosto nevhodná, a to nejen pro svou nečitelnost, ale zejména pro naprostou ignoranci okolního prostředí. Nápisy na domech se objevují i v dalších moderních provedeních: prosvětlené tabule, kovová písmena, nápisy v dlažbě, gravírované cedulky ad., ale opakují stále stejné chyby. Majitelé firem, které tyto služby poskytují, nebo jejich zaměstnanci totiž málokdy znají alespoň základy pravidel kompozice nebo typografie.
Digitalizované písmo však výrazně domokratizovalo použití nádherných řezů, které za poslední staletí vznikly, neboť každý si je může za nevelký peníz koupit, a nejsou už vyhraženy jen pro profesionály. Tato technologie umožňuje zkušeným typografům, ale i amatérům, aby si za víkend vytvořili vlastní abecedu nebo upravili existující. Matematický zápis tvarů písmen působí sice dokonale, ale strojově chladně. Četba knihy tištěné současnou technikou ofsetu, která k reprodukci písma využívá digitální technologie, postrádá kouzlo knihtisku, kdy jednotlivé litery byly do papíru hmatatelně vyraženy a každé písmenko při bližším ohledání mělo své drobné chybičky. Svou malou historii. Počítačové písmo historii nemá. Je stále stejné. Mrtvé.
Původně psáno pro Zlatý řez. Redakce však tento článek neotiskla mj. proto, že je příliš kritický! Děkuji Typografii, že se nebojí kritizovat!
Filip Blažek
TYPOGRAFIA 1/97
Hálkova 2
120 00 Praha 2
Tel. 02/24 23 58 06