Grafická úroveň českých deníků může mnohé napovědět o celkové míře kultivovanosti mediálního prostředí u nás
„Je však jisté, že totiž vkus a pečlivost, s jakými jsou graficky ustrojeny knihy, ať již výlučné nebo mnohatisícového nákladu, jsou a zůstanou názorným svědectvím vyspělosti grafického průmyslu té které země, důkazem technické zdatnosti, odborné úrovně, uvědomělosti jeho pracovníků, krátce, sudidlem toho, čemu se v širším smyslu říká knižní kultura,“ napsal Oldřich Menhart v roce 1958. Myslím si, že jeho slova můžeme pronést i ve vztahu k novinám. Zajímalo mne, jak si stojí naše současná „novinová“ kultura, a tak jsem si zakoupil devět celostátních deníků. Zevrubně jsem prohlédl (a pročetl) pražská vydání následujících titulů ze středy 4. 3. 98: Blesk, Haló noviny, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes Právo, Svobodné slovo, Špígl a Zemské noviny.
Nejdůležitější je hlavička
Nejdůležitěší pro výraz novin je hlavička — její zapamatovatelnost, neopakovatelnost a výtvarná úroveň. Kromě
Slova, jehož logo je zkrácenou a upravenou verzí provorepublikového
loga Svobodného slova, vznikly všechny hlavičky až během 90. let.
Na tváři těchto novin se výrazně podepsal porevoluční shon a nízká
technická úroveň našich tiskáren. Negativní vliv tehdejší ubohé
a neoriginální grafické úpravy je bohužel znát dodnes — nekvalitně řemeslně odvedené noviny se staly běžným standardem.
Od té doby sice některé deníky svou tvář výrazně změnily, ale
přesto, nebo možná právě proto zůstaly nejčtenější deníky tomuto
amatérismu věrné.
Narozdíl sousedního od Německa, kde je dodnes běžné použití švabachových
hlaviček, nebo od anglosaských novin s názvy sázenými krásnou
antikvou, nebyla v Československu žádná tradice. Prvorepublikové
ručně psané loga si z devíti zkoumaných deníků podrželo jedině
Slovo. Ostatní značky vznikaly velmi živelně, což dokumentuje
i fakt, že většina autorů současných hlaviček novin není známa.
Poněkud stranou stojí Blesk, jehož logo je jen jazykovou mutací
obdobných log bulvárních deníků v zahraničí. Extrémním příkladem
ametérismu je hlavička Špíglu, za jejímž vznikem je pouhopouhá
schopnost ovládat kružítko a pravítko bez špetky vkusu a sebemenší
znalosti typografie. Naopak kladně hodnotím hlavičku Zemských,
Lidových a Hospodářských novin.
Podle písma poznáš noviny...
To u nás bohužel neplatí. Z devíti zkoumaných deníků jich totiž
šest používá jedno a totéž písmo! Times je sice časem prověřené a velmi dobře čitelné
písmo, nicméně představte si, že by většina televizních kanálů
používala stejné znělky pro zpravodajství nebo stejné titulky
pořadů. Stejně jako vám pár sekund sledování televize napoví,
o jaký kanál se jedná, mělo by vám být i z útržku papíru patrné,
o jaké noviny máte v ruce.
Pro písmo v novinách existují určitá pravidla, která by měla zaručit
jeho dobrou čitelnost i v malých velikostech a na novinovém papíře.
Proto není možné nahradit Times jakýmkoliv jiným písmem, ale je
třeba dobře zvážit jeho čitelnost. Nejlepší zkouškou je nechat
vytištěné články v různých písmech přečíst vaší babičkou s mnoha
dioptriemi. Nechť ona vybere písmo, které se jí dobře čte... Originalita
za kadou cenu vede k tomu, že např. písmo Hospodářských novin
— Bookman — je v porovnání s jinými deníky hůře čitelné. Kultivovaným a originálním
písmem, které se odlišuje od všech ostatních, jsou sázeny Zemské
noviny. Nejméně vhodné písmo používá Špígl — bezpatková Helvetica je pro lidské oko hůře čitelná než písma
s patkami, a navíc působí velmi těžkopádně.
Sbohem, typografie
Existuje rozsáhlý soubor pravidel pro sazbu. Nejsou to pravidla
beze smyslu, i když se nám tak mohou na první pohled jevit. Podstatnou
měrou se podílejí na kvalitě čtení a celkovém dojmu z novin. České deníky tato pravidla vesměs porušují,
smutným extrémem je MF Dnes, která tato pravidla ignoruje úplně.
Jako jediná z uvedených deníků dokonce zaměnila krásné české „uvozovky“ znaky pro míru palce ("). Naopak Hospodářské noviny, Zemskénoviny
a Právo rozlišují dokonce pomlčku (—) od spojovníku (-) a snaží se vyvarovat se jednoznakových předložek
v koncích řádků. Velkým prohřeškem proti čtenářovu oku jsou záměrná
zužování či rozšiřování znaků, mezer mezi nimi nebo celými řádky,
neřkuli dokonce změna velikosti písma, obzvláště když k této změně
dojde uprostřed jediného článku. V tomto ohledu vedou Haló noviny,
které si ale nezadají s MF Dnes.
Titulky
Titulky do značné míry určují vnější tvář novin, někdy dokonce
typ novin (Blesk se na první pohled odlišuje od všech ostatních
deníků velkými titulky a malým prostorem pro samotný text.) Vhodné
titulkové písmo je kamenem úrazu všech našich novin. Zvolené písmo
by mělo mít se základním textem buď shodný tvar, nebo by se mělo
zřetelně odlišovat. Některé deníky volí absurdní „třetí“ cestu, když titulky sázejí nepochopitelně písmem velmi podobným
textovému (Hospodářské noviny, Slovo). Smutné je, že z devíti
listů jich shodné písmo na nadpisy (opět je to Times) používají
čtyři, nicméně z těchto čtyř jedině Lidové noviny písmo v titulcích
nedeformují. Haló noviny, Mladá fronta Dnes i Právo titulkové
písmo všelijak natahují, zužují nebo dokonceúplně potlačují mezery
mezi jednotlivými znaky. Nejhorším příkladem je opět Špígl, který
nejenže používá písmo pro noviny velmi nevhodné — zdobnou antikvu Novarese ve velmi tučném řezu, ale deformuje
ji svévolně na úkor čitelnosti.
Aby se v tom prase vyznalo
Grafická úprava novin není luxusem, jak se možná mnozí vydavatelé
novin domnívají. Má pomoci usnadnit čtenáři oriantaci v listě a maximálně mu zpříjemnit a usnadnit samotné čtení. Mnohé ze současných novin jsou spíše bluditštěm,
kde se marně snažíte najít konec článku, který pokračuje uprostřed
novin, nebo kde pokaždé znovu hledáte vaši oblíbenou rubriku.
Přehlednost novin je z velké části závislá na práci dobrého grafika. Z tohoto pohledu je velmi obtížné hodnotit Blesk, který už z principu
nemůže být přehledný. Bohužel se u nás při tvorbě novin s výtvarníkem nepočítá, i když se už objevily graficky velmi dobře a originálně pojaté noviny:
Prostor z dílny Pavla Hracha.
Myslím si, že česká novinová kultura je ve srovnání se světem na velmi nízké úrovni. Proto doufám, že vydavatelé deníků co nejdříve pochopí význam a smysl kvalitní a originální grafické podoby svého „zboží“. Denní tisk totiž není ledajakým zbožím: má moc ovlivňovat. Proto je škoda, že vkus českého člověka denně bičují málo vkusné a typograficky odbyté noviny. Tento negativní trend se dnes totiž projevuje nejen v nízké úrovni většiny současných tiskovin, ale tato snížená schopnost rozpoznat kvalitní díla od nekvalitních degraduje i práci dobrých typografů.
LIDOVÉ NOVINY č. 80, ročník XI
Čtvrtek 12. března 1998
Žerotínova 38
130 00 Praha 3
Tel. 02/67098111, fax 02/67098603
E-mail: dopisy@linov.cz
http://www.lidovenoviny.cz