Proč není internet naprosto spolehlivým zdrojem informací

Na věrohodnost informací z internetu a podobných počítačových sítí se zatím nelze stoprocentně spolehnout, a to z několika důvodů.
1. nelze spolehlivě prověřit zdroj informace; 2. soubory s informacemi mohou být poškozeny omylem, nebo zásahem třetí osoby — hackerem; 3. není zaručena bezpečnost přenosu osobních a tajných informací; 4. informace může být zkreslena v průběhu přenosu.

Ad 1.
Uvedu konkrétní příklad: Po uvedení filmu Pátý element jsem se snažil pomocí internetu zjistit, kdy se narodila hlavní hrdinka filmu, herečka Milla Jovovich. Nalezl jsem několik oficiálních stránek této mladé dámy. Asi tři z nich vypadaly seriózně, tzn. byly přehledně uspořádané, byly součástí jiných populárních stránek, měly kvalitní grafickou podobu atp. Nicméně, údaj o letopočtu, kdy Milla Jovovich emigrovala ze Sovětského svazu do USA, se ve všech třech případech lišil.
Podobný problém se týká i elektronické pošty, tedy e-mailu. Podle adresy odesílatele sice můžete zjistit, kdo soubor odeslal, nicméně tento údaj dokáží šikovní programátoři nahradit jiným. Jelikož e-mail není podepsaný v pravém slova smyslu, nevíte, kdo vám ho doopravdy poslal. Podobá se to sexu po telefonu: nemáte ponětí, jestli je na druhé straně drátu mladá nahá kráska nebo důchodkyně v teplákách. Původem zprávy si bohužel nemůžete být stoprocentně jisti. Toho využil neznámý vtipálek, který obeslal desítky elektronických adres se zprávou o údajném nebezpečném viru. Polekaní adresáti pak tento hrozivý e-mail rozesílali svým známým, takže se vám ta samá zpráva ještě několikrát vrátila. Hrozivý virus totiž neexistoval, virem byla de facto zpráva sama, neboť se nekontrolovatelně šířila po českých zemích.
Jak tedy rozeznat spolehlivý zdroj? Paradoxně pomocí tištěných médií. Jedině internetové adresy uveřejněné v odborných časopisech, novinách atp. mohou časem získat punc důvěryhodnosti. Čím více a lépe se o nějakém serveru píše, tím je větší pravděpodobnost, že data s jeho pomocí získaná budou pravdivá. Dalším kriteriem může být počet návštěvníků dané stránky za den. Počítadla se však dají pozměnit stejně snadno jako ujeté kilometry u automobilů a mezi nejnavštěvovanější stránky ještě ke všemu patří ty s přístupovými hesly na servery s pornografií. Riskantnější cestou je hledání informací prostřednictvím stránek seriózních institucí, jakou může být třeba Ministerstvo spravedlnosti. Přestože na internetovou síť umístilo kompletní a aktuální Obchodní rejstřík, je před každým výpisem důrazně uvedeno, že se jedná o informaci získanou z internetu, a proto je třeba brát ji s určitou rezervou.

Ad 2. Informace uložené na počítačovém serveru totiž mohou být poškozeny. Může se stát, že obsluha počítače omylem zamění nový soubor starým nebo soubor vymaže. Tyto chyby lze obvykle snadno odstranit. Počítač ale může být napaden zvenčí. Nebezpečí netvoří jen počítačové viry, které mohou disk s daty narušit nebo smazat, ale stále častěji počítačoví piráti, hackeři.
Hackeři mohou — pokud se jim podaří proniknout ochrannou bariérou — nejen vymazat celý disk, ale zejména pozměnit některé informace. A tak se ze stránky České armády stala před několika lety stránka armády čínské. Poškozování serverů tohoto typu není příliš nebezpečné, neboť každý návštěvník stránky si změn všimne. Horší je, když hacker pozmění jen některá data, čímž získaná informace změní svou hodnotu, aniž by si toho kdo všiml. Podobným způsobem si mnozí hackeři „vylepšili“ stav svých bankovních kont.

Ad 3. Stále rostoucí počet obchodních transakcí prostřednictvím internetu vede k narůstajícím diskusím ohledně bezpečnosti bezhotovostních plateb pomocí tohoto média. V zásadě platí, že tyto platby bezpečné nejsou, neboť třetí osoba může přenášené údaje během přenosu dat přečíst. Těmito daty bývají obvykle osobní data o plátci, tedy jméno, adresa a hlavně číslo platební karty. Ve Spojených státech sice existují určité zabezpečovací kódovací mechanismy, ale nejsou ještě všude rozšířené. V současnosti dochází k zavádění nového standardu, který by měl zabezpečit bezhotovostní převody peněz. Většina serverů však před přenosem osobních dat odesílatele alespoň upozorní, že by posílaná data mohla být zneužita.
Je třeba si uvědomit, že je-li počítač trvale připojený k internetu, je součástí celé sítě a v podstatě kdokoliv může — pokud se mu to podaří — měnit data na jeho pevném disku. To se týká zejména firem, kde jsou všechny počítače spojeny sítí nejen mezi sebou, ale zároveň se sítí internet. Pro tyto účely samozřejmě existují určitá zabezpečovací řešení, ale síla a invence hackerů je neuvěřitelná. Jejich služeb využívají i renomované americké vládní instituce (např. NASA), aby zajistili naprostou bezpečnost svých dat. Tím, že vyhlásí odměnu pro toho, kdo „nabourá“ jejich ochranný mechanismus, získají přehled o kvalitě zabezpečení dat.

Ad 4. Informace samozřejmě může být zkreslena v průběhu přenosu. Podobně jako občas zašumí v telefonním sluchátku, může se stát, že dojde k chybě ve spojení; přístroje, které se o připojení k internetu starají, mají naštěstí zabudovaný funkční kontrolní mechanismus. Z předchozích bodů vyplývá, že informace může být během své pouti také změněna úmyslně, i když technicky by se jednalo o velmi náročnou operaci. Tento bod uvádím jako poslední, protože je ze všech nastíněných problémů nejmenší.

V naší republice nejsou internet a další typy počítačových sítí (intranet, BBS, HotLine) stále tak rozšířeny a využívány jako v západních zemích. Přestože většinu uživatelů zatím tvoří pouze mladí a vzdělaní muži (ženy tvoří pouze jednu desetinu), den za dnem přibývá na internetu užitečných a praktických informací pro všechny bez rozdílu věku a pohlaví. Jsem překvapen, kolik firem investuje do kvalitní prezentace na webu velké prostředky, když statistiky stále hovoří v neprospěch tohoto média jako reklamního kanálu.
Otázka důvěryhodnosti zdrojů ale bude muset nabývat na důležitosti s neustále stoupajícím počtem lidí, kteří internetu využívají ke své práci i zábavě. V případě, že vás zajímají nahotinky, může vám být jedno, odkud se fotografie berou. Ovšem pokud zjišťujete aktuální kursy měn nebo poslední zprávy ČTK, může být omyl osudný.

Filip Blažek

LIDOVÉ NOVINY č. 185, ročník XI
Pondělí 10. srpna 1998, příloha Média @ Komunikace
Žerotínova 38
130 00 Praha 3
Tel. 02/67098111, fax 02/67098603
E-mail: dopisy@linov.cz
http://www.lidovenoviny.cz