![]() |
STRANA 4/4
Návrh Antonína Rambouska
1. RENESANČNÍ ANTIKVA
Charakteristika: patky šikmé, klínovité, malý rozdíl v tloušťce tahů, tedy dříků (svislých) a spojovacích oblých i vodorovných čar, a to bez ohledu na jejich sklon. Přípustná je i nepatrná hranatost oblých bříšek (Figural). Pro nás jsou typickými představiteli jednak benátská antikva (Veneziana) a rozšířené u nás písmo Garamond. Do třídy patří písma: Bembo, Centaur, Cloister, Dante, Granjon, Poliphilus, Janson, Sabon, Van Dijck, Times New Roman. Rozlišovat je možno podskupinu francouzských renesančních antikvových písem, které se však prolíná již s barokní antikvou čili písmem přechodovým.
2. BAROKNÍ A PŘECHODOVÁ ANTIKVA
Charakteristika: patky kolmo i šikmo nasazené, rozdíl tlouštěk tahů je však zvýrazněn a též patky jsou ostřeji zakončovány. Mezi typické představitele můžeme zahrnout písma Baskerville i Caslon, u nichž svislé tahy nejsou nikde skloněné. Kurzívy těchto písem jsou kresleny spíše jako skloněné antikvy, a proto by sem bylo možno zařadit jako další písma např. Menhartovu antikvu, písmo Goudyho a do podskupiny i Fairfield (Růžička), Spectrum, Joanna aj. Ukažme na rozdíly obou podskupin, protože do první patří Plantin, do druhé se zařazuje například Gillova Perpetua Felicity.
3. KLASICISTICKÉ ANTIKVY,
jejichž. charakteristika je jednoznačná a srozumitelná, protože sem patří písma Didotova, Bodoniova, z našich Empiriana, kde všude jsou patky nasazovány kolmo na dřík, rozdíly v tloušťkách svislých i oblých čar jsou proti přímkám spojovacích čar (trámců) i proti dříkům velmi výrazné. Kresebné verze tyto rozdíly ještě více zdůrazňují, jsou geometricky přísnější jak u stojaté antikvy, tak i u šikmé kurzívy. Bylo by tu nutné jisté omezení, protože by se do této třídy neměla zařazovat zvláště tučná písma titulková a reklamní, jako je Falstaff a naše Malostranská antikva.
4. TUČNÉ ANTIKVY
je třída písem, jejichž jmenovité vymezení by mělo být ještě uváženo. Snad by byl vhodnější zvláštní název titulkové a reklamní tučné antikvy, kam by pak bylo možno zařadit nejen shora zmíněný Falstaff a Malostranskou antikvu, ale i řadu dalších tiskových písem, například ozdobných, stínovaných apod., pro která zatím není vhodné umístění, neboť jejich zvláštní charakteristické znaky budou vždy v rozporu s přísným vymezením kresby antikvy.
5. ANTIKVY S VÝRAZNÝMI PATKAMI ČILI EGYPTIENKY
Charakteristika: antikvy s výraznějšími kolmo nasazenými a hranatými patkami a s poměrně malým odlišením tloušťky čar dříků, oblých i rovných spojovacích tahů, případně v podskupině se zvýrazněním patek zesílením přísně hranaté jejich kresby. Do první podskupiny by se zařadil např. Clarendon, Candida apod., do druhé podskupiny např. Rockwell, italská egyptienka Hidalgo apod. Zařazení do 1. podskupiny: Century Schoolbook (M), New Clarendon (M), Volta (B), Egizio (N), Melior (L) aj., do 2. podskupiny: Beton (B), Carnak (Lud), Serifa (B) i písmo psacího stroje (!).
6. BEZPATKOVÁ PÍSMA ? GROTESKY
Charakteristika: písmo, u něhož není ani náznak patek, jehož všechny tahy jsou bud stejně široké čáry nebo jen s velmi malým rozdílem v tloušťce čar horizontálních a vertikálních (dříků i obloučků). Bezpatková písma mají své kurzívy a jsou často kreslena v mnoha kresebných verzích, od velmi jemných po velmi tučné, od velmi úzkých po velmi široké. Do 1. podskupiny by patřila bezpatková písma geometricky přísných tvarů a hlavně se stejnou tloušťkou čar ve všech tazích, např. Futura, Univers, Akcidenční grotesk, Folio až po všechny "bloky", do 2. podskupiny pak písma odvozená od tvarů antikvy s mírně zvýrazněnými tahy kolmými u dříků i obloučků bříšek, např. Gillův grotesk (Sans serif), Helvetica, Mercator apod.
7. SKRIPTY
? psaná a psací písma. Charakteristika: tiskové písmo napodobující štětcem nebo perem psané písmo rukopisné. Je třeba zařadit je do dvou podskupin, z nichž první obsáhne reklamní písma štětcová, jako jsou Quick, Legenda, Ariston apod. Do druhé se zařadí písma psací, jemná tučnější i velmi tučná, jaká se objevují také v náborových tiskovinách, tedy i kancelaresky. Otázku zařazení unciál do této skupiny je třeba vyjasnit, možné to je, ovšem v další podskupině!
8. ZDOBENÁ PÍSMA
Charakteristika: do první podskupiny by byla zařazena písma obrysová, stínovaná, plastická, negativní, šablonová, šrafovaná - všechna odvozená ze základní kresby jednoho řezu písma, s nímž mají společné tvary, ať patří do kterékoliv z předcházejících tříd; jde tedy o kresebné verze. Do druhé podskupiny by patřila písma dekorativní, doplněná ornamentálními prvky, kreslená jako iniciály do ornamentálních rámečků apod. Tedy v 1. skupině např. Gill Sans Shadow, Monument, Manuskript atd., do druhé skupiny patří Naudin Blanc, Fournier le Jeune a jiné.
9. LOMENÁ PÍSMA
Charakteristika: tisková písma používaná od začátku vynálezu knihtisku, jak byla odvozena z psaných knih a ryta prvními následovníky Gutenbergovými, tedy písma s lomenými obloučky připomínajícími lomené oblouky gotické, i když paleografové nepřipouštějí mluvit o nějaké příbuznosti s gotickým stylem. Od začátku byla tato písma názvy rozlišována, např. ve Francii špičatá písma byla zvána lettre de forme, oblejší lettre de somme a písma s otevřenými kurzívními znaky, např. l a b, lettre batarde, zatímco v Anglii jsou tato písma obecně označována jako black letters a Gothic (ale to neplatí pro USA!). Také zde ovšem najdeme přechodové formy z gotických k antikvovým a na obou stranách též čisté gotické nebo lomené tvary a čistě antikvové, zaoblené tvary lomených písem. Pro naši potřebu třídění by stačilo rozdělení do dvou podskupin: 1. lomená písma odvozená od rukopisných středověkých — gotické a oblé gotické, 2. lomená písma moderní - fraktura a její psaná obdoba kurent se všemi písmy ozdobnými a písmy zvonovými i numismatickými, jejichž kresba je částečně příbuzná lomeným písmům.
10. NELATINKOVÁ PÍSMA
K usnadnění klasifikace by měla být zařazena do této třídy všechna písma nelatinkové kresby, tedy řecké, hebrejské, graždanka, hlaholice a všechna na písma orientální, a to jak živých, tak i mrtvých jazyků.
STRANA 4/4