SLOVINŠTINA

 

Server Typo přináší pravidla sazby evropské sazby.

Slovinská abeceda

Slovinská abeceda má tato písmena: a b c č d e f g h i j k I m n o p r s š t u v z ž.
Písmena y q w x a spřežka ch se píší pouze v cizích vlastních jménech, psaných původním cizím pravopisem.
Slovinský pravopis je diakritický, jako český. Píše se č š ž. Jsou jen dvě spřežky nj (vyslovuje se jako ň) a Ij (vyslovuje se jako slovenské měkké ľ, např. njiva "pole, niva", knjiga "kniha", Ijubiti "milovati", Ljubljana.
Kvantita a intonace samohlásek. Délka samohlásek ani intonace se v písmu neoznačují, rovněž se neoznačuje přízvuk, který nemusí být vždy na první slabice.

Výslovnost

Slovinština má jen jedno i. Vyslovuje se zhruba jako české i, ale neměkčí předcházející d t n, např. hoditi, vysl. chodyty "choditi", nizek, vysl. nyzek "nízký".
h se vyslovuje jako ch a odpovídá českému ch, např. tiho, hlad vysl. tycho; chlad "ticho, chlad".
Slovinština má - stejně jako čeština - slabičné r, např. brdo "pahorek", drzan "drzý", vrh "vrch", mrtev "mrtvý". Slabičné I však nemá, na jeho místě je ol, např. volk "vlk", volna "vlna (zvířecí)", poln "plný", dolg "dluh", žolt "žlutý"; solnce "slunce".

Dvojhlásky

Slovinština nemá dvojhlásek. Skupina i + samohláska se vyslovuje dvojslabičně a píše se s j mezi samohláskami, např. Dalmacija, Slovenija "Slovinsko". Za české ě (popř. za i z dlouhého ie) je ve slovinštině pravidlem e, např. vedeti "věděti", peti "pěti, zpívati", pesem "píseň"; verovati, vera "věřiti, víra".
Proti srbocharvátskému pohybnému a má slovinština - shodně s češtinou ? pohybné e, např. pes - psa, Gradec ? Gradca, "Hradec, Hradce".

Psaní skupin souhlásek

Fonetické psaní je proti srbocharvátskému úzu značně omezeno. Jde tu hlavně o případy typu: mož - moški "muž, mužský", Praga - praški "Praha - pražský", Pariz - pariški "Paříž - pařížský". Jinak se dbá tvaroslovné i slovotvorné příbuznosti slov, srovnej: hrbet - hrbta "hřbet - hřbetu", Gradec - Gradca, Srb - srbski.
Dále při odvozování sloves předponami srov.
deliti - oddeliti, kriti - odkriti, odpustiti, razsrditi se "rozzlobiti se", razširiti "rozšířiti", poddružen "podřízený".
Předložka s se před samohláskami a znělými souhláskami (b, d, g, m, n, r, v) vyslovuje jako z a jako z se také píše, před nj zní jako ž a jako ž se také píše, např. z nožem, z duhom, z gradom, ž njive. Ale s teboj, s klobukom, s pozdravom.

Psaní cizích nebo přejatých slov

Cizí slova nebo slova převzatá z jiných jazyků se v slovinštině píší slovinským pravopisem (místo x-ks,místo q-kv, ch-h, y-i, w-v atd)., pouze vlastní jména osobní a některá jiná jména vlastní se píši pravopisem původním.

Verzálky

Verzálek se užívá jako v češtině. Také i při sazbě ostatních tiskovin Ize sázet podle našich technických pravidel.

Dělení slov

Dělení slov. Nedělí se Ij, blj, plj, vlj, nj, rj, st, šč; naproti tomu se dělí: kra-Ijev-ski, tr-plje-nje, di-vja-kinja ap. Ve složených slovech Ize dělit např.: ter-jati, pod-jetje ap., protože j tu s předcházející souhláskou nesplývá.

Zkratky

Zkratky: i. t. d. - in tako dalje - atd., t. m. = tega meseca - tm., t. I. = tega leta - tohoto roku, n. pr. = na primer - například, gosp. = gospod - pán, ga.= gospa - paní, štev. = številka, število - číslo, tek. štev. = tekoče število - běžné číslo.

Zdroj: Typografia 1/1976