|
|
FRYDERYK CHOPIN (22. 2. 1810 - 17. 10. 1849) Nejvýznamnější polský skladatel a klavírista, jeden z hlavních představitelů hudebního romantismu.ŽIVOTOPIS Fryderyk Chopin se narodil roku 1810 v Želazowé Woli u Varšavy. Chopinovým učitelem klavíru byl Čech Vojtěch Živný. Teorii studoval na konzervatoři u J. Elsnera. Už ve dvaceti letech měl za sebou úspěšné premiéry svých klavírních koncertů a jeho pověst klavíristy přerostla nad rámec rodného prostředí. V roce 1829 svým uměním okouzlil i náročnou Vídeň. Ve Vídni ho také zastihla osudová zpráva o vypuknutí polského povstání. Na ni posléze reagoval r. 1830 přesídlením do Paříže. Na sklonku první půle třicátých let se Chopin ocitl na vrcholu popularity. Byl pokládán za nejlepšího klavíristu v Paříží. Pohyboval se zde mezi předními umělci, jako byl Liszt, Berlioz, Delacroix, Heine, Balzac. Téměř deset let trval jeho dramatický milostný vztah ke spisovatelce G. Sandové. Po rozchodu s ní Chopin podnikl uměleckou cestu do Anglie a Skotska, ale těžce nemocen se vrátil do Paříže, kde roku 1849 zemřel. TVORBA Celé Chopinovo dílo je určené klavíru. Přehled jeho tvorby: Klavírní koncert f moll (1829) a Klavírní koncert e moll (1830). Preludia (1834-1841), Nokturny (1827-1846) a Balady (1831-1842), taneční skladby: Valčíky (1831-1848), Polonézy (1817-1846) a Mazurky (1824-1849).NOKTURNY Ve třech nokturnech op. 9, komponovaných v letech 1830-31, se projevila Chopinova tvůrčí individualita v plné míře. Tato hudba vyzařuje silný subjektivní náboj. Poslední tvůrčí fáze nokturnové trojice opusu 9 byla už poznamenána pařížskou atmosférou – skladby byly věnovány Marii Félicité Denise Pleyelové, ženě známého stavitele klavírů.Dvě další nokturna op. 15 vznikla ještě před Chopinovým příchodem do Paříže (1830), avšak celé opus bylo kompozičně uzavřeno až v druhém roce Chopinovy pařížské životní etapy (1833).Dvě nok turna op. 27 odrážejí vrcholné období Chopinovy tvorby. Oproti meditativnímu charakteru předcházejících opusů představují nebývalý dramatický rozmach i zvuk.Poslední dvě nokturna této nahrávky op. 32 z let 1836-37 znamenají další výrazový zlom. Lze v nich dokonce vystopovat některé autobiografické momenty – seznámení s George Sandovou a počínající příznaky zákeřné nemoci. |