zpět na hlavní stránku   Stanovisko Americké dietetické asociace (ADA)

Durer: Adam(zkrácená verze, překlad z www.eatright.org/adap1197.html)


Vegetariánská strava

Vědecká data svědčí o přímém vztahu mezi vegetariánskou stravou a sníženým rizikem k mnohým chronickým degenerativním chorobám a stavům, včetně obezity, kornatění tepen, vysokému krevnímu tlaku, diabetu mellitu a některým druhům rakoviny. Vegetariánská strava, jako všechny stravy, se musí řádně plánovat, aby byla strava nutričně vyvážená.


Prohlášení stanoviska

Stanovisko ADA je, že řádně plánovaná vegetariánská strava je zdraví prospěšná, nutričně vyvážená a je zdravotním přínosem v prevenci a léčbě některých chorob.


Perspektiva vegetariánství

Stravovací návyky vegetariánů se významně liší.
Lakto-ovo-vegetariánská strava je založena na obilninách, zelenině, ovoci, luštěninách, semenech, ořechách, mléčných produktech i vajíčkách, vylučuje maso, ryby a drůbež. Vegan, neboli úplný vegetarián, má podobnou stravu až na dodatečné vyloučení vajec, mléka a dalších živočišných produktů. Dokonce i uvnitř těchto návyků se může vyskytovat značný rozptyl, co se týče odmítání živočišných produktů. Díky tomu je nutné individuální posouzení, aby se mohla stanovit nutriční kvalita potravy vegetariána.

Studie napovídají, že vegetariáni mají často nižší nemocnost (1) i úmrtnost (2) na mnohé chronické degenerativní choroby než mají ne-vegetariáni. Ačkoliv jiné faktory než strava, jako fyzická aktivita a abstinence od kouření a alkoholu, mohou také hrát roli, strava je jasně pozitivní faktor.

Kromě zdravotních výhod, i další důvody mohou vést člověka k tomu, aby se stal vegetariánem, jako např. zájem o životní prostředí, ekologie i problémy hladu ve světě. Vegetariáni také citují ekonomické důvody, etické skutečnosti a náboženské zvyky jako svůj důvod pro přijetí tohoto typu životosprávy. Poptávka zákazníků po vegetariánské stravě vede ke zvyšující se nabídce stravovacích služeb, které nabízejí vegetariánskou alternativu. V současnosti většina universitních jídelen poskytuje vegetariánská jídla.


Zdravotní dopady vegetariánství

Vegetariánské stravy, nízkotučné nebo se saturovaným tukem, se úspěšně používají jako část rozsáhlých zdravotních programů ke zvrácení mnohých chorob kornatění tepen (3,4). Vegetariánská strava poskytuje ochranu před nemocemi, protože má méně saturovaných tuků, cholesterolu i živočišných proteinů, často také vyšší koncentraci folátů (které snižují hladinu homocysteinu) (5), antioxydantů jako vitamin C a E, karotenů a fyto-prvků. Nejen úmrtnost na kornatění tepen je nižší u vegetariánů než u ne-vegetariánů, ale vegetariánská strava je také úspěšná pro zastavení kornatění tepen. Celkový cholesterol i LDL cholesterol je obvykle nižší u vegetariánů, ale HDL cholesterol a hladiny triglyceridů se liší v závislosti na typu vegetariánské stravy (10).

Vegetariáni mívají nižší výskyt vysokého tlaku než ne-vegetariáni. (11). Tento efekt se ukazuje býti závislým na hmotnosti i příjmu sodíku. Vegetariáni méně často umírají na diabetes 2. typu než ne-vegetariáni, pravděpodobně z důvodu jejich vyššího příjmu složených sacharidů a nižšího indexu BMI. (12).

Výskyt rakoviny jater a kolorektálního karcinomu je nižší u vegetariánů než u ne-vegetariánů. Snížené riziko kolorektálního karcinomu je spojováno se zvýšeným příjmem vlákniny, zeleniny a ovoce (14,15). Obsah tlustého střeva u vegetariánů ve srovnání s ne-vegetariány se význačně liší takovým způsobem, který příznivě ovlivňuje riziko rakoviny tlustého střeva. Nižší výskyt rakoviny plic nebyl pozorován u západních vegetariánů, ale mezinárodní data ukazují, že výskyt rakoviny plic je nižší u populací, které se živí stravou založenou na plodinách (18). Nižší hladiny estrogenů mohou chránit ženy vegetariánky (19).
Dobře plánovaná vegetariánská strava může být užitečná v prevenci a léčbě rakoviny ledvin. Studie založené na modelech lidských i zvířecích ukazují, že některé rostlinné proteiny mohou zvyšovat míru přežití a snižovat vylučování bílkovin močí, míru glomelurální filtrace, průtok krve ledvinami a histologicky významné poškození ledvin v porovnání s ne-vegetariány (20,21).

ovoce

Nutriční úvahy pro vegetariány

Rostlinné zdroje proteinů samy o sobě poskytují adekvátní množství esenciálních aminokyselin, pokud se konzumují různé plodiny a je splněna energetická potřeba. Výzkumy ukazují, že doplňkové proteiny není potřeba konzumovat v ten samý okamžik a že spotřeba z různých zdrojů aminokyselin během dne by měla zajistit adekvátní uchování dusíku a jeho spotřebu u zdravých lidí (22). Ačkoliv mají vegetariánské stravy nižší obsah celkových bílkovin a potřeba vegetariánských bílkovin může být nějakým způsobem zvýšená díky nižší kvalitě některých plodin, příjem proteinů jak u lakto-ovo-vegetariánů i veganů se ukazuje býti dostatečným (16).

Rostlinné potraviny obsahují jen nehematické železo, které je citlivější než hematické jak k inhibitorům tak ke katalyzátorům absorpce železa. Ačkoliv vegetariánská strava má vyšší celkový obsah železa než nevegetariánská, zásoby železa jsou u vegetariánů nižší, protože železo z rostlinných zdrojů se hůře vstřebává (23). Klinická důležitost tohoto je nejasná, pokud je nějaká, protože četnost anemií z nedostatku železa jsou podobné u vegetariánů i ne-vegetariánů (23). Vyšší obsah vitamínu C u vegetariánské stravy zlepšuje absorpci železa.

Ačkoliv rostlinné potraviny obsahují na svém povrchu vitamín B12 ze zbytků solí, toto není podstatný zdroj B12 pro vegetariány. ...Ačkoliv mléčné výrobky a vajíčka obsahují vitamín B12, studie ukazují, že lakto-ovo-vegetariáni mají nižší úrovně B12 v krvi. Doplňky nebo příjem obohacených potravin se doporučuje vegetariánům, kteří vypouštějí nebo omezují živočišnou stravu (24).

Protože potřeba vitaminu B12 je malá a je jak uchovávána tak obnovována v těle, symptomy nedostatku mohou být opožděny o mnoho roků. Absorpce vitaminu B12 se snižuje s věkem, takže doplňky jsou doporučeny pro všechny starší vegetariány.

Lakto-ovo-vegetariáni mají takový příjem vápníku, že je srovnatelný nebo vyšší než u ne-vegetariánů (25,26). Příjem vápníku u veganů je avšak všeobecně nižší než u lakto-ovo-vegetariánů nebo všežravců. (26). Je třeba poznamenat, že vegani mají pravděpodobně nižší potřebu vápníku než ne-vegetariáni, protože strava, která je chudá na bílkoviny a více alkalická, se ukazuje míti vápník-šetřící efekt (27). Navíc, když strava obsahuje méně bílkovin a sodíku a je uplatňována pravidelná fyzická aktivita, požadavky na příjem vápníku mohou být nižší než u sedavého člověka, který jí klasickou západní stravu. Tyto faktory a genetický vliv pomáhají vysvětlit mnohotvárnost ve zdraví kostí, které je nezávislé na příjmu vápníku.

Protože nebyly stanoveny potřeby vápníku u veganů a nedostatečný příjem je spojen s rizikem osteoporózy u žen, vegani by měli splňovat požadavky stanovené pro jejich věkovou skupinu Institutem pro Medicínu (28). Vápník se velmi dobře vstřebává z mnoha rostlinných zdrojů a veganská strava může poskytnout dostatečný příjem kalcia, pokud strava obsahuje pravidelně potraviny bohaté na vápník (29). Navíc jsou mnohá nová vegetariánská jídla obohacována vápníkem. Potravinové doplňky jsou doporučeny pouze pro ty vegany, kteří nepřijímají dostatek kalcia ze stravy.

Vitamin D je slabě zastoupen v každé životosprávě, pokud člověk nekonzumuje jídla obohacená tímto vitaminem. Veganská strava může mít nedostatek tohoto prvku, protože obohacené kravské mléko je jeho nejběžnějším dietetickým zdrojem. Jsou ale dostupné také veganská jídla doplněna vitaminem D, jako například sojové mléko a některé druhy cereálií. K tomu je třeba dodat, že výzkumy ukazují, že vystavování se slunečnímu záření je hlavní faktor příjmu vitaminu D a ten příjem ve stravě je důležitý jen když příjem slunečního záření je nedostatečný. Slunění rukou, paží a tváře 5 až 15 denně poskytuje dostatek množství vitaminu D. Lidé s tmavou pletí nebo ti co žijí severněji nebo v oblačných nebo znečištěných prostředích mohou mít větší potřebu slunění.
Sluneční záření zasahuje do syntézy vitaminu D. Pokud je sluneční příjem neadekvátní, doplňky vitaminu D jsou doporučeny pro vegany. Toto je obzvláště nutné pro starší lidi, kteří syntetizují vitamin D méně účinně a kteří mají kratší dobu slunění.

Studie ukazují, že příjem zinku je u vegetariánů v porovnání s ne-vegetariány nižší nebo srovnatelný (16). Většina studií ukazuje, že hladiny zinku ve vlasech, séru a slinách jsou u vegetariánů v normálních mezích (32). Náhradní mechanismus vegetariánům pomáhá přizpůsobit se stravě, která je chudá na zinek (33). Díky slabé bio-dostupnosti zinku z rostlinných zdrojů a protože je vliv zinku nedostatečně vysvětlen, měli by se vegetariáni snažit splnit nebo překročit Doporučený Denní Příjem (RDA) pro zinek.

Životospráva, která neobsahuje ryby nebo vajíčka je chudá na dlouhý řetězec n-3 mastné kyseliny dokosahexanoic kyseliny (DHA).
Vegetariáni mívají nižší hladiny lipidů v krvi, ačkoliv ne všechny studie odpovídají těmto zjištěním (34,35). Esenciální mastná linolenová kyselina se může přeměnit na DHA, ačkoliv stupeň přeměny se ukazuje býti neefektivním a vysoké příjmy linolenové kyseliny zasahují do přeměny (36). Důsledky nízké hladiny DHA není jasný. Nicméně je doporučeno, aby vegetariáni zařadili kvalitní zdroje kyseliny linolenové do své stravy.


Vegetariánství jako životní cyklus

Dobře naplánovaná veganská a lakto-ovo-vegetariánská strava je vhodná pro všechny doby života, včetně těhotenství a laktace.
Přiměřeně plánovaná veganská a lakto-ovo-vegetariánská strava uspokojuje nutriční požadavky kojenců, batolat, dětí i adolescentů a podporuje normální růst (37). Dietetické nedostatky jsou nejčastěji pozorovány v populacích s velmi restriktivními životosprávami. Všechny veganské děti by měli mít hodnotný zdroj vitaminu B12 a pokud není dostatek slunce, doplňky vitaminu D nebo používat obohacené potraviny. Potraviny bohaté na vápník, železo a zinek by měli být upřednostňovány.
 
 
Literatura:
  1. Knutsen SF. Lifestyle and the use of health services. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1171S-1175S.
  2. Key TH, Thorogood M, Appleby PM, Burr ML. Dietary habits and mortality in 11,000 vegetarian and health conscious people: results of a 17-year follow up. BMJ. 1996;313:775-779.
  3. Franklin TL, Kolasa KM, Griffin K, Mayo C, Badenhop DT. Adherence to very low fat diet by a group of cardiac rehabilitation patients in the rural southeastern United States. Arch Fam Med. 1995;4:551-554.
  4. Gould KL, Ornish D, Scherwitz L, Brown S, Edens RP, Hess MJ, Mullani N, Bolomey L, Dobbs F, Armstrong WT, Merritt T, Ports T, Sparler S, Billings J. Changes in myocardial perusion abnormalities by positron emission tomography after long-term intense risk factor modification. JAMA. 1995;274:894-901.
  5. Janelle KC, Barr SI. Nutrient intakes and eating behavior scores of vegetarian and nonvegetarian women. J Am Diet Assoc. 1995;95:180-189.
  6. Jacob RA, Burri BJ. Oxidative damage and defense. Am J Clin Nutr. 1996;63(suppl):985S-990S.
  7. Thorogood M, Mann J, Appleby P, McPherson K. Risk of death from cancer and ischaemic heart disease in meat and non-meat eaters. BMJ. 1994;308:1667-1670.
  8. Fraser GE, Lindsted KD, Beeson WL. Effect of risk factor values on lifetime risk of and age at first coronary event. The Adventist Health Study. Am J Epidemiol. 1995;142:746-758.
  9. Roberts WC. Preventing and arresting coronary atherosclerosis. Am Heart J. 1995;130:580-600.
  10. Melby CL, Toohey ML, Cedrick J. Blood pressure and blood lipids among vegetarian, semivegetarian and nonvegetarian African Americans. Am J Clin Nutr. 1994;59:103-109.
  11. Beilin LJ. Vegetarian and other complex diets, fats, fiber, and hypertension. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1130-1135.
  12. Dwyer JT. Health aspects of vegetarian diets. Am J Clin Nutr. 1988;48(suppl):712-738.
  13. Mills PK, Beeson WL, Phillips RL, Fraser GE. Cancer incidence among California Seventh-day Adventists, 1976-1982. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1136S-1142S.
  14. Almendingen K, Trygg K, Vatn M. [Influence of the diet on cell proliferation in the large bowel and the rectum. Does a strict vegetarian diet reduce the risk of intestinal cancer?] Tidsskr Nor Laegeforen. 1995;115(18):2252-2256.
  15. Steinmetz KA, Potter JD. Vegetables, fruit and cancer. II. Mechanisms. Cancer Causes Control. 1991;1:427-442.
  16. Messina MJ, Messina VL. The Dietitian's Guide to Vegetarian Diets: Issues and Applications. Gaithersburg, Md: Aspen Publishers; 1996.
  17. Adlercreutz H, van der Wildt J, Kinzel J, Attalla H, Wahalla K, Makela T, Hase T, Fotsis T. Lignan and isoflavonoid conjugates in human urine. J Steroid Biochem Mol Biol. 1995;59:97-103.
  18. Cancer Facts and Figures--1994. Atlanta, Ga: American Cancer Society;1994.
  19. Barbosa JC, Shultz TD, Filley SJ, Nieman DC. The relationship among adiposity, diet and hormone concentrations in vegetarian and nonvegetarian postmenopausal women. Am J Clin Nutr. 1990;51:798-803.
  20. Pagenkemper J. The impact of vegetarian diets on renal disease. Top Clin Nutr. 1995;10:22-26.
  21. Barsotti G, Morelli E, Cupisti A, Meola M, Dani L, Giovannetti S. A low-nitrogen, low-phosphorus vegan diet for patients with chronic renal failure. Nephron. 1996;74:390-394.
  22. Young VR, Pellett PL. Plant proteins in relation to human protein and amino acid nutrition. Am J Clin Nutr. 1994; 59 (suppl 5):1203S-1212S.
  23. Craig WJ. Iron status of vegetarians. Am J Clin Nutr. 1994;59 (suppl):1233S-1237S.
  24. Helman AD, Darnton-Hill I. Vitamin and iron status in new vegetarians. Am J Clin Nutr. 1987;45:785-789.
  25. Slatter ML, Jacobs DR, Hilner JE Jr, Caan BJ, Van Horn L, Bragg C, Manolio TA, Kushi LH, Liu D. Meat consumption and its association with other diet and health factors in young adults: the CARDIA study. Am J Clin Nutr. 1992;56:699-704.
  26. Tesar R, Notelovitz M, Shim E, Dauwell G, Brown J. Axial and peripheral bone density and nutrient intakes of postmenopausal vegetarian and omnivorous women. Am J Clin Nutr. 1992;56:699-704.
  27. Remer T, Manz F. Estimation of the renal net acid excretion by adults consuming diets containing variable amounts of protein. Am J Clin Nutr. 1994; 59:1356-1361.
  28. National Academy of Sciences, Institute of Medicine. Dietary Reference Intakes for Calcium, Phosphorus, Magnesium, Vitamin D and Flouride. Washington, DC: National Academy Press; 1997.
  29. Weaver CM, Plawecki KL. Dietary calcium: adequacy of a vegetarian diet. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1238S-1241S.
  30. Henderson JB, Dunnigan MG, McIntosh WB, Abdul-Motaal AA, Gettinby G, Glekin BM. The importance of limited exposure to ultraviolet radiation and dietary factors in the aetiology of Asian rickets: a risk-factor model. QJM. 1987;63:413-425.
  31. Holuck MF. Vitamin D and bone health. J Nutr. 1996;126 (suppl):1159S-1164S.
  32. Freeland-Graves JH, Bodzy PW, Epright MA. Zinc status of vegetarians. J Am Diet Assoc. 1980;77:655-661.
  33. Lei S, Mingyan X, Miller LV, Tong L, Krebs NF, Hambidge KM. Zinc absorption and intestinal losses of endogenous zinc in young Chinese women with marginal zinc intakes. Am J Clin Nutr. 1996;63:348-353.
  34. Sanders TAB, Roshanai F. Platelet phospholipid fatty acid composition and function in vegans compared with age-and sex-matched omnivore controls. Eur J Clin Nutr. 1992;46:823-831.
  35. Conquer JA, Holub BJ. Dietary docosahexaenoic acid as a source of eicosapentaenoic acid in vegetarians and omnivores. Lipids. 1997;32: 341-345.
  36. Emken EA, Adlof RO, Gulley RM. Dietary linoleic acid influences desaturation and acylation of deuterium-labeled linoleic and linolenic acids in young adult males. Biochim Biophys Acta. 1994; 1213:277-288.
  37. Sanders TAB, Reddy S. Vegetarian diets and children. Am J Clin Nutr. 1994;59(suppl):1176S-1181S.
  38. O'Connor MA, Touyz SW, Dunn SM, Beaumont PJV. Vegetarianism in anorexia nervosa? A review of 116 consecutive cases. Med J Aust. 1987;147:540-542.
  39. Janelle KC, Barr SI. Nutrient intakes and eating behavior scores of vegetarian and nonvegetarian women. J Am Diet Assoc. 1995;95:180-189.
  40. Pedersen AB, Bartholomew MJ, Dolence LA, Aljadir LP, Netteburg KL, Lloyd T. Menstrual differences due to vegetarian and nonvegetarian diets. Am J Clin Nutr. 1991;54:520-525.
  41. Slavin J, Lutter J, Cushman S. Amenorrhea in vegetarian athletes. Lancet. 1984;1:1474-1475.
  42. O'Connell JM, Dibley MJ, Sierra J, Wallace B, Marks JS, Yip R. Growth of vegetarian children: the Farm Study. Pediatrics. 1989;84:475-481.
  43. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Nutrition During Pregnancy. Washington, DC: National Academy Press; 1991.
  44. Food and Nutrition Board, Institute of Medicine. Nutrition During Lactation. Washington, DC: National Academy Press; 1991.



Vegetariánství