Novinové články
Američanka žila dva roky v koruně stromu
Z větví sekvoje psala Julia Hillová komentáře do no vin a bojovala proti kácení vzácných stromů. Tento víkend mohla opět sestoupit na zem: dřevařská firma její požadavky přijala.
SACRAMENTO, Kalifornie: Po dvou letech, které strávila v koruně mohutné sekvoje u Staffordu (přibližně 390 kilometrů severně od San Franciska), se 25letá Julia Hillová rozhodla sestoupit na pevnou zem. Její originální protest totiž nakonec přinesl ovoce: dřevařská společnost Pacific Lumbers s ní podepsala smlouvu o tom, že ani "její" sekvoj, ani další stromy v okruhu 61 metrů nebudou poraženy. Výměnou za vítězství musí Hillová zaplatit firmě 50 tisíc dolarů jako "odškodné za ušlý zisk". Pacific Lumbers nicméně tuto částku hodlají věnovat na studium lesních porostů. Julia Hillová vylezla na sekvoj, který později nazývala "Luna", 10. prosince 1997 na protest proti kácení těchto vzácných stromů a oznámila, že nesleze, dokud jí to Pacific Lumbers nezaručí. Přesně 737 dní tak mladá Američanka strávila v koruně sekvoje ve výšce 55 metrů nad zemí. Na dřevěné příčce o šířce jednolůžkové postele zažila vše od zimních bouří po horký vítr a nesnesitelná letní vedra. Dny trávila čtením, psaním poezie, vařením vegetariánských jídel a meditováním. Později si svůj skromný příbytek zastřešila a pořídila si kyblík na osobní hygienu a odpadky. Aby neztratila kondici, Julia několikrát denně vyšplhala na vrchol sekvoje. Potraviny, oblečení a sešity jí přinášeli zástupci nejrůznějších ekologických hnutí, kteří její čin obdivovali. Později se z Julie stala mediální hvězda. S aktivisty, novináři a vyslanci dřevařů z celého světa komunikovala prostřednictvím mobilního telefonu, psala komentáře a glosy do novin a dokonce působila jako "exkluzivní zpravodaj ze stromu" pro ekologickou show na kabelové televizi. Když se nohy Julie poprvé po dvou letech dotkly pevné půdy, podlomila se jí kolena. Poté řekla, že na zemi sice zůstane, ale rozhodně se jednou do nitra "Luny" vrátí.
Titul: Lidové noviny
Datum vydání: 18.12.1999
Autor: Marek Kerles
Strana: 4