|
|
Dynaudio
Contour 1.3
|
|
||||||||||||
|
|
Kapitola
: Papíry a doklady Co
se týká základních technických dat reprosoustav Dynaudio Contour 1.3, tak ta
nejpodstatnější se nacházejí v tabulce. Doplním je několika poznámkami:
Velmi masivní ozvučnice sestavená z desek MDF. Čelní stěna dva
centimetry silná a boční pravděpodobně také. Velmi tuhá a rezonancím odolná
zadní stěna je kombinací více materiálů, jejichž přesné složení je pro nás
zatím tajemstvím. V zadní stěně se nachází vyústění bassreflexového
nátrubku umístěného proti magnetu výškového reproduktoru. Ozvučnici zpevňuje
vnitřní výztuha. Pasivní elektronická výhybky s velkým množství
komponzací je tradičně, podle konstrukšní filozofie firmy, prvního řádu. Její
uspořádání neumožňuje připojení kabelů konfigurací bi-wiring, je však možno
vyzkoušet speciální švýcarský kabel OCOS. Citlivost soustav není uvedena.
Kalotová membrána výškového reproduktoru o průměru 30 mm je vyrobena
z impregnované tkaniny. Polymerová membrána středobasového měniče
(MSP –
Magnesium Silicate Polymer) má průměr 130 mm. Je nápadná nezvykle velkým, pro
Dynaudio typickým vrchlíkem, na který navazuje kmitací cívka velmi velkého
průměru – víc než sedm centimetrů. Permanentní magnet se v tomto případě
nenachází vně, nýbrž uvnitř cívky. Tvar středobasové membrány podporuje její
velkou tuhost. Skutečnost, že spoj kmitací cívky s membránou tvoří
kružnici o průměru přes 7 cm, výrazně omezuje vlastní průhyby – deformace
membrány. Sedmicentimetrová kalota vprostřed je tvarově extrémně pevná a část
kónusová připomíná spíš jen prstenec než velkou plochu. Vzdálenost mezi
obvodem cívky a vnějším odvodem vlastní membrány je relativně malá. Proto i
tato konusově prstencová část vykazuje jen malé tvarové deformace při svém pohybu, kterým je kmitání podle
hudebního signálu. Celá středobasová membrána se takto přibližuje ideálu
pístového pohybu, kterému (kromě dalších konstrukčních prvků) vděčíme za
mimořádnou kontrolu a brilanci reprodukovaného signálu. Podobné středobasové
reproduktrory nalezme například ve firemní stavebnici Dynaudio Foccus (zde
konkrétně typ 17 W – 75 XL) nebo v soustavách jiných výrobců
reprobeden,
často zaoceánských, například v již zmiňovaném kanadském modelu Totem
Mani (Manitou). Zde „pro změnu“ 2 x 17 W – 75 XL (dva za sebou). Musím však
poznamenat, že stavebnice Foccus neobsahuje zvvukové čistoty a brilance
továrního, a přece jen odlišného modelu Contour 1.3. Kupříkladu ve stavebnici
Foccus je použit vynikající, osvědčený a legendární vysokotónový měnič D28/2.
Avšak testovaný model Contour 1.3 se může pochlubit ještě lepším
vysokotónovým měničem, který se jmenuje Modifikovaný
D28 a vypadá podobně jako Esotec, ale údajně jím není. To však neznamená, že
výměnou výškových reproduktorů získáme Dynaudio Contour 1.3 … Kapitola
: Nářadí Zdrojem
hluku se staly především CD přehrávače Micromega Stage 3 (stále doporučuji),
Nakamichi MB1 (stále doporučuje kolega M.B.), dělený Teac T1/D1, Marantz CD
72 + Audio Alchemy DTI Plus + Audio Alchemy DAC In The Box, několik levných
přehrávačů s externím převodníkem The Parts Connection Assemblge DAC 1
(u V.Š.), gramofon D.P.V. (made in doma po večerech – překlad redakce) a
nakonec vynikající gramofon Kuzma Stagi/Stogi + Ortofon MC 15 Super Mk II
s předzesilovačem McCormack Phono Drive. Rovněž
reproduktorových kabelů se po zemi plazilo více. Mně nevadil velmi jednoduchý
Dalo Boa, Vašek použil svůj Kimber 8 TC, kdosi připojil Monster Power Line 2+
a sem tam se připlazil i jiný had …Také párů, párků a párečků všelijakých
beden a bedýnek různých objemů a cen pro porovnání zvukové kvality nebyl
nedostatek. Jako první to odnesly JM Lab Opal 19, následovány sloupy Dali
450. Potom byly prověřeny B&W CDM1. Po nich přišlo akustické očichávání
soustav Systém Audio 5010 Signature. Dále následovaly sloupové Energy 22.3 (u
V.Š. – a nyní malá soutěž bez cen, hádejte jakou má kolega V.Š. doma
aparaturu) a tak dále … Levnější třídu zastupovaly např. Alesis Monitor One
nebo Canton Carat 920. Nejlevnějšími přímo porovnávanými soustavami se staly
JPW Sonata. Na hodnocení měli samozřejmě vliv i akustické vlastnosti dalších
reprobeden firmy Dynaudio (Contour 1.1 a 1.8) či opakované poslechy vyloženě
velkých soustav, mezi které patří např. B&W Matrix 801, Tannoy D700 apod.
Zvláštním referenčním přístrojem pro subjektivní „kalibraci“ zvukové čistoty,
rozlišení, dynamiky a frekvenční vyrovnanosti se stala elektrostatická
sluchátka KOSS ESP 950. A pak ještě spousta dalších věcí … Poslouchalo
se především ve třech místnostech, z nichž dvě lze označit za obytné. U
té třetí (té mojí) není již delší dobu zcela zřetelné, k jakému účelu má
vlastně sloužit. Mohu se však pochlubit znalostí velikostí jejich plochy (to
ještě z časů, kdy bylo kam položit metr): cca 22m2 a
schopností popsat její vybavení: „experimentální zatlumení“. A tím máme
nejnudnější kapitlu za sebou. Následeuje stručný popis zvuku. Takže … Kapitola další
: Zvuk Různých poloh
Dynaudio Contour 1.3 v prostoru bylo během testů vyzkoušeno více. Proto
znovu opakuji – chcete-li z Contour 1.3 vyždímat to, co je na nich
nejcennější, alespoň trochu se pokuste zatlumit svou místnost a dejte si
hodně práce s hledáním té nejlepší polohy – jak bedny tak posluchače.
Bez tohoto základe nemá smysl utrácet peníze … Žádný zesilovač ani drahý
kabel nezachrání zhoubný vliv pouze průměrného umístění v prostoru!
Kdybych neviděl a neslyšel, co se kolem mne děje, tak bych se tak často
neopakoval … A pozor na boční odrazy! Jsou jedny z nejhorších! Postavte
se čelem raději k té delší stěně … Nyní něco k
basům. Contour 1.3. Jsou kontrolovanější, jasnější, brilantnější, pevnější a
dynamičtější než u levnějších Contour 1.1. A také jdou níž. Jsou úžasně
přehledné, rychlé, téměř bez setrvačnosti basového systému s pocitem
neexistence hmotnosti vzduchu uvnitř ozvučnice. Dají se také nazvat jako
„ultra krátké“. Jakoby sluchátkové … O zajímavé překvapení se postaralo přímé
porovnávání velmi zdařilého modelu kanadských Energy 22.3 o vnitřním objemu
asi 65 litrů s 13 litrovými Dynaudio Contour 1.3. Na první poslech hrály oba
pára velmi podobně. Podobné si byly i vyvážeností kmitočtového průběhu a
celkovým obemem basů. Jenom zcela ten nejspodnější bas, ten bas, který se
většině nahrávek téměř nevyskytuje, spíš tušený než slyšený bas, dokázala
Energy přenést přesvědčivěji. Delší poslech, ale odhalil, že v celém
ostatním pásmu hrají Contour 1.3 přesněji, čistěji, koherentněji a prostorově
správněji. Ale ne o mnoho. Energy 22.3 byly jediné reprosoustavy, které
snesly přímé porovnání s Dynaudio Contour 1.3. Je škoda, že právě tento
typ se u nás neprodává. Již se nevyrábí … Když Dynaudio Contour 1.3 porovnáváme s tímto nejlepším,ale za poloviční cenu – např. s výbornými System Audio 5010 Signature či B&W CDM1, slyšíme u těchto jinak velmi zdařilých soustav větší celkové zkreslení, určitou zvukovou „prkennost“, zúžení kmitočtového rozsahu především na basové straně, vůbec horší frekvenční vyrovnanost a ztrátu ušlechtilé, průzračné čistoty, tak typické pro Contour 1.3. Ale protože zmiňované System Audio 5010 Signature či B&W CDM1 stojí slabou polovinu, považujeme je stále za výborné. K ceně Contour 1.3 se přibližují Dynaudio Audience 15. Musím znovu zopakovat, že naprosto souhlasím s názorem Jana Brassányho (viz AVR 7-8/96). Jsem rád, že jsem je nemusel, a chci touto cestou poděkovat Honzovi, že se horké brambory chopil on … I když – klidně bych s „Audience patnáckama“ mohl žít. Přes popisované nedostatky v nich stále zbývá ještě mnoho typické „dynaudiácké“ průzračnosti … Avšak Dynaudio Contour 1.3 jsou hodně o něčem jiném. Jak precizností zpracování, tak precizností zvuku. Nyní
jedna zajímavost k prostorovosti. Contour 1.3 nedokázal příliš rozehrát
jinak fantastický prototyp jednočinného triodového zesilovače, ale s tímto
zesilovačem Dynaudio Cntour 1.3 vykazovaly nejpřesnější prostorovost.
Například reprodukce monofonního signálu byla tak věrná, že člověk chtěl
sáhnout po třetí pomyslné reprobedně, která by jako stála přesně uprostřed.
Toto nebývá samozřejmostí. Ani zdaleka … V době testu se mi nejvíce líbila
kombinace Contour 1.3. + dělený zesilovač Densen 20/30, který hrál
antisynteticky a s výkonovou rezervou. Určitě však existuje řada dalších
možností. Contour 1.3 jsou díky své složité výhybce méně citlivé, což je
podle kolegy Jana B. někdy i dobře. Je
méně slyšet přechodové zkreslení, protože je zesilovač více buzen. Snáze lze
použít push-pull v třídě B. Všechno špatné je k něčemu dobré i
v high-endu. Případný majitel Dynaudio Contour 1.3 si musí vše pečlivě
vyzkoušet. Pořídit si tyto soustavy a někam je pouze plácnout , je podobně
logické počínání jako pořídit si Porsche apotom v něm jezdit jenom do lesa na šišky. Obdobné, menší
Contour 1.1 jsou vhodné jak k soustředěnému poslechu, tak i
k bydlení a kulisovému požití. Nyní přestavované Dynaudio Contour 1.3
pro jejich analytičtější zvuk považuji za reprobedny, které nejvíce vyniknou
při přímém, soustředěném poslechu. Pro tento účel je velmi vřele
doporučujeme. Je zajímavé, že už více zájemců i HiFi, kteří tyto soustavy
slyšeli a se kterými jsem mluvil, právě Contour 1.3 považují za svůj cíl.
Mrzí mne však, že většinou finančně nedostupný. Ale s přihlédnutím ke
skutečnosti, kolik stojí různé jiné reprobedny, nelze jinak než poměr
cena/zvuk u Contour 1.3 označit za výborný. Odstavec
závěrečný - Tíha loučení Spolupráce:
Václav Škarda Poděkování:
Tomovi Kalinovi, Milanu Slancovi, Martinu Březinovi, Ondřeji Čížkovi, Janu
Brassánymu a všem ostatním. HiFi 1/97
|
|
||||||||||||
|
|
|
|