Czechoslovak DX club
Českoslovneský DX klub - Czechoslovak DX Club
Ukázky z DX REVUE   4/2000
Co je DX REVUE
Aktuální číslo
Starší čísla
Redakce
Předplatné
11. výročné stretnutie členov CSDXC MODRA 2000 (1. informácia)
Tak, ako bolo v pláne, zišli sme sa cez víkend 31. 3. až 2. 4. 2000 na chate Plus v Modre. Celkovo sa výročného stretnutia zúčastnilo 47 členov a 4 hostia. Žiaľbohu sa stretnutia zúčastnili len dvaja členovia výboru klubu (Eliáš a Lajda) a traja ďalší redaktori DXR (Kolář, Hrubec, Jurečka). Program stretnutia bol náročný, ale myslím si, že uspokojil každého.
Už v piatok okolo poludnia boli vyvesené orientačné tabule a objavil sa prvý nedočkavý účastník Emil Václavík. Ďalší nenechali na seba dlho čakať. Ubytovaní v 4- a 5-miestnych chatkách sa postupne rozdelili do debatných krúžkov na chatkách, ktoré tvorili i posluchové miestnosti: posluchová miestnosť s HARRIS RF-550 a ICOM IC-R71 + anténa LW, posluchová miestnosť s ICOM IC-R8500 a STABO XR100 + anténa "čierna tyč" 25 až 2000 MHz s predzosilňovačom, posluchová miestnosť s Lowe HF150 + anténa LW a posluchová miestnosť s JVC FX-362, Grundig Satelit 500 a 700 + dipól so zosilňovačom. Medzi členmi sa objavili aj iné zaujímavé RXy, napr. YUPITERU MVT3300, ATS606 a pod. Prvý večer klasicky zasadol i "výbor" s redaktormi.
Sobotné výročné jednanie klubu sa po prednesení príspevkov predsedu nieslo v rušnej diskusii na tému Internet a ako s ním ďalej. Niektorí členovia organizujú stránky podobného charakteru ako naša klubová, a tak bolo potrebné všetky tieto aktivity skoordinovať, aby neutrpel ani klub, ani aktivita našich mladých členov. Myslím si, že sa to podarilo vyriešiť. Sledujte našu klubovú stránku a publikujte svoje názory.
Keďže oficiálna časť bola kratšia ako sa plánovalo, nasledovala prvá exkurzia - návšteva súkromnej zbierky historických rozhlasových prijímačov Modrana B. Čepca. Po obede už nasledoval zlatý klinec programu - reťazová exkurzia. Vďaka zodpovednosti a dochvíľnosti účastníkov sa túto náročnú akciu podarilo uskutočniť presne podľa plánu. Prvá skupina navštívila Telekomunikačné centrum a vysielač na Kamzíku, druhá a tretia skupina striedavo Slovenskú televíziu a TV Markíza a štvrtá skupina strávila popoludnie v rádiostanici OMC Slovenskej plavby a prístavov. Tu nás sprevádzal dokonca náš člen J. Bohunský.
Po večeri nasledovali prednášky v dvoch sekciách. Nadšenci KV sa zúčastnili dvoch prednášok: jednej o organizovaní profesionálnych spojení v rámci pevnej služby, druhej o praktickej činnosti rádiotelegrafistu na námornej lodi. Náš člen M. Dostál s priateľom priniesol množstvo materiálov k svojej prednáške. Nadšenci VKV a satelitnej techniky sa zúčastnili prednášky V.Hrubca Digitálne trendy v satelitnom vysielaní. Navyše si pozreli videokazetu z konania konferencie EDXC, organizovanej našim klubom v Zlíne v roku 1997. Klasicky nasledovali rozhovory v posluchových miestnostiach pri modranskom vínku do hlbokej noci.
Nedeľa takisto nenechala účastníkov stretnutia odpočívať. Kolega V. Slaninka predniesol prednášku na tému internetového vysielania rozhlasu. Záujemci o služby sa zúčastnili mototuristického výletu, kde obhliadli pozoruhodné rádiotechnické objekty vo Viničnom, letecké majáky (VOR JAN, NDB OB, NDB OKR) a anténne systémy KST Hviezdoslavov.
Prišiel však čas obeda a museli sme sa rozísť. Ako organizátori dúfame, že zážitky z tohto stretnutia zanechali hlboké dojmy vo všetkých účastníkoch. A tým, ktorí sa mohli zúčastniť a nezúčastnili sa, len odkážeme: môžete ľutovať. Dovidenia o rok !
Podrobnejšie zážitky z exkurzií, včítane fotografickej dokumentácie, prinesieme v DXR 5.
Organizátori J. Lajda a M. Šimko
Květen je obvykle prvním měsícem v roce, kdy se můžeme setkat se zvláštním jevem. Na stupnici VKV rádia se najednou objeví velmi vzdálené stanice, např. ze Španělska, které není možné běžně přijímat, signály bývají velmi silné, často ve stereu a s RDS. Po několika minutách až hodinách zase zmizí tak rychle, jak se objevily. Tomuto jevu se říká sporadická vrstva Es, nebo shortskipové šíření.
Velmi krátké vlny se šíří za normálních podmínek přímočaře jako světlo, jen trochu se ohýbají za obzor, takže dosah stanic bývá okolo 150 km a pokud je vysílač vysoko v horách tak až 250 km. V letních měsících se občas vytvoří sporadická vrstva Es, což je ojedinělý jev, který vzniká pravidelněji od května zhruba do poloviny září. Je to ionizovaná vrstva ve výšce asi 110 km a dobře odráží elektromagnetické vlny vzhledem ke své výšce na vzdálenost od 600 do 2000 km, při výskytu dvou sporadických vrstev za sebou (tedy při dvou skocích) až na vzdálenost 3500 km. Nejčastěji jsou ale slyšet stanice vzdálené okolo 1000 km, ale nikdy ne méně než 600 km.
Účinek sporadické vrstvy Es je výrazně kmitočtově závislý. Začíná se projevovat ještě na KV okolo 20 MHz a čím dál kmitočtově výše je vzácnější. Maximum leží nad 150 MHz, ale to nastává výjimečně. V praxi se "sporadika" projevuje v období maxima téměř denně kolem 30 MHz (CBčkáři ji jistě znají z pásma 27 MHz), několikrát do týdne okolo 50 MHz, ale na VKV CCIR ještě vzácněji a v leteckém pásmu 108-136 MHz jen několikrát za sezónu. Maximální kmitočet, který Es vrstva odráží (je označován zkratkou MUF), je ostře kmitočtově ohraničen a tak se stává, že např. na spodní části VKV-CCIR kolem 90 MHz mohou být velmi silné signály, ale nad 100 MHz není slyšet nic.
Stanice odražené od vrstvy Es jsou slyšet zpravidla jen z jedné oblasti, např. ze Sicílie a jihu Itálie. Ionizovaný "mrak" se neustále pohybuje a tak se mění oblast, odkud jsou stanice slyšet. Po hodině se mohou objevit rádia z Korsiky a potom Baleárských ostrovů a později ze Španělska. Dnes již není pásmo tak prázdné jako kdysi, ale několik volných kmitočtů se najde. Neozývají se jen silné vysílače, ale i ty o výkonu stovek wattů. Nejčastěji se objevují rádia z jihu a jihozápadu, ale i Řecko a Turecko bývá slyšet poměrně často. Méně často se vytvoří vrstva Es ve směru na V. Británii a ještě vzácněji na Skandinávii a Střední východ. Dnes už prázdné pásmo VKV-OIRT se zaplní stanicemi z Bulharska, Rumunska, Ruska a z dalších zemí bývalého SSSR. Doba trvání je poměrně krátká, od jednotek minut, až po max. jednotky hodin. Nejčastěji se vrstva Es vyskytuje v denních hodinách od 7 h ráno do večera, výjimečně do 2 h nmráno. Známá jsou maxima před polednem a v podvečer. Signály bývají velmi silné, a tak je běžné, že vzdálené stanice zcela "vygumují" jinak běžně přijímané středně silné stanice na VKV CCIR nebo na TV kanálech v 1. TV pásmu. Také jsme často svědky příjmu vzdálených stanic na autorádio za jízdy a to i ve stereu a s RDS. Pro sporadickou vrstvu je typické, že síla stanic neustále kolísá, někdy se i na několik minut ztratí, aby se pak během minuty ozvaly v plné síle.
Pokud jde stanice s RDS, lze je spolehlivě identifikovat podle PI kódu. Pokud náš tuner zobrazuje PI kód, lze využít PC nebo RDS Manažer doplněný mikrokontrolérem k dekódování RDS. Diváci, kteří přijímají TV Nova na 1. kanále, jistě znají letní problémy s kvalitou obrazu. Do obrazu se pletou vzdálené televize, objevují se proužky, které někdy zesílí a obraz je dokonce vytlačen vysílačem třeba z Ruska. To je také důsledek vrstvy Es. Na 1. TV kanále (kmitočet 50 MHz) je její výskyt mnohem častější než na VKV-CCIR.
Mechanismus vzniku vrstvy Es ještě není příliš objasněn. V polárních krajích je ovlivněna magnetickým polem Země, tedy aktivitou na Slunci. V tropických krajích ji zase ovlivňuje bouřková oblačnost. Ve střední Evropě jde o kombinaci těchto i dalších faktorů a její vznik zatím neumíme předpovědět, takže kdo ji nechce propásnout, tomu nezbývá, než aby neustále sledoval pásmo VKV. K tomu se výborně hodí komunikační přijímač nebo skener, na kterém můžeme sledovat pásmo mezi 30 a 50 MHz, kde jsou často slyšet služby (profesionální provoz) a pokud je právě Es na Itálii, tak tam slyšíme i tzv. "fídry" (feeders), což jsou malé vysílače, které slouží k přenosu modulace ze studia na vysílač a právě pásmo 30-70 MHz je v Itálii k tomuto hojně využíváno (převážně z ekonomických důvodů). Tak se stává, že slyšíme stanice, které jinak vysílají na VKV-CCIR a i kdyby dosáhl max. kmitočet (MUF) 108 MHz, slyšeli bychom je ještě jednou tam. Ve stejném pásmu jsou i kanály I. televizního pásma, kde můžeme poslouchat zvukový doprovod televozních programů a můžeme na rozdíl od běžného TV přijímače zjistit přesné číslo kanálu a ofset … ale o tom až někdy jindy. V pásmu VKV mezi OIRT a CCIR, tedy mezi 74 a 87.5 MHz můžeme slyšet opět profesionální služby a to většinou s modulací FM. Výjimkou je Velká Británie, kde se používá souběžně i modulace AM.
Sporadická vrstva Es se objevuje kromě léta ještě v prvních lednových dnech, ale to bývá MUF nejčastěji jen kolem 60 MHz, v některých letech výjimečně i 108 MHz. Radioamatéři vybaveni paket rádiem mohou sledovat DX Cluster, kde jsou spolehlivě informováni o výskytu vrstvy Es.
Petr HORA
Britské Portishead Radio (GKA), jedna z nejznámějších stanic námořních komunikací na světě, končí svoji činnost v neděli 30. 4. 2000 ve 1200 UTC.
Na rozloučenou uspořádá zajímavou akci pro radioamatéry. Poprvé a naposledy v historii telegrafní stanice GKA budou mít možnost udělat s ní spojení (pouze CW) na několika kmitočtech krátkých vln.
Každý kmitočet bude obsazen jedním operátorem s vlastním volacím znakem, ale vždy budou v provozu jen 3 kmitočty. Silné vysílače v Rugby spojené dálkově s přijímacími anténami v Somertonu by měly zajistit úspěch této akce, která se bude konat v sobotu 29. 4. 2000 od 0700 do 1900 UTC.
Rozpis kmitočtů (značka, kmitočet, amatérský kmitočet ± 5 kHz):
GKB2 4274 3525
GKB4 8559.5 7025
GKB5 12835.4 14050
GKB6 17113 18075
GKB7 22448.7 21050
Všechna spojení budou potvrzena QSL lístkem přes britské bureau RSGB.
S případnými dalšími dotazy se obraťte na kontaktní adresu:
David Barlow (G3PLE), P.O.Box 50, Helston, TR12 7YQ, Great Britain. E-mail (jen pro tuto akci):
WEB (jen pro tuto akci): http://you.genie.co.uk/dbarlow
(Původní podklady dodal F. Janda)
Silná aurora (aurora borealis = polární záře) se vytvořila v noci z 6. na 7. 4. jako následek silné erupce na Slunci, kdy byly částice tentokrát vyvrženy tím "správným" směrem a zasáhly Zemi. V takových případech se aurora rozzáří na pólech a podle své intenzity se rozšíří směrem k rovníku. Tentokrát byla pozorována nejen v severním Německu, ale i na observatoři v Ondřejově. Aurora nepředvádí jen kouzelnou barevnou show na obloze, ale dovede pořádně potrápit radiokomunikace. Silný útlum, který postupuje od severu k jihu (na naší severní polokouli; na jižní polokouli je tomu naopak), mnohdy znemožní spojení na rádiových vlnách.
Dubnovou auroru pozoroval v Anglii Steve Whitt a pěkně popsal, co se dělo se stanicemi v pásmu středních vln. Steve píše:
"Poslouchal jsem ten pátek večer na středních vlnách a kolem 2100 UTC se mi zdálo, že není něco v pořádku. Objevil se silný útlum obvykle bez problémů slyšitelných stanic. Řekl jsem si - To může být jedině polární záře. Vyšel jsem na zahradu a spatřil jsem ji! Obloha byla zbarvena mihotavými signály přibližně od 30 do 80 stupňů nad obzorem. Nevěděl jsem, jestli mám sledovat auroru nebo rádiové signály.
Zapsal jsem si stanice, které kompletně zmizely: 2x Irsko (567, 612 kHz), všechny anglické lokální stanice na 792 kHz, Skotsko (810), Norsko (1314), BBC Severní Irsko (1341), Asian Sound Radio (1377). Značně rušené bylo Virgin Radio (1215) španělskou stanicí a také Holandsko (1008) bylo rušeno španělskou stanicí. Všechny španělské stanice (tedy signály přicházející z jihu) byly velmi silné! Kromě toho byly slyšet některé neobvyklé stanice: Maroko (594), Radio Free Africa (Tanzánie, 1377), Ceuta (1583.7), Guinea (1385.9), Tunisko (720, 630) a velmi silná Lybie (711). Byl to zážitek!"
Škoda, že u nás asi nikdo nebyl v té chvíli u přijímače anebo mu příjmové podmínky nepřipadaly neobvyklé. Na observatoři v Ondřejově ale máme "svého člověka", který by v podobných případech mohl alespoň někoho z nás alarmovat (bez ohledu na to, jestli je pozdní večer nebo noc), když je právě ve službě. Taková událost totiž rozhodně stojí za pozorování. (Honzík)
(Honzík)
Prvé rozhlasové pokusy na Slovensku sa uskutočnili v decembri 1925, keď košickí kultúrni pracovníci a poštoví zamestnanci pomocou prispôsobeného rádiotelegrafného vysielania v Haniske pri Košiciach. Riadne vysielanie na Slovensku zorganizovala rozhlasová spoločnosť Radiojournal, ktorá mala v prvej ČSR monopolné právo na tvorbu rozhlasových relácií.
Prvá vopred ohlásená relácia Bratislavského rozhlasu odznela 3. augusta 1926 zo štúdia vo vládnej budove na Vajanského nábreží, kde je dnes Moyzesova sieň. Použil sa 0,5 kW fonický vysielač. Ďalšia slovenská pobočka Radiojournalu začala pracovať 17. apríla 1927 v Košiciach. Po počiatočnej improvizácii v tvorbe relácií, vo výbere autorov a účinkujúcich, činnosti v provizórnych priestoroch a s provizórnym technickým zariadením sa koncom 20. rokov sformovali tvorivé kolektívy, vrátane umeleckých telies. Programová štruktúra sa postupne sformovala, rozvinula sa vzájomná spolupráca rozhlasových stredísk, vytvoril sa celoštátny program, vznikli pôvodné rozhlasové žánre, zdokonalilo sa technické vybavenie.
V 30. rokoch pokročili obe vysielacie strediská v tvorbe relácií, orientovaných hlavne na oblasť umenia, osvety a zábavy. Výrazné technické zlepšenie predstavoval nový banskobystrický vysielač, ktorý vznikol v roku 1937. V roku 1938 sa rozhlasové štúdio z Maďarmi okupovaných Košíc presunulo do Prešova.
Miroslav JUREČKA
Brožura s názvem Praktický advokát byla právním rádcem v soudních, finančních a správních záležitostech. Z vydání, které vyšlo kolem roku 1930, vybíráme 13. odstavec VI. kapitoly, kde se pojednává o přechovávání rozhlasového přijímače.
Nehledě k tomu, že je trestné bez povolení vyráběti, prodávati a dovážeti radiotelefonní zařízení, trestá se jako přečin již i přechovávání radiotelefonního zařízení bez příslušného povolení poštovního úřadu. Koncesi musí si každý opatřiti dříve, než si radio domů přinese. Není třeba, aby na přístroj poslouchal, nebo aby byl způsobilý k poslouchání, totiž kompletní. Je trestné již i přechovávání jednotlivých součástek, jimiž jsou např. otočné kondensátory, samoindukční cívky, variometry, detektory, transformátory, elektronové lampy, úplně sestavené antény, vlnoměry, zesilovače, nikoliv však sluchátka nebo anodové baterie.
Jakmile se úřady, zejména poštovní, dovědí, že někdo poslouchá na černo, oznámí případ četnictvu, které provede domovní prohlídku, radio zabaví a třeba velmi cenný přístroj při odsouzení propadne. To je nejcitelnější trest, zejména tam, kde jde o několikalampový přijímač. Soudy trestají nedovolené přechovávání radia obyčejně vězením kolem 10 dnů podmíněně. Pakli však obžalovaný byl trestán, zejména pro krádež, nezbývá, než uložiti trest nepodmíněně.
Dle stanoviska nejvyššího soudu nemůže býti odsouzen ten, kdo jednou již koncesi, třeba jen krátce, měl a pak ji odhlásil, ale poslouchá dál (sb. min. sprav. č. 697).
František Sochor

 

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (CSDXC).
© Designed by ,