Z dějin sportu
Stará báje
vypravuje, že v krajině, zvané Elis, ležící na západním pobřeží jižního
Řecka, několik set let před narozením Krista, zápasil na nebi bůh Zeus o
vládu se svým otcem Kronem. Prvý zvítězil a toto své vítězství oslavil
tělocvičnými závody.
V upomínku na tuto událost byly podobné závody opakovány i v dobách pozdějších, z
počátku v obdobích nestejných, později pravidelně každý čtvrtý rok.
Místo, kde se závody konaly, se nazývalo Olympie. Slavnosti nabyly takového významu,
že se podle nich počítal i čas. Doba od jedné slavnosti k druhé se nazývala
"olympiadou". Psalo se, že určitá událost se například stala v páté
olympiadě, to znamená v pátém čtyřletí od olympijských závodů, konaných roku
776 před Kristem. Na těchto závodech byl ponejprv pořízen seznam zúčastněných
závodníků.
A ještě jedna zajímavost!
Mravní cena olympijského vítězství byla tak značná, že jakákoliv hmotná odměna
byla po několik století naprosto vyloučena, byla by považována za urážku pro
svou nesrovnatelnost s duchovním významem vítězství.
Vážnost vítězů se přenášela na celé rodiny, ale také na obce a kraje, z nichž
vítězové pocházeli. Básníci a sochaři vytvářeli svá nesmrtelná díla k poctě
bohů a vítězů.
Sport ve starověkém Řecku
Ing. Petr Zika
Sportovní soutěže, z nichž nejstarší a nejznámější jsou Olympijské hry,
patřily neodmyslitelně k duchovnímu a kulturnímu životu v antickém Řecku.
Olympijských her se účastnili atleti z celého řecky mluvícího světa, k nimž
patřila tehdy i jižní Itálie a Sicílie. Od roku 776 před naším letopočtem až do
roku 393 našeho letopočtu, tedy více jak 1000 let, se tyto hry konaly vždy v červenci
každým 4. rokem, a to téměř bez přerušení!

Mapa Řecka (Olympia a Elis)
Římané a celá západní část tehdejší
říše se věnovala spíše gladiátorským hrám a vozovým závodům. Z tohoto důvodu
můžeme ještě dnes např. v Itálii, Francii. Německu a Španělsku nalézt římské
amfiteátry, či jejich zříceniny. Naopak v Řecku a Malé Asii můžeme obdivovat dosud
zachovalé stadiony.
Místo, kde dříve stála Olympia
Důležité rozdíly mezi antickými a novodobými Olympijskými hrami, které
byly zahájeny poprvé v Athénách v roce 1896, byly následující:
1. V době konání her byly v Řecku přerušeny všechny
války; žádné hry nebyly v důsledku válek přerušeny, jak tomu bylo v novověku (
1916, 1940 a 1944 ). Olympijské hry byly vyhlašovány vždy na jaře olympijského roku.
Současně byl vyhlášen "olympijský boží mír", který platil vždy jeden
měsíc před zahájením her a jeden měsíc po jejich skončení. Toto příměří
zbraní umožňovalo všem účastníkům her dostat se v klidu a bez obav na místo
konání her a zase zpět domů.
2. V antickém Řecku se konaly Olympijské hry vždy na stejném místě.
3. Program se skládal z různých druhů sportů, z nichž zůstaly olympijské pouze
běh, skok do dálky, vrh diskem, zápas a box. Míčové hry a týmové zápolení nebyly
tehdy známy.
4. Všichni atleti zápasili nazí.
5. Ženy se nemohly her ani účastnit, ani být mezi diváky.
6. Vstup na hry byl zadarmo.
7. Existovalo pouze 1. místo pro vítěze.
8. Pro sportovce, účastníky her a pro diváky byl postaven provizorní tábor. Stav
hygienického zařízení také nebyl dobrý.
Hlediště nebylo prakticky žádné, diváci (jejich počet je odhadován na desítky
tisíc) stáli na okolních zdech a stejně, jak je tomu i dnes, povzbuzovali závodníky
svým křikem, pískáním a opovržlivým křikem. Pouze několik vyvolených a čestní
hosté měli tu vymoženost pohodlně sedět v mramorových křeslech.
Celý jeden měsíc před začátkem olympijských her museli atleti trénovat v Olympii
pod vedením zkušených trenérů, čímž dokázali, že jsou schopni se těchto her
zúčastnit.

Stadion z 5. století př.n.l. (délka: 212.54m a šířka 28.50m)
Jak tedy vypadal takový průběh olympijských her v tehdejším Řecku, např. v době
520 let př.n.l., kdy lze pokládat vývoj atletických soutěží prakticky za
ukončený?
Den první: příprava a obětování bohům
Den druhý: otevření her závodem vozů v hipodromu.
Následoval závod na koních. Hipodrom ležel těsně vedle stadionu. Závodníci neměli
k dispozici žádné sedlo ani třmen. Koně nebyli okováni. Odpoledne se konal pětiboj
(vrh diskem, hod oštěpem, skok do dálky, zápas a běh na 200 metrů). Soutěžení
pokračovalo skokem z místa se zátěží. Pokud někdo zvítězil v nejméně třech
disciplínách stal se absolutním vítězem. Pokud se tak nestalo, řešilo se to
zápasem v ringu.
Den třetí: (dopoledne) velké procesí na počest
bohů (hlavní sudí, kněz, vyslanci, atleti, příbuzní a trenéři). Bylo obětováno
na oltář boha Dia 100 oslů. Odpoledne se konaly hry mládeže (12 -18 let) v
disciplínách: 200m běh, zápas v ringu a box.
Den čtvrtý: Dopoledne se konaly běžecké závody.
Odpoledne se pořádaly zápasy v ringu a box a běh na 400 metrů s vojenskou výstrojí
(helma, štít).
Den pátý: V tento den se konaly velké obětní
slavnosti a hodokvas.
Vítěz dostal olivovou větvičku a rodné město připravilo pro vítěze
bouřlivé přivítání a dary.
Olympie a olympijské hry zanikly s nástupem křesťanství. Olympie, chrámy a svatyně
byly zbořeny. Co nezničila lidská ruka, dokonalo zemětřesení. Olympijské hry se na
dlouhá staletí odmlčely…

Olympijské archeologické muzeum

Model Olympie ( Diův chrám uprostřed, vzadu chrám bohyně Héry a Filippeion.
Vlevo nahoře Palaistra)
|