Jak otestovat svůj poslechový prostor

 

 

 


Problém malých poslechových prostor je soustředěn v oblasti kmitočtů přibližně pod 150 Hz. To je v obvyklých domácích poslechových prostorech oblast výrazného vlivu stojatých vln. Jejich důsledkem sou značné nepravidelnosti v přenosu akustického signálu od zdroje k posluchači, s výraznými maximy a minimy.
Většinou jsme na tyto jevy v prostorech více či méně zvyklí, ale rozdíly v reprodukci takto vzniklé mohou být opravdu velké. Mnohem větší, než jaké jsou běžně např. v kmitočtových charakteristikách CD přehrávačů, zesilovačů, nebo dokonce i reprosoustav. A u reprosoustav mohou být tyto rozdíly zvláště na nízkých kmitočtech značné.. Samozřejmě, otázka je, jak moc co je slyšet a jak moc co komu vadí. Ale v době, kdy se vážně bavíme třeba i jen o vlivu kabelu na kvalitu reprodukce, bychom se asi měli více zajímat i o tak značné rozdíly v reprodukci, jaké mohou vzniknout v poslechovém prostoru na nízkých kmitočtech.
Nabízím vám jednoduchou možnost, jak si otestovat nejen svůj poslechový prostor a svoje zvukové zařízení. Vyzkoušejte si také sami sebe, svoji citlivost na nepravidelnosti a defekty v kmitočtové charakteristice. Otestujte si svoji schopnost slyšet kvalitu nebo naopak defekty reprodukce. Podívelte se adresu http://web.iol.cz/etos/sbwtest.htm. Zde jsou volně ke stažení celkem čtyři vzorky testovacích signálů, připravených právě pro jednoduché testování domácích poslechových prostorů na nízkých kmitočtech. Signály jsou ve formátu *.wav a přehrát je můžete na libovolném PC se 16bitovou zvukovou kartou. Doporučuji je pro testovací účely postupně přehrát buď na kvalitní magnetofon, minidisk nebo vypálit na CD rekordéru, a to každý vždy vícekrát, např. při nastavení přehrávače wav souborů v režimu "loop-play".
Pro poslechové testy jsou určeny testovaní signály p_test.wav, n_test.wav a w_test.wav. První signál jsou opakované krátké pulzy o šířce asi 30 ms. Druhý je tzv. pásmový růžový šum s kmitočtovým pásmem od 30 Hz do 160 Hz. Třetí je sinusový signál,rychle přelaďovaný přibližně ve stejném kmitočtovém pásmu. Čtvrtý testovací signál je opět sinus, ale pomalu přelaďovaný v témž pásmu. Pokud máte možnost si půjčit  i jen ten nejlacinější hlukoměr, nebo správněji zvukoměr, případně měřící mikrofon, můžete pomocí signálu i měnit nebo alespoň sledovat výkyvy měřidla s měnícím se kmitočtem testovacího signálu. Případně jen poslouchat a soustředit se na nejhlubší zvukové složky, na změny barvy signálu s polohou v místnosti nebo se změnou polohy zdroje signálu, reprosoustav, subwooferu ... Ověřte si, jak se změní barvy testovacího signálu ve vašem poslechovém prostoru, přejdete-li třeba ze středu místnosti ke středu stěny nebo do rohu a pak opět do přesného středu místnosti. Nebo jak rozdílný bude  zvuk téhož hlubokotónového reproduktoru nebo subwooferu při jejich různých umístěních, např. v rohu a po vysunutí třeba o 2 m z rohu. Poučné může být samozřejmě i měření, dokonce i těmi nejjednoduššími prostředky, třeba jen pomocí kvalitního, levného elektretového mikrofonu. A pak si můžete vytvořit i svůj vlastní názor, podložený testy a vlastním poslechem.

S&V 5/2000