|
||||||
![]() Tiskové techniky • • 7.1 Tisk z výšky • • 7.2 Tisk z hloubky • • 7.3 Tisk z plochy • • 7.4 Světlotisk • • 7.5 Gumotisk • • 7.6 Sítotisk |
![]()
7.6 Sítotisk
Sítotisk (serigrafie) nelze přímo zařadit do žádné ze tří klasických tiskových technik. Je to tisk protlačováním pastovité barvy skrz šablonu, která je buď zakotvena v mezivláknovém povrchu napjaté textilní, popř. kovové nosné síťoviny, nebo upevněna na jejím povrchu. Proto se této technice někdy říká "šablonový tisk". Používá se jí v textilním průmyslu a především při potisku reklamních předmětů (zapalovače, tužky, atd.). Sítotisk vznik pravděpodobně v Japonsku dávno před naším letopočtem. Síťovina byla původně z pravého hedvábí. Hedvábná síťovina byla později nahrazena tkaninami ze syntetických vláken (nylon, perlon, silon) nebo tenkých kovových drátků. Síťoviny pro sítotisk se vyrábějí v různé jakosti a hustotě. Zhotovování šablony na síťovině může být různě složité a používá se při něm různých technik. Ruční metody. Buď se vhodný roztok laku nebo koloidu nanáší ručně přímo na napjatou síťovinu a po uschnutí vytvoří šablonovou vrstvu, nebo se kreslí mastnou křídou a barvou zase na vrstvu koloidu, který se potom smyje vhodným rozpouštědlem mastnoty. Fotomechanické metody. Jsou v podstatě dvě: přímé kopírování na zcitlivěnou síťovinu a kopírování na zcitlivěný šablonový materiál, dodatečně přenesený na čistou síťovinu. Při tisku je rám s šablonou na síťovině ve vodorovné nebo mírně skloněné poloze. Tříčem s pryžovou hranou se barva protlačuje průchodnými místy šablony na podloženou surovinu nebo předmět. Rozeznáváme ruční vedení tříče a mechanické. Barvy pro sítotisk mají zvláštní složení, které musí zajistit dobrou průchodnost síťovinou. Vrstva natisknuté barvy je 5x až 10x tlustší než u jiných tiskových technik. Proto se při sítotisku musí použít zvláštního sušícího zařízení. U moderních sítotiskových strojů bývají tunelové sušičky, kterými surovina prochází ihned po vyjítí z tiskového stroje. |
![]() |