© 1994 Český normalizační institut
ČSN EN 50067:1992
-
2. Kódování základního pásma (linková vrstva)
- 2.1 Struktura kódování základního pásma
- 2.2 Řád přenosu bitů
- 2.3 Zabezpeční proti chybám
- 2.4 Synchronizace bloků a skupin
- 2.2 Řád přenosu bitů
ČSN EN 50067:1992
ČSN EN 50067:1992

Přenos dat je plně synchronní a mezi skupinami nebo bloky nejsou prodlevy.
-
Poznámky k obrázku 6:
- Kód typu skupiny = 4 bity (viz 3.1)
- B0 = kód verze = 1 bit (viz 3.1)
- Kód PI = kód identifikace programu = 16 bitů (viz 3.2.1.1 a Přílohu D)
- TP = kód identifikace dopravního progframu = 1 bit (viz 3.2.1.3)
- PTY = kód typu programu = 5 bitů (viz 3.2.1.2 and Přílohu F)
- Kontrolní slovo + ofset "N" = 10 bitů, přidaných k zajištění chybové ochrany a informace o synchonizaci bloků a skupin (viz 2.3, 2.4 a přílohy A, B a C)
- t1 < t2 : Blok č.1 každé skupiny je vysílán jako první a blok č.4 jako poslední.

EN 50067:1992
- zbytek po vynásobení x10 a následném dvojkovém dělení 16-bitového informačního slova generujícím mnohočlenem g(x)
- 10-bitový binární řetěz d(x), zvaný "ofsetové slovo",
Kde generující mnohočlen g(x) je dán
-
g(x) = x10 + x8 + x7 + x5 + x4 + x3 + 1
Smyslem přidání ofsetového slova je zabezpečit skupinovou a blokovou synchronizaci přijímače resp. dekodéru (viz 2.4). Protože přidání ofsetu je v dekodéru vratné, nejsou normální vlastnosti zjišťování a opravy chyb v základním kódu dotčeny.
Takto generované kontrolní slovo se vysílá na konci bloku, který chrání. První vyslaný bit kontrolního slova je nejvíce důležitý bit (tj. koeficient c'9 v kontrolním slovu.
Tento popis zabezpečení proti chybám je definitivní. Další vysvětlivky o generování kódu a jeho teorii jsou uvedeny v přílohách B a C.
Kód zabezpečení proti chybám má při kontrole chyb tyto vlastnosti [3, 4]:
- v bloku zjistí všechny jednoduché a dvojité bitové chyby
- zjistí každou chybnou skupinu impulsů zabírajících 10 bitů a méně
- zjistí zhruba 99,8 % skupin impulsů zabírajících 11 bitů a zhruba 99,9 % v všech skupin impulsů, které jsou delší
Tento kód je zároveň optimální opravný kód chyby skupiny impulsů [5] a je schopný opravit každou jednotlivou skupinu impulsů zabírajících 5 bitů nebo méně.
Začátky a konce datových bloků mohou být v dekodéru přijímače rozpoznány užitím skutečnosti, že dekodér kontrolující chyby zjistí s vysokým stupněm spolehlivosti posuv blokové synchronizace stejně jako přídavné chyby. Systém blokové synchronizace se stává spolehlivým přidáním ofsetových slov (která slouží rovněž k identifikaci bloků uvnitř skupiny). Tato ofsetová slova narušují cyklickou povahu základního kódu, takže v modifikovaném kódu nevedou cyklické posuvy kódových slov ke vzniku jiných kódových slov [6,7].
Další výklad techniky získání informace o blokové synchronizaci na přijímači je uveden v příloze C.