zpět na hlavní stránku   Oxfordská studie věnovaná vegetariánství

(Zdroj: International Vegetarian Union - http://www.ivu.org/oxveg/Publications/Oven/Articles_General/oxvegstudy.html)


Hlavní výsledky z Oxfordské studie věnované vegetariánství

Tato studie je celostátní a dlouhodobá a zkoumá zdraví u 6000 osob, které nejedí maso (z největší části vegetariáni, ale do této skupiny patří i několik tzv. "semi-vegetariánů", kteří jedí ryby) a jako kontrolní vzorek zkoumá 5000 lidí, kteří maso jedí. Zástupci vegetariánů byli nalezeni s pomocí The Vegetarian Society UK, prostřednictvím časopisů o vegetariánství a o zdraví a pomocí dalších sdělovacích prostředků. Kontrolní skupina nevegetariánů byla vytvořena z jejich přátel a příbuzných, odpovídajícího věku a pohlaví, kteří ale jedí maso. Nábor pro výzkumu probíhal v období od září 1980 do ledna 1984.

Dobrovolníkům byl rozeslán úvodní dotazník, který zjišťoval podrobnosti o jejich stravě, životním stylu (např. o kouření, pití alkoholu, práci a fyzická aktivitě), o současném zdravotním stavu a o prodělaných nemocech. Později byli dobrovolníci mladší 70-ti let požádáni o vzorky krve a v letech 1985 až 1986 byl všem účastníkům rozeslán podrobný stravovací dotazník, do kterého měli uvést svůj podrobný jídelníček ve dvou pracovních dnech a o víkendu. Díky tomu jsou nyní k dispozici záznamy o hladině cholesterolu v krvi u téměř 3800 účastníků a detailní stravovací údaje pro zhruba 5000 účastníků.


Strava a hladina cholesterolu v krevním séru

Celková hladina cholesterolu a hladiny LDL-cholesterolu (lipoproteiny s nízkou hustotou) a HDL-cholesterolu (lipoproteiny s vysokou hustotou) byly porovnány u všech 4 stravovacích skupin (vegani, vegetariáni, semi-vegetariáni a všežravci) a výsledky byly zveřejněny v roce 1987. Celková hladina cholesterolu a hladina LDL-cholesterolu byly obě výrazně nejmenší u veganů a nejvyšší u všežravců. U vegetariánů a semi-vegetariánů konzumujících ryby byly zjištěny velmi podobné hodnoty, které se pohybovaly zhruba uprostřed. Hladina HDL cholesterolu byla podobná u všech 4 stravovacích skupin. Rozdíly naznačují, že výskyt nemocí srdce a cév může být až o 24% nižší u doživotních vegetariánů a až o 57% nižší u doživotních veganů než u konzumentů masa. Následující analýza stravy na vzorku 208 účastníků (52 z každé stravovací skupiny) ukázala, že hladinu cholesterolu ovlivňuje především druh konzumovaného tuku (živočišný nebo rostlinný) než jeho množství ve stravě. Lidé chtějící zlepšit své zdraví se také častěji přiklonili ke změně druhu tuku než k nízkotučné stravě.

Literatura:

Plasma lipids and lipoprotein cholesterol concentrations in people with different diets in Britain. Thorogood M, Carter R, Benfield L, McPherson K, Mann JI. British Medical Journal 1987;295:351-353.

Dietary intake and plasma lipid levels: lessons from a study of the diet of health conscious groups. Thorogood M, Roe L, McPherson K, Mann J. British Medical Journal 1990;300:1297-1301.



Strava a úmrtnost

Srovnání úmrtnosti mezi vegetariány a nevegetariány za 12 let výzkumu bylo zveřejněno v British Medical Journal dne 25.6.1994. Výsledky ukázaly, že po přepočtu pro vyloučení vlivu kouření, indexu tělesné hmotnosti a sociálního postavení (tyto 3 faktory ovlivňují úmrtnost), je u vegetariánů nižší index úmrtnosti u všech kombinací příčin úmrtí. Jak u kombinace ischemické choroby srdeční a všech druhů rakoviny, tak pro všechny ostatní příčiny v kombinaci se všemi druhy rakoviny byly rozdíly statisticky významné a tedy nemohlo jít o náhodu. Pouze čas ale ukáže, zdali tyto rozdíly jsou reálné nebo jsou projevem tzv. "efektu zdravých dobrovolníků", protože dobrovolníci z řad vegetariánů mohli být více motivováni na pozitivních výsledcích a proto se snažili být zdravější než nevegetariáni. (???) Pokud jsou tyto výsledky reálné, pak bude zajímavé sledovat, jestli nižší úmrtnost platí obecně pro všechny typy rakoviny nebo jen pro některé druhy, které jsou u vegetariánů méně pravděpodobné - jak to napovídají jiné výzkumy. Dále to také může vést k tomu, abychom přesněji zjistili, které složky vegetariánské stravy se podílejí na snížení úmrtnosti.

Literatura:

Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. British Medical Journal 1994;308:1667-1671.



Náhlý zánět slepého střeva a vliv stravy

Množství oznámených náhlých zánětů slepého střeva bylo u dobrovolníků porovnáno s jejich stravovacími návyky v minulosti a bylo uveřejněno v časopise "Journal of Epidemiology and Community Health". Dobrovolníci byli rozděleni do skupin podle toho, jestli stále jedli maso, nikdy nejedli maso a nebo přestali jíst maso. Procento těch, kteří oznámili, že měli náhlý zánět slepého střeva bylo vyšší u celoživotních konzumentů masa (10,7 %) než u celoživotních vegetariánů (7,8 %) nebo bývalých konzumentů masa (8,0 %). U konzumentů masa byl průměrný věk, v němž podstoupili operaci slepého střeva, okolo 18,9 roků, u celoživotních vegetariánů to byl věk 26 let a u bývalých konzumentů masa 19,6 roků. Výsledný koeficient vzniklý porovnáním průměrného věku účastníků v němž podstoupili operaci u celoživotních konzumentů masa a celoživotních vegetariánů byl 0,47, což napovídá, že vegetariáni mají zhruba o 50% nižší riziko zánětu slepého střeva než nevegetariáni.

Literatura:

Emergency appendicectomy and meat consumption in the UK. Appleby P, Thorogood M, McPherson K, Mann J. Journal of Epidemiology and Community Health 1995;49:594-596.



Vliv stravy, životního stylu a tělesných charakteristik na hladinu cholesterolu

Výsledky výzkumu vlivu stravy, životního stylu a tělesných charakteristik na celkovou hladinu cholesterolu a na hladinu HDL-cholesterolu u dobrovolníků byly uveřejněny v časopise "Journal of Human Nutrition and Dietetics". Vysoká celková hladina cholesterolu zvyšuje riziko vzniku nemocí srdce a cév, kdežto o HDL-cholesterolu se má zato, že naopak chrání před nemocemi srdce. Po korekci výsledků o rozdíly ve věku byla zjištěna postupně klesající celková hladina cholesterolu - nejvyšší u konzumentů masa, střední u vegetariánů a nejnižší u veganů - a to jak u mužů tak u žen. Oproti tomu hladina HDL-cholesterolu byla podobná u všech stravovacích skupin, jak u mužů, tak u žen. Když byl zkoumán vliv stravy a životního stylu, bylo zjištěno, že konzumace masa a sýrů zvyšuje celkovou hladinu cholesterolu, kdežto vysoký příjem potravní vlákniny naopak snižuje celkovou hladinu cholesterolu a to jak u mužů tak u žen. Na základě těchto výsledků je potřeba dále sledovat vliv vegetariánské stravy s vysokým podílem potravní vlákniny a omezenou konzumací sýrů na snižování hladiny cholesterolu. Vyloučení masa ze stravy může vést ke snížení rizika vzniku nemocí srdce a cév o 15 až 25 %. Podobný příznivý efekt má také omezení konzumace sýrů.

Literatura:

Associations between plasma lipid concentrations and dietary, lifestyle and physical factors in the Oxford Vegetarian Study. Appleby PN, Thorogood M, McPherson K, Mann JI. Journal of Human Nutrition and Dietetics 1995;8:305-314.



Strava a ischemická choroba srdeční

Ischemická choroba srdeční je nejčastější příčinou úmrtí ve Velké Británii a také v mnoha dalších rozvinutých zemích. Předchozí analýzy údajů ukázaly, že vegetariáni a vegáni mají o 28% nižší riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční před 80. rokem věku, než konzumenti masa - a to po přepočtu údajů pro vyloučení rozdílů způsobených kouřením, indexem tělesné váhy a sociálním postavením. Nebylo však jasné, které stravovací faktory způsobují tento rozdíl. Proto byl vliv různých složek stravy zkoumán novou analýzou. Účastníci byli rozděleni nejen podle typu stravy (konzumenti masa, semi-vegetariáni, vegetariáni, vegani), ale také podle konzumace konkrétních jídel a alkoholu, jak je uvedli ve svých dotaznících. Účastníci byli také rozděleni na třetiny podle odhadovaného celkového příjmu tuku, nasycených tuků a cholesterolu z živočišných potravin a na třetiny podle odhadů konzumace potravní vlákniny na základě poskytnutých údajů o tom, jaké potraviny jedí. Hlavní analýza se omezila na účastníky, kteří v době náboru do výzkumu netrpěli nemocemi srdce ani cukrovkou. Z nich 392 zemřelo dříve než ve věku 80 let, z toho 64 na ischemickou chorobu srdeční. Po korekci rozdílů způsobených pohlavím, věkem, kouřením a sociálním postavením se ukázalo, že vegetariáni a vegani mají o 17% nižší riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční, než konzumenti masa (mezi konzumenty masa byli zahrnuti ti účastníci, kteří jedí maso nejméně 1x týdně), avšak tyto rozdíly nejsou statisticky významné. Nejpřekvapivějšími výsledky analýzy byla silně pozitivní a vysoce významná spojitost mezi zvyšováním konzumace živočišných tuků a úmrtností na ischemickou chorobou srdeční. Úmrtnost byla zhruba 3x větší u třetiny s vysokým příjmem živočišných tuků, nasycených tuků a cholesterolu, v porovnání s třetinou s nízkým příjmem těchto složek. Konzumace vajíček a sýrů podle těchto výsledků také vede k vyššímu výskytu ischemické choroby srdeční. Naopak nebyl zjištěn pozitivní vliv konzumace potravní vlákniny, ryb nebo alkoholu, jak by se dalo očekávat podle výsledků jiných studií.

Literatura:

Dietary determinants of ischaemic heart disease in health conscious individuals. Mann JI, Appleby PN, Key TJ, Thorogood M. Heart 1997;78:450-455.



Strava a index tělesné hmotnosti

Index tělesné hmotnosti (BMI - body mass index - počítá se jako podíl mezi váhou v kilogramech a druhou mocninou výšky v metrech) byl vypočítán pro 1914 mužů a 3378 žen - všichni nekuřáci ve věku 20 až 89 roků. Podle odpovědí z dotazníků byli účastníci rozděleni podle četnosti konzumace různých jídel na konzumenty masa a vegetariány a dále do skupin podle odhadu příjmu živočišných tuků a potravní vlákniny. Účastníci byli navíc rozděleni podle konzumace alkoholu, stupně fyzické aktivity, sociálního postavení, podle toho zda v minulosti kouřili a podle toho zda ženy měly nebo neměly děti. Průměrný index tělesné váhy byl nižší u vegetariánů než u konzumentů masa ve všech věkových skupinách, jak u mužů tak u žen. Celkový průměrný BMI index v kg/m2, korigovaný o rozdíly ve věku mezi oběma skupinami byl u mužů konzumentů masa 23,18, u mužů vegetariánů 22,05 a u žen konzumentek masa 22,32 a u žen vegetariánek 21,32. Rozdíly byly vždy okolo 1 kg/m2, což je velmi statisticky významné a je nepravděpodobné, že by šlo o náhodu. Sledované faktory - konzumace masa, potravní vlákniny a živočišných tuků, sociální postavení, minulé zkušeností s kouřením, konzumace alkoholu u mužů a u žen ten fakt, zda měly nebo neměly děti - měly každý samostatný vliv na hodnotu BMI indexu. Ale tyto faktory vysvětlovaly pouze zhruba třetinu rozdílů v průměrném BMI indexu mezi vegetariány a nevegetariány, u mužů i u žen. Byl učiněn závěr, že vegetariáni jsou štíhlejší než nevegetariáni a že to může být zčásti způsobeno vysokým příjmem potravní vlákniny, nízkou konzumací živočišných tuků a u mužů nízkou konzumací alkoholu.

Literatura:

Low body mass index in non-meat eaters: the possible roles of animal fat, dietary fibre and alcohol. Appleby PN, Thorogood M, Mann JI, Key TJ. International Journal of Obesity 1998;22:454-460.


Shrnutí prací publikovaných od roku 1997 včetně můžete najít v:

The Oxford Vegetarian Study: an overview. Appleby PN, Thorogood M, Mann JI, Key TJ. American Journal of Clinical Nutrition 1999; 70(suppl): 525S-531S.



Poznámka: Tato Oxfordská studie věnovaná vegetariánství formálně nesouvisí s Oxfordskou vegetariánskou společností, třebaže se někteří minulí i současní členové této společnosti zúčastnili studie jako dobrovolníci.

(Paul Appleby, 1994, 1996 a 1998)




Vegetariánství