To bylo tehdy, asi před dvěma lety, když se to stalo. Jako každý mladý člověk i já jsem ve svém věku měl prožít svou první lásku. Věděl jsem, že to přijde, ale nevěděl jsem kdy a jak se vlastně pozná, že mám někoho rád. Jel jsem na podnikový tábor a tam to přišlo.
    V první chvíli, kdy jsem ji spatřil se mi rozbušilo srdce, jeho tlukot byl slyšet, jako když bijí zvony na poplach, po tváři mi začal stékat ledový pot a samou láskou jsem se nemohl dočkat, až uslyším její jméno. Vedoucí nás začali přepočítávat a já jsem se na ni stále díval a čekal na chvíli, kdy vykřikne své " tady ". Zaslechl jsem její jméno. Když dolétlo k mým uším, bylo to jako rajská hudba. Jmenovala se Zuzana. Stále a stále jsem si v duchu opakoval její jméno. Zuzana, Zuzana.
    Stále více, den ode dne se mi líbila víc a víc, a já cítil, že má láska k ní je obrovská. Miloval jsem ji tak, že v tu chvíli bych pro ni udělal všechno na světě. Čas se nenávratně blížil k okamžiku, kdy jsem jí měl vyznat svou lásku. Nevěděl jsem co dřív, jak to mám udělat. Vymyslel jsem si, že při večerní diskotéce ji vyzvu k tanci a poté jí to řeknu.
    Blížil se večer a já jsem byl stále víc a víc nervózní, v duchu jsem si opakoval, jestli " mám nebo nemám". Dodal jsem si odvahy. Když se to nepovede, tak se svět nezboří. Ale to jsem se spletl. Řekl jsem jí vše, co mi leželo na srdci, ale její reakce na moje vyznání byla záporná.V tu chvíli se mi zbořil celý svět. Celé mé srdce se zhroutilo, jako domeček z karet. Byl jsem smutný, byl jsem sám. Nevěděl jsem, co mám dělat, jestli se zlobit na ni či na sebe, jestli utéct. Tak mě to rozervalo, že jsem začal brečet. Brečel jsem jako želva asi tři dny.
    Mezitím se to ona dozvěděla a přišla za mnou. Řekla mi, že se mi omlouvá, a že se určitě najde nějaká jiná, která bude mít o mne zájem. Uklidnil jsem se a v dobrém jsem dožil tábor.
    A jako správný muž jsem nejen prožil svou první lásku, ale i první zklamání. Od Zuzany jsem si vzal ponaučení. Kdo hledá, najde! A proto od těch dob hledám tu pravou, která mne bude taky tak milovat, jako já Zuzanu.
Vladimír Karenin