A už je to zase tady, vstávat, cvičit a do školy. Prostě volají povinnosti. Skončily dva měsíce bezstarostných prázdnin a nezbývá, než se zase začít podřizovat určitému řádu.
Ty dva měsíce utekly velmi rychle. Byly krásné, ten pocit absolutní svobody, kdy člověk nic nemusí a může si celý den dělat co chce. Samozřejmě jsou v tom i tábory, kde je také určitý řád, kterému je třeba se podřizovat - budíček a večerka, ale zase je tu zajímavý program. Ten to všechno vynahradí, obzvlášť, když se můžu na programu spolupodílet. K prázdninám ale vedle zajímavých táborů, patří i volnost, která je doma nebo na společné dovolené s rodiči. My měli letos tu společnou dovolenou hodně volnou, protože s ohledem na počasí, které v té době právě bylo (pořád pršelo), jsme ji trávili doma, a když chvíli nepršelo, tak jsme si vyrazili na nějaký ten výlet z domova. Takový déšť se snáší daleko lépe doma, samozřejmě u počítače, než někde na chatě nebo pod stanem.
Prázdniny jsou krásné tím, že mě nikdo nehoní do postele. Tátovi je celkem jedno, kdy jdu spát, ale chce, abych každý den spal aspoň osm hodin denně. Tím pádem je ve školnín roce dáno, že bych měl jít spát v 23 hodin, protože ráno vstávám do školy v sedm. Když si můžu ráno přispat, třeba když odpadne první hodina, tak můžu jít automaticky spát o tu hodinu pozděj. Člověk si o prázdninách vstane, kdy chce a dělá si to, na co má právě náladu. Jenom škoda, že prázdniny nejsou brány jako soboty a neděle, že není celý den telefonní tarif jako v sobotu a neděli. Když totiž dopoledne prší, mohl bych hned na Internet a nemusel bych čekat aspoň na 17. hodinu, až bude střední pásmo.
V současné době mám tolik zálib, že jediné, co mi doma nikdy nehrozí, je nuda. Proto mi letos vůbec nevadilo, že jsem byl tři týdny doma. Aspoň jsem si užil s kamarády a kamarádkou, užil jsem si Internetu, a přesto, že byly prázdniny hodně krátké, svým způsobem se zase do školy taky trochu těším. Ne, že by mi o prázdninách chyběla, to teda vůbec ne! Klidně bych snesl prázdniny už od června až do konce září. Ale uvidím zase spolužáky, bude víc času na Internet, protože v závěru prázdnin jsem byl na puťáku a na Internet jsem chodil jen poměrně krátce díky tomu, že mi táta půjčil noteboak. Ale jako šéfredaktor prostě na Internetu musím být každý den aspoň na chvíli. Tady už vlastně zábava splývá s prací a povinností.
Na prázdninách se mi taky líbí, že jsou ke mě rodiče tolerantější. To co je jinak ve školním roce průšvih, nad tím se o prázdninách přimhouří oči. Rodiče si na mě najdou i víc času, ale sami se nevnucují. Vždycky si společně dohodneme program, co budeme dělat, a protože jsou prázdniny, tak v tom programu mám hlavní slovo já. Když řeknu, že chci jít dopoledne za kamarádama a odpoledne jet na kole s tátou, tak si to táta zařídí tak, že to tak je. Prostě táta měl půlku dovolené v těch třech týdnech, co jsem byl doma, aby jsme se užili a další půlku dovolené potom, když jsem byl na táboře, aby si s mámou někam vyrazili a taky si odě mě odpočinuli. Měli tak aspoň dva týdny dovolené bez mých rošťáren.
Prázdniny jsou teda krásné období, které bohužel rychle utíká. Já se ale těším i na září, protože v našem klubu začne náš meziklubový víceboj, budu zase každé pondělí chodit hrát s tátou pinkponk a on i ten školní rok bude rychle utíkat. Když se člověk nenudí, tak mu čas utíká hodně rychle. Skoro až moc.
Letos je pro mě ten začátek školního roku také něčím unikátní. Jdu do šesté třídy, takže jsem na druhém stupni. Přibude učitelů, na které jsem docela zvědavý, jak s nima budu vycházet. Loni nás všechno učil třídní, který je skvělej a máme to štěstí, že s námi jde letos i na druhý stupeň. Pouze na angličtinu jsme měli jiného učitele, kterého asi budeme mít i letos. Takže s jinýma učitelema jsem se setkal jenom při suplování a v první až třetí třídě, protože našeho třídního máme až od čtvrté třídy. Takže budu zvědavý, jak to bude letos probíhat.
Konec prázdnin neznamená jenom školní rok, ale i klubový rok, pro někoho oddílový rok a pro mě i novinářský rok. Určitě přibudou noví čtenáři Speed Expressu, kteří se vrátili plni sil a odpočinutí z prázdnin a těší se, až si přečtou nové články na Speed Expressu, ale snad i další moje články, které mám i v eKamarádovi, WebMagu, v Tuláckém Bratříčkovi, v Tady jsme a ve velmi čtených dospěláckých ečasopisech Živě a Česká škola. Takže se těším na nové čtenáře mých článků a doufám, že i oni se těší na mé nové články.
|