Znal jsem Jitku pouze od vidění. Věděl jsem, kde bydlí, ale nikdy by mě nenapadlo, že se mezi námi něco stane. Byla velmi pěkná žena a působila příjemně. Její přátelé ji měli rádi. Měla velmi pěkné velké modré oči, které zářily z dálky jako světla automobilu jedoucího v noci. Kolikrát jsem jí potkal a pozdravil, nepovšimnut si krásy jejích očí. Znám spoustu žen a jejich vášní, ale Jitka, ta je zvláštní. Velmi často se dívám do očí žen, které vám prozradí úplně vše. Avšak s těmito pohledy musíte být opatrní, abyste neuvedli druhé do rozpaků. Jitčiny oči prozradily dobrosrdečnost, věrnost, smyslnost a také ukrývaly jakési tajemství. Pokaždé, když jsem Jitku potkal, jsem se snažil upoutat její pozornost. Někdy jsem si připadal úplně trapně. V takové situaci jsem nejistý, rozum jde stranou, třepou se mi kolena, polévá mě horko. Hlavou mi proudí řeka myšlenek, které bych rád pustil s přetlakovaného hrnce, ale něco mi to nedovolilo. Asi to byl pocit, že Jitka mou skrývanou lásku neopětuje. Nebo to bylo bratrské gesto, které mi to nedovolilo ? Jitka totiž byla zahleděná do mého bratra. Mám svého bratra rád, ale on si Jitku nezaslouží. Je narcistický a myslí jenom na sebe, z Jitky si dělal legraci a drží si ji od těla. Jitka za ním chodila a já jsem tak alespoň měl k ní blíže. Často povídala a já nedával pozor o čem mluví, jen jsem tak kýval hlavou a sledoval její plné rty. Ó, jak rád bych jí řekl, co si o ní myslí mé rty. Snad to byl osud nebo prostá náhoda, ale já tu šanci dostal. Bylo léto a bratr jako obvykle odjel za prací. Já jsem zůstal sám doma. Pár dní jsem relaxoval, když zazvonil zvonek u dveří. Jitka se vrátila z dovolené a ptala se po bratrovi, ale ten byl pryč. Pozval jsem Jitku dál a připravoval jsem koláč se kterým mi pomáhala. Rozdělali jsem piškotový korpus, který jsme vyložili broskvemi a vše zalili zhoustlou broskvovou šťávou (pozn. autora: šťáva z broskví se vaří s vanilkovým pudinkem dokud nezhoustne). Celý dort jsme nechali vychladnout. Během plynoucího času jsem poslouchal vyprávění zážitků z dovolené. Zase jsem sledoval pohyb jejích plných rtů a jak čas plynul, byl jsem čím dál tím blíž. Seděli jsem vedle sebe a naše pohledy se sešly. Všude zavládlo ticho, vnímal jsem pouze tikot hodin a svírající pocit v mé hrudi. Tělem se rozlívalo nepřekonatelné teplo a nepopsatelný pocit ovládl mé podbříško. Najednou jsem uslyšel smyslné mlasknutí otvírajících se rtů. Bože, odpusť, jestli jsem kdy lhal, ale já doposud nikoho tak nemiloval. Naše hlavy byly tak blízko a já jsem strnul. Nedokázal jsem se pohnout, nevím co mi bránilo. Zklamal jsem Jitčino očekávání a zklamal jsem sám sebe. Nic horšího se mi nemohlo stát. Celé odpoledne jsem ležel, nezvedal telefony, nepřijímal návštěvy. Ještě večer jsem nemohl spát, sedl jsem si k psacímu stroji a vypustil páru z přetlakovaného hrnce.
Tomáš Ježek
(vyšlo v listopadu 1999)
Co si myslí starší lidé o mladé generaci?
... Nevěřícně kroutí hlavou, zvedají oči k nebesům a potichu se modlí k Bohu ...
Co si myslíte o dnešní mladé generaci?
Máte nějaké výhrady ohledně jejich způsobu oblékání, chování, ...
Honza, 41 let
"Vaše oblékání je prostě bomba ! To je fakt, že to mi nevadí, ale to, že mladí nemají vůbec
páru o tom, kolik co stojí. Vás zatím jenom zajímá, jestli onen ohoz je v módě. Ale ty peníze,
za které to bylo koupeno jsou vám fuk. Myslím si, že mladí lidé jsou velmi sobečtí."
Věra, 50 let
"Já nevím, já se na ně raději nedívám."
Markéta, 57 let
"Chování to je sporná věc. Sportujou jenom ti šikovní, ale ti moji haranti hloupí se nikde
nedostanou ! Do těch sportovních klubů, nebo co to je, by se měli brát děti bez ohledu na
jejich IQ a šikovnost."
Helga, 59 let ; Žofie, 67 let ; Marie, 65 let
"Rodiče se o mladší generaci vůbec nestarají." - Jsou puštěni světu na pospas. "Někteří chodí otrhaní, rifle mají rozřezané, stále to nemohu pochopit. My jsme měli
kdysi bídu, ale v tomhle bychom teda nešly. Vůbec se nám to nelíbí. Skinů se strašně
bojíme. A nenávidíme je, nelíbí se nám."
Pavel, 60 let
"Na mladé generaci mi vadí jejich dlouhé vlasy." ( Pavel už totiž žádné nemá )
"A taky kradou. Ať nežerou hašiš a ať si svinstva nepíchají. Vaše oblečení je dobré, no a jak se tak
dívám, tak nejenom to..."
Eliška, 61 let
"Zásadně se mi nelíbí ty grafity. Počmárané budovy jsou tím znehodnocené. Mladí také neznají
cenu pěnez, jsou agresivní na rodiče, na starší lidi. Prostě jsou neukáznění. Skini jsou ještě horší.
Co si mají lidé o nich myslet, když přijdou zmalovaní a s obarvenými vlasy."
Miroslav, 62 let
"Já s mladou generací souhlasím. Ale vůbec se mi nelíbí protesty, vystupování a chování skinů.
No a oni sami už vůbec ne."
Stanislav, 63 let
"Tak já vlastně proti mladší generaci nic nemám. Jenom by se mi líbilo, kdyby vás škola zasvětila více do náboženství."
Lídie, 65 let
"Co se týče oblečení má každá generace vždycky něco nového. To beru. Ale jejich chování je
hrozné. Zvlášť u těch puberťáků. A ohledně sprejerů - některé jejich obrázky jsou skutěčně dobré.
Ale některé ty čmáranice - kdo nemá talent, ať to nekreslí. O skinech si myslím, že nepatří do společnosti."
Anděla, 66 let
"Chování mladé generace je mizerné. Mladým lidem chybí úcta ke starším."
Ivo, 70 let
"Já mám výtky ohledně dnešní mladé generace. Jsou neukáznění, drzí, nerespektují starší lidi.
Je to hrozné. Pankáči mi trochu vadí. Pochybuji, že jsou ty jejich účesy nějak praktické."
Emilie, 72 let
"Oblékání mladší generace je velmi pěkné. Někdy jsou mladí lidé slušní, ale jindy zase ne.
Těch slušných je hodně, ale chuligánů je více."
Olina, 73 let
"Na mladé generaci se mi vůbec nelíbí jejich oblékání. Co si ty holky o sobě vůbec myslí,
to je ostuda chodit s pupkem."
Václav, 74 let
"Zatím mi na vás nic nevadí. Akorát, že kouříte. No a to hlavně vy z toho gymplu. Módu máte
o hodně lepší než jsme měli my. A ohledně těch pankáčů, to nejsou pro mne lidi."
Milan, 75 let
"Teď je v módě hodně výstřelků. To je fakt. Ale kdybych byl mladý, tak bych se taky takhle oblékal a blbnul."
Elen a Katy
(vyšlo v listopadu 1998)