Trik: Zvýšení platu, aniž bys přidanil jedinou korunu

Zajdi za svým zaměstnavatelem a navrhni mu, aby ti očekávané zvýšení mzdy za výkon tvé práce nevyplácel v penězích, ale dal ti místo toho např. poukaz na dovolenou do Chorvatska, kam se stejně chystáš.

Příště mu zase řekni, aby ti místo peněz dal permanentku na ligu mistrů, kterou by sis jinak uhradil ze svého.

Pokud tvé děti hrají závodně tenis a ty platíš měsíčně značné sumy za pronájem tenisových kurtů, tak dokonce i toto může mít podobu zvýšené mzdy a ty z ní nezaplatíš finančnímu úřadu ani korunu!

Zkrátka nepřijde ani tvoje drahá polovička, když jí řekneš, že na její návštěvu aerobiku už nyní přispívá i stát.

Tyto možnosti máš totiž, po dohodě se zaměstnavatelem, dány přímo v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že od daně z příjmů je osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok.

Tip

Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.

Tip

Pokud máš pocit, že se něco z výše uvedeného ve vašem podniku nedá využít, protože firma, ve které pracuješ, např. žádné rekreační, zdravotnické nebo sportovní zařízení nemá, tak tě mohu ujistit, že takovou podmínku si zákon vůbec neklade. Zaměstnavatel ti totiž může poskytovat nepeněžní plnění např. ve formě používání rekreačního zařízení nejen vlastního, ale i pronajatého, včetně poskytnutí rekreačního zařízení prostřednictvím cestovních kanceláří. Obdobně to platí i pro používání zdravotnických a vzdělávacích zařízení, mateřských školek a jeslí pro tvoje děti, tělovýchovných a sportovních zařízení apod.

Tip

Zkrátka a dobře, iniciativě a fantazii tvé i tvého zaměstnavatele se meze nekladou a na své si přijdeš nejen ty, jako zaměstnanec, ale dokonce i celá tvoje rodina. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se totiž posuzuje i plnění poskytnuté pro tvé rodinné příslušníky.

Zároveň tě mohu potěšit, že hodnoty takového nepeněžního plnění nejsou nijak limitovány (vyjma poskytnutí zahraniční rekreace včetně zahraničních zájezdů, kde bude u tebe z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 10 000 Kč za kalendářní rok).

Tip

No a na závěr výčtu všech výhod, mám pro tebe ještě jednu skvělou zprávu: hodnota (finanční ocenění) těchto poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob, zároveň nepodléhá ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění [podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů].

Rada zaměstnavateli

A ty, zaměstnavateli, pamatuj na to, že štědrost zákona je podmíněna tím, že z tvé strany vždy půjde o plnění nepeněžní. To znamená, že nesmíš proplácet zaměstnancům jejich doklady (např. tehdy, když si některý z nich sám rekreační pobyt u cestovní kanceláře objednal a zaplatil a teď ti ho předkládá k proplacení). Všechno zorganizuj a zaplať ty a pracovníkům pouze předej poukaz.

Zároveň musíš splnit i podmínku zdroje plnění, to znamená, že musí jít o nepeněžní plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu. Pokud tyto fondy ve svém podniku netvoříš, tak poskytuj plnění ze zisku (příjmu) po jeho zdanění.

Tip

A vůbec si to nevysvětluj tak, že když tvá firma vykazuje ztrátu, tak bys těchto výhod nemohl využít. V zákoně je jasně řečeno, že pokud zisk nevytváříš, tak můžeš poskytovat tato plnění přímo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Počítej se mnou

I na tvou zásadní námitku, že neuznáním takové nepeněžní mzdy do daňových výdajů to přece nemůže být pro tebe výhodné, jsem připraven.

Představ si následující příklad, kdy dojde ke zvýšení mzdy zaměstnance z 12 000 Kč na 13 000 Kč a budeme porovnávat varianty s běžným peněžním a nepeněžním plněním zvýšené částky mzdy:

Peněžní plnění Nepeněžní plnění
Hrubá mzda 13 000 13 000
Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 4 550 4 200
(35 % z 13 000) (35 % z 12 000)
Daňové náklady 17 550 16 200

Z příkladu vyplývá, že snížením nákladů došlo ke zvýšení zisku o 1 350 Kč a tím i ke zvýšení daně z příjmů u tvé firmy o 418,50 Kč (při 31% sazbě daně z příjmů právnických osob, platné od 1. 1. 2000). Na druhou stranu snížením odvodů na sociální a zdravotní pojištění o 350 Kč doplácíš z prostředků firmy na variantu nepeněžního plnění pouze 68,50 Kč měsíčně.

Jinými slovy: přesunem části mzdy v hodnotě 1 000 Kč z daňově uznatelných nákladů do zisku (příjmu po zdanění) musíš navíc odvést státu 310 Kč na dani z příjmů (1000 . 0,31). Skutečnou úsporou v důsledku snížení pojistného jsi po zdanění získal 241,50 Kč [350 – (350 . 0,31)]. Konečným výsledkem je zatím - - ono doplácení ve výši 68,50 Kč.

A kolik naopak na tom vydělá tvůj zaměstnanec? Podívej se opět na následující srovnání (pro zjednodušení počítejme jenom s odpočitatelnou položkou na poplatníka):

Peněžní plnění Nepeněžní plnění
Hrubá mzda 13 000 13 000
Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 1 625 1 500
(12,5 % z 13 000) (12,5 % z 12 000)
Měsíční odpočitatelná položka na poplatníka 3 170 3 170
Zdanitelná mzda zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru 8 300 7 400
Záloha na daň 1 245 1 110
Čistá mzda 10 130 10 390

Z příkladu můžeš vidět, že při variantě zvýšení mzdy formou nepeněžního plnění v hodnotě 1 000 Kč měsíčně, je čistá mzda díky úsporám na dani a zdravotním a sociálním pojištění zaměstnance vyšší o 260 Kč měsíčně. Za rok tak už může jít o nezanedbatelnou částku ve výši přes 3 000 Kč.

Tip

Jestliže si, zaměstnavateli, myslíš, že rozpor mezi úsporou 260 Kč u zaměstnance a 68,50 Kč, kterými tvá firma na tuto úsporu ze svého doplácí, nemůžeš překonat a nechceš na výhody zaměstnanců doplácet, tak k vyřešení této situace může snadno dojít např. v případě, že zaměstnavatelem je společnost s ručením omezeným a ty jsi jejím společníkem.

Pokud totiž za práci ve prospěch své společnosti pobíráš příjmy, tak jsi také považován za zaměstnance. A protože jsi současně zaměstnancem i vlastníkem, tak v konečném efektu na nikoho nedoplácíš a na tomto triku můžeš jenom náležitě vydělat.

Dopřej si proto to, co ti za tvou práci náleží a sleduj, co to udělá, pokud si zvýšíš nepeněžním plněním mzdu např. o 5 000 Kč (z 20 000 na 25 000). Nejdříve pohled ze strany s. r. o.:

Peněžní plnění Nepeněžní plnění
Hrubá mzda 25 000 25 000
Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 8 750 7 000
(35 % z 25 000) (35 % z 20 000)
Daňové náklady 33 750 27 000

Příklad ukazuje, že rozdílem v nákladech došlo ke zvýšení zisku o 6 750 Kč a tím i ke zvýšení daně z příjmů u společnosti o cca 2 093 Kč (při 31% sazbě daně z příjmů právnických osob). Na druhou stranu snížením odvodů na sociální a zdravotní pojištění o 1 750 Kč doplácí firma na variantu nepeněžního plnění pouze 343 Kč měsíčně.

A kolik na tom vyděláš ty jako společník? Sleduj se mnou:

Peněžní plnění Nepeněžní plnění
Hrubý příjem 25 000 25 000
Sociální a zdravotní pojištění hrazené společníkem 3 125 2 500
( 12,5 % z 25 000) (12,5 % z 20 000)
Měsíční odpočitatelná položka na poplatníka 3 170 3 170
Zdanitelná mzda zaokrouhlená na celé stokoruny nahoru 18 800 14 400
Záloha na daň 3 335 2 425
Čistý příjem 18 540 20 075

Jak vidíš, tak při variantě zvýšení mzdy formou nepeněžního plnění v hodnotě 5 000 Kč měsíčně, je tvůj čistý příjem díky úsporám na dani a zdravotním a sociálním pojištění vyšší o 1 535 Kč .

Protože z pohledu společnosti se doplácelo 343 Kč, tak je konečný efekt z pohledu společnosti a společníka zároveň + 1 192 Kč měsíčně (1 535 – 343) při zvýšení mzdy formou nepeněžního plnění. A pokud je vás ve společnosti společníků např. pět, tak může jít ročně o pěknou úsporu v desítkách tisíc korun.

Tip

Mohu ti ještě sdělit, že problémy s tím, jestli doplácíš na zaměstnance, si nemusíš dělat i v jiných případech než ve vztahu společník - společnost s ručením omezeným.

Je tomu tak např. tehdy, pokud vykazuješ takovou ztrátu, že i po připočtení nepeněžního plnění k základu daně nedojde ke zvýšení daně. V tomto případě totiž na variantě nepeněžního plnění jenom vyděláváš (v důsledku úspor na sociálním a zdravotním pojištění, které nemusíš platit za zaměstnance).

Tip

Ale i v případě ziskových společností to může být, milý zaměstnavateli, všechno úplně jinak. V prvním příkladě jsem totiž předpokládal, že tvůj podnik (právnická osoba) vykazuje jen zisk ke zdanění a nemá v "zásobě" žádné položky odčitatelné od základu daně ani slevy na dani.

Možná, že se u tebe najde:

  • v minulosti vytvořená daňová ztráta, kterou můžeš odečíst od základu daně,
  • možnost odečíst od základu daně 10 - 20 % vstupní ceny hmotného majetku v případě uskutečněných investic nebo nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,
  • s účinností od 1. 1. 2001 možnost odečíst od základu daně 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 zákona na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu,
  • možnost uplatnit slevy na dani z důvodu zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností apod.

Pokud bys z důvodu nízkého daňového základu, v případě neposkytnutí daňově neuznatelného nepeněžního plnění, nemohl uplatnit všechny odpočitatelné položky a slevy, může dojít k tomu, že jeho poskytnutím nebude výsledné daňové zatížení tohoto daňově neuznatelného nepeněžního plnění odpovídat výši zákonné sazby 31 %, ale bude např. ve výši 25 % nebo nižší. Těch 25 % je zvláštních proto, že při nepřekročení této výše nemůžeš na nepeněžním plnění vůči zaměstnancům z důvodu jeho neuplatnění v daňových výdajích nikdy doplácet!

Pouč se z příkladu:

Obchodní společnost se rozhodla s účinností od 1. 1. 2001 zvýšit mzdu svých 100 zaměstnanců o 1000 Kč měsíčně (ze 14 000 na 15 000), a to formou nepeněžního plnění. Porovnej si obě varianty:

Peněžní plnění Nepeněžní plnění
Hrubá mzda 100 zaměstnanců celkem za rok 18 000 000 18 000 000
Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 6 300 000 5 880 000
(35% z 18 000 000) (35% z 16 800 000)
Daňové výdaje 24 300 000 22 680 000

Snížením daňových výdajů došlo u varianty nepeněžního plnění ke zvýšení základu daně o 1 620 000 Kč. V důsledku plného využití daňové ztráty předchozích období a odpočitatelné položky na investice klesl podíl daně z příjmů u společnosti na výši daňově neuznatelného nepeněžního plnění např. právě na 25 %. To znamená, že snížením v daňových výdajích došlo zároveň ke zvýšení odvodu daně z příjmů právnických osob ve výši 405 000 Kč.

Neděs se toho, protože na druhou stranu dojde u společnosti ke snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění za celý rok, a to celkem o 420 000 Kč (1 200 000 . 0,35). Výsledkem je nejen to, že na variantě nepeněžního plnění společnost nedoplácí ze svého, ale tato varianta je při tomto a nižším daňovém zatížení dokonce výhodnější, než uplatňovat zvýšení mzdy přímo do daňových výdajů!

Tip

Samozřejmě, že čím bude nižší daňové zatížení, tak tím více na tom tvůj podnik vydělá. Na své si tak můžou přijít i investiční a penzijních fondy, kde není sazba daně z příjmů vyšší než 15 %.

Tip

Co nejširší uplatnění by varianta nepeněžního plnění měla najít u firem, kterým byla přiznána sleva na dani podle § 35a a § 35b zákona, a to v důsledku příslibu investiční pobídky podle zákona č. 72/ /2000 Sb., o investičních pobídkách. Tyto firmy totiž, při splnění stanovených podmínek, mají úlevu od placení daní až na 10 let.

Tip

Variantu nepeněžního plnění můžeš využít i v případě, že tvůj podnik nevytváří zisk. V takovém případě půjde toto plnění na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jestliže ani po vyloučení těchto plnění z daňových výdajů nebude firma vykazovat zisk, a tím ani odvody daně z příjmů, tak budeš jenom vydělávat, a to v důsledku úspor na sociálním a zdravotním pojištění. Srovnej:

Akciová společnost se rozhodla s účinností od 1. 1. 2001 zvýšit mzdu svých 500 zaměstnanců o 1 000 Kč měsíčně (ze 14 000 na 15 000), a to formou nepeněžního plnění.

Peněžní plnění Nepeněžní plnění
Hrubá mzda 500 zaměstnanců celkem za rok 90 000 000 90 000 000
Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 31 500 000 29 400 000
(35 % z 90 000 000) (35 % z 84 000 000)
Daňové výdaje 121 500 000 113 400 000

Přesun nepeněžních mezd z daňových výdajů do výdajů daňově neuznatelných bude znamenat snížení daňových výdajů o 8 100 000 Kč.

Protože akciová společnost by za rok 2001 očekávala (při variantě peněžního zvýšení mzdy) ztrátu 10 000 000 Kč (a takových ztrátových podniků je u nás spousta), tak zisku nedosáhne ani po vyloučení nepeněžních mezd z daňových výdajů.

Podnik však má důvod k optimismu, protože ušetřil na sociálním a zdravotním pojištění 2 100 000 Kč a zlepšil své hospodářské výsledky (snížením ztráty z 10 mil. Kč na necelé dva milióny korun).

Tip

Samozřejmě čím vyšší bude podíl nepeněžní mzdy u zaměstnanců a čím více jich bude takto odměňováno, tím více na tom nejen zaměstnanci, ale i podnik, vydělají.

Tip

Dalším důsledkem varianty nepeněžního plnění je to, že tvůj podnik stoupne v očích banky, která ho úvěruje. Tímto způsobem nejen, že sis vydělal ty a tvojí zaměstnanci, ale zároveň sis elegantním způsobem zvýšil i svůj čistý zisk, kterým tě tvá banka hodnotí.

Tip

Výše uvedených výhod můžeš využít i ty - zaměstnavateli - z řad fyzických osob. Výše uvedené principy a kalkulace se vztahují i na tebe.

Narozdíl od právnických osob máš však jednu určitou nevýhodu. Do výše popsaných úvah musíš zahrnout i ten fakt, že snižováním daňových výdajů (v důsledku přesunu mezd na nepeněžní plnění) u tebe dochází nejen ke zvyšování zisku ke zdanění dani z příjmů, ale i vyměřovacího základu pro odvody na tvé sociální a zdravotní pojištění. Položky odpočitatelné od základu daně a slevy na dani tento vyměřovací základ však nesnižují.

Na druhou stranu tím, že zaplatíš toto zvýšené pojištění, snižuješ zpětně i svůj vyměřovací základ ke zdanění. Jde jen o to, aby sis vzal tužku, papír a kalkulačku a spočítal obě varianty na své konkrétní podmínky. Ale abych ti trošku usnadnil situaci, tak i zde ti pomohu příkladem.

Pokud zvažuješ možnost zvýšení mzdy svých 10 zaměstnanců o 1 000 Kč měsíčně (ze 14 000 na 15 000) formou nepeněžního plnění, a to od začátku nového roku, tak by porovnání za celý kalendářní rok vypadalo následovně:

Peněžní plnění Nepeněžní plnění
Hrubá mzda 10 zaměstnanců celkem za rok 1 800 000 1 800 000
Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 630 000 588 000
(35 % z 1 800 000) (35 % z 1 680 000)
Daňové výdaje 2 430 000 2 268 000

Snížením daňových výdajů dojde u varianty nepeněžního plnění ke zvýšení základu daně o 162 000 Kč.

Dejme tomu, že po uplatnění odpočitatelné položky na poplatníka a dvě děti je tvoje výsledné daňové zatížení přírůstku základu daně na úrovni 20 %. To znamená, že snížením daňových výdajů došlo zároveň ke zvýšení odvodu daně z příjmů fyzických osob ve výši 32 400 Kč.

Zároveň dojde ke zvýšení vyměřovacího základu, a tím i odvodu na sociální a zdravotní pojištění (včetně nemocenského pojištění) o dalších cca 26 933 Kč. To je dohromady dopad ve výši 59 333 Kč.

Ušetříš však na odvodech na sociální a zdravotní pojištění tvých zaměstnanců, a to celkem 42 000 Kč. Nakonec tak v tomto případě na variantě nepeněžního plnění doplácíš 17 333 Kč. To je jistě nepříjemná věc, ale dá se s ní něco dělat.

Pokud bys na závěr roku doplatil očekávané zvýšení sociálního a zdravotního pojištění ve výši 26 933 Kč, tak by u tebe došlo ke snížení přírůstku základu daně ze 162 000 Kč na 135 067 Kč, což při 20% daňovém zatížení vede k úspoře na dani ve výši cca 5 387 Kč. Zároveň se tak sníží i odvody na sociální a zdravotní pojištění o 4 478 Kč. V úhrnu se tak sníží částka, kterou doplácíš na variantu nepeněžního plnění ze své kapsy, ze 17 333 Kč na 7 468 Kč.

 Ing. Miloš Hovorka
 

K tématu

 
 Článek čerpá
z publikace 
ing. Miloše Hovorky:

DAŇOVÉ
TRIKY A TIPY
2001
aktualizované
a rozšířené
vydání 

228 stran, 99 Kč
 



Publikaci
si můžete objednat
na www.sagit.cz
 

On-line systém

www.sagit.cz

Součástmi systému
jsou aplikace, které jsou zde pro vaši dokonalou informovanost.
***
Kompletní databázi předpisů
najdete zdarma v aplikaci
"Předpisy"
(Sbírka zákonů od 1.1.1998.
Finanční zpravodaj od 1.1.1999).
***
Anotace k vybraným předpisům významným pro hospodářskou a podnikatelskou sféru
najdete zdarma v aplikaci
"Anotace".
***
Úplná znění 242 právních předpisů
z 15 tématických oblastí jsou pro registrované uživatele připravena v aplikaci
 "Úplná znění".
Testovací přístup zdarma !
***
Účetní a daňový infosystém
obsahující podrobný výklad
ke každému účtu účtové třídy
5-náklady a 6-výnosy
najdete v aplikaci
 "Delfín".
Testovací přístup zdarma !
***

Nakladatelství Sagit
Horní 1
700 30 Ostrava 3

tel.: (069) 353 062
fax: (069) 357 758

E-mail:
sagit@sagit.cz

IČO: 11553782
DIČ: 390-5411223840

Webmaster
borek@sagit.cz
© 1996 - 2001 Sagit