Typografický deník

Milí přátelé typografie, vzhledem k tomu, že u nás neexistuje odborné periodikum, které se soustavně věnuje typografii, dobrému designu apod., připravil jsem tuto stránku. Rád se podělím o prostor. Některé z těchto textů lze nalézt na informačním serveru www.grafika.cz.

Upper & Lover Case (25. 1.)

Americká firma ITC vydává již řadu let U&lc, mezinárodní revue grafického designu a digitálních médií. Protože se jedná o periodikum v Čechách poměrně málo známé, dovolím si vás seznámit s obsahem posledního čísla.

Hlavním tématem je písmo Caslon. Typograf firmy ITC Justin Howes strávil dlouhý čas v tiskařské knihovně St. Bridge v Londýně, aby nastudoval tvary původních otisků Caslonových písem z 18. století. Jeho cílem bylo připravit co nejautentičtější verzi tohoto písma pro počítačovou sazbu. Vznikla tak kolekce 11 řezů: obyčejné, kurzíva a kapitálky pro sazbu textů o velikosti kolem 12 bodů a dvě titulkové verze s kurzívou a kapitálkami založené na 30bodové, resp. 42bodové předloze. Navíc je přidán plakátový řez a sada typografických ornamentů. Tvary písem tak ctí tvary původních kovových liter, které byly pro každou velikost ryty zvlášť. Výsledek Howesovy práce ITC Founder's Caslon můžete posoudit na všech 42 stranách, neboť je jím celý časopis vysázen. Osobně považuji celý projekt za nesmírně zdařilý, Founder's Caslon je textové, dobře čitelné, nesmírně kultivované písmo univerzálního použití.

Zbývající stránky jsou věnovány projektu školy designu Ziva v Zimbabwe, radám pro sazbu v počítačových programech, novým písmům, kolekci knih o typografii, písmu a designu londýnského nakladatelství Studio Vista ze 60. a 70. let ad. Doporučuji tento čtvrtletník vaší pozornosti. Při objednání dvouletého předplatného zaplatíte pouhých 20 amerických dolarů, a to včetně poštovného. Jedno číslo vyjde na 2,50 $, což je cena o polovinu nižší, než kolik činí cena prodejní. Časopis můžete navštívit i virtuálně na adrese http://www.itcfonts.com, kde je možné jej i objednat.

 

Encyklopedie typografů (14. 1.)

Německé nakladatelství Könemann vydalo loni encyklopedii typografie. Knihy tohoto nakladatelství jsou zajímavé tím, že jsou psány třemi jazyky zároveň: anglicky, německy a francouzky, ani tato není výjimkou. Téměř šestisetstránkovou knihu TYPO — kdy, kdo, jak napsali autoři Friedrich Friedl, Nicolaus Ott a Bernard Stein. Nevím, je-li možné encyklopedii koupit u nás, ale v zahraničí v prodeji je a z nepochopitelných důvodů velmi levně v knižních výprodejích.

První část knihy představuje dlouhou cestu typografie, a to netradičně: od současnosti po dávnou minulost, včetně krátké historie nelatinkových písem. Dále pokračuje encyklopedická část. Hesla obsahují nejen jména typografů od Gutenberga po současnost, ale i důležité firmy spjaté s oborem. Zhruba polovinu každé stránky tvoří text, zbytek je vyhražen pro ilustrace. Obsahem hesel je stručný životopis autora, důležitá díla, publikace, navržená písma. Závěr knihy doplňují přehledné rejstříky (jmen a písmem).

Kniha je fantastickým zdrojem teoretických informací o konkrétních lidech, které jsou u nás téměř nedostupné. Nedocenitelná je obzvláště část s ukázkami, neboť každý grafik je prezentován minimálně jedním dílem. Lze tak sledovat a porovnávat vývoj grafiky ve Spojených státech, Evropě, ale i v Čechách, neboť v encyklopedii nechybí taková jména jako Jan Solpera, Josef Týfa, Zdeněk Ziegler, Clara Istlerová a další. Pro obrovskou informační hodnotu tuto encyklopedii doporučuji každému, kdo se grafickým designem zabývá profesionálně nebo ho prostě typografie baví.

GoLive CyberStudio (10. 11.)

Jsem účastníkem e-mailové konference na serveru Grafika, která je věnována designu www stránek. Bohužel je ale značná část příspěvků věnována řešení banálních problémů nebo jazyku HTML. Příspěvky o grafice jsou v menšině. Neumím používat jazyk HTML ani Java, a přesto nemám s tvorbou stránek problémy. Používám totiž program GoLive CyberStudio (dále jen CS), jehož 30denní plně funkční verze je k dispozici na internetu.
Tato aplikace je dle mého názoru nejlepším softwarem pro tvorbu webových stránek vůbec. Zatím je k dispozici pouze pro Apple Power Macintosh. Být tvůrcem stránek na PC, po shlédnutí možností této aplikace bych vážně uvažoval o koupi Maca. Zde je několik mých postřehů z používání této aplikace. Znáte-li jiný program, který umí vše, co jmenuji, dejte mi vědět, rád se poučím!

Podpora češtiny
CS bez problému pracuje se všemi jazyky, které podporuje systémový doplněk „Kódování textu“ (Mac OS 8), tedy i s češtinou. Vybrat si můžete mezi kódováním pro Mac, Windows nebo ISO-2. Stejná podpora existuje i pro jiné jazyky včetně asijských. Mezi jednotlivými druhy kódování můžete kdykoliv přepínat, stránka samozřejmě zůstane čitelná.

Podpora barev
K dispozici jsou následující palety, které můžete libovolně střídat: RGB, CMYK, odstíny šedi, HSV, 256 barev (Mac), 16 barev, 16 stupňů šedi, vlastní barevná paleta. Nejdůležitější jsou ovšem palety dvě: 216 bezpečných barev seřazených a) dle hexadecimálních hodnot, b) uspořádaných dle jména. Škálu RGB je možné zobrazit v procentech nebo v hodnotách 0255.

Skripty
Z konference vyplývá, že vytváření některých složitějších prvků na webových stránkách bývá pro jejich tvůrce tvrdým oříškem. CS obsahuje ohromné množství hotových Java skriptů, které na svou stránku umístíte pouhým přesunutím ze seznamu. Tlačítko, které změní svůj vzhled po přejetí kurzorem a/nebo po stisku myši, vytvoříte za patnáct vteřin. Vybírám některé z dalších skriptů: zobrazení náhodně vybraného obrázku, zobrazení textu ve stavovém řádku, otevření okna s upozorněním, skrytí/zobrazení objektu, spuštění animace/videa/zvuku, posun po stránce (libovolnou rychlostí) atd. Výhodným skriptem je rozpoznání typu prohlížeče a operačního systému. Tak je možné, aby se majiteli Netscape Navigatoru pro Macintosh zobrazila jiná stránka než uživateli Exploreru 3 pro Windows a jiná pro majitele IE 4 pro Windows. Všechny skripty lze používat bez jakékoli znalosti Javy nebo HTML.

Nezávislost na prohlížečích
V modu zobrazení stránky je možné přepínat mezi standardním zobrazením, ale je možné prohlédnout si stránku i očima Netscapu nebo Exploreru, v libovolných verzích a na různých platformách. Výrazně se tím zkracuje doba určená testování stránek ve skutečných browserech. CS též obsahuje databázi HTML příkazů s popisem, pro jaký prohlížeč jsou určeny. Je tak možné otestovat zdrojový kód HTML, je-li kompatibilní se všemi prohlížeči. Jediným stisknutím lze otestovat stránku v přednastaveném browseru, resp. v jakémkoli, který máte na počítači instalován.

Správa tzv. „site“
Skvěle je vyřešena správa celé site, tedy všech stránek sdružených na jedné internetové adrese. Samozřejmostí je hledání či zaměňování výrazů ve všech stránkách najednou, a to jak v modu náhledu, tak ve zdrojovém kódu. CS vytváří databázi použitých odkazů. Změníte-li odkaz v této databázi, zamění se automaticky ve všech stránkách. To se týká i použitých barev, e-mailových adres nebo písem. Celou site je možné zobrazit jako strukturu vzájemně propojených odkazů: získáte přehledný graf s šipkami zastupujícími odkazy. Stránky jsou reprezentovány buď malými náhledy nebo ikonami souborů. Umístění souborů na web je otázkou několika vteřin. V levé části okna pro správu site jsou vidět soubory umístěné na pevném disku, v pravé půli pak soubory umístěné na internetu. Pouhým přetahováním ikon tak můžete soubory na web umístit nebo zkopírovat z webu na disk.

Kaskádové styly a animace
Tvorba CSS už nemůže být jednoduší. Ať už zvolíte interní umístění definicí (jako součást stránky) nebo externí (zvláštní soubor), snadno nadefinujete libovolný styl. Použití externích souborů má ale výhodu snadné aktualizace grafického stylu ve všech stránkách najednou.
CS umožňuje jednoduché vytváření animovaných prvků pomocí animační palety. Ať už pohyb definujete číselně nebo nahrajete sekvenci vytvořenou tažením elementu po obrazovce myší, vytvoříte si tzv. scénu. Tu pak můžete libovolně přehrávat. Součástí jedné scény může být animace několika prvků najednou, scén můžete mít také libovolný počet.

Celkový dojem?
Program jsem začal používat bez dokumentace, přesto jsem většinu funkcí okamžitě pochopil. Používání je intuitivní, jednoduché a praktické. Stejné funkce lze obvykle vyvolat několika alernativními způsoby. Mezi další vymoženosti aplikace patří bezvadná podporá rámců (framů), kontextuální paleta Inspektor, která mění svůj obsah dle zvoleného prvku nebo nastavitelná šířka okna pro tvorbu stránek dle úhlopříčky požadovaného monitoru. Vyjmenované funkce jen naznačují možnosti programu, vynikající je totiž i samotná spolupráce s operačním systémem. CS považuji za jednu z nejlepších aplikací, se kterou jsem se kdy setkal!

Negativa?
Aplikace se občas zhroutí, a to při úplně banální operaci. Stává se to ale tak zřídka, že to lze prominout. Chybí mi nápověda, dostupná pomoc je minimální a některé složitější prvky by nápovědu chtěly. Předpokládám, že při zakoupení software získáte on-line podporu a nějaké návody na CD.

Pražské antikvariáty (3. 11.)

Snažím se doplnit si svou knihovnu, takže obcházím pražské antikvariáty a pídím se po knihách o typografii. S nevalným úspěchem. Svázaný časopis Typografia, ročník 1905 a kniha o Metodu Kalábovi. Všude jinde pusto a prázdno.Antikvárníci na mé dotazy jen kroutí hlavou, a tak mi nezbývá než jít dál.
Nezbývá mi, než studovat typografické knihy v knihovnách. Chodím do knihovny v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, mají tu nepřeberné množství publikací o designu. S oblibou listuji stoletými vzorníky písem českých i zahraničních tiskáren, výpravnými monografiemi o géniích černého řemesla nebo bibliofilskými publikacemi pro přátele typografie. Nejraději ovšem mám staré ročníky časopisu Typografia. Obálky, grafická úprava, ukázky v příloze či použitá písma, vše voní duchem doby dávno minulé. Nádherné je sledovat vývoj výtvarného názoru, změny v oblibě různých druhů písma i způsob tisku. Naši předkové mnohokrát dosahovali tisku kvalitnějšího a graficky hodnotnějšího než se daří nám. Škoda, že současná mladá generace českou typografickou tradici ignoruje.

Skvělý internet v Rusku (30. 10.)

Včera jsem se naprostou náhodou ocitl na stránkách studia mladého ruského grafika Sergeje Novikova. Pokusným natypováním adresy www.design.ru jsem pro změnu objevil stránku dalšího studia, tentokráte webového, majitele Arta Lebeděva. Byl jsem nadšen: stránky obou studií jsou skvělé, přehledné a originální, mají funkční skripty, jsou rychlé a čitelné v obou browserech. Prostě stránky, které se u nás běžně nevidí. Ti z vás, kteří zapomněli ruštinu nebo nemají nainstalovánu azbuku, nebudou o (téměř) nic ochuzeni: většina stránek má anglickou verzi.
Sergej Novikov je třicetiletý výtvarník, který se zpočátku věnoval klasické typografii, ale nyní přesunul svůj zájem do tvorby webových prezentací. Vlastní malé studio se dvěma zaměstnanci. Ve volném čase připravuje vlastní stránky věnované dějinám evropské typografie. Tento projekt Typomanija je bohužel v plenkách, ale rozhodně stojí za návštěvu, i když je v azbuce. Prohlédněte si Sergejovo portfolio. Je zajímavé sledovat vývoj ruského designu. V jeho práci je stále ještě možné nalézt ozvěny ruského designu 30. let, převažují ale současné západní trendy vyvolané mj. nástupem počítačů.
Studio Artemije Lebeděva se specializuje výlučně na tvorbu a design stránek. Přestože grafická úroveň je o něco nižší než u Novikova, i zde lze nalézt několik zajímavých projektů. Např. stránku rad pro tvůrce webových prezentací nebo podrobné informace o moskevském metru. Autor je fanda do Macintoshů, takže stránky mají kódování Mac-Cyrillic. Nicméně vždy nabízí možnost volby jiného kódování.
Vím, že jsem navštívil kapku v moři ruských grafiků. Nicméně obě studia mě překvapila svou profesionalitou a originálním designem. Věřím, že ruští designéři tentokráte evropskou kulturu obohatí v tom nejlepším slova smyslu o nová pojetí a směry grafického designu.

Nepovedený seminář (16. 10.)

Deštivou středu 14. října se v Národním technickém museu sešlo několik desítek grafiků, studentů, pedagogů, aby se zúčastnili semináře Písmařství, tvorba a výroba písma, který pořádala polygrafická sekce klubu přátel NTM spolu s časopisem Font. Seminář se nevyvedl. Přednášející buď nemluvili k tématu nebo byla jejich řeč zmatená a srozumitelná jen zasvěceným (s čestnou výjimkou Oty Karlase!). Z musea bych býval odešel zklamán nebýt setkání se svou profesorkou ze střední škole.

Začalo se pozdě. Atmosféra připomínala bolševické schůze: seminář se marně pokoušel řídit stařík v saku, který se za stolkem na pódiu cítil zjevně jako ryba ve vodě.Místo ing. Drbohlava přečetl někdo jiný jeho poznámky na téma O. Menhart. Kdo Menharta zná, nedověděl se nic nového. Kdo ho nezná, nedověděl se také nic. Suchý výčet názvů umělcových písem totiž jejich vzhled v mysli nenavodí. Dr. Khel nám řekl, kolik kilogramů písmenek se odlilo v Grafotechně v Modřanech. Hm, velmi poučné.

Korunu první části nasadil M. Klimeš z Macronu. Jeho přednáška o PostScriptu, písmech Adobe a jejich počešťování byla zmatená a nesrozumitelná, Klimeš neřekl jedinou větu, která by nebyla stylisticky špatně. Vlastě, prostě, takže... Ti, kteří ví, co jsou postscriptová písma, se nedověděli téměř nic nového. Ostatní nejasnému výkladu prošpikovanému anglickou odbornou terminologií stejně nerozuměli. Škoda.

Po přestávce přišel na pódium Ota Karlas. Jeho přednáška na téma Vojtěcha Preissiga měla hlavu i patu, stručně a s perfektně připravenými ukázkami přiblížil mistrovo dílo. Pavel Hrych se nevěnoval slíbenému tématu propagace písem v časopisech.Místo toho přednesl esej na téma Řízení motorových vozidel v Mexiku, po níž následoval krátký exkurz do inzerce v sobotním vydání Mladé fronty Dnes. Vtipné, leč pro zájemce o typografii naprosto zbytečné.

František Štorm vystoupil nepřipraven (ani se tím netajil). Pokoušel se nám vysvětlit, jak postupoval (s O. Karlasem) na přípravě digitální verze Preissigovy antikvy. Počítač se mu při každém druhém pokusu zasekl, nakonec ho musel restartovat. Proces digitalizace popisoval napřeskáčku, pro nezasvěcence naprosto nesrozumiteně. Značná část obecenstva odešla ještě během jeho pokusu o přednášku.

P.S. O stejném semináři a ještě silněji píše Pavel Kočička na www.grafika.cz. Přečtěte si.

Filip Blažek