ISLANDŠTINA

 

Server Typo přináší pravidla sazby evropských jazyků.

Islandština

Islandština je úřední řečí Islandské republiky Lýdveldid Ísland na ostrově Islandu v Atlantickém oceáně při polárním kruhu. Je tojazyk severogermánský, vyvinul se z jazyka norských mořeplavců, kteří od roku 874 osídlovali ostrov Island a roku 877 tu založili město Reykjavík. Již v X. století tu rozkvetla poezie skaldů, jež obsahuje chvalozpěvy islandských a norských knížat. Evropskou proslulost si získaly islandské ságy (XII: XIII. stol.), historická vypravování prozaická. Pro svůj umělecký půvab jsou ságy překládány do nejrůznějších jazyků a stále si zachovávají zájem a přízeň čtenářů.

V dlouhé historii a také pro značnou odlehlost ostrova si původní stará norština přistěhovalců uchovala mnoho ze své středověké podoby a dala vznik islandštině. V islandštině se užívá latinky s těmito 32 písmeny a charakteristickými znaky: a A g G n N ú Ú á Á h H o 0 v V b B i I ó Ó x X d D í Í p P y Y j J r R ý Ý e E k K s S é É l L t T ae AE f F m M u U i i

Písmena c C, ro W, z Z se objevují jen v cizích jménech. Zato písmeno x X je normální součástí islandské abecedy a je i ve slovech domácích, srov. Laxness, pomístní jméno (čes. Lososí ostroh) i pseudonym slavného islandského spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Pro sazbu islandštiny se užívá těchto písmen s akcenty: á Á é É í Í ó Ó ú Ú ý Ý óÓ.

Písmena se znaky charakteristickými pro sazbu islandštiny: ~ h ~ ^~ AE Výslovnost samohlásek a dvojhlásek
u zní v isl. á, v české výslovnosti spíše [u] fugl [fugl] "pták" v zakončení -ur se u mění v pazvuk, podobně jako v něm. -er y zní v isl. stejně jako i
á čteme v češtině jako [au] már [maur] "racek", láta [lauta] "nechat" é " [jé] lét [l~ét] "nechal", séra [sjéra] titul pastora í " " [i, í] vík [vík] "záliv"
" [ou, ó] bók [bouk, bók] "kniha" ú zní jako [ú], popř. [u] út [út] "ven"
ý " " [í] ýmis [ímis] "různý"
ó zní v isl. [ó], v češtině [e] d&kkur [dekr] "tmavý" oe se vyslovuje [aj] laera [lajra] "učit se"
au v isl. [ój], v češtině [ej] hlaupa [hlejpa] "běžet]" ey v isl. i v češtině [e~] Reykjavík [rejkjavík]

Výslovnost souhlásek

8 odpovídá angl. th ve slově father, v češtině vyslovujeme [d] e~a [eda] "nebo"
odpovídá anglickému th ve slově thing, v češtině vyslovujeme [s] ~órbergur [sórbergr]
kj. 2j, hu se vyslovují [kj, gj, hv] Reykjavík [rejkjavík]
Hvítá [hvítau] jméno řeky (čes. Bílá řeka) gjtif [gjev] , dar"
V se vyslovuje vždy jako [v], nikoli jako f! Vestmannaeyjar [vestmanaejar] f mezi samohláskami zní [v] hafa [háva]
f před l n zní jako [p] Keflavík [keplavík]
ll se vyslovuje [dl] fullur [fudlur] "plný"

Interpunkce

Uvozovky se sázejí "". Závorek se užívá oblých (). Pomlčky se sázejí např. u číslic těsně, např. 500-600 g.

Rozdělování slov

Koncovky a přípony se při dělení oddělují: vest-ur, einkum, fet-ur, tug-um.

Vyznačování

Vyznačuje se převážně polotučným písmem.

Zdroj: Typografia 8/1981