Se svolením autora převzato z přílohy Neviditelného psa 10.08.1999
Zatmění Slunce v otázkách a odpovědích
(Jan Kučera)
FAQ aneb často kladené otázky o zatmění Slunce. Doporučujeme Vaší pozornosti.
Bezpečnost při pozorování zatmění
- Otázka: Je pozorování zatmění Slunce bezpečné?
Odpověď: Ne, může být velmi nebezpečné! Při
každém zatmění si řada lidí nenapravitelně poškodí zrak a někteří i oslepnou.
Slunce lze pozorovat bezpečně, ale je třeba vědět jak. Základní zásadou je ani na
okamžik nepohlédnout do Slunce bez filtru. Zvlášť nebezpečný je delší pohled do
Slunce (i když k nenapravitelnému poškození oka může dojít i ve zlomku
sekundy). Do plně svítícího Slunce se nikdo nevydrží dívat déle než na zlomek
vteřiny, avšak do úzkého srpku to snadno vydržíme, aniž bychom si uvědomili, že
nám sluneční paprsky doslova vypalují sítnici. (Sítnice nevnímá bolest!)
Vždy je proto nutno používat vhodný filtr.
Zvlášť nebezpečný je pohled do Slunce dalekohledem bez filtru.
- Otázka: Co lze použít jako filtr pro pozorování Slunce?
Odpověď: Dobrý filtr musí být po celé ploše stejně tmavý a
kromě viditelného světla odfiltrovat i infračervené (tepelné) a pokud možno i
ultrafialové záření. Infračervené paprsky jsou zvlášť nebezpečné, protože
nejsou vidět, ale sítnici poškozují.
Začazené sklíčko: Je velmi rozšířené, ale současně velmi nevhodné.
Brýle proti slunci: Nevhodné – propouštějí příliš mnoho světla.
V nouzi možno použít několikery brýle přes sebe, to je ale obtížně
proveditelné.
Počítačová disketa: Vhodná pro krátkodobé použití (ne delší pohled
než na několik sekund a pak minutová pauza) – je sporné, zda dostatečně filtrují
i infračervené paprsky. Je nutno předem vybrat – současné malé diskety (v tvrdém
obalu z umělé hmoty) propouštějí příliš mnoho světla a je nutno použít 2
přes sebe. Lepší jsou větší staré diskety (v papírovém obalu), ale i zde je
potřeba předem si vybrat – některé propouštějí také mnoho světla, jiné
filtrují tak silně, že přes ně Slunce skoro nevidíme. Slabě filtrující diskety
lze použít ve dvou vrstvách (přeložit).
CD (hudební nebo počítačový kompaktní disk): Vhodný, ale nesmí mít
potisk po celé ploše (potištěná část je obvykle neprůhledná). Podobně jako u
disket filtruje často příliš málo a je nutno položit dva disky přes sebe.
Svářečský filtr: Velmi vhodný, ale záleží na jeho tmavosti (doporučuje
se č. 12 až 14).
Pokovená fólie, do které se balí květiny: Použitelná, ale nutno předem
důkladně prohlédnout, zda v ní nejsou mikroskopické otvory, které
propouštějí světlo, a potom chránit před poškrábáním.
Film: S výhodou lze použít 2 až 3 vrstvy exponovaného a vyvolaného
filmu (začátky a konce cívky. Pozor! Nelze použít barevný film
(propouští infračervené záření), vhodný je film černobílý nebo rentgenový.
Speciální brýle na pozorování zatmění: Vyrábí je řada firem
v různých cenách i kvalitě. Ne vždy filtrují kromě viditelného světla i
infračervené a ultrafialové paprsky.
- Otázka: Lze pozorovat zatmění dalekohledem?
Odpověď: Samozřejmě, ale filtr je zde ještě
důležitější. (Na brněnské hvězdárně říkají: “Dalekohledem můžete
Slunce spatřit jen dvakrát – jednou pravým okem, jednou levým.”) Zásadně musíme
filtr dát před dalekohled (za okulárem ho může soustředěné
sluneční světlo poškodit a tím vyřadit z činnosti).
S výhodou lze dalekohled použít k promítání obrazu na bílé stínítko. Potom
nejsou filtry potřeba – promítnutý obraz je obvykle dostatečně zeslaben.
Jak a kdy vzniká zatmění
- Otázka: Jak vlastně vznikne zatmění?
Odpověď: Zatmění Slunce vznikne, když se dostane Měsíc mezi Slunce
a Zemi. Měsíc je sice asi 400 menší než Slunce, ale současně je asi 400krát
blíže, takže na obloze je vidíme přibližně stejně velké. Pokud Měsíc
“vykousne” ze Slunce jenom část, vznikne částečné zatmění. Zakryje-li
Měsíc celé Slunce, jde o zatmění úplné – viz obrázek.
- Otázka: Z obrázku je vidět, že plný stín se směrem
k Zemi sbíhá. Musí vždy dosáhnou až na zemský povrch?
Odpověď: Nemusí. Vzdálenost Země od Slunce i od Měsíce se mění.
Pokud v době zatmění je Slunce blízko a Měsíc daleko, je Slunce na obloze
větší než Měsíc a kolem něj prosvítá sluneční okraj. Tomu říkáme prstencové
zatmění. Vzácně se dokonce může stát, že zatmění začne jako prstencové,
pokračuje jako úplné a končí zase jako prstencové.
- Otázka: Je zatmění vidět na celé Zemi?
Odpověď: Už výše uvedený obrázek ukazuje, že ne. Úplné
zatmění je v určitém okamžiku jen na malém kousku zemského povrchu (max. asi
700 km, obvykle méně – třeba i méně než kilometr). Na větším území je vidět
zatmění částečné, ale i to pokrývá jen malou část zemského povrchu. Místo, kde
je vidět zatmění, se po zemském povrchu posouvá rychlostí necelý kilometr za
sekundu.
- Otázka: Kde bude toto zatmění tedy vidět?
Odpověď: Úplné zatmění začne v Atlantiku poblíž New
Foundlandu a projde přes oceán, nejzápadnější okraj Anglie, Francii, Lucembursko,
Německo, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko, severní okraj Bulharska, Turecko, Írán, Irák,
a dále jižní Asií k ostrovům jihovýchodní Asie, kde skončí. Částečné
zatmění bude vidět ze širokého pásu lemujícího uvedenou trasu. I ten však
zabírá jen malou část zemského povrchu (výše uvedený obrázek je jen ilustrační
a jeho velikost přehání).
- Otázka: Kdy bylo vidět poslední úplné zatmění na našem území?
Odpověď: Na území České republiky bylo či bude od r. 622 do r.
2227 pozorovatelných 12 úplných a 14 prstencových zatmění. Z toho např.
z Brna jen jedno úplné ( “Husovo zatmnění” 1415 v době koncilu
kostnického, viditelné i v Kostnici) a jedno prstencové (1093) bylo vidět a další
dvě Brno jen o několik kilometrů minula. Částečných zatmění bylo samozřejmě
mnohonásobně více.
- Otázka: Zatmění je tedy velmi vzácný úkaz?
Odpověď: Celkově vůbec vzácné není, každým rokem dojde ke dvěma
až sedmi zatměním Slunce – ovšem každé je viditelné jen z malé části
Země. Úplné zatmění se na jednom místě opakuje v průměru třikrát za
tisíciletí.
- Otázka: A co je to zatmění Měsíce?
Odpověď: To vzniká naopak tehdy, když zemský stín dopadá na
Měsíc. Dochází k tomu několikrát za rok. Zatmění Měsíce je ovšem vidět
současně z celé poloviny Země (tam, kde je Měsíc nad obzorem).
- Otázka: Dokážeme zatmění Slunce spolehlivě předpovídat?
Odpověď: Zatmění Slunce i Měsíce uměli předpovídat už ve
starověku. Dnes je můžeme vypočítat s přesností zlomku vteřiny a zlomku
kilometru.
Co a jak můžeme při zatmění vidět
- Otázka: Odkud je vhodné zatmění pozorovat?
Odpověď: Rozhodně se vyplatí jet na místo, kde je zatmění úplné.
I na místě, kde je zakryto 99,9 % Slunce, svítící srpeček Slunce dává tolik
světla, že úkazy typické pro úplné zatmění nejsou vidět.
- Otázka: Nejvhodnější je tedy jet do středu pásu úplného
zatmění, protože tam zatmění trvá nejdéle?
Odpověď: Zatmění tam opravdu trvá nejdéle, ale odborníci dávají
přednost naopak tomu jet jen asi 3 - 4 kilometry od samého okraje pásu úplného
zatmění. Zatmění tam sice netrvá tak dlouho (jen asi minutu), ale zato jsou mnohem
déle vidět okrajové jevy. Uprostřed pásu (vlastně po většině jeho šířky)
totiž například Bailyho perly (viz dále) pouze problesknou na zlomek vteřiny a ihned
pohasnou. Na okraji pásu je můžeme pozorovat celé sekundy i desítku sekund. Záleží
tedy na tom, co chcete hlavně vidět.
- Otázka: A co můžeme na obloze vidět při zatmění?
Odpověď: To můžeme rozdělit na několik typů pozorování:
a) úkazy během úplného zatmění
b) úkazy při začátku a konci zatmění (tzv. okrajové jevy)
c) úkazy při částečném zatmění
d) vliv zatmění na život v přírodě
- Otázka: Co tedy vidíme při úplném zatmění?
Odpověď: Asi nejnápadnějším úkazem je sluneční koróna –
světlo mimořádně řídkých částí sluneční atmosféry, které lemuje tmavý
kotouč Měsíce, zakrývající Slunce. Nejjasnější (červená) část koróny je
těsně u povrchu Slunce, je proto vidět jen na začátku a konci úplného zatmění a
patří ke zmíněným okrajovým jevům. Do koróny někdy zasahují jasnější
výtrysky sluneční hmoty, tzv. protuberance. Obloha je během zatmění tak tmavá
(přibližně jako za noci, kdy svítí měsíční úplněk), že jsou na ní vidět
jasné hvězdy a planety (viz přiloženou mapku). Naše oči si však nestačí
přivyknout na tmu, takže uvidíme opravdu jen ty nejjasnější. Stojí rovněž za to
rozhlédnout se kolem sebe – při obzoru je obloha poměrně světlá (červená nebo
žlutozelená), protože tam vidíme ovzduší nad místy, kde není zatmění úplné.
Existuje i řada dalších úkazů, které můžeme pozorovat během úplného zatmění,
ale ty jsou zajímavé jen pro odborníky (a vyžadují speciální přístroje).
- Otázka: A co jsou ty “okrajové jevy”?
Odpověď: To, co je vidět jenom těsně před začátkem a těsně po
začátku úplného zatmění (a samozřejmě znovu kolem konce tohoto zatmění). Na
rychle se stmívající obloze jsou často vidět “letící stíny” (pruhy světla a
tmy představující srpek Slunce deformovaný neklidným zemským ovzduším). Když už
Měsíc zakryje skoro celý sluneční kotouč, zůstanou svítit jen malé kousíčky
probleskující měsíčními údolími; ty vytvoří kolem části slunečního okraje
jakýsi náhrdelník zvaný Bailyho perly. A jak už bylo řečeno dříve, jen
jako okrajový jev spatříme nejjasnější části koróny.
Vznik Bailyho perel vysvětluje obrázek:
- Otázka: A co můžeme vidět při částečném zatmění?
Odpověď: Mimo vlastní sluneční kotouč v podstatě nic. Pohled
na širší či užší srpek Slunce je však také zajímavý. Nemusíme ho pozorovat
vždy průhledem přes filtr, můžeme ho také promítat. Místo dalekohledu
s filtrem lze použít i stínítko s otvorem (doporučený průměr je 3,5 mm) nebo
ještě lépe zrcátko pokryté papírem, v němž uděláme asi centimetrový
kruhový otvor a tím slunce promítáme na vzdálenost asi 5 m (např. na zeď ve
stínu). Místo stínítka s otvorem může posloužit i koruna stromu; v jeho stínu
potom vidíme stovky srpečků Slunce.
- Otázka: A jak na zatmění reaguje příroda?
Odpověď: Podobně jako na soumrak. Některé rostliny zavírají své
květy, denní ptáci ztichnou a noční začnou být aktivní, slepice se vracejí do
kurníku, netopýři poletují, někteří savci se rovněž chovají jako za soumraku a
navíc jsou často vylekaní, psi mohou výt a kňučet, dobytek zmateně pobíhat apod.
Většinou se toto chování projeví až při dostatečném setmění, tj. krátce před
nástupem úplného zatmění, některé druhy hmyzu však reagují už krátce po
začátku částečného zatmění.
- Otázka: A co lidé?
Odpověď: Pro primitivní národy znamenalo – a leckde dosud znamená
–zatmění (zvláště úplné) katastrofu. Představovaly si, že Slunce požírá drak
nebo jiná obluda a snažili se jí zahnat bubnováním, troubením a jiným povykem či
magickými obřady. Znovuobjevení Slunce pro ně potom znamenalo, že jejich akce měly
úspěch. Podle legendy byli dokonce r. 2137 př. Kr. popraveni čínští císařští
hvězdáři Hsi a Ho za to, že se opili a nedali včas pokyn ke zmíněnému bubnování.
I pro moderního člověka je však úplné zatmění Slunce ohromující zážitek.
Valící se temná “stěna” člověka děsí, i když je si dobře vědom, že jde jen
o zatmění. Po úplném zmizení Slunce se mnoho lidí začne projevovat velmi hlasitě a
často i hystericky.
A poslední otázka na závěr
- Otázka: Pokud nám toto zatmění unikne, kdy můžeme vidět další?
Odpověď: Příští od nás viditelné úplné zatmění bude v r.
2135; Prahu i Brno mine (tj. bude odtud jen částečné), ale na severnějších místech
naší republiky bude úplné. Mimo střední Evropu jich do té doby bude samozřejmě
více; časově nejbližší v “nepříliš vzdáleném” místě nastane 21. 6. 2001
v jižní Africe (Angola, Zambie, Zimbabwe, Mozambik, Madagaskar).