zpět na hlavní stránku   Novinové články
 
Pro zdravé občany nedělá stát bohužel vůbec nic

Stát stvořil ministerstvo zdravotnictví, které má pečovat o zdraví obyvatel. Skutečnost je o všem taková, že je pouze ministerstvem nemocí, nemocnic a léků.
Pro zdravé nedělá nic.


Postoj ke zdraví je u nás zcela jiný než třeba v dávné Číně. Tam byl lékař zodpovědný za výchovu a prevenci. Nejlépe byl placen ten, kterému žádná osoba v jeho komunitě neonemocněla. Praxe našeho státního zdravotnictví je nákladnější: nechat nemoc vzniknout a pak potlačovat její příznaky. V našem systému je totiž zakódována přímo fatální chyba. Zájmy zdravotníků jsou, na rozdíl od těch čínských, v přímém rozporu se zájmem nemocných. Když onemocníme, byli bychom rádi vyléčeni jednou a provždy. To by ale většina našich lékařů asi neměla na chleba. A tak náš systém motivuje lékaře obráceněléčit nás co nejčastěji a stále. Navíc tu působí pro normálního smrtelníka nepředstavitelné lobby nadnárodních monopolů výrobců léčiv a lékařské techniky. Jejich mocenský vliv je obrovský. Běžně viditelná je pouze masivní, i když sofistikovaná reklama, vytvářející prostředí pro poptávku po stále nových lécích, diagnostické a léčebné technice a úkonech. Ani nejvyspělejší státy světa nejsou schopny tento systém financovat. Přitom procento populace, kterému se standardní lékařské péče může dostat, trvale a rapidně klesá. Např. v USA to bylo v roce 1965 ještě 45 procent populace, v roce 1985 jen 16 procent a v roce 1995 zhruba 5 procent obyvatel. Vztáhnemeli tento trend na celosvětovou populaci v roce 1999, zjistíme, že vrcholná standardní péče může být poskytnuta asi polovině promile obyvatel planety... Majíli s financováním problémy nejvyspělejší země, jak je to u nás? Rušení nemocnic, jednotek intenzivní péče za stovky milionů, převážení zraněných lidí v sanitce od jedné nemocnice k další přes dvě hodiny, čekání na operace... Jenže systém, který to má na svědomí, je uzákoněn. Kromě toho jej de facto řídí ti, kteří na něm profitují, a nemají proto zájem na něm cokoliv měnit. A tak, aby se zhroucení systému co nejdéle oddálilo, přenášejí se náklady z pojišťoven ve stále větší míře na bedra občana plátce daní a zdravotního pojištění. Klidně se vám proto může stát, že budete sice po desetiletí obojí řádně platit, ale až budete potřebovat nějaký lék nebo lékařský úkon, zaplatíte znovu.

Plaťte, a až budete něco potřebovat, zaplatíte znovu
Vládnoucí a prosazující se názor etablované alopatické medicíny je poplatný systému, díky kterému lékaři na chleba mají. To by ještě nemuselo až tak vadit. Problémem je, že všechno, co lékařům na chleba potenciálně sahá, je ihned potlačováno, nebo aspoň bagatelizováno a karikováno. Pro normálního občana je jedinou cestou z bludného kruhu našeho systému prevence. Protože její význam je po tisíce let znám, mluví o ní zdravotníci i státní orgány. Ale jen licoměrně mluví. Jejich rady často vyznívají jako doporučení na cigaretové krabičce od ministra, který kouří čtyřicet startek denně. Navíc prevenci zamlžili tak, že za ni mnozí považují už i interrupci. "Prevence: soubor opatření mající zabránit vzniku onemocnění," říká slovník. Díky "zdravotní osvětě" za prevenci považujeme většinou jen lékařskou prohlídku. Jakkoliv je jistě i ona doporučení hodná (hlavně proto, že "léčíme" následky je lepší odstraňovat malé vady než velké), s prevencí nemá vůbec nic společného. Jdemeli třeba na zubní kontrolu, může lékař objevit kaz, když je ještě malý, a nás oprava nebude tolik bolet. Ale to přece není prevence. Ta tkví ve zdravé výživě a v čištění zubů. Naše oficiální medicína skutečné příčiny nemocí nejen nezná, ale ani po nich nepátrá. Ve skutečnosti jí vyhovuje, když počty nemocných i nemocí narůstají. Kromě toho představitelé "vědecké" medicíny mnohé cesty a nástroje prevence zesměšňují nebo ignorují a i nejúspěšnější lékaři a léčitelé užívající alternativní metody léčby jsou otevřeně či skrytě diskriminováni. Kdo na tuto nevraživost nejvíce doplácí, jsou pacienti. A tak lékař v Českém rozhlase bezostyšně vysvětluje astmatikům, že postačí chorobu včas diagnostikovat a pak pravidelně chodit do ordinace (v tomto případě do konce života). Na přímou otázku po prevenci odpoví, že "prevence to nevyřeší", a na vysvětlenou dodává, že k různým alternativním postupům nemá důvěru. Další den se dovíme, že bez mléka nebudeme mít, zejména děti, dost kalcia a zdravé kosti. Jen mléko je toho nejlepší zdroj, lepší než výrobky kysané. A nejsou nám doporučeny "klíčky ani podobné rádoby zdravé potraviny", protože na to pak doktor není. Mluvil by dotyčný lékař stejně, kdybychom na mléko stáli fronty? Stejně poplatné byly a jsou rady o ještě důležitějších věcech, jako je např. užívání antibiotik. Podle průzkumů nemáme v pohrdání zdravou výživou v Evropě konkurenci, v procentech úmrtí na známé civilizační choroby nám patří čelná místa. Jaké jsou důvody tohoto stavu? Jak se na něm podílí zdravotní osvěta a prevence? Do určité míry lze pochopit a tolerovat snahu hájit vlastní zájmy a udržovat "stádo" v nevědomosti. Přijmout ale na začátku třetího tisíciletí tvrzení, že Slunce obíhá kolem Země, protože všechny naše smysly to říkají, nelze. Podívámeli se na typického "občana", uvidíme osůbku, která se podobá majiteli auta, co svého miláčka sice stále oprašuje a leští, ale jezdí s ním hlava nehlava a cesta necesta. Nemění olej ani svíčky, místo naturalu tankuje klidně benzin s olovem nebo naftu. Když auto klekne, zlobí se, že tomu nerozumí, a dozvíli se, že musí do opravny, láteří na výrobce. Tak i my, zblblí všemi těmi radami, reklamami a jinými komerčně prezentovanými "informacemi", zacházíme stejně se svou tělesnou schránkou. K úplnému pochopení důsledků je dobré si uvědomit, že k pobytu na této planetě své tělo nezbytně potřebujeme. Kdybychom se o sebe starali aspoň tak, jak se staráme třeba o vlasy nebo o nehty... Řeč je ale o opravdové péči o tělo i o ducha. Každý sice řekne, že zdraví je nejdůležitější, ale jednat podle toho začne teprve, když je ztrácí. Navíc velké části lidiček stávající systém vlastně vyhovuje. Onemocníli, dojdou si k lékaři pro neschopenku a nějaký ten chemický přípravek k potlačení příznaků choroby. Nestačíli na to chemie, lze použít nůž. Ale opustit své zvyky, které je vlastně do ordinace přivedly? Právě na tomto poli by zdravotnictví mohlo pro ty, kteří je financují, udělat mnoho, hned a s minimálními náklady. Nejprve by ovšem zdravotníci museli přestat s radami, které vypovídají leda tak o tom, kam rádce ve svém vývoji dospěl, případně kolik dostal zaplaceno. A zatím nedostatek informací může přivodit právě ty újmy, před kterými lékaři varují. Příkladem může být požívání masa. Když jsme byli první na světě v konzumaci vepřového a bůček byl jen v podpultí, doporučovali rádcové maso omezit. Dnes, kdy je masa nadbytek, radí nám jíst maso každý den a vegetariánství odsuzují. Jenže mezi námi vegetariáni jsou a budou. Proto by bylo lepší, aby jim byly poskytnuty informace seriózní, ne na úrovni hanopisu.

Kde začít
Základní a nejjednodušší oblastí prevence je právě výživa a její doplňky. Je to také oblast nejpostiženější. Všimněte si, že ani na konci druhého milénia se lékařské kapacity neshodnou na tak triviální věci, jakou je složení stravy člověka. Zato reklama působí svorně, a zdravotníci se o nedostatek pacientů v nejbližších desetiletích obávat nemusí. Mnoho dětí už na základních školách svačí denně chipsy s kolou a v automatech umístěných přímo ve školách si kupují sladkosti a kávu. Vždycky jsou dvě možnosti, rozhodnout se musí každý sám. Chceteli setrvat v pasivním postoji, počkat, až nemoc vznikne, a pak léčit její následky chemoterapií, můžete. Jste ve svobodné a demokratické zemi a máte právo být nemocní. Nemusíte opouštět své staré dobré zvyky, a dokonce ani přemýšlet. V tomto případě není od věci rada v duchu známého výroku "Zajeď si do Pelhřimova a běž se podívat na krematorium, ať víš, do čeho jdeš". Zdáli se vám to příliš morbidní, můžete začít nějakou čekárnou (nemyslím nádražní).

Kdo zodpovídá za vaše zdraví?
Nechceteli testovat úroveň našeho zdravotnictví na vlastní kůži, zkuste přijmout názor, že za všechno, co se vašeho zdraví a života týká, zodpovídáte pouze a jen VY. Nikdo vám nemůže nic přikazovat a zakazovat (až na několik právních norem poplatných modelu totalitní legislativy). Buďte otevření informacím, uvažujte nejen o jejich obsahu, ale i o tom, kdo a proč vám je sděluje. Většina našich spoluobčanů jistě nezbaští bez přemýšlení všechno, co říká kupříkladu předseda vlády, jen proto, že to říká předseda vlády. Uvažujeteli o názorech politických, proč byste to neměli dělat u informací týkajících se vašeho života a zdraví? Proto, že je hlásá člověk s tituly a funkcemi? A do nových začátků pro vás máme nový námět: "Jeli možné život zhoršit a zkrátit, je ho také možné zkvalitnit a prodloužit." I když to první je snadnější.


Titul: Lidové noviny
Datum vydání: 18.10.1999
Autor: Kristián Chalupa
Strana: 4



Vegetariánství