SLOVO ŘEDITELE ŠKOLY

    V současné době se v médiích stále více diskutuje o plánovaném rušení víceletých gymnázií, o nové "státní" maturitě, o finanční injekci do základního a středního školství, která má sloužit k podpoře využívání internetu ve výuce i mimo ni. Snad nebude ke škodě, když se k těmto mediálním školským "perlám" vyjádřím i já.

K rušení víceletých gymnázií:
    Svůj názor jsem již vyjádřil v některém z minulých čísel JAMu, ale konečné rozhodnutí se nezadržitelně blíží a nervozita stoupá. Jak známo, nový školský zákon, jehož projednání v Parlamentu bylo odloženo na květen, s jejich existencí v blízké budoucnosti již nepočítá. Pedagogičtí odborníci se v této otázce dělí na dva velké tábory. Ke kterému z nich se přikloní větší počet poslanců obou parlamentních komor, to rozhodne o zachování nebo zrušení také šestiletého cyklu našeho gymnázia. Na základě sedmiletých zkušeností s ním, se jednoznačně ztotožňuji s názorem poslance - člena školského výboru Sněmovny p.Radima Turka, který mj. říká : " … Osobně jsem za výrazné omezení počtu osmiletých gymnázií, ale stojím za gymnázii šestiletými. Můj názor se mi potvrdil i při pobytu v USA, kde jsem se o tento problém zajímal. Tam si pěstují talenty a my bychom byli sami proti sobě, kdybychom to nedělali. Rozhodně není v zájmu české společnosti nepodporovat a naopak ničit své elity. Z psychologického hlediska je však pro dítě daleko přijatelnější, když opustí základní školu po sedmé třídě než po páté, protože si dokáže lépe uvědomit, co samo chce. A chci také připomenout, že nejhlasitěji se proti představě ministerstva školství ozývají pražská gymnázia, kterých je dnes přespříliš. Na severní Moravě problém s přemnožením víceletých gymnázií nevidím, a proto v křiku kolem jejich rušení slyším falešné pražské tóny..."

K nové "státní" maturitě:
    Nový školský zákon pocítí všichni středoškoláci také během maturit, které se mají skládat ze společné části připravované státem a tradiční školní části. Také zde došlo oproti mé poslední zmínce v JAMu k posunu v názorech. Podle poznatků České školní inspekce je na našich školách, základních i středních, převládající žákovskou aktivitou spíše pasivní zaznamenávání izolovaných poznatků předávaných učitelem. Ať už jde například o názvy jevů, jejichž podstatu žáci nechápou, dlouhé seznamy literárních děl, které žáci nečtou , nebo složitou taxonomii rostlin a živočichů, jejíž účel i logika žákům unikají. Přitom obsah katalogů požadavků reformované maturity je charakterizován obrovským rozsahem faktů, jejichž znalost by příští maturanti měli prokázat. Je to údajně dáno požadavky mnohých vysokých škol, které však nelze označit za smysluplné a již dnes mají silný škodlivý vliv na výuku na středních školách. Kvůli nutnosti "probrat" požadovaný rozsah faktografického učiva není pak ve škole čas na tolik potřebné přemýšlení, hledání souvislostí či kladení otázek. Vysokou míru encyklopedičnosti vzdělávání kritizuje rovněž skupina CZ-21, složená z odborníků, zabývajících se rozvojem českého školství. Ta zveřejnila na internetu (www.sweb.cz/cz-21) alternativu k návrhu reformy maturitní zkoušky pod názvem : Státní středoškolská zkouška (děkuji Michalu Schofferovi z OMEGY, který mi jej poskytl ještě dříve, než se objevil v pedagogickém tisku). K cílům SZZ skupiny CZ-21 se přikláním již po mnoho let, neboť se snaží pomoci prosadit ve vzdělávání odklon od pasivního "vstřebávání" encyklopedických poznatků k aktivním činnostem žáků, které budou rozvíjet jejich operační schopnosti (samozřejmě, že na dostatečné poznatkové základně, která však bude výrazně menší než je dnes).Z tohoto obsáhlého dokumentu vyjímám jen pár řádků : " Odklon od primitivní encyklopedičnosti (dané současně platnými učebními osnovami , ale i katalogy cílových požadavků) nemusí nutně znamenat zhoršení znalostí žáků. Operační schopnosti znamenají mj. schopnost učit se s porozuměním souvislostem, klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Porozumění žák prokáže např. tím, že umí vysvětlit nový, jemu dosud neznámý jev. Vzdělanost není totéž co pouhá znalost množství faktů. Znalost poznatků (získaná nikoli pouze memorováním) se zlepšením operačních schopností žáků velmi pravděpodobně dokonce zvýší. Ostatní poznatky lze dnes snadno najít v nejrůznějších informačních zdrojích… "
    Můžeme v současné době ještě něco udělat pro to, aby příprava nové maturity nepokračovala "postaru", aby se s ní nezakonzervovaly i zastaralé metody výuky na našich školách (mimochodem, v zájmu splnění současných požadavků vysokých škol u přijímacích zkoušek jsem je nucen sám, ač velice nerad, používat) ? Myslím si, že ještě není nic ztraceno. Musíme však vyvinout velký tlak zejména na naše zákonodárce, kteří o konečně podobě reformy maturitní zkoušky budou v Parlamentu rozhodovat. Sám jsem se již obrátil na bývalého absolventa našeho gymnázia, senátora Prof. Josefa Jařaba, kterému jsem zaslal plný text alternativního návrhu skupiny CZ-21 (samozřejmě se svým komentářem). Doufejme, že nezapadne jako spousta jiných dobrých nápadů a stane se konkurenčním návrhem k již "rozjeté" státní maturitě, která se připravuje v CERMATu (www.maturita2004.cz).

K zavádění internetu do škol:
    I tato otázka je na našem gymnáziu velice aktuální a citlivá. Letošní finanční rozpočet školy je opět výrazně nižší, než byl vloni (na poloviční úrovni oproti r.1996) a nedovoluje nám již pokrýt stále vyšší náklady provozu školního internetu. Proto jsme jej museli omezit na 4 dny v týdnu a mám obavy, že ani toto opatření nebude ještě stačit. Cestou zdražování poplatků jít nechceme a tak velkou nadějí zůstává tzv. "Plán realizace státní informační politiky ve vzdělávání", který byl schválen vládou ČR dne 14.3.2001. Podle něj by mělo již v závěru letošního roku obdržet asi 70% základních a středních škol 10 moderních multimediálních počítačů, vč. finančních prostředků na provoz internetu. Jen těžko se dá uvěřit tomu, že pod letošním vánočním stromečkem dostane naše škola tak krásný dáreček! Ale kdoví, snad se přece jen zablýská na lepší časy…

RNDr. J. Bárta