 POLYGRAFICKÉ NÁZVOSLOVÍ |
OBOROVÁ NORMA O PÍSMU
Přestože byly československé oborové normy zrušeny, některé údaje v nich zakotvené je nadále vhodné znát. Přinášíme vám oborovou normu 88 0111 Písmo, písmařství, písmolijectví. Vzhledem k tomu, že norma byla aktualizována v 70. letech, nepopisuje terminologii současných elektronických publikačních a tiskových systémů (zcela zastaralá je kapitola o písmolijectví). Základní a další pojmy z konstrukce či typologie písma však zůstávají nezměněné. Hledáte-li tedy vhodný termín nebo naopak definici, projděte následující seznam.
Nesmírný dík patří panu Ivanu Černému, který následující text převedl z tištěné podoby do digitální.
Text normy převzat z časopisu Typografia 884 a 885 z roku 1975.
1 abeceda
sada písmen v ustáleném pořadí; obvykle se dělí na velkou abecedu a malou abecedu
2 iniciálka
větší počáteční písmeno; odlišuje se
ozdobná iniciálka
větší ozdobné nebo zdobené počáteční písmeno kapitoly
3 kaligrafie
a) krasopis
b) způsob tvorby písma určitým písmařským nástrojem (perem, štětcem apod.)
4 kuželka písma
bodový rozměr nohy písmena (typu); u větších stupňů písma se označuje v cicerech; syn. stupeň velikosti písma
5 litera
viz 9 písmeno
6 obraz písmového znaku
a) tvar písmového znaku psaný, kreslený, fotografovaný, tištěný nebo ražený;
b) tvar písmového znaku na horní razicí ploše razníku;
c) tvar písmového znaku vyražený do matrice;
d) tvar písmového znaku na tiskové ploše odlitku;
e) tvar písmového znaku na tiskové desce nebo na tiskovém válci; viz též 13 písmový znak
7 písmař
výtvarník navrhující kresby tiskových i jiných písem, popř. modifikující klasická nebo jiná historická tisková písma
8 písmařství
obor výtvarné činnosti zabývající se studiem a navrhováním kreseb písem, především tiskových
9 písmeno
a) jednotlivý písmový znak malé nebo velké abecedy;
b) odlitek písmového znaku; syn. typ; syn. litera (méně vhodné)
10 písmo
soustava písmových znaků psaných, kreslených, fotografovaných, tištěných, ražených nebo jinak vytvořených; pro polygrafickou výrobu má základní význam
tiskové písmo
soustava písmových znaků určených k zhotovení všech druhů sazby; viz též skupinu Tiskové písmo a písmařství
I1 písmolijectví
obor odlévání tiskových písem, značek, linek, ornamentů a netisknoucího sazebního materiálu z písmoviny
12 písmolijna
výrobna tiskových písem, značek, linek, ornamentů a netisknoucího sazebního materiálu z písmoviny
13 písmový znak
grafický záznam pro hlásku, slabiku, slovo, číslovku, interpunkční znaménko, hudební výraz, matematický, chemický nebo jiný pojem; viz též 6 obraz písmového znaku
14 typ
viz 9 písmeno
15 typologie písma
nauka o tiskovém písmu, jeho tvarech a použití
(16–20 vyhrazeno pro doplňky)
21 akcent
rozlišovací (diakritické) znaménko
22 číslice
značky vyjadřující počet; mohou být
a) arabské, a to bud' standardní („vysoké“) pro číslicovou sazbu, nebo stylové („skákavé“), kreslené k písmu určitého druhu;
b) římské; zpravidla se používají verzálky latinkového písma
23 divis
[dyvíz] znaménko pro dělení a spojování slov; syn. spojovník Poznámka: V hranatých závorkách označení výslovnosti
24 druh písma
určité písmo téhož tvarového řádu (antikva, egyptienka, grotesk atd.); viz též 29 klasifikace tiskových písem
25 duktus
výraznost kresby písma vyjádřená tloušťkou tahů písmen v poměru k jejich výšce
26 interpunkční znaménka
znaménka sloužící k členění vět a souvětí, popř. k naznačení přestávek, modulace atd. (. , ; ? ! „ “ , ‘ » « – ... ( ) [ ] ’ ); syn. rozdělovací znaménka
27 kapitálky
písmena velké abecedy na střední výšku písma; používají se k vyznačování
28 kapitály
původně římská tesaná písmena, z nichž vznikla latinková písmena velké abecedy
29 klasifikace tiskových písem
roztřídění tiskových písem podle charakteristiky kresby z hlediska jejich vývoje od počátku užívání tiskových technik
30 kresebná verze
proporcemi i duktem odlišná kresba písmových znaků, odvozená z kresby základního písma
31 kurzíva
vyznačovací písmo s kresbou skloněnou doprava; verze základního písma; viz též 46 základní písmo
32 latinka
psací i tiskové písmo užívané národy, které převzaly abecední znaky latinského rukopisu
33 majuskule
písmena velké abecedy; syn. verzálky
34 minuskule
písmena malé abecedy (zkráceně „minusky“)
35 modifikace písma
a) modernizované vydání písma vytvořeného v minulosti;
b) optické tvarování písma ve fotosazbě
36 polotučné písmo
vyznačovací písmo výrazného duktu; kresebná verze základního písma; tahy jeho písmen jsou hustší než tahy písmen jeho základního písma (nevhodně „půltučné písmo“); viz též 46 základní písmo
37 rodina písma
souhrn písem téhož řezu zahrnující kromě základního písma jeho kresebné a vyznačovací verze
38 rozdělovací znaménka
viz 26 interpunkční znaménka
39 řez písma
charakter písma daný tvarovými prvky jeho kresby
40 spojovník
viz 23 divis
41 šířka sady písma
označení pro vztah šířky k výšce písmen malé abecedy; za střední se pokládá šířka takového písma, v němž se délka řádku vysazených písmen malé abecedy rovná 12–14 čtverčíkům téže kuželky; podle toho jsou písma široce, středně a úzce vybíhající
42 tilda
a) značka ve tvaru vlnovky, která nahrazuje opakované heslo nebo jeho část; užívá se ve slovnících apod. (~);
b) diakritické znaménko užívané ve španělštině a v portugalštině
43 tučné písmo
vyznačovací písmo zvlášť výrazného duktu; kresebná verze základního písma; tahy jeho písmen jsou značně tlustší než tahy písmen jeho základního i polotučného písma; viz též 46 základní písmo
44 velikost písma
a) velikost písmových znaků na kuželce písma;
b) ve fotosazbě velikost písmových znaků v mm
45 verzálka
viz 33 majuskule
46 základní písmo
stojaté písmo středního duktu; z jeho kresby se odvozují vyznačovací písma; tvoří rodinu písma; viz též 37 rodina písma, 153 vyznačovací písmo
(47–50 vyhrazeno pro doplňky)
51 bříško písmena
oválný až kruhový tah písmena, zpravidla spojený s dříkem písmena
52 diagonála
a) úhlopříčka;
b) šikmý tah písmena; viz též 74 tah písmena
53 dotah
tah písmena dosahující k dotažnici; rozeznává se
dolní dotah
tah písmena dosahující k dolní dotažnici;
horní dotah
tah písmena dosahující k horní dotažnici;
střední dotah
tah písmena dosahující k střední dotažnici
54 dotažnice
vodorovná čára písmové osnovy, do které se kreslí písmena; rozeznává se horní, verzálková, střední a dolní dotažnice; viz též 64 písmová osnova
55 dřík písmena
hlavní svislý nebo šikmý, nikoli však oblý tah písmena
56 hlava písmena
a) horní zakončení dříku písmen „d“, „t“, „p“ aj.;
b) viz 244 reliéf písmového znaku
57 hřbet písmena
hlavní oblý tah písmena tvořící jeho páteř, např. u písmena „S“
58 chvost písmena
výběhový tah písmen „y“, „j“, „r“, „K“, „R“ aj.
59 kout
úhel vzniklý kolmým křížením dvou tahů nebo prvků písmena
60 náběh
tah písmena vytvářející spojení serifu s dříkem písmena nebo spojení oblého tahu písmena s přímým
61 oko písmena
uzavřený oválný nebo kruhový tah písmen „o“, „g“ aj.; není spojen s dříkem písmena
62 ostruha písmena
zpravidla zakřivený šikmý tah u písmena „Q“
63 pata písmena
a) kresebné zakončení dříků písmen „a“, „b“, „d“, „u“, někdy také „U“.;
b) spodní plocha nohy písmena
64 písmová osnova
soustava vodorovných čar, do nichž se kreslí tisková písma
65 přetah
část tahu písmena, která z optických důvodů přesahuje některou dotažnici
66 příčka
příčný tah písmen „e“, „f“, „t“, „A“, „H“ apod.
67 rameno písmena
a) horizontální tah písmena nasazený na dřík, např. „E“, „F“, „L“;
b) horní plocha nohy písmena, na které je umístěn reliéf písmového znaku
68 serif
příčné zakončení tahu písmena (dř. nepřesně „patka“);
rozlišuje se
svislý serif
svislé zakončení oblých tahů, např. u písmen „C“, „S“ ; syn. zásečka
69 skelet písmena
základní čárový tvar písmena
70 slza
zakončení výběhu ve tvaru slzy, např. „j“, „y“
71 smyčka
spodní uzavřený tah písmena „g“
72 stínování
zesilování částí nebo celých tahů písmena, zvláště dříků a oblouků; svislé stínování oblouků je typické pro písma klasicistická, šikmé (diagonální) pro písma renesanční
73 střední výška písma
výška písmen malé abecedy nepřesahující účaří a střední dotažnici
74 tah písmena
kresebný prvek písmového znaku, např. dřík, oblouk, náběh, výběh atd.; podle tvaru rozlišujeme
oblý tah
tah písmena tvořící oko, náběh, výběh nebo jiný kresebný prvek zpravidla navazující na dřík písmena;
přímý tah
svislý nebo šikmý dřík písmena, na který zpravidla navazují oblé tahy, náběhy, výběhy atd.;
stínový tah
zesílený přímý nebo oblý tah písmena vyjadřující výrazně charakter písma
75 účaří
základna písmové osnovy, na niž jsou postaveny obrazy písmových znaků; odlišuje se
horní indexové účaří
základna pro umístění horních indexů;
dolní indexové účaří
základna pro umístění dolních indexů;
76 ucho písmena
výběhový tah písmena „g“
77 vlasovka
jemný tah v kresbě písma
78 vrchol písmena
ostré spojení dvou přímých tahů písmena, např. u „A“, „N“, „V“, „W“
79 výběh
tah písmena zakončený jiným kresebným způsobem než serifem (patou, slzou, zkosením, zrnem apod.)
80 zásečka
viz 68 serif, svislý
81 zrno
zakončení výběhu ve tvaru zrna s koutem
(82–90 vyhrazeno pro doplňky)
TISKOVÁ PÍSMA PODLE CHARAKTERU A ZPŮSOBU VYUŽITÍ
91 akcidenční písmo
písmo pro sazbu příležitostných tiskovin, inzerátů spod., titulků v novinové, časopisové a dílové sazbě; mezi akcidenční písma patří především tučné antikvy, egyptienky, grotesky, veškerá písma psaná a zdobená
92 antikva
základní forma latinkového tiskového písma; její abecední znaky jsou odvozeny z římských kapitál a karolínských minuskulí; rozlišuje se renesanční antikva, barokní antikva, klasicistická antikva a řada dalších z uvedených druhů odvozených písem
93 bastardní písmo
písmo se smíšenými kresebnými prvky různých stylů nebo druhů
94 bezserifové písmo
skupina písem bez serifů nazývaná dříve grotesky (neodborné též „hůlkové písmo“)
95 blokové písmo
druh tučného bezserifového písma
96 cyrilice
druh slovanského písma vzniklého z řecké unciály a hlaholice
97 časopisové písmo
dobře čitelné písmo středního duktu s kresebnými a vyznačovacími verzemi
98 dílové písmo
viz 115 knižní písmo
99 egyptienka
latinkové písmo bez výrazného stínování, s čtverhrannými serify
100 exotické písmo
viz 124 nelatinkové písmo, ostatní písma
101 fraktura
lomené písmo s lomenými i oblými tahy písmen; písmena „b“, „h“, „k“, „l“ jsou rozštěpena; některé písmové znaky fraktury slouží jako matematické symboly; rukopisná fraktura se nazývá kurent
102 gotické písmo
druh lomeného písma; odlišuje se textura (s důsledně lomenými oblouky malých písmen) od rotundy (s převážně oblými oblouky malých písmen); viz též 119 lomené písmo
103 graždanka
ruské písmo vzniklé z cyrilice; viz též 124 nelatinkové písmo, pravosměrné, slovanské
104 grotesk
bezserifové písmo bez výrazného stínování; viz též 94 bezserifové písmo
105 grotesková antikva
písmo slučující v sobě formální prvky serifového i bezserifového písma; mívá skryté serify s diferenciací písmových tahů
106 hlaholice
nejstarší slovanské písmo
107 italika
původní pravosklonné písmo (neodvozené ze stojatého písma)
108 jemné písmo
písmo, jehož tahy jsou tenké, stínování nevýrazné
109 kaligrafické písmo
a) písmo s ustálenou formou psané ručně kaligrafickým nástrojem (plochým perem, štětcem apod.);
b) písmo, jehož obraz má kaligrafický charakter (např. písmo O. Menharta)
110 kamenné písmo
hranaté bezserifové písmo, zpravidla úzké; viz též 94 bezserifové písmo
111 kancelareska
kaligrafické pečlivě psané renesanční písmo charakteristické úzkým obrazem a kyjovitě zahnutými dříky písmen malé abecedy; vhodně umístěnými náběhy a výběhy tahů se písmové znaky často spojuji; viz též 109 kaligrafické písmo
112 kartografické písmo
viz 118 levosklonné písmo
113 klasické písmo
kresebné hodnotné písmo převzaté nebo modifikované z historické předlohy tiskového písma
114 knihařské písmo
písmo z mosazi nebo z tvrdé písmoviny; razí se jím na knižní hřbet a na knižní desku
115 knižní písmo
písmo vyvážené kresby středního duktu dobře čitelné; obvykle to bývá klasické písmo; syn. dílové písmo
116 konturové písmo
akcidenční písmo jehož obraz je nakreslen pouze v obrysu; viz též 91 akcidenční písmo
117 latinkové písmo
viz 32 latinka
118 levosklonné písmo
písmo se znaky skloněnými doleva; syn. kartografické písmo
119 lomené písmo
Písmo s lomenými oblouky písmen, původně nazývané gotické; viz též 101 fraktura, 102 gotické písmo, 147 švabach
120 modifikované písmo
písmo s kresbou odvozenou z písma klasického, přičemž zůstal charakter zachován; modifikují se písma renesanční, barokní a klasicistická; tato písma nejsou považována za plagiáty
121 módní písmo
písmo, jehož charakter odpovídá vkusu doby, ve které vzniklo
122 mosazné písmo
písmo vyrobené z mosazi, zpravidla užívané k ražení jako knihařské písmo
123 negativní písmo
písmo se znaky zahloubenými do tiskové plochy; na otisku zůstane světlé písmo na tmavém poli
124 nelatinkové písmo
písmo, jehož znaky nejsou odvozeny z latinky; člení se na
pravosměrné písmo
a) řecké (vzniklé z původně levosměrného);
b) slovanské (odvozené z řeckého, avšak ovlivněné latinkou): ruské, bulharské, srbské aj.; viz též 96 cyrilice, 103 graždanka, 106 hlaholice;
c) arménské, gruzínské, koptské (odvozená z řeckého);
levosměrné písmo
arabské, hebrejské aj.; syn. orientální písmo;
ostatní písma
a) hlásková mimoevropského původu;
b) slabičná, slovní nebo obrazová (ideogramy nebo piktogramy);
syn, exotické písmo
125 notové písmo
notové a písmové znaky pro sazbu hudebnin
126 novinové písmo
písmo obvykle serifové; má zpravidla zvětšenou střední výšku a širší (otevřenou) kresbu písmových znaků, aby bylo i v nejmenších stupních dobře čitelné
127 oblé písmo
latinkové písmo s velkou převahou oblých tahů, jako např. některé skripty, unciály a kurzívy
128 orientální písmo
viz 124 nelatinkové písmo, levosměrné
129 písmo psacího stroje
písmo skeletové kresby se serify a stejnou šířkou písmových znaků, běžnou u písma psacího stroje
130 plakátové písmo
písmo odlévané z písmoviny i litiny, ryté do dřeva plastiku, linolea a jiných hmot ve velikosti od 8 cicer výše
131 pravosklonné písmo
písmo se znaky skloněnými doprava: viz též 31 kurzíva, 107 italika, 133 psané písmo
132 prosvětlené písmo
konturové písmo s vnitřní kresebnou výzdobou; viz též 116 konturové písmo
133 psané písmo
písmo, jehož znaky jsou kresleny jako kaligraficky psané ruční písmo; mohou vycházet z mědiryteckého nebo moderního rukopisu, či z písma psaného štětcem, plochým perem apod.; syn. skript
134 reklamní písmo
akcidenční písmo vhodné pro sazbu náborových tiskovin; viz též 91 akcidenční písmo
135 reliéfní písmo
písmo se znaky kreslenými tak, že činí dojem písma vystupujícího nad tiskovou plochu
136 ruční písmo
písmo určené pro ruční sázení
137 secesní písmo
písmo, jehož znaky odpovídají secesnímu slohu
138 serifové písmo
písmo s příčným zakončením svislých tahů písmen; viz též 68 serif
139 skeletové písmo
tenkočárové písmo se základními tvary, písmových znaků (též „drátěné písmo“); viz též 69 skelet písmena
140 skript
viz 133 psané písmo
141 slepecké písmo
Braillova soustava písmových znaků vytvořených z vypouklých teček uspořádaných do různých pravidelných skupin
142 standardní písmo
písmo středního duktu a střední šířky
143 stínové písmo
zdobené písmo se znaky doprovázenými kresbou stínů provedených lineárně nebo plošné; viz též 154 zdobené písmo
144 stojaté písmo
písmo, jehož dříky stojí kolmo k účaří
145 široké písmo
písmo, jehož průměrná šířka přesahuje šířku standardního písma asi o třetinu; viz též 142 standardní písmo
146 šrafované písmo
akcidenční písmo s konturovými dříky vyplněnými šrafováním; viz též 91 akcidenční písmo
147 švabach
lomené písmo s oblými kresebnými prvky: viz též 119 lomené písmo
148 titulkové písmo
písmo výraznějšího duktu zpravidla vyššího stupně
149 učebnicové písmo
čitelné, široce vybíhající písmo středního duktu, charakterem se přibližující klasicistické antikvě; pro lepší čitelnost se sází na půlčtverčík
150 unciála
písmo oblých románských tvarů, v jehož abecedě se nerozlišuji malá a velká písmena
151 úzké písmo
písmo, jehož průměrná šířka je nejméně o čtvrtinu menší než šířka standardního písma
152 velkokuželkové písmo
písmo pro ruční sazbu knih od 14 do 24 bodů
153 vyznačovací písmo
písmo používané pro zvýraznění nebo odlišeni části textu; viz též 31 kurzíva, 36 polotučné písmo, 43 tučné písmo
154 zdobené písmo
akcidenční písmo se znaky vyzdobenými uvnitř nebo vně kontur ozdobnými prvky
155 zvlášť široké písmo
písmo, jehož průměrná šířka přesahuje šířku standardního písma nejméně o polovinu
156 zvlášť úzké písmo
písmo, jehož průměrná šířka dosahuje nejvýše poloviny šířky standardního písma.
(157-170 vyhrazeno na doplňky)
ZNAČKY, LINKY, ORNAMENTY A NETISKNOUCÍ SAZEBNÍ MATERIÁL
171 čtvercová proložka
netisknoucí sazební materiál od 1 do 4 bodů v délce 2 až 6 cicer
172 čtverčík
písmový výplněk, jehož šířka se rovná kuželce písma
173 čtverec
netisknoucí sazební materiál délky od 2 do 6 cicer o kuželce 6 až 28 bodů (nevhodně „kvadrát“)
174 linka
a) sazební materiál pro tisk rozličných čar:
b) otisk čáry z tohoto materiálu; rozeznává se
dvojitá linka
linka, která má obraz se dvěma rovnoběžnými čarami;
jednoduchá linka
linka s obrazem jemné čáry
obrubná linka
linka, která má obraz se dvěma rovnoběžnými čarami
jemnou a polotučnou nebo jemnou a tučnou;
ozdobná linka
linka, která má obraz s kresbou různé seskupených čar nebo ornamentů;
perforovací linka
ocelová linka s čárkovaným nebo stříškovým obrazem, která se vsazuje do tiskových forem; je nižší než písmo, aby se na ni nenanášela barva; perforuje se tím, že místa perforování na přípravném archu jsou vyvýšena;
polotučná linka
linka s obrazem čáry o tloušťce jednoho bodu;
šeková linka
linka, která má obraz s jemnými, rovnoběžnými čarami, a to přímkami nebo vlnovkami;
tečkovaná linka
linka s obrazem rozděleným na drobné tečky nebo čárky (nevhodně „puntíkovaná linka“);
tučná linka
linka s obrazem čáry o tloušťce dvou, popř. více bodů;
tupojemná linka
linka s obrazem čáry o tloušťce půl bodu (nevhodné „čtvrttučná linka“);
vlnitá linka
linka s obrazem zvlněné čáry;
záhlavní linka
obvykle ozdobná linka, která se umísťuje pod záhlavní řádek hospodářské nebo společenské tiskoviny
175 linkové růžky
a) linky v délce od 1 cicera výše, seříznuté na okrajích v úhlu 45°, aby se obrazy čar v rozích rámečku spojovaly;
b) zvláštní kresby ornamentů vhodné pro vsazení do rohů rámečků
176 lomítko
viz 189 zlomková čára
177 ornament
typ s ozdobným znakem používaný v sazbě různých akcidencí
178 oříšek
netisknoucí sazební materiál rozměrů 2 × 2 až 6 × 6 cicer, vylehčený dutinou
179 osminka
jednobodový písmový výplněk nebo proložka
180 písmový výplněk
netisknoucí sazební materiál o šířce 1 bodu až čtverčíku a kuželce od 5 do 20 bodů
181 proložka
netisknoucí sazební materiál od 1 do 4 bodů v délce od 8 cicer výše, jímž se prokládají řádky
182 půlčtverčík
písmový výplněk o šířce poloviny kuželky písma
183 sazební materiál
materiál potřebný k vysazeni tiskové formy; rozlišuje se
tisknoucí sazební materiál
tiskové písmo, značky, linky, ornamenty a štočky;
netisknoucí sazební materiál
sazební materiál nižší než tiskové písmo, který slouží k vyplňování sazby; rozděluje se na písmové výplňky, čtverce, čtvercové proložky, proložky a vložky
184 šestinka
písmový výplněk o šířce 1/6 čtverčíku; bývá to však 1/2 bodu
185 špička
krátká linka nebo ornament, kterým se oddělují nebo uzavírají části textu knihy apod.
186 třetinka
písmový výplněk o šířce 1/3 čtverčíku
187 vložka
netisknoucí sazební materiál vyráběný v kuželce od 12 bodů a v délce od 8 cicer výše; zvlášť se rozeznává
formová vložka
vložka v rozměrech od 8 × 8 cicer do 40 × 60 cicer
188 zlomek
písmový znak naznačující dělení; může být vyjádřen v číslech obecných nebo zvláštních;
rozeznává se
slitkový zlomek
zlomek vcelku jako jeden typ (běžně užívaná hodnota);
složený zlomek
zlomek sesazený ze zlomkových číslic a zlomkové čáry (zřídka se vyskytující hodnota)
189 zlomková čára
čára oddělující čitatel od jmenovatele (/); syn. lomítko; viz též 188 zlomek
190 zlomková číslice
číslice malého stupně velikosti; rozeznává se
a ) horní – číslice na horním indexovém účaří jako čitatel zlomku nebo horní index;
b) dolní – číslice na dolním indexovém účaří jako jmenovatel zlomku nebo dolní index
191 značka
a) ustálený grafický znak, kterého se užívá k vyjádření některých ustálených pojmů, např. *, †, §, % atd.;
b) typ s kresbou určenou pro zvláštní druhy sazby, např. matematické, chemické, numismatické, astronomické, meteorologické, kartografické, šachové apod.
(192–200 vyhrazeno na doplňky)
201 bod (typografický)
základní jednotka typografické měrné soustavy, viz též ON 882301 Typografické rozměry
202 cicero
a) vyšší jednotka typografické soustavy;
b) kuželka písma o 12 bodech
203 čtvrtcicero
typografický rozměr o 3 bodech
204 čtvrtpetit
typografický rozměr o 2 bodech
205 čtyřcicero
typografický rozměr o 48 bodech
206 dvoucicero
typografický rozměr o 24 bodech
207 petit
a) typografický rozměr o 8 bodech;
b) kuželka písma o 8 bodech
208 půlcicero
typografický rozměr o 6 bodech
209 půlpetit
typografický rozměr o 4 bodech
210 stupeň velikostí písma
a) velikost tiskového písma vyjádřená počtem bodů (např. 12 b nebo 12•);
b) viz 4 kuželka písma
211 třícicero
typografický rozměr o 36 bodech
212 typografický systém
typografická měrná soustava; v ČSSR je zavedena soustava Didotova (1 m = 2660•)
213 výška písma
rozměr odlitku písmového znaku od paty až k tiskové ploše; normalizovaná výška písma v ČSSR je 62,66•
(214–220 vyhrazeno na doplňky)
221 defekty písem
zásoby ručního písma, popř. sázecích matric; slouží jako doplňky
222 dolitky písma
dodatečně odlévané množství některých písmen
223 justování
a) v písmolijně úprava hloubky ražby, umístění písmového znaku na matrici a úprava rozměrů matrice;
b) při prvním odlévání písma stanovení šířky odlitku a umístění reliéfu písmového znaku na rameně písmena
224 kompletní lička
stroj na odlévání písmových znaků ručního písma z písmoviny (též „kompletka“)
225 licí forma
součást odlévacího mechanismu licího nebo sázecího stroje; viz též ON 88 0112 Sazba
226 licí lístek
rozpis počtu jednotlivých písmových znaků pro odlití úplné sady písma
227 ligatura
viz 251 slitek
228 logotyp
slabika ze dvou nebo více písmen na jednom typu; druh slitku usnadňující v ruční sazbě sázet často se opakující slabiku
229 maso písmena
viz 242 ramenní plocha písmena
230 mělčina
nižší, netisknoucí plocha uvnitř obrazu písmového znaku
231 měrka na účaří
pomůcka na měření polohy účaří písmového znaku
232 minimum písma
základní množství jedné sady písma; vyjadřuje se v kilogramech: viz též 247 sada písma
233 noha písmena
hranol písmena bez reliéfu písmového znaku (hlavy písmena)
234 očko matrice
galvanicky zhotovená část písmové matrice s vhloubeným písmovým znakem
235 odlitek
jednotlivý kus sazebního materiálu zhotovený odlitím
236 olamek
klínovitá část na patě písmena, vznikající při odlévání, která se po odlití odřezává
237 olamková stopa
stopa po noži, kterým se odřezává olamek
238 písmolijec
odborný pracovník obsluhující kompletní ličky; viz též 224 kompletní lička
239 písmová šablona
vypouklý nebo vyhloubený zvětšený obraz písmového znaku; užívá se jako předloha pro rytí razníků nebo písmových matric na rycím pantografu
240 písmové matrice
kovové hranoly (z mosazi, bronzu, niklu aj.), do jejichž stěn jsou vyraženy, vyryty nebo vsazeny vyhloubené obrazy písmových znaků
241 písmovina
homogenní směs olova, antimonu a cínu používaná v písmolijně, strojové sazárně a stereotypii
242 ramenní plocha písmena
nižší, netisknoucí plocha kolem reliéfu na odlitku písmového znaku; syn. maso písmena
243 razník
zakalený ocelový hranol s reliéfním písmovým znakem, jímž se razí matrice pro sázecí a licí stroje a písmo i notové značky do notorytin
244 reliéf písmového znaku
vypouklý tvar písmového znaku s tiskovou plochou, umístěný na rameně písmena; syn. hlava písmena
245 rytec razníků
odborný pracovník, který rytím do kovu nebo jiného materiálu zhotovuje ručně nebo na stroji razníky
246 sada matric
kompletní množství sázecích matric jednoho stupně velikosti písma
247 sada písma
jeden stupeň velikosti ručního písma; viz též 232 minimum písma
248 sázecí matrice
speciálně tvarované hranoly z tvrdé mosazi, do jejichž boků jsou vyraženy obrazy písmových znaků vč. interpunkčních znamének, číslic aj. značek; slouží k zhotovováni kovové sazby; rozlišují se
jednopísmenové matrice
mají vyraženo jedno písmeno zvláštní kresby nebo většího stupně;
dvoupísmenové matrice
mají vyražena nad sebou dvě písmena, z nichž jedna je základní a druhé vyznačovací (antikva s kurzívou nebo s polotučným);
dvoupísmové matrice
mají vyražena nad sebou dvě písmena odlišného druhu, popř. ve dvou rozdílných stupních;
třípísmenové matrice
mají vyraženy tři znaky různých kreseb;
ruční matrice
matrice se všemi kombinačními zoubky, které se vkládají do sázítka ručně a při rozmítání se vyvádějí samostatným kanálkem
249 signatura
viz značnice 258
250 slevadlo
název dříve používané pomůcky k ručnímu odlévání písma
251 slitek
spojení dvou nebo více písmen na jediném odlitku; syn, ligatura
252 soubor matric
u řádkového sázecího stroje všechny sázecí matrice téhož druhu, obvykle od 6 do 12 bodů
253 soubor písma
všechny stupně písma téže rodiny, avšak jen stojaté písmo, nebo jen kurzíva, nebo jen polotučné
254 tisková plocha
vyvýšená plocha písmena která představuje obraz písmového znaku; viz též 6 obraz písmového znaku
255 typometr
písmolijecké a typografické měřidlo kuželky písma
256 úkos reliéfu
úkosovitě zešikmená stěna reliéfu písmového znaku
257 výška reliéfu
rozměr odlitku písmového, znaku od ramena k tiskové ploše
258 značnice
drážka na přední straně nohy odlitku písmového znaku; slouží k jeho správnému umístění v sazbě; syn. signatura (zastaralé)