Mýty o potravinách
Když se člověk dá na vegetariánství, začne si více všímat toho, jaký vlastně mají lidé vztah k masu. Kromě jiných aspektů "masožravosti" pak obvykle zjistí i to, že maso si lidé spojují s blahobytem. Zvláště pro dříve narozené je maso dosti často stále ještě něčím vyjímečným a svátečním, byť si ho v dnešní době mohou dopřát více méně kdykoliv. Přesto si ho hodně váží a také ho vnímají jako to nejlepší, co mohou nabídnout svým známým a návštěvám.
Má to nepochybně kořeny v jejich dětství. V době první republiky a především pak za druhé světové války bylo maso asi opravdu velmi vzácné. Navíc i jejich rodiče a prarodiče nejspíš vyrostli ve zkušenosti, že maso je výsadou boháčů, a tento názor určitě předali i svým dětem. Z toho důvodu se asi nelze příliš divit poválečnému boomu výroby a spotřeby masa. Je to vlastně výsledek nedomyšlené snahy zajistit "blahobyt" pro všechny. Proto je jen pochopitelné, že se v minulých letech u nás stala spotřeba masa měřítkem blahobytu společnosti.
Nicméně tento "žebříček blahobytu" je poněkud širší. Když máte trochu štěstí, můžete získat zajímavé zkušenosti. My jsme je získali nedávno, když jsme poprvé vyzkoušeli koupi biopotravin a mimo jiné jsme si koupili i čerstvé kozí mléko.
Jaké bylo naše překvapení, když naši rodiče odmítli kozí mléko pít. Nejdřív to objasňovali tím, že je "příliš cítit kozinou" apod., ale později nám řekli, jak to vlastně je. Když byli mladí, zvláště otec, bylo pro ně kozí mléko znamením chudoby. Protože ti bohatší si mohli dovolit "kravku" a tak měli kravské mléko, kdežto chudí se museli spokojit s mlékem kozím. A možná, že bylo za jejich dětství kozí mléko i předmětem výsměchu okolí.
Takže žebříček blahobytu byl asi v minulosti jednoznačný - kozí mléko značí chudobu, kravské mléko značí lepší poměry a maso, to už je známka hojnosti, protože maso si mohli dovolit jen bohatí. Je to zajímavé zjištění. Dnešní velká spotřeba masa a kravského mléka tedy může být pokračováním těchto názorů, táhnoucích se napříč staletími. Zatím jsme se nezvěděli nic o názoru minulých generací na ovoce, zeleninu apod. Nejspíše by to ale bylo neméně zajímavé.
Především to však podle našeho názoru jednoznačně ukazuje, že naši předkové se nejspíš po staletí stravovali téměř vegetariánsky. Jistě je možno namítat, že tento žebříček hodnot v oblasti potravin vznikl nejspíše z každodenních zkušeností a že tinejchudší byli v minulosti asi podvyživení a nemocní. Ale i v tomto směru můžeme najít paralely s dnešní dobou. Byly prováděny výzkumy v nejchudších zemích světa a zjistilo se, že podvýživa hladovějících není způsobena tím, že by neměli maso, ale jednoduše tím, že nejedí dostatek kalorií a jejich strava sestává jen z omezeného počtu druhů potravin, takže se jim nedostává mnohých živin (což by ani maso nezachránilo).
J.K.M.