Bezpečnost při pozorování zatmění

1. Otázka: Je pozorování zatmění Slunce bezpečné?
   Odpověď: Ne, může být velmi nebezpečné! Při každém zatmění si řada lidí nenapravitelně poškodí zrak a někteří i oslepnou. Slunce lze pozorovat bezpečně, ale je třeba vědět jak. Základní zásadou je ani na okamžik nepohlédnout do Slunce bez filtru. Zvlášť nebezpečný je delší pohled do Slunce (i když k nenapravitelnému poškození oka může dojít i ve zlomku sekundy). Do plně svítícího Slunce se nikdo nevydrží dívat déle než na zlomek vteřiny, avšak do úzkého srpku to snadno vydržíme, aniž bychom si uvědomili, že nám sluneční paprsky doslova vypalují sítnici. (Sítnice nevnímá bolest!)
   Vždy je proto nutno používat vhodný filtr.
   Zvlášť nebezpečný je pohled do Slunce dalekohledem bez filtru.
2. Otázka: Co lze použít jako filtr pro pozorování Slunce?
   Odpověď: Dobrý filtr musí být po celé ploše stejně tmavý a kromě viditelného světla odfiltrovat i infračervené (tepelné) a pokud možno i ultrafialové záření. Infračervené paprsky jsou zvlášť nebezpečné, protože nejsou vidět, ale sítnici poškozují.
   Začazené sklíčko: Je velmi rozšířené, ale současně velmi nevhodné.
   Brýle proti slunci: Nevhodné – propouštějí příliš mnoho světla. V nouzi možno použít několikery brýle přes sebe, to je ale obtížně proveditelné.
   Počítačová disketa: Vhodná pro krátkodobé použití (ne delší pohled než na několik sekund a pak minutová pauza) – je sporné, zda dostatečně filtrují i infračervené paprsky. Je nutno předem vybrat – současné malé diskety (v tvrdém obalu z umělé hmoty) propouštějí příliš mnoho světla a je nutno použít 2 přes sebe. Lepší jsou větší staré diskety (v papírovém obalu), ale i zde je potřeba předem si vybrat – některé propouštějí také mnoho světla, jiné filtrují tak silně, že přes ně Slunce skoro nevidíme. Slabě filtrující diskety lze použít ve dvou vrstvách (přeložit).
   CD (hudební nebo počítačový kompaktní disk): Vhodný, ale nesmí mít potisk po celé ploše (potištěná část je obvykle neprůhledná). Podobně jako u disket filtruje často příliš málo a je nutno položit dva disky přes sebe.
   Svářečský filtr: Velmi vhodný, ale záleží na jeho tmavosti (doporučuje se č. 12 až 14).
   Pokovená fólie, do které se balí květiny: Použitelná, ale nutno předem důkladně prohlédnout, zda v ní nejsou mikroskopické otvory, které propouštějí světlo, a potom chránit před poškrábáním.
   Film: S výhodou lze použít 2 až 3 vrstvy exponovaného a vyvolaného filmu (začátky a konce cívky. Pozor! Nelze použít barevný film (propouští infračervené záření), vhodný je film černobílý nebo rentgenový.
   Speciální brýle na pozorování zatmění: Vyrábí je řada firem v různých cenách i kvalitě. Ne vždy filtrují kromě viditelného světla i infračervené a ultrafialové paprsky.
3. Otázka: Lze pozorovat zatmění dalekohledem?
   Odpověď: Samozřejmě, ale filtr je zde ještě důležitější. (Na brněnské hvězdárně říkají: “Dalekohledem můžete Slunce spatřit jen dvakrát – jednou pravým okem, jednou levým.”) Zásadně musíme filtr dát před dalekohled (za okulárem ho může soustředěné sluneční světlo poškodit a tím vyřadit z činnosti).
   S výhodou lze dalekohled použít k promítání obrazu na bílé stínítko. Potom nejsou filtry potřeba – promítnutý obraz je obvykle dostatečně zeslaben.

4. Otázka: Jak vlastně vznikne zatmění?
   Odpověď: Zatmění Slunce vznikne, když se dostane Měsíc mezi Slunce a Zemi. Měsíc je sice asi 400 menší než Slunce, ale současně je asi 400krát blíže, takže na obloze je vidíme přibližně stejně velké. Pokud Měsíc “vykousne” ze Slunce jenom část, vznikne částečné zatmění. Zakryje-li Měsíc celé Slunce, jde o zatmění úplné – viz obrázek.

5. Otázka: Z obrázku je vidět, že plný stín se směrem k Zemi sbíhá. Musí vždy dosáhnou až na zemský povrch?
   Odpověď: Nemusí. Vzdálenost Země od Slunce i od Měsíce se mění. Pokud v době zatmění je Slunce blízko a Měsíc daleko, je Slunce na obloze větší než Měsíc a kolem něj prosvítá sluneční okraj. Tomu říkáme prstencové zatmění. Vzácně se dokonce může stát, že zatmění začne jako prstencové, pokračuje jako úplné a končí zase jako prstencové.
6. Otázka: Je zatmění vidět na celé Zemi?
   Odpověď: Už výše uvedený obrázek ukazuje, že ne. Úplné zatmění je v určitém okamžiku jen na malém kousku zemského povrchu (max. asi 700 km, obvykle méně – třeba i méně než kilometr). Na větším území je vidět zatmění částečné, ale i to pokrývá jen malou část zemského povrchu. Místo, kde je vidět zatmění, se po zemském povrchu posouvá rychlostí necelý kilometr za sekundu.
7. Otázka: Kde bude toto zatmění tedy vidět?
   Odpověď: Úplné zatmění začne v Atlantiku poblíž New Foundlandu a projde přes oceán, nejzápadnější okraj Anglie, Francii, Lucembursko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, severní okraj Bulharska, Turecko, Írán, Irák, a dále jižní Asií k ostrovům jihovýchodní Asie, kde skončí. Částečné zatmění bude vidět ze širokého pásu lemujícího uvedenou trasu. I ten však zabírá jen malou část zemského povrchu (výše uvedený obrázek je jen ilustrační a jeho velikost přehání).
8. Otázka: Kdy bylo vidět poslední úplné zatmění na našem území?
   Odpověď: Na území České republiky bylo či bude od r. 622 do r. 2227 pozorovatelných 12 úplných a 14 prstencových zatmění. Z toho např. z Brna jen jedno úplné ( “Husovo zatmnění” 1415 v době koncilu kostnického, viditelné i v Kostnici) a jedno prstencové (1093) bylo vidět a další dvě Brno jen o několik kilometrů minula. Částečných zatmění bylo samozřejmě mnohonásobně více.
9. Otázka: Zatmění je tedy velmi vzácný úkaz?
   Odpověď: Celkově vůbec vzácné není, každým rokem dojde ke dvěma až sedmi zatměním Slunce – ovšem každé je viditelné jen z malé části Země. Úplné zatmění se na jednom místě opakuje v průměru třikrát za tisíciletí.
10. Otázka: A co je to zatmění Měsíce?
    Odpověď: To vzniká naopak tehdy, když zemský stín dopadá na Měsíc. Dochází k tomu několikrát za rok. Zatmění Měsíce je ovšem vidět současně z celé poloviny Země (tam, kde je Měsíc nad obzorem).
11. Otázka: Dokážeme zatmění Slunce spolehlivě předpovídat?
    Odpověď: Zatmění Slunce i Měsíce uměli předpovídat už ve starověku. Dnes je můžeme vypočítat s přesností zlomku vteřiny a zlomku kilometru.
    
Co a jak můžeme při zatmění vidět
12. Otázka: Odkud je vhodné zatmění pozorovat?
    Odpověď: Rozhodně se vyplatí jet na místo, kde je zatmění úplné. I na místě, kde je zakryto 99,9 % Slunce, svítící srpeček Slunce dává tolik světla, že úkazy typické pro úplné zatmění nejsou vidět.
13. Otázka: Nejvhodnější je tedy jet do středu pásu úplného zatmění, protože tam zatmění trvá nejdéle?
    Odpověď: Zatmění tam opravdu trvá nejdéle, ale odborníci dávají přednost naopak tomu jet jen asi 3 - 4 kilometry od samého okraje pásu úplného zatmění. Zatmění tam sice netrvá tak dlouho (jen asi minutu), ale zato jsou mnohem déle vidět okrajové jevy. Uprostřed pásu (vlastně po většině jeho šířky) totiž například Bailyho perly (viz dále) pouze problesknou na zlomek vteřiny a ihned pohasnou. Na okraji pásu je můžeme pozorovat celé sekundy i desítku sekund. Záleží tedy na tom, co chcete hlavně vidět.
14. Otázka: A co můžeme na obloze vidět při zatmění?
    Odpověď: To můžeme rozdělit na několik typů pozorování:
    a) úkazy během úplného zatmění
    b) úkazy při začátku a konci zatmění (tzv. okrajové jevy)
    c) úkazy při částečném zatmění
    d) vliv zatmění na život v přírodě
15. Otázka: Co tedy vidíme při úplném zatmění?
    Odpověď: Asi nejnápadnějším úkazem je sluneční koróna – světlo mimořádně řídkých částí sluneční atmosféry, které lemuje tmavý kotouč Měsíce, zakrývající Slunce. Nejjasnější (červená) část koróny je těsně u povrchu Slunce, je proto vidět jen na začátku a konci úplného zatmění a patří ke zmíněným okrajovým jevům. Do koróny někdy zasahují jasnější výtrysky sluneční hmoty, tzv. protuberance. Obloha je během zatmění tak tmavá (přibližně jako za noci, kdy svítí měsíční úplněk), že jsou na ní vidět jasné hvězdy a planety (viz přiloženou mapku). Naše oči si však nestačí přivyknout na tmu, takže uvidíme opravdu jen ty nejjasnější. Stojí rovněž za to rozhlédnout se kolem sebe – při obzoru je obloha poměrně světlá (červená nebo žlutozelená), protože tam vidíme ovzduší nad místy, kde není zatmění úplné.
    Existuje i řada dalších úkazů, které můžeme pozorovat během úplného zatmění, ale ty jsou zajímavé jen pro odborníky (a vyžadují speciální přístroje).
16. Otázka: A co jsou ty “okrajové jevy”?
    Odpověď: To, co je vidět jenom těsně před začátkem a těsně po začátku úplného zatmění (a samozřejmě znovu kolem konce tohoto zatmění). Na rychle se stmívající obloze jsou často vidět “letící stíny” (pruhy světla a tmy představující srpek Slunce deformovaný neklidným zemským ovzduším). Když už Měsíc zakryje skoro celý sluneční kotouč, zůstanou svítit jen malé kousíčky probleskující měsíčními údolími; ty vytvoří kolem části slunečního okraje jakýsi náhrdelník zvaný Bailyho perly. A jak už bylo řečeno dříve, jen jako okrajový jev spatříme nejjasnější části koróny.
    Vznik Bailyho perel vysvětluje obrázek:
17. Otázka: A co můžeme vidět při částečném zatmění?
    Odpověď: Mimo vlastní sluneční kotouč v podstatě nic. Pohled na širší či užší srpek Slunce je však také zajímavý. Nemusíme ho pozorovat vždy průhledem přes filtr, můžeme ho také promítat. Místo dalekohledu s filtrem lze použít i stínítko s otvorem (doporučený průměr je 3,5 mm) nebo ještě lépe zrcátko pokryté papírem, v němž uděláme asi centimetrový kruhový otvor a tím slunce promítáme na vzdálenost asi 5 m (např. na zeď ve stínu). Místo stínítka s otvorem může posloužit i koruna stromu; v jeho stínu potom vidíme stovky srpečků Slunce.
18. Otázka: A jak na zatmění reaguje příroda?
    Odpověď: Podobně jako na soumrak. Některé rostliny zavírají své květy, denní ptáci ztichnou a noční začnou být aktivní, slepice se vracejí do kurníku, netopýři poletují, někteří savci se rovněž chovají jako za soumraku a navíc jsou často vylekaní, psi mohou výt a kňučet, dobytek zmateně pobíhat apod. Většinou se toto chování projeví až při dostatečném setmění, tj. krátce před nástupem úplného zatmění, některé druhy hmyzu však reagují už krátce po začátku částečného zatmění.
19. Otázka: A co lidé?
    Odpověď: Pro primitivní národy znamenalo – a leckde dosud znamená –zatmění (zvláště úplné) katastrofu. Představovaly si, že Slunce požírá drak nebo jiná obluda a snažili se jí zahnat bubnováním, troubením a jiným povykem či magickými obřady. Znovuobjevení Slunce pro ně potom znamenalo, že jejich akce měly úspěch. Podle legendy byli dokonce r. 2137 př. Kr. popraveni čínští císařští hvězdáři Hsi a Ho za to, že se opili a nedali včas pokyn ke zmíněnému bubnování.
    I pro moderního člověka je však úplné zatmění Slunce ohromující zážitek. Valící se temná “stěna” člověka děsí, i když je si dobře vědom, že jde jen o zatmění. Po úplném zmizení Slunce se mnoho lidí začne projevovat velmi hlasitě a často i hystericky.

20. Otázka: Pokud nám toto zatmění unikne, kdy můžeme vidět další?
    Odpověď: Příští od nás viditelné úplné zatmění bude v r. 2135; Prahu i Brno mine (tj. bude odtud jen částečné), ale na severnějších místech naší republiky bude úplné. Mimo střední Evropu jich do té doby bude samozřejmě více; časově nejbližší v “nepříliš vzdáleném” místě nastane 21. 6. 2001 v jižní Africe (Angola, Zambie, Zimbabwe, Mozambik, Madagaskar).