|
|
Problém
malých poslechových prostor je soustředěn v oblasti kmitočtů přibližně
pod 150 Hz. To je v obvyklých domácích poslechových prostorech oblast výrazného
vlivu stojatých vln. Jejich důsledkem sou značné nepravidelnosti v přenosu
akustického signálu od zdroje k posluchači, s výraznými maximy a minimy.
Většinou jsme na tyto jevy v prostorech více či méně zvyklí, ale rozdíly
v reprodukci takto vzniklé mohou být opravdu velké. Mnohem větší, než
jaké jsou běžně např. v kmitočtových charakteristikách CD přehrávačů,
zesilovačů, nebo dokonce i reprosoustav. A u reprosoustav mohou být tyto
rozdíly zvláště na nízkých kmitočtech značné.. Samozřejmě, otázka
je, jak moc co je slyšet a jak moc co komu vadí. Ale v době, kdy se vážně
bavíme třeba i jen o vlivu kabelu na kvalitu reprodukce, bychom se asi měli
více zajímat i o tak značné rozdíly v reprodukci, jaké mohou vzniknout v
poslechovém prostoru na nízkých kmitočtech.
Nabízím vám jednoduchou možnost, jak si otestovat nejen svůj poslechový
prostor a svoje zvukové zařízení. Vyzkoušejte si také sami sebe, svoji
citlivost na nepravidelnosti a defekty v kmitočtové charakteristice.
Otestujte si svoji schopnost slyšet kvalitu nebo naopak defekty reprodukce.
Podívelte se adresu http://web.iol.cz/etos/sbwtest.htm.
Zde jsou volně ke stažení celkem čtyři vzorky testovacích signálů, připravených
právě pro jednoduché testování domácích poslechových prostorů na nízkých
kmitočtech. Signály jsou ve formátu *.wav a přehrát je můžete na
libovolném PC se 16bitovou zvukovou kartou. Doporučuji je pro testovací účely
postupně přehrát buď na kvalitní magnetofon, minidisk nebo vypálit na CD
rekordéru, a to každý vždy vícekrát, např. při nastavení přehrávače
wav souborů v režimu "loop-play".
Pro poslechové testy jsou určeny testovaní signály p_test.wav, n_test.wav
a w_test.wav. První signál jsou opakované krátké pulzy o šířce asi 30
ms. Druhý je tzv. pásmový růžový šum s kmitočtovým pásmem od 30 Hz
do 160 Hz. Třetí je sinusový signál,rychle přelaďovaný přibližně ve
stejném kmitočtovém pásmu. Čtvrtý testovací signál je opět sinus, ale
pomalu přelaďovaný v témž pásmu. Pokud máte možnost si půjčit
i jen ten nejlacinější hlukoměr, nebo správněji zvukoměr, případně měřící
mikrofon, můžete pomocí signálu i měnit nebo alespoň sledovat výkyvy měřidla
s měnícím se kmitočtem testovacího signálu. Případně jen poslouchat a
soustředit se na nejhlubší zvukové složky, na změny barvy signálu s
polohou v místnosti nebo se změnou polohy zdroje signálu, reprosoustav,
subwooferu ... Ověřte si, jak se změní barvy testovacího signálu ve vašem
poslechovém prostoru, přejdete-li třeba ze středu místnosti ke středu stěny
nebo do rohu a pak opět do přesného středu místnosti. Nebo jak rozdílný
bude zvuk téhož hlubokotónového reproduktoru nebo subwooferu při
jejich různých umístěních, např. v rohu a po vysunutí třeba o 2 m z
rohu. Poučné může být samozřejmě i měření, dokonce i těmi
nejjednoduššími prostředky, třeba jen pomocí kvalitního, levného
elektretového mikrofonu. A pak si můžete vytvořit i svůj vlastní názor,
podložený testy a vlastním poslechem.
S&V
5/2000
|
|