Novinové články
Dioxiny ani genové manipulace v potravinách úřady nezajímají
Přítomnost hormonů v belgickém mase se prokázala již v roce 1994
PRAHA (gin) - Dioxiny v krmivech a mase, genové a hormonální manipulace v potravinářství nechávají na rozdíl od zemí Evropské unie české úřady poměrně chladnými.
Zatímco mnozí spotřebitelé již nenakupují nebo vracejí belgické masové produkty, na druhou stranu kupují potraviny, aniž tuší, zda byly vyrobeny za pomoci geneticky modifikovaných organismů nebo za použití hormonů.
Například to, zda jsou dioxiny obsaženy v mase či jiných potravinách, se u nás prakticky nesleduje. Kompetence odpovědných státních orgánů jsou roztříštěné.
Podle veterinářů se k nám belgické maso, kde byly dioxiny, ani nedostalo, takže riziko je údajně zcela zanedbatelné. Zatím se to ale neprokázalo. Česká zemědělsko-potravinářská inspekce (ČZPI) totiž dosud nemá hotové prověrky potravin, přestože poslední aféra s "belgickými" dioxiny běží již několik týdnů.
Limity škodlivin v mase u nás stanovuje úřad hlavního hygienika ČR, ale zboží na pultech kontroluje ČZPI. Hygienici k tomu nemají pravomoc. Dovozce masa musí poskytnout Státní veterinární správě (SVS) osvědčení o laboratorním rozboru, ale pro dioxiny nemá ČR na rozdíl EU žádné jasné limity. Navíc se specializované rozbory neprovádějí, neboť jeden vzorek stojí 35 tisíc korun.
Při testování zemědělských krmiv využívají veterináři jednoduššího rozboru, zaměřeného na polychlorované bifenyly (PBC) - jejich případná přítomnost podle nich ukazuje také na možnost dioxinů. SVS a potravinářská inspekce využívají těchto testů jen v nejnutnějších případech. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský rozbory na dioxiny prakticky neprovádí.
ČR navíc není otevřena jen produktům s případným obsahem dioxinu, ale také potravinám, kde bylo použito hormonů. Jak vyplývá z odborné rešerše Ministerstva životního prostředí, kterou má Právo k dispozici, již "v roce 1994 prokázaly testy v EU, že například 12 procent všech ověřovaných vzorků masa z řeznictví či samoobsluh v Belgii obsahovalo zakázané hormony, které mohou při hojném používání vyvolat zhoubné bujení. Situace byla obdobná ve všech státech EU kromě Dánska. Přestože se používání hormonů z velké míry zakázalo, nepřineslo to žádný efekt, neboť se vynořila mafie s hormony".
Čeští spotřebitelé nejsou také vůbec informováni o potravinách, kde bylo použito geneticky modifikovaných organismů (GMO). Přitom v zemích EU se proti nim zvedá značný odpor, takže lze očekávat snahu exportérů pronikat více i do ČR. GMO sice zemědělským rostlinám zaručují větší odolnost, ale v důsledku nich by podle některých odborníků mohly vzniknout nové druhy bakterií, imunních i vůči nejsilnějším antibiotikům. GMO se přidávají také do krmiv pro dobytek. Dovozu těchto potravin Ministerstvo zemědělství dává zatím volný průběh.
Zákon o geneticky změněných organismech je sice navržen, ale třeba nepočítá se základní věcí: označováním potravin, že v nich bylo použito GMO. O zákoně by vláda měla jednat nejdříve za tři měsíce. Někteří naši výzkumníci se domnívají, že označovat výrobky s GMO je zbytečné, neboť to lidi prý nezajímá.
Titul: Právo
Datum vydání: 26.6.1999